Hlavička
14/01/2023

Situace s nedostatkem léků v lékárnách by se měla stabilizovat v březnu, uklidňuje MZČR. Lékaři ale stále tápou, co mohou předepsat, upozorňuje Kubek

Antibiotika, léky na horečky, bolesti v krku nebo léky proti bolesti. To je jen zběžný výčet léčiv, kterých je na tárách lékáren nedostatek. Lidé jsou nervózní, lékárníci napadáni a lékaři si každý den musí zjišťovat, co vlastně předepsat mohou a co ne. Podle ministerstva zdravotnictví se situace stabilizuje do začátku března. Jaké kroky chce ministerstvo podniknout? Proč nejsou léky ve státních hmotných rezervách a jaké se nastolí kroky, aby se situace za rok neopakovala?

reklama

reklama

Nedostatek léků hlásí lékárny napříč republikou. „V tuto chvíli máme stále nedostatek některých antibiotik, konkrétně nám chybí amoxicilin (Duomox, Ospamox), nemáme tablety ani sirup. Dnes nebo zítra vydáme poslední penicilin v tabletách (sirupu máme zatím dostatek). Chybí nám rovněž protizánětlivé oční kapky a vitamin K v kapkách. Situace se ale průběžně stále mění, například koncem minulého týdne a začátkem tohoto týdne jsme dostali dodávku několika širokospektrých antibiotik. Těch máme nyní zásobu zhruba na jeden měsíc,“ popisuje situaci zlínské lékárny v Krajské nemocnici T. Bati mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Situace se přitom mění každý den. „Vzhledem k nedostatku na trhu i aktuálně vyšší nemocnosti se stává, že nám dříve běžná měsíční zásoba nevydrží ani týden. Momentálně máme plný sortiment, ale to se může během několika dnů změnit. Záleží totiž na lékárnách v okolí a jejich zásobování. Pokud pacienti u nich nepochodí, jdou k nám a naše zásoby jsou velmi rychle pryč,“ uvedl vedoucí Lékárny DUO Vsetínské nemocnice Mgr. Tomáš Svoboda.

V některých lékárnách bohužel nekoupíte ani ta širokospektrá antibiotika. Jak uvedl premiér Petr Fiala na čtvrtečních interpelacích sněmovny, v příštím týdnu by měla do Česka dorazit mimořádná dodávka penicilinových antibiotik a do konce ledna i desítky tisíc balení dětských antipyretik. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na Twitteru dodal, že v lednu a únoru dorazí půl milionu balení.

reklama

Kvůli absenci penicilinu ale řada lékařů pak jako první volbu využívá širokospektrá antibiotika, která ale v konečném důsledku přinášejí řadu negativních faktorů. 

„Existují léky první a druhé volby. Pokud používáte širokospektrá antibiotika jako léky první volby, tak zvyšujete rezistenci bakterií na antibiotika a snižujete účinnost. Většinou účinnější antibiotika mají také větší množství nežádoucích účinků. Jsou více zatěžující pro organismus. Je to nouzová léčba a není to optimální,“ upozornil v pořadu 360° na CNN Prima News prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek s tím, že léčba by měla být co nejvíce cílená.

Kdy se situace zlepší?

Podle ministrova náměstka Jakuba Dvořáčka by situace měla být stabilní na začátku března. „Je možné, že určité léčivo dočasně nebude dostupné,“ uvedl na páteční tiskové konferenci s tím, že někteří výrobci sice dodávky léků obnoví, ale ještě chvíli potrvá, než bude situace stabilní. 

Podle prezidenta ČLK Kubka pokud se má ale situace uklidnit v březnu, tak to už je období, kdy nebudeme léky v podstatě tolik potřebovat. „Teď už žádné zázračné řešení neexistuje a podporuji snahu ministerstva zdravotnictví najít léky v podstatě kdekoli,“ uvedl prezident ČLK v pořadu 360° na CNN Prima News.

„Dodávky léků mají na ministerstvu zdravotnictví prioritu. Nehrozí, že by pacient nedostal léčbu. Dokonce bude mít vždy více variant, z kterých si může vybrat, včetně antibiotických léků. Uvědomujeme si samozřejmě riziko rezistence,“ uklidňoval v pátek na tiskové konferenci Válek. 

Situace už je ale tak rozjetá, že i když se ministerstvo snaží lidi uklidnit, moc se to nedaří, jak uvedl prezident ČLK Kubek.

„My jako lékaři například nevíme, které léky na trhu jsou a nejsou dostupné. Napíšu pacientovi lék a on až v lékárně zjistí, že není. Nemocný člověk nemá náladu obíhat nebo obvolávat lékárny, jak ministerstvo radí. Tady se ukazuje, že jsme se z covidové krize nepoučili. Když vypukla covidová epidemie, neměli jsme ochranné pomůcky, neměli jsme roušky. Teď se dalo očekávat, že v momentě, kdy se nebude dodržovat vůbec nic a kašlající lidé nám pochodují po metru a chodí do práce, tak se rozjede epidemie respiračních infekcí a tím pádem budeme potřebovat léky,“ upozornil Kubek.

Právě informovanost lékařů je přitom podle Dvořáčkových slov v pořadu 360° celkem novinkou. „Komunikujeme jak s odbornou společností praktických lékařů, tak s odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost a se zástupci ambulantních lékařů. Je to nová věc, tento týden poprvé a každé další pondělí dostanou tito lidé informaci o tom, která antibiotika jsou dostupná,“ uvedl.

V návaznosti na to ale pan Kubek zareagoval, proč se ministerstvo zdravotnictví drbe za uchem nohou, když se může podrbat rukou. „Česká lékařská komora sdružuje všech 58 300 lékařů, na 45 000 z nich máme e-mailové adresy, a pokud mi dáte informaci, tak během hodiny ji všichni lékaři mají. Proč jednáte s někým, kdo ani není schopen informaci rozdistribuovat mezi všechny lékaře? A proč ignorujete ČLK?“ ohradil se Kubek. 

Jsou hmotné rezervy řešením? 

Podle prezidenta ČLK Kubka by mělo být řešením umístit důležité léky do státních hmotných rezerv. „Vláda by měla rozhodnout, které léky a v jakých objemech by měly být ve státních hmotných rezervách. Někdo bude hlídat, aby nepropadla jejich exspirace, a budou se pouštět na trh třeba prostřednictvím státního podniku,“ dodal. 

Náměstek Jakub Dvořáček přiznal, že ve státních hmotných rezervách žádná antibiotika nejsou. „Tyto léky se nikdy v minulosti tímto systémem nevyužívaly, a jakmile je něco takového dáno do hmotných rezerv, lze to vydat jen v rizikových situacích, v krizovém stavu. Máme cca 700 registrovaných léčiv a je těžké předvídat, jestli budeme potřebovat antibiotika, léky na kardiovaskulární onemocnění atd.,“ bránil se v diskusi Dvořáček.

I proto už nyní nedává podle Dvořáčka smysl tyto léky do státních hmotných rezerv dávat. „Nicméně připravujeme novelu, která by tuto povinnost přenesla na výrobce, a my budeme chtít, aby do budoucna každý výrobce, resp. držitel rozhodnutí o registraci léčiv na předpis držel určitou zásobu navíc k tomu, co dodává, tak, abychom získali čas v momentě nahlášení výpadku nebo nedostupnosti léčiva nebo v rámci monitoringu, který děláme Evropské lékové agentuře,“ řekl Dvořáček.

Závislost na Číně a Indii

Vedle nedostatku léků kvůli vysoké nemocnosti existuje také velmi vysoká závislost ve výrobě na Asii. „Farmaceutický průmysl je obrovský byznys, to není žádná charita. Není náhodou, že z trhu vypadávají léky, které jsou normálně běžné, levné a na kterých se málo vydělává. To není středobod zájmu farmaceutických firem. A aby se dosahovaly maximální zisky, tak se výroba přesunula do Číny a Indie, protože jsou tam nízké náklady na pracovní sílu, nedodržuje se tam vůbec nic a jsou nízké požadavky na ochranu životního prostředí,“ řekl Milan Kubek.  

Podle Dvořáčka se ale například penicilin nyní zajišťuje z evropské výroby. „Není pravda, že by se výroba přesunula plně. Jeho nedostatek není způsoben ani tím, že by byl nedostatek účinné látky, ale máme omezené možnosti motivovat průmysl, aby se přesunoval ve větší míře,“ řekl Dvořáček.

Co budeme dělat v příštích měsících?

Problém je podle ministra Válka celoevropský. I proto bude ministerstvo zdravotnictví příští týden jednat na úrovni EU se zástupci švédského předsednictví i evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Jedním z možných řešení na úrovni EU je například společný nákup léčiv, který dává členským státům při jednání lepší pozici.

„Česká republika není jediným státem, který se s výpadky léčivých přípravků potýká. Stejný problém mají i další evropské země včetně Rakouska, Německa, Francie, Finska či Chorvatska. Tyto nedostatky jsou způsobeny mj. kombinací výrazně vyšší nemocnosti občanů, než tomu bylo v posledních letech, výrobními důvody i nedostatečným plánováním výrobců,” uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
S nedostatkem dětského sirupu Nurofen se Česko potýkalo už loni před vánočními svátky. Dovezeno bylo podle Válka 340 000 balení, dalších 85 000 po Novém roce. Válek připomněl, že dětí ve věku šest měsíců až čtyři roky, pro které je sirup určený, je zhruba 300 000 až 500 000. „Je to skoro jeden sirup pro každé dítě. To je množství, které normálně stačí na čtvrt roku,“ dodal.

I proto na tiskové konferenci poprosil všechny občany, aby se nesnažili léky skupovat a nabízet je těm, kteří je nepotřebují. „Léků je dostatek, a pokud je někdo skupuje, může se stát, že pacient, který je zrovna potřebuje, je v té chvíli nemá. Dovezli jsme obrovské množství léků a další velké množství dovezeme a panika není namístě,“ upozornil Válek.

Ministerstvo bude podle ministra Válka také podnikat kroky, aby se situace neopakovala na podzim. Chce od výrobců nejzásadnějších léčiv informace o tom, kolik jich plánují pro ČR vyrobit. Sněmovna by podle Válka měla letos také projednat novelu zákona o léčivech, která by měla výrobcům stanovit povinnost držet dvouměsíční zásobu některých léků. Platit by měla od ledna 2024, protože se na ni firmy musí připravit.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama