V roce 2040 bude v České republice v dlouhodobé péči přes 758 tisíc lidí. Jsme na to připravení?

Nový model Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) počítá s tím, že v roce 2024 se dlouhodobá sociálně-zdravotní podpora týkala více než 553 tisíc lidí. V roce 2035 by jejich počet měl překročit 704 tisíc a do roku 2040 vzrůst na 758 501. Pro rok 2050 pak model předpokládá více než 826 tisíc lidí.

Samotný počet lidí ale podle profesora Duška není pro plánování péče nejdůležitějším ukazatelem. Podstatné je, kolik péče skutečně potřebují. V roce 2024 připadalo na sledovanou skupinu 186 milionů člověkodnů péče, o rok později už 188 milionů. Pro rok 2040 model předpokládá 251 milionů člověkodnů.  

„Nejrychleji budou přibývat ošetřovací dny u lidí s nejtěžším stupněm závislosti, protože do této skupiny se jako první dostanou silné populační ročníky, které dnes stárnou. Počet těžce postižených lidí se ztrátou soběstačnosti se tak více než zdvojnásobí. To se v této republice prostě stane. Jedinou naší šancí je co nejvíce prodloužit dobu, po kterou se lidé ještě dokážou o sebe dobře postarat. K tomu ale budeme potřebovat také dostatek lidí,“ uvedl Dušek při prezentaci dat.

Rozdíl je vidět také u lidí ve věku 75 let a více s příspěvkem na péči ve III. a IV. stupni závislosti. V roce 2024 jich bylo 115 442, pro rok 2040 model uvádí 211 347 a pro rok 2050 už 240 666.

Na fotografii prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.. - zdroj: Unie zaměstnavatelských svazů České republiky

Z údajů za rok 2025 zároveň vyplývá, že z více než 563 tisíc lidí v systému připadalo přes 62 tisíc na osoby, u nichž se očekávalo úmrtí v daném roce. Ty představovaly 5,6 milionu člověkodnů péče. V roce 2040 model počítá s více než 75 tisíci očekávanými úmrtími a 6,8 milionu člověkodnů v této skupině.

Nejde jen o další lůžka

Čísla se promítají také do predikce pobytových sociálních služeb. V roce 2025 v nich bylo 95 222 klientů a 77 074 lůžek. Pro rok 2035 vychází model na 135 624 klientů a 111 503 lůžek, v roce 2040 na 153 178 klientů a 126 077 lůžek.

„Stárnutí populace nelze řešit jen navyšováním kapacit lůžkových služeb. Nelze pouze přebírat a dále projektovat stávající strukturu a podíl různých segmentů služeb,“ uvádí přímo prezentované predikce. Smyslem změn proto podle Duška nemá být pouze přidávat další pobytová a nemocniční lůžka, ale také udržet a rozvíjet jiné formy péče, které dnes významnou část potřeb pokrývají.

Významná část péče dnes probíhá mimo nemocnice a pobytová zařízení. V roce 2025 připadalo 34,4 milionu člověkodnů na lidi s těžkou nebo úplnou závislostí, o které se starali neformální pečující nebo kteří využívali ambulantní či terénní sociální služby. Dalších 24,8 milionu člověkodnů připadalo na ostatní osoby v těchto formách péče.

Právě rozsah této péče podle Duška ukazuje, jak důležitou část systému dnes pokrývají rodiny a další neformální pečující. Při prezentaci upozornil, že kdyby se jen část této péče musela přesunout na nemocniční lůžka, znamenalo by to výrazný nárůst nákladů. Jako modelový příklad uvedl situaci, kdy by polovina ošetřovacích dnů neformálních pečujících připadla na akutní standardní lůžka. Při ceně kolem 2 500 až 3 000 korun za ošetřovací den by šlo o velmi vysoké částky. 

Přibývá lidí s vícero chronickými nemocemi

Stárnutí populace nebude znamenat jen více seniorů, ale také více lidí s několika chronickými onemocněními současně. Prezentace ÚZIS proto vedle demografie ukázala vývoj konkrétních skupin pacientů a jejich nároků na péči.

Výrazně přibývá například lidí se závažným kardiovaskulárním onemocněním. Jejich počet vzrostl z 474 947 v roce 2015 na 642 174 v roce 2025. Samotné srdeční selhání má téměř 400 tisíc lidí, z nichž více než 57 tisíc je mladších 65 let. Do roku 2040 model počítá s více než 841 tisíci pacienty se závažným kardiovaskulárním onemocněním. 

Graf: Srdeční selhání: demografické charakteristiky pacientů (2025) - zdroj: NRHZS 2010–2025

Podobný problém ukazují data o diabetu. V roce 2025 bylo evidováno 1,16 milionu diabetiků a ÚZIS nově odhadl dalších přibližně 336 tisíc lidí s prediabetem nebo nediagnostikovaným diabetem. Pokud by u této skupiny diabetes vznikl, jejich přímé zdravotní a sociální náklady by podle modelu přesáhly 18 miliard korun ročně.

Dalším příkladem je roztroušená skleróza. Počet pacientů vzrostl z 22 021 v roce 2015 na 28 993 v roce 2025, zatímco počet lidí s centrovou léčbou se za stejné období téměř zdvojnásobil.

Už dnes desítky miliard korun

S počtem pacientů rostou také náklady. V roce 2025 ÚZIS u této skupiny odhadl minimálně 38,8 miliardy korun na zdravotní péči související s kardiovaskulárními diagnózami. Sociální náklady – zejména invalidní důchody, nemocenské a příspěvky na péči – dosáhly přibližně 26 až 27 miliard korun. Dohromady tedy zhruba 66 miliard korun za rok.  

Do výpočtu přitom nejsou zahrnuty nepřímé náklady, například situace, kdy rodinný příslušník kvůli péči o nemocného nemůže pracovat. Pokud by se vývoj počtu pacientů spojil s demografickou projekcí a každoroční inflací 2,5 procenta, vychází model pro rok 2040 na 128 miliard korun v budoucích cenách. Nejde tedy o predikci skutečných budoucích výdajů, ale o scénář založený na současné prevalenci a demografickém vývoji.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock