AI může lékaři pomoci, ale také ohrozit pacienta. ČLK stanovila, na co si dát pozor

Umělá inteligence se stále častěji dostává i do situací, ve kterých lidé hledají radu nebo podporu v citlivých osobních otázkách. Podle reprezentativního výzkumu agentury PAQ Research z jara 2026 využilo generativní AI v souvislosti s duševním zdravím během předchozích 30 dnů 29,2 procenta dospělých v Česku. Mezi lidmi ve věku 18 až 34 let to bylo dokonce 51 procent.

Lidé se na chatboty obracejí například při zvládání stresu, při hledání informací nebo ve snaze lépe porozumět vlastním psychickým obtížím. Výzkum ale upozornil také na rizika. Téměř třetina uživatelů využila AI během psychické krize nebo akutního stresu a podobný podíl ji alespoň někdy použil jako náhradu odborné péče.

Celkem 13,4 procenta uživatelů uvedlo, že kvůli AI odložili vyhledání odborné pomoci nebo ji nevyhledali vůbec. Dalších 10,9 procenta se setkalo s doporučením, které odporovalo radě lékaře či psychoterapeuta, a 8,4 procenta v souvislosti s používáním AI změnilo předepsanou medikaci.

Data představili odborníci na Pražském fóru o AI a duševním zdraví, které uspořádaly Úřad vlády a Ministerstvo zdravotnictví. Cílem připravovaných doporučení je naučit veřejnost i odborníky využívat AI bezpečně a rozpoznat situace, kdy je namístě obrátit se na zdravotníka. Umělá inteligence může lidem usnadnit orientaci v informacích, její odpovědi ale nemusí být správné ani vhodné pro konkrétní zdravotní stav.

Nemocnice už AI využívají. Nejprve ale potřebují kvalitní data

Umělá inteligence se prosazuje také v nemocničním provozu. Zkušenosti z několika velkých zdravotnických zařízení představili jejich zástupci na konferenci AI transformace zdravotnictví, která se konala ve středu 14. října. Zmiňovali nástroje pro analýzu obrazových vyšetření, podporu kolonoskopií, hodnocení EKG, administrativní úkoly, překlady nebo práci s odbornou literaturou. Některá řešení jsou už součástí běžného provozu, jiná nemocnice teprve pilotně ověřují.

Podle vedení nemocnic však nelze zavádění AI oddělit od celkové digitalizace zdravotnictví. Ján Dudra, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, upozornil, že část zdravotnické dokumentace se stále vede na papíře a nemocnice pracují také se staršími informačními systémy. Samotné nasazení umělé inteligence tyto problémy nevyřeší.

Podobně se vyjádřil Jan Pešava, zástupce ředitele pro IT Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Potřebujeme kvalitní data. Jak chceme něco vyhodnocovat, když data, která jsou pod tím, nejsou v pořádku,“ upozornil na jednu ze základních podmínek smysluplného využívání AI. Nemocnice podle něj musí současně řešit technologické zázemí, ochranu pacientských údajů, pravidla pro používání jednotlivých nástrojů i vzdělávání zaměstnanců.

Tomáš Němec z Fakultní nemocnice Ostrava popsal dva hlavní směry využití: AI jako diagnostický zdravotnický prostředek a AI jako administrativní nástroj. V obou případech je podle něj důležité bezpečné zavádění a propojení s nemocničními informačními systémy. Klinická data by neměla nekontrolovaně putovat do dalších oddělených aplikací.

AI odhalí nález, chybu ale může udělat také

Jedním z nejviditelnějších přínosů umělé inteligence je pomoc při vyhodnocování vyšetření. Aleš Herman, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové, popsal například využití AI při kolonoskopiích nebo hodnocení mamografických snímků. V hradecké nemocnici podle něj proběhly tisíce kolonoskopií s podporou tohoto nástroje.

Ani při takto konkrétním využití ale nelze spoléhat pouze na výsledek systému. U mamografií může AI upozornit na podezřelý nález, konečné posouzení však musí provést lékař. Systém může některé změny přehlédnout, jiné naopak vyhodnotit jako významnější, než ve skutečnosti jsou.

Jakub Fejfar, medicínský ředitel pro oblast inovací skupiny AGEL, zdůraznil, že člověk musí zůstat na konci rozhodovacího procesu. Předpokladem širšího zavádění AI je podle něj elektronizace, jasně stanovené hranice jejího použití a průběžné vzdělávání zdravotníků.

Nejde přitom jen o diagnostiku a léčbu. AI může zasahovat také do objednávání pacientů, určování priorit vyšetření nebo organizace péče. I taková rozhodnutí mohou ovlivnit, jak rychle se pacient ke zdravotní službě dostane. Právě proto je důležité hodnotit nejen technologické možnosti, ale také její skutečný dopad na pacienta.

ČLK: Za rozhodnutí stále odpovídá lékař

Na rozšiřování umělé inteligence reaguje také Česká lékařská komora. Její představenstvo 1. října schválilo Doporučení ČLK č. 2/2026 k využívání umělé inteligence ve zdravotnictví. Dokument podporuje její odpovědné využívání, současně ale vymezuje zásady, které mají chránit pacienty i profesní autonomii lékařů.

Základní sdělení je jednoznačné: AI je podpůrný nástroj, nikoli náhrada odborného úsudku lékaře. Konečné rozhodnutí o diagnóze, léčbě a dalším postupu musí učinit lékař s odpovídající odbornou způsobilostí. Musí mít možnost výstup AI kriticky posoudit, opravit nebo odmítnout a za své rozhodnutí nese odpovědnost.

Komora zároveň upozorňuje na takzvané automatizační zkreslení. Jde o situaci, kdy člověk přisuzuje doporučení systému větší důvěryhodnost než vlastnímu odbornému posouzení. Lékař by proto neměl výstupy AI přebírat bez kontroly.

Pokud doporučení systému odporuje jeho odbornému názoru a zájmu pacienta, má mít právo je odmítnout. Samotné takové rozhodnutí nesmí být důvodem k profesnímu nebo pracovněprávnímu postihu.

Doporučení se zabývá také informováním pacientů. Pokud může výstup AI významně ovlivnit diagnostiku, léčbu nebo přístup ke zdravotní péči, má být pacient předem srozumitelně informován o jejím využití, jeho účelu a významu. Zároveň musí vědět, že konečné odborné posouzení provádí lékař.

Pozor také na dokumentaci a citlivé údaje

AI může zdravotníkům ušetřit čas i při administrativě, například při nahrávání a přepisu rozhovorů s pacienty nebo při přípravě zdravotnické dokumentace. Ani zde však podle ČLK nelze automaticky vytvořený výstup považovat za správný a úplný záznam. Pacient musí být o využití takového systému předem srozumitelně informován a zdravotník musí před uložením dokumentace zkontrolovat její věcnou správnost a úplnost.

Dalším důležitým tématem je ochrana zdravotních údajů. Nemocnice musí zajistit, aby používané systémy splňovaly požadavky na kybernetickou bezpečnost a ochranu soukromí. Před zavedením nástroje, který může významně ovlivnit péči, je třeba posoudit jeho přínosy, rizika a dopady na pacienty. Závažné chyby a nežádoucí dopady AI se mají evidovat a hlásit podle platných předpisů.

Odpovědnost přitom neleží pouze na lékaři. Ten odpovídá za odborná rozhodnutí a poskytnutou péči, zatímco poskytovatel zdravotních služeb odpovídá za výběr a zavedení systému, jeho nastavení a odpovídající zaškolení uživatelů. Výrobce či dodavatel nese odpovědnost za technické vlastnosti a bezpečnost systému v rozsahu stanoveném právními předpisy.

Umělá inteligence tak může pacientům usnadnit orientaci ve zdravotních otázkách a zdravotníkům pomoci s řadou úkolů. Její přínos ale závisí na tom, zda se používá ve správných situacích, zda jsou její výstupy dostatečně ověřené a zda zůstává zachována lidská kontrola. Právě na tom stojí i doporučení ČLK: technologie má podporovat bezpečnou a kvalitní péči, nikoli oslabovat odpovědnost lékaře nebo důvěru mezi ním a pacientem.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková