Válek vyzval k očkování proti respiračním nemocem a představil novou strategii zvýšení proočkovanosti proti chřipce

Období podzimu a zimy je každoročně charakterizováno nárůstem počtu akutních respiračních infekcí. Správné načasování očkování je proto podle ministerstva zdravotnictví (MZd) důležité především z hlediska ochrany v tomto období. Očkovat je samozřejmě možné i později, ale je třeba mít na paměti, že tvorba protilátek trvá přibližně dva týdny.

„Očkování je jedním z největších úspěchů moderní medicíny a působí jako základní nástroj prevence v předcházení komplikací, těžkému průběhu onemocnění a dlouhodobých následků prodělaného onemocnění. Do České republiky jsou aktuálně dováženy nejnovější vakcíny proti chřipce, covid-19 i dalším respiračním onemocněním. Prosím, očkujte se a dbejte na ostatní nástroje prevence, jako jsou rozestupy nebo ochrana dýchacích cest ve zdravotnických zařízeních, v domovech pro seniory nebo MHD,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Mezi rizikové skupiny se řadí senioři nebo pacienti s přidruženým onemocněním např. srdce, cév, ledvin nebo plic, dále lidé s cukrovkou, osoby se závažnou poruchou imunity a osoby, které žijí v kolektivních sociálních zařízeních. V současné chvíli narůstá výskyt nejen chřipky, ale také onemocnění covid-19.

„Epidemiologická situace ve výskytu respiračních onemocnění je v této chvíli obvyklá. V porovnání s minulými lety začínáme již nyní, stejně jako většina Evropy, evidovat mírný nárůst počtu případů. Proto je právě teď, na začátku respirační sezóny, pro očkování ta nejvhodnější doba,“ doplnila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. 

Ekonomické i zdravotní dopady kvůli nízké proočkovanosti 

Česká republika se dlouhodobě potýká s dramaticky nízkou proočkovaností proti chřipce. V rámci celé populace podstoupí každý rok očkování cca 5 až 8 procent osob, v populační skupině 65+ se pak každý rok nechává očkovat v průměru přes 20 procent. V rizikových skupinách, jako jsou kardiaci nebo diabetici je proočkovanost pouze okolo 10 procent. 

„Tyto hodnoty představují významně nižší hladinu, než je doporučená hranice 75 procent proočkovanosti u osob patřících do skupin ohrožených závažnějším průběhem chřipky, což představuje pro veřejné zdraví významný problém,“ varuje dokument Strategie zvýšení proočkovanosti proti chřipce.

A proč jsou právě senioři více ohroženi? „Důvodem je především věkem oslabený imunitní systém a jeho snížená schopnost bránit se různým infekcím. Zhoršuje se kvalita přirozených bariér, jako je kůže a sliznice. Kromě toho se mohou objevit různé další zdravotní problémy a chronická onemocnění, jako cukrovka, astma nebo srdečně-cévní nemoci, což dále oslabuje obranyschopnost organismu, a tím ho činí náchylnějším k různým infekcím, a tedy i k odolávání chřipkovému viru,“ vysvětlila prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN na dnešní tiskové konference na téma Začíná chřipková sezóna – jste na ni připraveni?.

Jedním dechem pak dodala, že v důsledku toho jsou starší lidé nejen náchylnější k chřipce, ale také hůře odolávají viru, což může způsobit další zdravotní potíže.

Důvěra v očkování utrpěla

Důvodů takto nízkého zájmu o očkování proti chřipce je několik. Zejména panuje mylný dojem, že chřipka je banální onemocnění. Vedle nižšího povědomí o důležitosti očkování a o dopadech chřipky na zdraví mezi obecnou populaci, má významný vliv i přístup k tomuto očkování u zdravotnických pracovníků, kde ministerstvo zdravotnictví rovněž sleduje velmi nízkou proočkovanost. 

Chřipkou přitom jen v Česku onemocní každoročně statisíce až jeden milion obyvatel, a zhruba v průměru 1 500 pacientů ročně v souvislosti s chřipkou zemře. 

Ačkoli se mnozí možná domnívají, že chřipka postihuje pouze dýchací cesty, není tomu tak. V některých případech se může rozvinout v bakteriální infekci, která může postihnout celé tělo a vyústit v zápal plic, zánět pohrudnice, encefalitidu, meningitidu nebo zánět srdečního svalu. K 70 až 85 procentům úmrtí v souvislosti s chřipkou dochází právě u lidí starších 65 let. 

„K úmrtí dochází buď v důsledku samotné virové infekce, nebo v důsledku komplikací bakteriální superinfekce či zhoršením jiného chronického onemocnění, jako je například chronická obstrukční plicní nemoc u kuřáků, průduškové astma, cukrovka, vysoký krevní tlak nebo ischemická choroba srdce,“ řekl MUDr. Lukáš Kohout z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, a dodal: „Velmi závažný je zejména chřipkový zápal plic, kterému i přes intenzivní péči podlehne až polovina pacientů.“

Kromě významných zdravotních dopadů, má chřipka i zásadní dopady ekonomické. Roční ztráty se pohybují v miliardách korun, z toho několik desítek až stovek milionů korun představují náklady za léčbu chřipky. 

U nekomplikovaných průběhů se náklady na léčbu pohybují ve stokorunách denně, kdežto u těžkých průběhů vyžadujících hospitalizaci se průměrný náklad na jednodenní hospitalizaci pacienta s pneumonii pohybuje okolo 30 tisíc korun, což je v porovnání s cenou očkování diametrálně odlišná částka. Kromě nákladů na léčbu, je třeba také počítat s ekonomickými ztrátami výdělku, které se ročně celkově šplhají k několika miliardám korun.

Často se také stává, že se senioři během chřipkové sezóny ocitnou v izolaci ze strachu z nákazy a raději omezí své sociální kontakty a aktivity. Jak jsme se však mohli přesvědčit již během pandemie covidu – sociální izolace může být někdy horší než samotné onemocnění, a navíc je zcela zbytečná, když existují velmi účinné způsoby, jak se před chřipkou chránit. 

To potvrzuje i známá televizní a rozhlasová moderátorka Saskia Burešová, která se nechává proti chřipce pravidelně očkovat již řadu let: „Očkování mi dává jistotu, že mohu pokračovat ve svých aktivitách a práci a setkávat se s lidmi, aniž bych se musela obávat, že mě chřipka na několik týdnů vyřadí ze života nebo dokonce vážně ohrozí mé zdraví. Je to pro mě klíčový krok k udržení kvalitního aktivního života.“

Memorandum o spolupráci

V reakci na nižší proočkovanost a prevenci proti respiračním onemocněním podepsalo ministerstvo zdravotnictví memorandum o spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně.

„Česká lékařská společnost JEP velmi oceňuje společnou aktivitu ministerstva zdravotnictví, lékařů, zaměstnavatelů, poskytovatelů sociálních služeb a dalších do tohoto společného úsilí. Za naši společnost můžu říci, že uděláme maximum pro to, aby počty očkovaných byly letos co nejvyšší, a to i v rámci lékařské obce,“ uvedla Alena Šteflová, členka předsednictva ČLS JEP.

Očkování je zároveň jedním z klíčových nástrojů prevence a podpory zdraví zaměstnanců. „Onemocnění covidem-19 nebo chřipkou významně omezuje pracovní schopnost zaměstnanců, což má vedle snížení jejich příjmů i negativní ekonomický dopad na celou českou ekonomiku. Jsem proto rád, že výrazně roste počet zaměstnavatelů, kteří zařazují nabídku očkování do svých preventivních programů pro zaměstnance. Využití sítě závodních lékařů ve velkých firmách je jednou z velmi účinných cest, jak můžeme podpořit zdraví našich zaměstnanců,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Očkování u praktických lékařů

Vakcínu proti chřipce je možné aplikovat spolu s vakcínou proti onemocnění Covid-19 v jeden den, což doporučuje i vakcinologická společnost. „Očkovat proti chřipce a covidu-19 je možné současně ve stejný den a očkování ve shodě s Centrálním řídícím týmem a Národním institutem pro zvládání pandemie velmi doporučuji seniorům či lidem trpícím chronickými nemocemi či poruchou imunity, které mohou průběh nemoci zkomplikovat,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.

Očkování probíhá na očkovacích místech, jejichž seznam mohou zájemci nalézt na stránkách Centrálního rezervačního systému nebo u praktického lékaře. „Chtěl bych všechny pacienty vyzvat k očkování u praktických lékařů. Nyní je k tomu ideální období. Očkují praktičtí lékaři, a pokud by pacient neměl možnost očkovat se u svého praktického lékaře, lze se objednat na očkování k jakémukoliv nejbližšímu praktickému lékaři a ten ho naočkuje,“ vyzval občany k očkování předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„V případě očkování na covid je to plně hrazeno pro všechny, u chřipky nad 65 let. Mladší si mohou nechat očkování proplatit z fondu prevence své zdravotní pojišťovny," doplnil Šonka. Odborníci doporučují seniorům i očkování proti pneumokokům, které způsobují zápaly plic nebo RS virům.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shuttestock