Radí vám opravdu lékař? Podvodníci na sociálních sítích zneužívají identity skutečných zdravotníků

Když MUDr. Daryně Fedun ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) začaly na pracovní e-mail přicházet stížnosti pacientek na její komunikaci na Facebooku, nejprve netušila, co se děje. Ženy popisovaly, že je lékařka kontaktuje přes sociální síť, poskytuje jim zdravotní rady a následně po nich požaduje videa, na kterých cvičí ve spodním prádle nebo bez něj.

„Mně bylo úplně jasné, že to není můj profil, že to určitě bude nějaký falešný účet,“ vzpomíná lékařka. S pomocí manžela se jí podařilo profil najít. Protože ji jeho provozovatel zablokoval, sama jej na svém Facebooku neviděla.

Falešný účet přitom působil na první pohled poměrně věrohodně. Obsahoval její skutečné jméno, fotografii staženou z webových stránek ambulance i přesnou adresu pracoviště. Nechyběla ani informace, že jde o gynekoložku a porodníka.

Fotografie: Ukázka falešného účtu s ukradenou identitou (zdroj: Facebook)

Pachatel si následně vybíral internetové skupiny, ve kterých se pohybují ženy hledající pomoc nebo radu. Šlo například o skupiny pro těhotné, samoživitelky nebo ženy řešící zdravotní problémy. Pod jejich příspěvky vkládal komentáře s výzvou, aby mu napsaly soukromou zprávu. V ní se pak představoval jako lékařka Daryna Fedun.

Jedna z oslovených žen například řešila problém s prsem a měla k dispozici zprávu z ultrazvukového vyšetření. Místo toho, aby jí falešná lékařka pomohla s popsaným problémem, začala tvrdit, že její skutečné obtíže jsou gynekologického původu. Dokonce se odvolávala na údajný přístup k centrální zdravotnické databázi, ve které měla vidět dokumentaci pacientky.

Následovaly smyšlené diagnózy a fotografie intimních partií jiných žen. Pachatel ženě posílal snímky spodního prádla se zobrazeným výtokem a žádal ji, aby vybrala ten, který odpovídá jejímu problému.

Vyústěním komunikace byla nabídka gynekologické fyzioterapie přes Messenger. Žena měla osm dní cvičit bez spodního prádla, v noci se natáčet a videa posílat údajné lékařce k vyhodnocení. Po osmi dnech měla být podle pachatele zdravá.

V jiném případě se pachatel zaměřil na ženu, která ve skupině pro samoživitelky popisovala svou složitou finanční situaci. Pod falešnou identitou lékařky jí nabídl finanční odměnu 15 tisíc korun a nákup drogerie. Podmínkou bylo opět osm dní cvičení a zasílání intimních videí. 

Stížnosti přicházely na skutečnou lékařku

Pro Darynu Fedun ale nešlo pouze o nepříjemné zjištění, že někdo používá její jméno. Falešný profil začal poškozovat její profesní pověst. Na pracoviště dorazily další stížnosti, včetně upozornění na urážlivé a dehonestující komentáře, které pachatel pod jejím jménem psal ženám v obtížné životní situaci.

„V komentářích pachatel napadal ženy, které se ocitly v obtížné životní situaci, a používal přitom velmi hrubé a ponižující výrazy. Obviňoval je, že se do své situace dostaly vlastní vinou, urážel je kvůli jejich osobnímu životu a způsobu, jakým se staly matkami. To všechno přitom zveřejňoval pod mým jménem a s mou fotografií. Pro mě je to velmi nepříjemné nejen z osobního hlediska, ale především profesně. Snažím se ke svým pacientkám přistupovat maximálně vstřícně a budovat si s nimi vztah založený na důvěře. Najednou se ale někde na internetu objevují takové výroky, které jsou spojovány právě se mnou,“ popisuje Daryna Fedun.

Podle ní mohl falešný účet fungovat už od května a pachatel se pohyboval v desítkách internetových skupin. První podobnou stížnost totiž ambulance obdržela již na jaře. Tehdy žena popisovala téměř totožný způsob komunikace, včetně smyšlených gynekologických problémů a nabídky externího ultrazvuku.

Lékařka také narazila na informace o starším případu, který se podle jejího názoru vyznačoval velmi podobným scénářem. Nelze ale zatím potvrdit, zda jde skutečně o stejného pachatele.

Případ nakonec oznámila policii. Současně se pokusila falešný profil odstranit prostřednictvím Facebooku. Do nahlašování se zapojila její rodina, přátelé i další lékaři. Přesto podle její zkušenosti platforma opakovaně odpovídala, že na profilu neshledala nic závadného.

„S podobnými případy se ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze bohužel nesetkáváme poprvé. V minulosti jsme zaznamenali například zneužití autentického videozáznamu z naší tiskové konference, kdy byl původní projev lékaře nahrazen zcela jiným, nepravdivým sdělením. Opakovaně se také setkáváme se zneužíváním identity našich zdravotníků na sociálních sítích. S rozvojem moderních technologií je stále obtížnější takový obsah včas odhalit a dosáhnout jeho rychlého odstranění. 

Rozhodně však před tímto problémem nezavíráme oči. Jakmile se o podobném případu dozvíme, snažíme se na něj upozornit prostřednictvím našich oficiálních komunikačních kanálů. Zásadní je proto také spolupráce veřejnosti. Pokud lidé narazí na podezřelý profil nebo sdělení vydávané za vyjádření našeho zdravotníka, budeme rádi, když nás na něj upozorní. Zneužívání identity lékařů totiž nepoškozuje jen jejich profesní pověst, ale především důvěru pacientů ve zdravotníky a zdravotnické informace,“ uvedla pro portál Naše zdravotnictví vedoucí Odboru PR a marketingu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Mgr. Marie Heřmánková, MHA.

Policie: Online kriminalita se objasňuje obtížněji

Jak časté jsou podobné případy? Přesná čísla bohužel nejsou k dispozici. Policie ČR totiž zneužití identity na sociálních sítích neeviduje jako samostatnou statistickou kategorii. Jednotlivé případy mohou být podle konkrétních okolností posuzovány jako občanskoprávní spor, přestupek nebo trestný čin, například podvod či vydírání.

Samostatné statistiky neexistují ani pro případy, kdy pachatelé zneužijí identitu lékařů či jiných zdravotnických pracovníků. Nelze proto určit, zda počet podobných útoků roste nebo jak velkou část online kriminality představují.

Obecně je podle policie objasněnost trestné činnosti v online prostředí nižší než u běžné kriminality. Možnost vypátrání pachatele závisí na několika okolnostech. Významná je především rychlost oznámení případu, dostupnost a kvalita digitálních stop, způsob komunikace pachatele s poškozenými i možnost získat potřebné údaje od provozovatelů internetových služeb.

„Komplikace spatřujeme zejména ve využívání anonymizačních nástrojů, falešných či jednorázových účtů, zahraničních telefonních čísel nebo zahraniční infrastruktury. V mnoha případech využíváme mezinárodní policejní a justiční spolupráci a právní pomoc,“ uvedl pro portál Naše zdravotnictví tiskový mluvčí Policejního prezidia ČR kpt. Jakub Vinčálek.

Facebook nemusí falešný profil odstranit

Zkušenost Daryny Fedun ukazuje, že ani opakované nahlášení falešného účtu nemusí vést k jeho odstranění. Policie potvrzuje, že s provozovateli sociálních sítí při prověřování a vyšetřování trestné činnosti běžně spolupracuje. V rámci zákonných postupů může žádat o součinnost a poskytnutí údajů, které mohou pomoci při identifikaci pachatele.

Je však potřeba rozlišovat mezi policejním vyšetřováním a samotným odstraněním falešného profilu. O tom rozhoduje provozovatel platformy podle vlastních pravidel a příslušných právních předpisů. Policie nemůže nařídit odstranění účtu pouze na základě žádosti poškozeného.

Pokud Facebook nebo Instagram na opakovaná upozornění nereagují, doporučuje policie využít jejich oficiální mechanismy pro nahlašování falešných účtů a zneužití identity. Současně by měl poškozený shromáždit všechny důkazy a v případě podezření na trestnou činnost se obrátit na policii. Není přitom nutné čekat, až sociální síť profil odstraní.

Důvěra v lékaře jako nástroj manipulace

Získávání intimních fotografií a videí prostřednictvím falešných profilů není podle policie ojedinělým jevem. S případy, kdy pachatelé využívají falešnou identitu k navázání kontaktu s poškozenými a následnému vylákání intimních materiálů, se policie setkává pravidelně.

Takto získané fotografie a videa mohou pachatelé využívat k vydírání, vyhrožování jejich zveřejněním nebo k dalšímu neoprávněnému šíření. Vydávání se za lékaře či jiného zdravotnického pracovníka přitom může být obzvlášť účinným prostředkem manipulace.

„Pachatel zneužívá důvěru, kterou pacienti vůči zdravotníkům přirozeně mají,“ upozorňuje policie.

Rizikem tedy není pouze ztráta kontroly nad intimním materiálem. Oběti mohou čelit vydírání, zásahu do soukromí i závažným psychickým a společenským následkům.

Právě proto by pacienti neměli automaticky důvěřovat profilu jen na základě jména, fotografie nebo uvedeného profesního označení. Pokud si nejsou jistí, měli by si totožnost údajného lékaře ověřit prostřednictvím oficiálních kontaktů zdravotnického zařízení.

Jak se bránit? Opatrní by měli být lékaři i pacienti

Pokud lékař zjistí, že někdo zneužívá jeho jméno a fotografii, neměl by s oznámením otálet. Policie doporučuje nejprve zajistit co nejvíce důkazů: pořídit snímky obrazovky falešného profilu, uložit jeho internetovou adresu, zaznamenat datum a čas zjištění a uchovat veškerou dostupnou komunikaci. Důležité jsou také informace o tom, koho pachatel kontaktoval a jakým způsobem vystupoval.

„Poškození by neměli v prvním kroku mazat komunikaci ani veškeré stopy po falešném profilu, protože právě tyto informace mohou být důležité pro následné prověřování,“ upozorňuje kpt. Jakub Vinčálek.

Falešný účet je vhodné nahlásit příslušné sociální síti a současně informovat pacienty, případně širší veřejnost, že někdo vystupuje pod cizí identitou. Pokud platforma na upozornění nereaguje, není důvod odkládat oznámení policii. Ta doporučuje také konzultaci s právním zástupcem, který pomůže posoudit další možnosti postupu.

Pozornost by však měli věnovat i sami pacienti, a to nejen tomu, s kým komunikují, ale také tomu, jaké informace o sobě na internetu zveřejňují. Daryna Fedun upozorňuje, že v internetových skupinách lidé často sdílejí celé lékařské zprávy, jména svých ošetřujících lékařů, osobní údaje svých dětí nebo fotografie, které by na veřejně přístupné místo vůbec neměly patřit.

„Chápu, že lidé chtějí svůj zdravotní stav s někým probrat a hledají radu. Ale nemusí kvůli tomu zveřejňovat tolik osobních a citlivých údajů. Člověk si často vůbec neuvědomuje, kdo všechno může mít k obsahu skupiny přístup,“ upozorňuje lékařka.

Daryna Fedun rozlišuje mezi zdravotní osvětou, která má na sociálních sítích své místo, a individuálními konzultacemi konkrétních zdravotních problémů. Zatímco vysvětlování zdravotních témat či informování o prevenci považuje za přínosné, pacienti by podle ní měli své obtíže řešit prostřednictvím ordinace, nemocnice nebo oficiálních telemedicínských služeb. 

„Jedna věc je, když lékař na sociálních sítích něco vysvětluje a šíří osvětu. Něco úplně jiného je, když lidé začnou sdílet konkrétní zdravotní problémy, fotografie a očekávají individuální radu. Na to jsou ordinace a oficiální komunikační kanály. Soukromý profil na Facebooku nebo Instagramu by neměl nahrazovat lékařskou péči,“ říká.

Právě neformální komunikace může podle ní vytvářet nebezpečný precedens. Pokud jsou pacienti zvyklí obracet se na lékaře přes soukromé zprávy na sociálních sítích, mohou snáze uvěřit i člověku, který se za konkrétního zdravotníka pouze vydává.

Policie v této souvislosti připomíná, že odpovědnost za protiprávní jednání nese pachatel, nikoli člověk, který mu v důvěře poskytl své fotografie nebo jiné citlivé informace. Pokud už někdo intimní materiály odeslal a následně čelí nátlaku či vydírání, neměl by posílat další fotografie ani požadované peníze. Měl by uchovat komunikaci a obrátit se na policii.

Další preventivní doporučení pro oběti kriminality v online prostředí zveřejňuje Policie ČR na webu Kyberkriminalita.

Autorka: Pavlína Zítková

Ilustrační foto: ChatGPT