Stovky lidí musí v horkých dnech vyhledat pomoc lékařů. Na co si dát pozor a jak řeší riziko přehřátí čeští zaměstnavatelé?

Intenzivní vlny veder mívají negativní dopad na zdravotní stav obyvatel. Většina postižených řeší nevolnost, malátnost, bolesti hlavy a další příznaky z přehřátí či dehydratace vlastními silami. Někdy ale ani to nestačí a stovky lidí nakonec musí vyhledat lékařskou pomoc.

Například v loňském roce byl počet ošetřených pacientů s úpalem, úžehem a dalšími zdravotními problémy způsobenými horkým počasím mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) nejvyšší za posledních pět let. Jednalo se o 1457 osob, hospitalizováno muselo být 65 z nich.

Zdroj: VZP ČR

Ve výše uvedené tabulce však není zahrnuta další skupina pacientů, kterým horké počasí může způsobit různé komplikace. To jsou například lidé s nemocemi srdce či vysokým tlakem, kterým horké období může způsobit různé komplikace. 

Horké počasí může způsobit obtíže komukoliv, jak ale uvádí Státní zdravotní ústav, výrazněji jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, nejmenší děti do 4 let, těhotné nebo kojící ženy a chronicky nemocní, například kardiaci, astmatici a lidé s vysokým tlakem.

Letošní statistiky lidí zasažených horkem nebudou nejspíše moc jiné, protože už nyní nemocnice hlásí desítky takových pacientů.

Jen na interní pohotovosti v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně ošetřili od začátku července desítky lidí kvůli problémům, souvisejícím s horkem. Nejčastěji se jednalo o seniory, kteří byli silně dehydrovaní, někteří v souvislosti s tím měli také infekty močových cest. Několik pacientů museli lékaři z těchto důvodů hospitalizovat, po zavodnění je většinou po pár dnech propustili domů. 

Obecně se na vzniku potíží podílí úbytek vody pocením i nedostatečný příjem tekutin. Postižený má bolesti hlavy, závratě, malátnost, slabost, intenzivní žízeň, může dojít až ke ztrátě vědomí.

„Účinky horka a světla“. Co tam patří?

Skupina diagnóz, která je nazvaná jednoduše „Účinky horka a světla“, zahrnuje zdravotní stavy způsobené vystavením vysokým teplotám a slunečnímu záření. Mezi hlavní diagnózy v této skupině patří úpal, úžeh, tepelná vyčerpanost, tepelné křeče a mdloby. Tyto diagnózy vyžadují různá terapeutická opatření, od rehydratace a ochlazování až po hospitalizaci v závažných případech. 

„Jako první pomoc bychom měli danou osobu přesunout do chladnějšího místa, uložit do pozice vleže s lehce zvýšenou polohou nohou a ručníkem namočeným ve studené vodě nebo ledem ochlazovat kůži. Nutné je také doplnění tekutin. Do 30 minut by se měl postižený cítit lépe. Pokud problémy přetrvávají, může jít o stav blízký úpalu, vyžadující transport do nemocnice. Prevencí je dostatečné pití tekutin, zejména při fyzické námaze, lehké a vzdušné oblečení a omezení pohybu na slunci mezi 11. a 15. hodinou. V horku bychom se také měli vyhnout alkoholickým nápojům a pokud to jde, omezit fyzickou námahu. Myslete rovněž na to, že odpověď organismu na nadměrné ztráty vody a soli se může dostavit i několik dní poté, co byl člověk extrémnímu horku vystaven. Proto bychom měli pamatovat na dostatečný pitný režim neustále," připomíná primář Interního oddělení Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Vladimír Kojecký.

Jen pro upřesnění, často se pletou pojmy úžeh a úpal. I když příznaky úžehu a úpalu se mohou prolínat, jedná se o dvě odlišné diagnózy. 

• Úžeh je poškození lidského organismu vlivem slunečního záření dopadajícího přímo na oblast hlavy a šíje. Dochází k němu při dlouhodobém pobytu na slunci bez pokrývky hlavy. 
• Úpal je přehřátí organizmu – objevuje se během působení vysoké teploty na lidský organizmus. Dochází k němu zpravidla v případě, že tělo produkuje nebo přijímá více tepla, než je schopné samo „odevzdat“ okolí.  

Prevence je klíčová

Už jsme to zmínili v předchozích odstavcích, ale prevence je v tímto směru klíčová. Odborníci doporučují: 

• vhodně se obléknout nejlépe do světlého bavlněného oblečení
• dodržovat pitný režim
• konzumovat lehkou stravu
• omezení tělesné zátěže a sportovní aktivity
• nevystavovat se přímému slunečnímu záření především pak kolem poledne, konkrétně mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou sluneční paprsky nejintenzivnější. 
• používat kvalitní opalovací krémy s vyšším faktorem SPF 30 nebo SPF 50+. 
• využít pokrývku hlavy a sluneční brýle.

Při horkém počasí je také potřeba věnovat zvýšenou pozornost malým dětem. Na Dětském oddělení v Krajské nemocnici T. Bati již byly hospitalizované dvě děti s úpalem. Problémem může být i úžeh nebo spálení kůže na přímém slunci.

„Sluneční záření je nejsilnější mezi 11. a 15. hodinou, v horkých dnech je proto potřeba být s dětmi během poledne ve stínu. Malým kojencům do šesti měsíců věku pobyt na přímém slunci nedoporučuji vůbec. Při slunění dodržujte známé věci – na ochranu kůže používat opalovací krémy s vysokým UV faktorem, dodržovat pitný režim, ideálně neslazená voda nebo minerálka. Zásadní je také snižování okolní teploty v uzavřených místnostech nebo dopravních prostředcích tak, ať pokud možno rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nepřesáhne sedm stupňů Celsia. Nikdy nenechávejte v horkých dnech samotné dítě v zaparkovaném autě, a to ani na krátkou dobu,“ upozorňuje MUDr. Lucie Procházková, primářka Dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně.

Riziko při zaměstnání

Letní vedra ohrožují i zaměstnance na pracovištích. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 °C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 % a při teplotě kolem 30 °C dosahuje pouhých 50 % původního výkonu. Vhodné podmínky k práci, i ty teplotní, stanovují hygienické a BOZP předpisy. 

„Zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům je základní povinností každého zaměstnavatele.  Zaměstnanci jsou zařazeni do tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje / fyzické zátěže,“ říká Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Práce.cz a dodává: „Tyto druhy tříd jsou ale pouze orientační, proto si musí zaměstnavatel dle vlastního uvážení zařadit zaměstnance do vhodné a reálně odpovídající kategorie. Dle těchto tříd se pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky nebo případné zkrácení pracovní doby.“

Samozřejmě příjemnější prostředí bývá v kancelářích, a to díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám. „Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, někteří si totiž naopak stěžují na chladné prostředí. Ideální je samozřejmě najít vždy nejlepší kompromis,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Odborníci doporučují nastavit centrální vzduchotechnický systém v letních měsících, tak aby byl udržováno vnitřní prostředí budovy na 22 °C a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50 %.  Pro zdravé prostředí je také nutné pravidelně měnit filtrační vložky do vzduchotechniky, na což se občas zapomíná.

Jak řeší horka čeští zaměstnavatelé?

Klimatizované prostory jsou stále častější ale nejen v kancelářských budovách, ale i například ve skladech či maloobchodě. O dost méně si mohou na teplotu stěžovat řidiči, v osobních i užitkových vozech, stejně tak kamionové přepravě či autobusech či vlacích. A ani u zemědělské techniky tomu již není jinak. Nyní v obdobě sklizně je na polích ve slunečných dnech často opravdu velká výheň, ale pracovníci v zemědělství stále častěji pracují v moderním klimatizovaném prostředí.

„Moderní traktory a další zemědělské stroje jsou vybaveny nejen pokročilým hardwarem, ale také inteligentními softwarovými řešeními, která umožňují propojení stroje s pracovištěm obsluhy a kanceláří. Díky těmto řešením zemědělci dokážou například lépe plánovat svou práci. Moderní kombajny disponují různými vychytávkami, ve velkých vedrech tyto klimatizované stroje zpříjemňují pracovní podmínky a mají ve výbavě třeba i ledničku,“ říká Jakub Hurta ze společnosti Agromex.

V centrálním logistickém a skladovém centru Trenýrkárna.cz ve Zdicích mají i ve vedrech vzhledem k modernímu řešení budovy příjemné pracovní prostředí i bez klimatizace. I přes příznivé chladnější teploty uvnitř zde pak zaměstnavatel dovoluje pracovníkům nižší normu, než ostatní měsíce. Pracovníci dostávají navíc nanuky a meloun, na centrále navíc i fresh nápoje. Vedení firmy a administrativa pracuje ve starší budově v centru Prahu, zde řeší v případě horka snížení teploty přenosnými klimatizacemi a větráky.

Zaměstnanci společnosti Agromex, dovozce a distributora zemědělské techniky, mají neomezený přístup nealka nejenom v těchto horkých měsících (i když spotřeba se teď samozřejmě zvýšila). Kromě toho si jednotlivé pobočky zabezpečují dle vlastního uvážení zmrzliny a nanuky do mrazáku, které jsou zaměstnancům volně k dispozici.  Mechanici mají k dispozici speciální letní variantu firemního oblečení a rovněž prodejci mají firemní polokošile, které jsou vhodné i do těchto horkých dnů.

„S vysokými teplotami a tím i ztíženými pracovními podmínkami se pochopitelně setkáváme i my. Ve skladu to řešíme přídavnými větráky, kupovanými vodami a limonádami, stejně jako například nanuky. V office prostorech jsme do podkroví naistalovali venkovní rolety a pořídili do podkrovních officů externí klimatizace. Stejně jako u skladu máme k dispozici zvýšené množství vody, nanuků a možnost pracovat i venku pod nainstalovanou plachtou na terase firmy,“ říká Josef Jankovský, HR manager společnosti Vuch, českého výrobce módních doplňků.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock