Tři z deseti Čechů trpí pylovou alergií. Jak efektivně omezit alergické reakce?

S brzkým nástupem jara se ve vzduchu objevují první pylové alergeny, a to například z lísek, olší a zahradních rostlin včetně tisů a cypřišů. Alergická reakce na pyl trápí poměrně značkou část populace. Objevuje se až u 30 procent dospělých, u dětí je dokonce alergická reakce častější, a to až 40 procent.

To potvrdil mimo jiné i průzkum společnosti Stiebel Eltron, podle kterého nejenže každého třetího Čecha trápí pylová alergie, ale dalších 30 procent uvádí, že se s ní potýká někdo z jejich domácnosti. Během sezóny větrá méně kvůli pylu 40 procent lidí, což má za následek zhoršení kvality vzduchu v interiéru.

Nejvíce alergiků žije v Karlovarském a Ústeckém kraji, vysoký podíl má i Praha. Na opačném konci žebříčku je Pardubický kraj, kde alergiemi trpí pouze každý šestý.

„Nejčastější příčinou sezónní alergie jsou pyly. Během jara jsou nevíce aktivní pyly stromů, z nichž u nás je nejvýznamnější alergen bříza, jejíž sezóna vrcholí začátkem dubna. Během letní sezóny pak alergiky potrápí pyly trav. Základem léčby alergie je vedle úlevové medikace také prevence kontaktu s alergenem. V období pylové sezóny by měli alergici minimalizovat pobyt venku a po návratu domů je potřeba se převléci do čistého oblečení a opláchnout si ruce a obličej. Úplné omezení větrání není ideální, protože dlouhodobý pobyt v místnosti s vysokou koncentrací oxidu uhličitého může vést k bolestem hlavy, únavě, nekvalitnímu spánku a zhoršené schopnosti soustředit se. Omezit větrání je vhodné zejména v dopoledních a časně odpoledních hodinách, kdy bývá pylová aktivita nejvyšší. Nejlepší je větrání na večer a přes noc, význam má také pořízení čističky vzduchu, případně jiného systému na filtraci vzduchu,“ říká alergolog MUDr. Jiří Mudruňka z ambulance MuMed s.r.o.

Příznaky alergie versus příznaky nachlazení

Klíčovým faktorem pro efektivní zvládání alergií spočívá ve schopnosti odlišit symptomy alergie na pyl od těch, které se objevují při nachlazení. V případě virových onemocnění bývá typická vyšší teplota, pálení očí, celková únava a bolesti kloubů i svalů a celková zchvácenost. 

Naopak alergické reakce se projevují převážně vodovou rýmou, přičemž zvýšená teplota, celková únava a zchvácenost v tomto případě nepatří mezi typické příznaky. Zejména pacienti trpící astmatem, kterých je konkrétně v České republice přibližně 500 000, čelí riziku závažnějšího průběhu virových onemocnění. 

Podle průzkumu se alergici nejčastěji během pylové sezóny potýkají s kýcháním a rýmou – tyto potíže trápí téměř 9 z 10 dotázaných. Více než 7 z 10 pak uvádí svědění očí, zatímco kašel a dušnost se objevují u zhruba každého třetího. Únava, která často doprovází dlouhodobý kontakt s alergeny, postihuje přibližně čtvrtinu alergiků. Tyto projevy mohou významně ovlivnit komfort a kvalitu každodenního života, zejména v období jara a léta, kdy je koncentrace pylu ve vzduchu nejvyšší.

„Alergie jsou z podstaty autoimunitní, proto je obvykle nelze zcela vyléčit. Nicméně vhodnou medikací a vyhýbáním se alergenům lze jejich projevy velmi účinně snižovat. Každopádně také musíme počítat s tím, že problémy tohoto typu budou stále častější. I Světová zdravotnická organizace očekává, že za pět let už může nějakou formou alergie trpět v rozvinutých zemích polovina populace. Je to vidět i u dětí, které tyto obtíže mají mnohem častěji než předchozí generace – například astmatiků je mezi dospělými kolem 8 procent, ale mezi dětmi druhého stupně ZŠ je to přes 11 procent,“ popisuje MUDr. Ludmila Plšková, expertka Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Zavřít byt není řešení

Češi se před pylovými částicemi brání především pravidelným úklidem. Prach utírá 2 ze 3 domácností, textilie pere téměř polovina. Čističku vzduchu s HEPA filtrem má doma každý pátý, zvlhčovač využívá podobné množství lidí. Klimatizaci s pylovým filtrem má jen 7 procent domácností. Rekuperační systém pak pouze každá dvacátá. Přestože jde o účinný způsob, jak zlepšit kvalitu vzduchu bez nutnosti otevírání oken, rekuperace zatím v Česku není běžným standardem.

„Přestože se pylová sezóna týká velké části Čechů, mnoho lidí neví, jak se pylům efektivně bránit. Nejčastěji prostě přestanou větrat, což výrazně zhoršuje kvalitu vzduchu v domácnosti. Často se pylům zkouší bránit za pomoci klimatizace, což je řešení drahé na provoz. Klimatizace navíc nejsou navržené k odstraňování alergenů, jako je pyl. Bez speciálních filtrů navíc nedokážou zachytit jemné částice dostatečně účinně. Mají navíc celou řadu negativních dopadů na zdraví,“ vysvětluje David Šafránek, vedoucí technického oddělení společnosti Stiebel Eltron. 

V období alergií také trpí například oči. Nejúčinnějším způsobem, jak alergii předcházet a tím ochránit oči, je se alergenům vyhýbat. V období zvýšeného výskytu pylů je vhodné sledovat pylové zpravodajství a omezit pobyt venku v čase, kdy je vysoká koncentrace pylů v ovzduší. Pokud v té době nemůžete zůstat doma, noste velké sluneční brýle, které co nejvíce zakryjí celou oblast kolem očí a alespoň částečně zamezí vniknutí alergenů do oka.

„Pokud již pacienta oční alergie trápí, určitě není vhodné si oči mnout. To by mohlo stav oka ještě více zhoršit,“ doporučuje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha a dodává: „Po příchodu z venku je vždy vhodné opláchnout oči čistou studenou vodou a v průběhu celého dne používat umělé slzy, které zklidní citlivé oči, vyplaví ven alergeny a zvlhčí a stabilizují slzný film. Na již podrážděné oči je možné kapat antihistaminové oční kapky, které jsou volně dostupné v lékárnách a které zmírní zarudnutí a otok. Na oteklé oči je také vhodné přikládat studené obklady, které tyto příznaky zmírní.“

Nečekejte s návštěvou lékaře

Alergie není vhodné podceňovat. Pokud základní doporučení nepomohou nebo se objeví bolest, silné zarudnutí či hnisavý výtok z oka, je vždy vhodné navštívit očního lékaře. Dlouhodobé nebo silné záněty totiž mohou způsobit komplikace i vážnější problémy se zrakem.

V případě dalších obtíží navštivte alergologii. Léčba závisí jednak na druhu alergie, ale i na její intenzitě. V některých případech je nutné užívat léky. Při vyšetření v alergologické ambulanci se často používá tzv. „Prick test“, tedy kožní vyšetření, kdy alergolog na předloktí nanese kapky nejčastějších alergenů. Podle rozsahu podráždění na kůži následně vyhodnotí míru nesnášenlivosti u konkrétní látky. 

Komplexnějším vyšetřením je chemická analýza vzorku krve. „Vyšetřit lze tímto testem v laboratoři najednou 295 alergenů z velmi malého množství odebrané krve,“ popisuje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Pro pacienty s častými a závažnými alergickými reakcemi se pak nabízí třeba alergenová imunoterapie. Alergenová imunoterapie (AIT), známá také jako desenzibilizace, je léčebná metoda navržená ke zmírnění alergických reakcí na specifické alergeny. Princip AIT spočívá v postupné a kontrolované expozici pacienta malým množstvím alergenu, které jsou postupně zvyšovány. Cílem této terapie je dosáhnout tolerance organismu vůči alergenu, což v konečném důsledku vede k redukci nebo eliminaci alergických příznaků. Může být podávána v různých formách, a to včetně tablet, kapek pod jazykem nebo injekcí.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock