Větrání: Podceňovaná zbraň proti covidu. Lépe průvan než klimatizaci

Větrání se ukazuje jako účinná prevence proti šíření nákazy nového koronaviru. Ideální je cirkulace venkovního vzduchu, a to čím větší a vytrvalejší, tím lépe. Podle expertů by toto jednoduché, ale funkční řešení mohlo pomoci otevřít školy, restaurace anebo další služby.

S přicházejícím létem a teplejším počasím se to přímo nabízí - jednoduše místnosti stále větrat, a to nejlépe vytrvalým průvanem. Raději než větrat jednorázově nebo používat klimatizaci a čističky vzduchu. Uzavřené a špatně větrané prostory přispívají k šíření infekce, jak potvrzují zaznamenané případy i studie epidemiologů či doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).


Na podceňování této metody při potlačování nákazy upozorňuje zpráva Iniciativy Sníh, sdružení lékařů, epidemiologů a dalších odborníků, kteří se věnují osvětě a výzkumu nového koronaviru. Sepsal ji jejich spolupracovník Alexandr Kazda z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který srovnal lékařská doporučení i metody větrání...



Větrání: Podceňovaná zbraň proti covidu


Větrání je oproti čištění povrchů a mytí rukou stále podceňovaná technika prevence šíření viru SARS-CoV-2. Není zároveň snadné na první pohled určit, který prostor je dobře větrán a který ne. Jak to lze zjistit a jak větrat?


I když se virus SARS-CoV-2 šíří především kapénkami, dokáže se za určitých podmínek šířit i vzduchem (tzv. airborne transmission). Takový přenos je možný především v uzavřených a špatně větraných prostorách. Tento fakt byl bohužel na začátku pandemie podceněn a stále je možné se setkat s protikoronavirovými programy, které se primárně zaměřují na dezinfekci povrchů ve veřejných prostorách a zanedbávají vzdušnou cestu.


Příklady nákazy bez blízkého kontaktu (a tedy pravděpodobně vzduchem) byly pozorovány například v baru ve Vietnamu, či ve fitness centrech na Havaji a v Chicagu, i když v nich byla dodržena opatření sociálního distancování a omezené kapacity. Možnost šíření viru vzduchem popsal i systematický přehledový článek publikovaný v časopise Environmental Research. Větrání je doporučováno jako účinná prevence vzdušného šíření viru.



Jak moc větrat a jak větrat co nejúčinněji?


Hrubý odhad kvality větrání nám může dát měření koncentrace CO2: Čím více CO2 v místnosti naměříme, tím menší je výměna vzduchu s venkovní atmosférou. Běžná koncentrace atmosférického CO2 je zhruba 400 ppm (parts per milion; počet molekul CO2 na milion molekul vzduchu), ale uvnitř budov může být koncentrace CO2 výrazně vyšší. Příkladem je studie škol v Madridu, kde koncentrace CO2 běžně překračovala 1500 ppm a v některých případech dokonce i 3000 ppm. Měření CO2 je tak relativně snadný a levný způsob, jak získat přibližný odhad kvality větrání.


Zatím není známo, přesně v jaké míře je nutno větrat, a doporučení se různí. WHO doporučuje pro zdravotnická zařízení 6-12 výměn vzduchu v celé místnosti za hodinu. Pro ostatní situace WHO uvádí podle normy EN 16798-1 minimum 10 litrů vzduchu na osobu a vteřinu. Pro příklad školní třídy (55 m2, výška 3‚3 m, 30 dětí) toto odpovídá zhruba 6 výměnám vzduchu za hodinu. Jde ale o minimální doporučenou hodnotu, jejímž dosažením kvalitní ventilace nekončí, ale teprve začíná.



Průvan co nejdéle


Kolik je 6 výměn vzduchu za hodinu? Je to řádově více, než čeho lze dosáhnout větráním otevřeným oknem bez průvanu. Studie využívající pokusnou třídu odhadla, že větrání okny vedlo pouze k výměně poloviny vzduchu v místnosti za hodinu a klimatizace toto číslo zvýšila na dvě výměny za hodinu. Průvan a klimatizace pomohou k rychlejší výměně vzduchu, ale průvan je nezdravý a klimatizace je zase hlučná. Preprint studie zkoumající ventilaci v univerzitní přednáškové místnosti ukázal relativně nízkou efektivitu krátkého intenzivního větrání, ale dobrou účinnost dlouhého větrání s průvanem.


Jiný způsob dosažení vyšší výměny vzduchu v místnosti je klimatizace či vhodná mobilní čistička vzduchu, což jsou prostředky doporučované i CDC. Mobilní čističky vzduchu jsou úspornější než klimatizace, ale okolí zatěžují hlukem a průvanem.


V případě použití klimatizace k filtrování vzduchu je dobré se zamyslet, kolik venkovního vzduchu klimatizační systém používá. Z důvodu šetření energie běžně klimatizační jednotky recirkulují vzduch v místnosti. To sice může také pomoci, pokud je klimatizace osazená kvalitními filtry, ale pro ventilaci je nejlepší podíl venkovního vzduchu co nejvíce zvýšit.


Co z toho plyne? Větrání se ukazuje jako účinná a opomíjená metoda prevence šíření viru SARS-CoV-2 ve vnitřních prostorách. Větrat je dobré tak, aby se vytvořil průvan, a čím déle a častěji, tím lépe. Vhodné nastavení režimů ventilace a měření kvality větrání tak může být velmi důležitou složkou co nejbezpečnějšího otevření škol a později restaurací a jiných podniků. Konkrétní rady lze najít např. v dokumentu WHO Roadmapto improve and ensure good indoor ventilation in the context of COVID-19.


Alexandr Kazda, zpracováno na základě článku Nature.com


Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0





Anketa

Na procházky v době epidemie chodím...

Celkem hlasovalo 104 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Aplikace pomáhá shánět dárce krve. Není jich dost. Stáhněte si ji také

Dnes je Světový den bez tabáku. Letos je jeho tématem odvykání kouření

Rady lékařů: Jak pečovat o blízkého s covidem doma? Kdy už jde o život?