Svět stojí před kolosálním úspěchem: Vymýcením dětské obrny

Lidstvo občas dokáže spojit síly a uskutečnit i velké dobré věci. Poprvé v historii se blížíme chvíli, kdy bude na světě vymýcen virus dětské obrny. Letos přibylo na celé planetě oficiálně už jen 17 nově nemocných. Vděčíme za to očkování, které bylo objeveno přesně před 65 lety.

Česko, resp. někdejší Československo drží u dětské obrny světový primát - v roce 1960 se stalo první zemí, kde byla dětská obrna vymýcena na národní úrovni. Ještě stále ale mezi námi žijí tisíce lidí, kteří dětskou obrnu prodělali a nesou si kvůli tomu celoživotní následky. V Evropě pak byla dětská obrna prohlášena za vymýcenou až v roce 2002. Cílem celosvětového úsilí je vyhubení viru dětské obrny na celé planetě do roku 2020.


Poslední zbytky viru obrny na planetě už jen přežívají

Přenosná dětská obrna není jedinou nemocí, kterou se snaží lékaři a vědci naprosto vyhladit. Těmi dalšími jsou frambézie (viz Čínská medicína v Česku? Za její náklady by šla vymýtit frambézie) a malárie (Poslední český komár s malárií je z roku 1950. Přinese ji oteplení zpět?).

O vymýcení těchto tří nemocí usiluje především Světová zdravotnická organizace a Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF. Vyhlídky jsou slibné, základní metodou je plošné očkování. Právě díky vakcinačním misím se podařilo dětskou obrnu vymýtit ze zemí jako Indie nebo Čína. Posledními zeměmi, kde přežívá divoký virus dětské obrny, jsou Afghánistán, Pákistán a Nigérie. Tam se ale poslední případy nakažení objevily před dvěma lety.


Obrna se může vrátit, pokud nebudeme důslední

Očkování proti dětské obrně není úplně jednoduché. Vakcínu je například nutné udržovat v teplotě mezi 2 až 8 °C a dostat ji i na nejodlehlejší místa planety. Kromě toho vymýcení dětské obrny komplikuje také fakt, že spolehlivost očkování po čase slábne.

Obrna se tak může vrátit i do zemí, kde byla už kompletně vymýcená. Virus totiž v čase mutuje a pokud se nákaza objeví ve slabě proočkované populaci, může vyvolat epidemii. Takový scénář hrozil před čtyřmi lety na Ukrajině, kde se objevily dva případy nákazy modifikovaným virem. Díky rychlé reakci a plošnému přeočkování se ale nákazu podařilo včas zastavit.

“Dokud virus dětské obrny přežívá, i když jen v jednotkách případů na světě, může se vždycky vrátit,” varoval Zdeněk Michálek, guvernér českého a slovenského Rotary klubu, mezinárodní organizace, která o vymýcení nemoci usiluje. 

Proto je podle Michálka nutné pokračovat v plošné vakcinaci a souběžně dostat vakcínu i ke zbývajícím jednotkám až desítkám dětí, ke kterým ještě pomoc nedorazila. “Jsme blízko historicky největšímu úspěchu v boji proti virovému onemocnění. Stačí už jen málo, musíme jen napnout síly a dotáhnout to,” tvrdí Michálek.


Na boj s obrnou se shánějí peníze, ale i dobrovolníci a lékaři

Přenosná dětská obrna má nejblíž k vyhynutí za posledních 30 let. Od roku 1988 se podařilo snížit počet nově nakažených dětí o 99,9 %, letos přibylo jen 17 případů v Afghánistánu a Pákistánu. Za úspěchem stojí rozsáhlá kampaň rotariánů, Světové zdravotnické organizace a UNICEF, kterou podporuje například americký miliardář Bill Gates nebo kanadský premiér Justin Trudeau.

“Jde o nejúspěšnější zdravotně preventivní kampaň ze soukromých zdrojů,” uvedl na tiskové konferenci ke Světovému dni boje proti dětské obrně guvernér Rotary distriktu 2240 pro Českou a Slovenskou republiku Zdeněk Michálek.

Právě Rotary distrikt 2240 v příštím roce pořádá v Praze dárcovskou konferenci, na které mimo běžného programu budou rotariáni koordinovat postup v boji s dětskou obrnou. Minulý týden na ni v Bruselu osobně pozval český premiér Andrej Babiš i miliardáře Billa Gatese.

“Jsme rádi, že se konference bude konat právě u nás. Československý distrikt 2240 příští rok oslaví dvacet let od svého vzniku. Kromě toho máme k léčbě dětské obrny zvláštní vztah, protože Československo bylo v šedesátých letech první zemí na světě, kde byla tato choroba úplně vymýcena,” vysvětlil Michálek důvody, proč do Prahy zamíří rotariáni z celého světa.

Podle něj může být boj proti dětské obrně také dobrou vizitkou pro Českou republiku v oblasti humanitární pomoci. “Už dříve se nám podařilo shromáždit kolem 4 milionů korun, do konference chceme stihnout ještě dalších 200 tisíc. Pomáhat se dá ale i jinak, stále sháníme dobrovolníky nebo lékaře,” říká Michálek.


Dětskou obrnu mohou mít i dospělí

Dětská obrna může mít mírnou formu – mezi příznaky onemocnění pak patří zvýšená teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, někdy i ztuhlost zad a nohou. V těchto případech se pacient vyléčí bez trvalých následků.

Pokud ovšem viry zasáhnou centrální nervový systém, mohou způsobit těžší formu nemoci. V konečném důsledku tak může vzniknout paralytická dětská obrna s následným ochrnutím nejčastěji dolních končetin a trvalými následky po zbytek života. Při napadení mozkového kmene dochází k selhání životně důležitých orgánů. Smrtící kombinací je také postižení dýchacích a polykacích svalů.

Nemoc způsobuje Poliovirus čeledi Picornaviridae, který se šíří z člověka na člověka především kvůli špatné hygieně. Nejčastěji fekálně-orální cestou, jídlem nebo vodou kontaminovanou lidskými fekáliemi.

Nakažení lidé nemusí mít žádné symptomy onemocnění, přesto ho až šest týdnů kolem sebe šíří. Inkubační doba nemoci je jeden až dva týdny. Virem se mohou nakazit i dospělí, ale největší skupinu nakažených tvoří děti. Podle nich dostala nemoc i jméno.


David Garkisch

Foto: Pxhere.com, CC0


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Definitivní konec vyhlášené ortopedie? Lékaři a sestry podali výpověď

Nasadit mediky místo doktorů? Nebezpečný nesmysl, zní od lékařů