Až 2 % mužů starších 65 let, tedy tisíce pacientů, může postihnout podle statistik výduť břišní aorty. I proto odstartoval v České republice začátkem ledna nový pilotní program zaměřený na screening výdutě břišní aorty. Jeho cílem je nejen časný záchyt tohoto závažného onemocnění a záchrana životů, ale také sběr klíčových dat, která zpřesní zdravotnické statistiky. Na koho je vyšetření zacílené a jak probíhá?
reklama
reklama
Nový screeningový program zaměřený na screening výdutě břišní aorty je určen mužům ve věku od 65 do 67 let a zapojit se do něj je možné přes ošetřujícího praktického lékaře. Modely ukazují, že zaběhnutý screeningový program může předejít až 100 úmrtí na toto onemocnění každý rok.
„Pilotní program časného záchytu výdutě břišní aorty je dalším důležitým krokem v prevenci onemocnění, které mnohdy zůstává neodhalené až do kritického momentu,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Věřím, že díky této iniciativě nejen zvýšíme povědomí o tomto riziku, ale především pomůžeme stovkám mužů ročně předejít závažným komplikacím či smrti,“ dodal.
Screeningový program vychází z mezinárodních doporučení Evropské společnosti pro cévní chirurgii a v současnosti probíhá například ve Spojeném království či Švédsku. „Vstupní branou do programu jsou praktičtí lékaři, kteří pacienty referují k radiologům či angiologickým (cévním) specialistům. V případě, že je u pacienta nalezena výduť, zapojují se také cévní chirurgové a intervenční radiologové,“ vysvětlil Martin Köcher, předseda České společnosti intervenční radiologie ČLS JEP a předseda Komise screeningového programu.
reklama
V roce 2021 podstoupilo preventivní nebo akutní zákrok na břišní aortě téměř 600 pacientů. Díky screeningu se očekává snížení počtu akutních případů, což nejen zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu, ale také šetří zdravotnické zdroje.
Co to výduť břišní aorty je?
Výduť břišní aorty (aneuryzma abdominální aorty) vzniká oslabením stěny největší tepny v těle. Postupné rozšiřování (vydouvání) oslabeného místa může vést až k prasknutí, což způsobuje masivní vnitřní krvácení. V této fázi jsou příznaky jako prudká bolest a kolaps už často fatální.
Výduť břišní aorty postihuje především lidi starší 60 let, přičemž muži jsou ohroženi čtyřikrát častěji než ženy. Kouření, vysoký krevní tlak, ateroskleróza a rodinný výskyt onemocnění riziko ještě zvyšují.
Menší výdutě lze často řešit konzervativně, tedy pouhým sledováním a ovlivněním působení rizikových faktorů jako je špatná životospráva či kouření, ale také například podáváním léků. Pokud se však výduť zvětšuje, přichází na řadu intervenční léčba. „V Česku je standardem jak klasická operace, tak i endovaskulární terapie, která spočívá v méně invazivním přístupu přes tříselnou tepnu. Obě metody se doplňují a pracoviště by měla nabízet léčbu šitou na míru pacientovi,“ řekl na tiskové konferenci Jiří Moláček, předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP.
Jak screening probíhá?
Pilotní program se zaměřuje na muže ve věku 65 až 67 let, kteří tvoří nejrizikovější skupinu pacientů. „Ultrazvukové vyšetření, které je rychlé, bezbolestné a trvá méně než 15 minut, dokáže nemoc odhalit včas. Díky tomu můžeme předejít závažným komplikacím a zjistit, zda pacient nemá tuto ‚tikající bombu‘ v břiše,“ uvedla Debora Karetová, předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP.
„Screening začíná u praktického lékaře, který pacienta odešle na ultrazvukové vyšetření do akreditovaného radiologického nebo angiologického (cévního) pracoviště. Na základě výsledku ultrazvukového vyšetření praktický lékař rozhodne o dalším postupu. V případě nálezu rizika odešle pacienta do kardiovaskulárního centra. Zde se rozhoduje, zda bude pacient nadále sledován, nebo léčen léky či operačně,“ doplnil Petr Šubrt ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
„K dnešnímu dni máme akreditováno 183 pracovišť napříč všemi kraji ČR a toto číslo průběžně roste. Díky tomu bude toto vyšetření pro všechny muže, na které je tento program cílen, velmi dobře dostupné,“ upřesnil Miloslav Roček, předseda České radiologické společnosti ČLS JEP.
Pilotní fáze programu potrvá 5 let. V tomto období se zhodnotí jeho přínosy a efektivita. Na přípravě tohoto programu se kromě Ministerstva zdravotnictví ČR, Národního screeningového centra a zdravotních pojišťoven podílela řada odborných společností.
Autor: redakce Našezdravotnictví.cz
Foto: Shutterstock
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama