Telemedicína zachraňuje i v neviditelných krizích

Nové technologie se využívají i během zdravotnické pomoci v humanitárních krizích. Přečtěte si, jak Lékaři bez hranic na svých projektech využívají telemedicínu – nástroj pro dálkové konzultace. Specifický problém tak zdravotníci mohou probrat se specialisty v dalekých zemích například z Tanzánie, Jižního Súdánu nebo Afghánistánu.

reklama

Lékaři bez hranic pomáhají v krizových humanitárních situacích, které vyvolávají ozbrojené konflikty, epidemie nebo přírodní katastrofy. Projekt využívající telemedicínu spustili už v roce 2010. Díky zabezpečené platformě se místní lékař radí se zdravotním specialistou na dálku ohledně specifických případů pacientů, které má ve své péči. Konzultace probíhají například pomocí chatu nebo videokonferencí.

V roce 2023 pomohli Lékaři bez hranic prostřednictvím telemedicínské platformy více než 4 tisícům pacientů a pacientek v 56 zemích, například v Tanzánii, Jižním Súdánu, Konžské demokratické republice, Afghánistánu nebo Mexiku. Konzultací se účastnilo 405 lékařských či zdravotnických specialistů na celém světě.

Ženská část nemocnice Kibondo v Tanzánii. © Pierre-Yves Bernard / Lékaři bez hranic

reklama

Pomoc pacientce s marasmickým kwashiorkorem

Mezi pacienty, kterým telemedicína pomohla, byla například tříletá dívka v Jemenu. Když ji její rodiče přivedli na kliniku Lékařů bez hranic, byla v šoku, odlupovala se jí kůže a měla výraznou podváhu (místo 14 kg vážila pouhých 6 kg). Správně se nevyvíjela, nikdy nemluvila ani nechodila.

Místní lékař konzultoval její případ s dermatologem ve Spojených státech. Ten pomohl stanovit diagnózu – marasmický kwashiorkor, těžkou formu podvýživy charakterizovanou výrazným nedostatkem bílkovin a kalorickým deficitem. Dívce dále pomáhal pediatr z Brazílie. Vyléčila se a brzy se vrátila zpět k rodině.

Pracovníci Lékařů bez hranic ošetřují pacientku v Konžské demokratické republice přijatou s akutní podvýživou. Edémy jsou charakteristické fyzické příznaky podvýživy zvané kwashiorkor, která často souvisí s nedostatečnou rozmanitostí potravy, zejména bílkovin. © Laora Vigourt / Lékaři bez hranic

Využití telemedicíny i v neurologii

Humanitární krize doprovázejí specifické problémy, například neurologické poruchy. Na místě však většinou neurologové scházejí, což je jeden z dalších prostorů pro využití telemedicíny. Její výhodou jsou minimální náklady či potřebné zdroje a příznivý vliv na léčbu pacientů, ať už se nachází kdekoliv.

„To, co do značné míry zaplňuje mezeru mezi specialisty, je telemedicína. Jako praktičtí lékaři se obvykle setkáváme s případy, které potřebují pohled zvenčí. Právě telemedicína nám tuto možnost nabízí,“ říká za Lékaře bez hranic Yannick Wilson Henko, vedoucí klinické činnosti a kontaktní osoba pro telemedicínu ve Středoafrické republice.

Telemedicínský program Lékařů bez hranic opravdu stírá hranice tím, že poskytuje bezpečná řešení a nabízí spravedlivější, dostupnější a kvalitnější péči o pacienty.

Autorka: Michaela Tabakovičová, Lékaři bez hranic

Fotografie: Lékaři bez hranic

reklama

telemedicína

Mohlo by vás zajímat

Tempus -

30/09/2026

Umělá inteligence a medicínské psaní aneb Text bez autora

Velké jazykové modely (LLM – např. OpenAI ChatGPT, Google Gemini, Anthropic Claude apod.) se během krátké doby staly běžnou součástí procesu psané tvorby, včetně oblasti medicíny. Ještě nedávno šlo o technologickou zajímavost, dnes je používají studenti, lékaři, vědci, úředníci, manažeři i pacienti. Pomáhají s e-maily, zápisy, abstrakty, doporučeními, výukovými texty, prezentacemi, stanovisky i s projevy. Tam, kde dříve člověk dlouho seděl nad prázdnou stránkou, dnes během několika sekund dostane návrh, který svou kvalitou dokáže v řadě případů obstát. Napříč informačním prostorem, počínaje sociálními sítěmi a úřední komunikací konče, však v současnosti pozorujeme inflaci množství textu a naředění jeho významu. Příspěvky generované umělou inteligencí (AI) jsou poznat a celý prostor již dnes zahlcují.

Rozhovory -

17/09/2026

MUDr. Jan Píštěk: K medicíně mě přivedla rodina, ke gynekologické ambulanci život

Člen představenstva České lékařské komory a předseda Okresního sdružení ČLK Uherské Hradiště MUDr. Jan Píštěk působí jako gynekolog a porodník v Uherském Hradišti a Dolním Němčí, kde provozuje vlastní gynekologické ambulance. Současně spolupracuje s uherskohradišťskou nemocnicí a podílí se na specializačním vzdělávání mladých lékařů. V rozhovoru vzpomíná na své začátky v medicíně, vysvětluje, proč si nakonec vybral právě gynekologii a porodnictví, a popisuje cestu od nemocničního lékaře k vybudování vlastní ambulantní praxe. Hovoří také o tom, jak se za poslední desetiletí proměnil vztah mezi lékařem a pacientem i samotný obor gynekologie.

reklama