Svědectví lékaře: 32 hodin v práci, nelegální přesčasy, protestovat nejde

Skutečný, ale před pacienty i úřady přesto skrytý stav zdravotnictví odhaluje reportáž Deníku N. Oslovený lékař popisuje takřka otrockou a nelegální práci v nemocnicích. Lékaři slouží nepřetržitě desítky hodin, papírově je ale před zákonem vše zdánlivě v pořádku...

„Pracovní doba doktora O. se nepodobá ničemu, co by znal zákoník nebo inspektorát práce,“ píše Deník N v reportáži, kde z pochopitelných důvodů utajil identitu i pracoviště lékaře, který byl ochotný o otřesných poměrech v nemocnicích promluvit. Prozradil pouze, že lékař pracuje v nemocnici na Ostravsku.

Ten novinářům popsal způsob, jakým se v nemocnicích „papírově“ obchází zákon, aby bylo možné vytěžit lékaře a ostatní nedostatkový personál až na dřeň. Deník N přitom upozornil, že lékař slouží na oddělení, „kde se provádí kritické a život zachraňující zákroky“.

Navzdory tak odpovědné práci tento lékař i jeho kolegové pracují v nemocnici nepřetržitě desítky hodin. Jejich služba se ale v dokumentech rozdělí mezi běžnou pracovní dobu, přesčasy a pohotovost. Nemocnice tak kryjí zneužívání lékařů, zejména těch mladších, kteří potřebují postupovat ve svém oboru a nemají velkou šanci ani postavení k tomu, aby se proti takové praxi ozvali.


„Začíná se nám to trochu hroutit.“ Lékaři v nemocnicích pracují i 32 hodin v kuse, drsné podmínky je vyhánějí


Více než třicetihodinové služby, které se zakamuflují jako přesčas a pohotovost, a volno, které si není kdy vybrat. O tom, že se v českých nemocnicích porušuje zákoník práce, se ví i na ministerstvu zdravotnictví. Cesta ke změně ale není snadná.

„Začíná se nám to zajištění péče trošku hroutit,“ říká do telefonu mladý lékař z Ostravska. Je to pouhé sdělení faktu, v jeho hlase není znát hněv ani rozrušení. Co je ale dobře slyšet, je únava.

Pracovní doba doktora O. se totiž nepodobá ničemu, co by znal zákoník nebo inspektorát práce. Začíná v sedm hodin ráno a končit by měla v půl čtvrté. Pokud do toho jednou až dvakrát týdně přijde služba, pokračuje se dál až do sedmé ranní.

Ani zde příběh novodobého stachanovce nekončí. Pokračuje se dle potřeby do oběda nebo až do odpoledne. „Závisí to na oddělení. Někde jdou po noční domů, my zůstáváme, dokud je potřeba. Za poslední rok mám rekord 32 hodin v práci v kuse,“ popisuje muž, jenž si nepřeje být jmenován. Na oddělení, kde pracuje, se ale provádí kritické a život zachraňující zákroky.

Důvod pro anonymitu je prostý. Dvaatřicet hodin v práci – po kterých mimochodem druhý den následuje opět běžná ranní směna – není legální. Na papíře to všechno ale při troše snahy dokáže vypadat v pořádku.

Služba po normální směně se do půlnoci dle doktora O. vykáže jako přesčas. Po půlnoci je z ní už jen pohotovostní služba, během které by měl být zaměstnanec na příjmu a pracovat jen ve výjimečných situacích. Ve skutečnosti se ale na samotné službě doktora nic nemění.

„Řeknu to na rovinu. Když začínáte jako mladý lékař a chcete postupovat v oboru na specializovaném oddělení, nemáte moc velkou šanci si dupnout. Využijí toho a po škole vám předloží smlouvu, kde souhlasíte s tím, že budete vykonávat pohotovostní službu. Ta je buď na papíře, nebo ústní, u nás je ústní,“ popisuje lékař. Jeho jméno i jména a pracoviště všech lékařů uvedených v textu Deník N zná. K anonymizaci jsme přistoupili proto, že specializace některých lékařů ve spojení s krajem by umožnily jejich snadnou identifikaci.


Článek je možné si po zaplacení předplatného dočíst v Deníku N.


Foto: Flickr, CC 2.0, Kate Dugas


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Chceme nemocnici, ne hřbitov! Lidé bojují za nemocnici v Rumburku

Lékařka: Když povolíme eutanazii, bude ostuda zabírat místo mladým