Za novou vlnu epidemie covidu-19 vděčíme politikům, kteří navzdory varování odborníků předčasně zrušili protiepidemická opatření. Jejich chyby, které stojí lidské životy, napravují zdravotníci. A zaslouží si za to odměny. Všichni. To je vzkaz prezidenta České lékařské komory Milana Kubka.
Prezident lékařské komory zveřejnil komentář (celý text viz níže), v němž popisuje současnou situaci s epidemií koronaviru. Text vyšel v lékařském časopisu Tempus medicorum. Milan Kubek v něm nejen děkuje zdravotníkům za zvládání nákazy, ale označuje i viníky dnešního stavu, kdy se Česko propadlo mezi nejpostiženější země světa.
Zdravotníci si zaslouží víc než jen slova díků
Podle Kubka nelze vinu svádět na občany, ale nesou ji naopak politici, kteří "ve snaze zalíbit se davům zrušili počátkem prosince většinu protiepidemických opatření". Zdaleka jsme přitom podle něj neměli epidemii zvládnutou a pod kontrolou.
"Říká se, že chyby dělá každý, ale jen hlupák je neustále opakuje. Protiepidemická opatření byla přijímána pozdě, nebyla dostatečně razantní a jejich dodržování nebylo navíc ani důsledně kontrolováno," píše prezident Kubek.
Kromě toho požaduje, aby všichni zdravotníci za svoje enormní nasazení i riziko, které podstupují, dostali mimořádné odměny: "Za to, že musíme znovu a znovu napravovat chyby politiků, si zdravotníci zaslouží více než jen slova díků. Nezvládnutím epidemie připravili politici tuto zemi o stovky miliard korun, a tak těch pár dalších miliard pro zdravotníky tedy vláda prostě již nějak najít musí..."
Milan Kubek: Epidemie se znovu rozjíždí a vláda zase přihlíží
Na rozdíl od jarní vlny epidemie covidu-19, kterou jsme díky rychlé reakci vlády i nebývalé míře sounáležitosti mezi lidmi zvládli bez větších ztrát, podzimní vlna s půlmilionem prokázaných případů nás srazila na pozici nejpostiženější země světa.
Ministerstvo zdravotnictví podcenilo letní přípravu a virus navíc kvůli trestuhodným chybám udeřil dříve, než jsme očekávali. Protiepidemická opatření byla přijímána pozdě, nebyla dostatečně razantní a jejich dodržování nebylo navíc ani důsledně kontrolováno.
Covid-19 si v ČR vyžádal již téměř 10 000 lidských životů, přičemž tento účet ani zdaleka není konečný a nebýt bezprecedentního nasazení všech zdravotníků i dobrovolníků, kteří nám pomáhali, bylo by obětí jistě mnohem více.
Koncem října, kdy byla epidemie na vzestupu, vyzvala komora ke zpřísnění protiepidemických opatření. Svoji výzvu jsme po týdnu opakovali. Ale i tentokrát marně. Vláda místo zatažení za záchrannou brzdu zvolila taktiku pozvolného přibrzďování, která je ekonomicky dražší, stojí více lidských životů, ale především klade vysoké nároky na disciplínu a trpělivost každého z nás. A tu jsme neměli.
Není však namístě vyčítat lidem, často uvrženým do existenční nejistoty, nedostatek sebekázně, když vzorem netrpělivosti byli sami politici, kteří ve snaze zalíbit se davům zrušili počátkem prosince většinu protiepidemických opatření. Stalo se tak opět navzdory varování odborníků a v situaci, kdy jsme ještě ani zdaleka neměli epidemii pod kontrolou. Říká se, že chyby dělá každý, ale jen hlupák je neustále opakuje.
Trest na sebe nenechal dlouho čekat. Počty nakažených znovu rostou, zvyšuje se i pozitiva prováděných testů, znovu roste počet nakažených zdravotníků a nemocnice se opět začínají plnit pacienty s covidem. Během několika dní se začne znovu zvyšovat i počet zemřelých.
Nečeká nás nic dobrého. Jsme jako armáda, která ještě nedobojovala podzimní bitvu a už nás populistická vláda žene bez jakéhokoliv odpočinku do bitvy další. Na rozdíl od jara přitom podzimní vlna epidemie tvrdě dopadla také na nás. Infekce covid-19 byla prokázána u více než 41 500 zdravotníků, z toho u 6 800 lékařů a 19 100 zdravotních sester. Jsme nejpostiženější profesní skupinou. Zemřelo 30 zdravotníků, z toho 13 lékařů. Čest jejich památce.
Díky enormnímu nasazení nás všech jsme za cenu přechodu na nouzový režim s výrazným omezením elektivní péče dokázali obrovský nápor pacientů s covidem-19 zvládnout. Vedle výše zmiňovaných obětí na zdraví a životech však krize způsobuje poskytovatelům zdravotních služeb též nemalé ztráty ekonomické.
Takzvaná kompenzační vyhláška byla vydána za ministra Vojtěcha s tím, že na podzim již žádná další vlna epidemie nepřijde a zdravotnická zařízení tak budou moci dohánět ekonomické ztráty z prvního pololetí. Tento předpoklad se nenaplnil. Zdravotní péči i nadále poskytujeme ve ztížených podmínkách a s vyššími náklady. A jestliže nemocnice dostávají alespoň za péči o pacienty s covidem-19 vyšší úhrady, tak ambulantní sektor nedostává nic.
Situaci, kdy soukromí lékaři, ale i další skupiny poskytovatelů zdravotních služeb, nevědí, za co vlastně pracují, považuji již nadále za neúnosnou. Proto požadujeme novelu tzv. kompenzační vyhlášky, přičemž její vydání není možné odkládat.
Dále požadujeme vyplacení mimořádné odměny všem zdravotníkům, bez ohledu na to, zda pracují v lůžkových zařízeních či v ambulancích, a to jako vyjádření poděkování vlády ČR za naše nasazení v boji s epidemií. Za to, že musíme znovu a znovu napravovat chyby politiků, si zdravotníci zaslouží více než jen slova díků. Nezvládnutím epidemie připravili politici tuto zemi o stovky miliard korun, a tak těch pár dalších miliard pro zdravotníky tedy vláda prostě již nějak najít musí.
Vážené kolegyně a kolegové, pokud je to jen trochu možné, užijte si klidné svátky, ať načerpáte dostatek sil do další práce, která nás čeká.
S kolegiálním pozdravem a přáním hodně štěstí a zdraví v těchto těžkých časech
MUDr. Milan Kubek
prezident České lékařské komory
Ilustrační foto: Pikist.com, CC0
Anketa
Měli by zdravotníci dostat za své nasazení a riziko v boji s covidem-19 mimořádné příplatky?
Celkem hlasovalo 158 čtenářů.
-
Lékař Pane prezidente,zapomněl jste,kde žijete. Zdravotnicvi už 30 let funguje jen díky obetavym zdravotníkům. Všechny vlády byly populistické, slibovaly bezplatné zdravotnictvi,baly se říci pravdu ,I ty minimální poplatky populisticky zrusili,teď zase předčasné rozvolneni.... Vše vždy na úkor zdravotníků. Paradoxně ale touto zbabělost jsou nejvíce postižení pacienti. I televize raději ukazuje nářky hostinskýc,než stav v nemocnicích! Bez hospody a fitness center se můžete obejít,bez nemocnic ne! -
Lékař Pane prezidente,zapomněl jste,kde žijete. Zdravotnicvi už 30 let funguje jen díky obetavym zdravotníkům. Všechny vlády byly populistické, slibovaly bezplatné zdravotnictvi,baly se říci pravdu ,I ty minimální poplatky populisticky zrusili,teď zase předčasné rozvolneni.... Vše vždy na úkor zdravotníků. Paradoxně ale touto zbabělost jsou nejvíce postižení pacienti. I televize raději ukazuje nářky hostinskýc,než stav v nemocnicích! Bez hospody a fitness center se můžete obejít,bez nemocnic ne! -
Eva Pane doktore, bez hospod a fitness my žít můžeme, v tom problém netkví. Problém je, že ti, co pracují v hospodách a fitness, nemají z čeho žít. Lékaři o práci asi nepřijdou. I když je otázka z čeho budou při neustálém přerušování obvyklého provozu vypláceni. Nemocnice je totiž také firma , i když se to v naší zemi stále někdo pokouší vyvracet.
-
-
Josef Bartoň Nejsem žádný babišvský volič ani fanoušek. Připadal jsem si nicméně jak v zemi divů, když jsem viděl a poslouchal, jak plamenně kázali vrcholní politici "demokratické opozice" (napříč spektrem) PROTI PRODLOUŽENÍ NOUZOVÉHO STAVU, což pak také stvrdili v hlasování - prodloužení nepodpořili. To je přece jasný signál, aby jejich voliči nebrali epidemii a protiepidemická opatření vážně. Je to velice podobné, jako když bývalý prezident Klaus (který ale není tolik slyšet) (Na okraj: např. ve Francii mají nouzový stav od konce října minimálně do poloviny února - a zdá se, že to není považováno za totalitu a zásadní ohrožení svobody.) -
Lékař Vlada nevládne ,ale dela o čem si myslí, že ji zvysi popularitu. Ministr je jiste velmi chytrý, ale na tuto funkci je moc slušný, prosi lidi,aby dodržovali opatreni...Jsme ve válce. Kdyby se za války takto choval Churchill,válku by Anglie prohrála. -
Petra Nejen vláda a nejen v ČR to nezvládla už na začátku, kdy bylo podchyceno pár desítek případů. Nyní už je deset minut po dvanácté. Současný rozmach viru a počty nakažených v podstatě ukazují, že vlak dávno ujel a ukočírovat to nejspíš nepůjde ani přijetím hodně tvrdých opatření, která se velmi často ani řádně nedodržují a někdy lze úspěšně pochybovat o opodstatnění některých z nich. Zdravotnictví jede skoro na doraz, nic moc se ale nejspíš pozitivně nezmění. Říká se, že jsme ve válce. Osobně to považuji za zcela nepřiléhavé a spíše děsící formulaci. Ve válce lze uzavřít příměří, strany by měly dodržovat příslušné konvence a podobně. A tady o tom nemůže být řeč, nejde to. Tak jakápak "válka"?
-
-
ola Máte pravdu, spousta věcí jde mimo snahy vlády, občanů ať co byli a jsou za přísnejší postup, nebo přímo odmítačů., ať jsou odkuďkoliv. Je to dáno zodpovědností, výchovou a hlavně přírodou. Budu citovat doporučovat článek Koukolíka: Skupina současných vědců užila evoluční hledisko k pochopení pandemie SARS‑CoV‑2 v deseti směrech. Součástí úvah jsou předpovědi. Budoucnost ukáže, zda se naplní. První směr: virus by mohl měnit hostitelovy sociální vztahy Všechny podoby života, takže i všichni původci infekcí včetně virů, jsou předmětem evolučního tlaku. Jejich chování je adaptivní, to znamená, že přežijí a rozmnoží se do další generace tehdy, když ovládnou hostitele natolik, že se jim zdaří užít hostitelovy buňky k tvoření vlastních kopií. Do jaké míry přímo ovlivňují hostitelovo chování, je jasné méně. SARS‑CoV‑2 je úspěšný i v tomto směru. Neurologické, psychologické příznaky i změny chování se objevují u 36 procent nemocných. Virus byl získán z mozkomíšního moku. Každopádně pandemie ovlivnila lidské chování v celém světě natolik, že lze hovořit o historickém zlomu. Důsledky budou ve větší šířce a hloubce jasnější až po nějaké době. Druhý směr: karanténa omezuje expozici novým mikrobům. S novými typy mikrobů se při sociálních kontaktech potkáváme denně. Imunitní systém na ně odpovídá, aniž si to uvědomujeme. Omezení kontaktů může být v průběhu karantény prospěšné, nicméně pro normální vývoj imunitního systému a mozku je přiměřená expozice různým mikrobům nutná. Dlouhá karanténa imunitní odpověď omezuje a mění. Třetí směr: aktivace pocitu hnusu, který chrání před rozšiřováním choroby, v případě SARS‑CoV‑2 selhává Pocit hnusu je ochranný systém pocházející z evoluce. Díky hnusu se vyhýbáme potravě, která se rozkládá. Je součástí sexuálního chování. Vyhýbáme se sexuálním partnerům, kteří jsou rizikem pro potomky. Vyhýbáme se lidem jevícím známky infekce. Jenže v případě SARS‑CoV‑2 mohou lidé, kteří šíří infekci, vypadat zpočátku nebo v průběhu onemocnění zcela zdravě nebo skoro zdravě. Nadto může vyhrát empatie. Čtvrtý směr: lze očekávat snížení porodnosti Lidem se rodí děti v dlouhodobých svazcích, díky náhodnému setkání a všemu, co je mezi tím. Dlouhodobé karantény s uzavřením míst, kde se lidé potkávají, sníží počet náhodných sexuálních kontaktů. Lidé s rychlou životní strategií, kterou charakterizuje rychlé střídání partnerů, krátkodobé vztahy a podvodné chování, jsou v průběhu pandemie úspěšnými šiřiteli SARS‑CoV‑2. Pokles porodnosti přinese očekávaná ekonomická recese, jejímž důsledkem bude nezaměstnanost se všemi dalšími ekonomickými a sociálními dopady. Díky tomu pandemie snižuje možnost získat dlouhodobé partnery. Pátý směr: růst genderové nerovnosti Uzavřené jesle, školky a základní školy znamenají růst nutné péče o děti. Ženy přicházely v průběhu pandemie o práci častěji, protože pracují ve službách, které jsou dlouhodobě uzavřené, častěji než muži. Dvojí zátěž – domácnost a omezení kontaktů s lidmi spjaté s učením dětí – dopadá na ženy ve větší míře. Sociální vědy obviňují genderové stereotypy. Šestý směr: růst empatie a soucitu není jistý Zkušenosti říkají, že v průběhu krizových situací, například při zemětřeseních, povodních, požárech, hurikánech, teroristických útocích, náletech na města jsou lidé solidární a pomáhají si. Většinové a dobrovolné dodržování omezujících a nepříjemných karanténních opatření, například v Česku v průběhu první vlny, chápou někteří sociální psychologové jako kooperaci. U nás může být dokladem so