Více než milion lidí v Česku nemá svého praktika a bude hůř, varují praktičtí lékaři a spouští zachraňovací kampaň „11 milionů důvodů“

„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékařem prvního kontaktu pro malé i velké pacienty, ale i jejich průvodce systémem. V Česku však svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře nemá více než milion lidí, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování,“ upozornil na dnešní tiskové konferenci předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. 

„Ve zdravotní péči musí být určitá pyramida. To znamená praktičtí lékaři by měli řešit 80 procent zdravotních problémů populace a spotřebovat maximálně 15 procent z rozpočtu. Následuje sekundární péče, to znamená ambulantní specialisté a nemocnice okresního typu by měli řešit zhruba 15 procent problémů, ale už na to spotřebují 45 procent z rozpočtu na zdravotnictví. A špičková zařízení by měla řešit 5 procent zdravotních problémů a spotřebovat 40 procent z rozpočtu. Jenže pokud systém začne propouštět neindikované pacienty do vyšších a dražších pater, nebudeme mít nikdy dostatek finančních prostředků, abychom celý systém ufinancovali. Primární péče je základ a jako u každé stavby, když vám ujedou základy, celá stavba se zhroutí,“ varoval doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Čas běží a situace je den ode dne horší, proto se praktičtí lékaři rozhodli v rámci kampaně „11 milionů důvodů“ postupně představit ve všech krajích České republiky naléhavost situace a možnosti řešení. „Věříme, že kampaň přispěje ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení její kvality i dostupnosti,“ doplnil předseda SPL Šonka. Startuje se 10. dubna v Plzeňském kraji.

Týmové praxe

Praktici postupně představí vícero řešení, ale v prvním kroku je podle nich nutné přivést do primární péče absolventy lékařských fakult a změnit organizaci poskytování primární péče. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. 

„Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo více než sto padesát,“ popsal předseda SPL. 

V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou i další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál. 

„Ideální je, když má v jedné praxi vedle sebe starší lékař jednoho nebo dva mladší kolegy. Přináší to spoustu výhod nejen pro pacienty, ale i pro lékaře, například pro ženy po mateřské dovolené, které nemusí pracovat na plný úvazek. Lékaře odcházející do důchodu navíc v ordinacích plynule nahradí jejich mladší kolegové,“ vysvětlila předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. 

Nutnou podmínkou fungování týmových praxí je podle ní kvalitní vybavení ordinací. „Lékaři, kteří v nich pracují, musí mít co nejširší možnosti diagnostiky, screeningu i léčby,“ řekla.

Přitáhnutí nových posil

Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Předsedové obou profesních sdružení usilují o to, aby počet pracovních úvazků praktických lékařů do roku 2035 vzrostl o tisíc. „Situace je kritická zejména u pediatrů. Těch ubývá a nedaří se je nahrazovat. U všeobecných praktiků je stav optimističtější, zájem o tento obor je mezi mediky poměrně velký,“ popsal situaci MUDr. Petr Šonka. V Česku je však podle něj málo rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. 

„V současné době jich je pro všeobecné praktické lékaře sto čtyřicet. Takový počet bohužel nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná. Zájemci o náš obor z řad absolventů lékařských fakult tak často končí jinde,“ vysvětlil předseda SPL. Praktičtí lékaři proto intenzivně jednají o navýšení počtu rezidenčních míst. 

Hlavním zdrojem financování specializačního vzdělávání by podle nich měly nadále zůstat dotace přidělované ministerstvem zdravotnictví, ke kterým se v budoucnu mají přidat i dotace z prostředků Evropské unie. 

„Snažíme se přesvědčit hejtmany, aby se na financování stávajících rezidenčních míst podílely i kraje. Ty navíc mohou zřizovat i místa vlastní,“ řekl MUDr. Šonka a dodal, že specializační vzdělávání by mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven. 

„Nejde jenom o zvýšení počtu míst. Zejména v pediatrii chybí i finanční prostředky na proškolení nových lékařů a na jejich mzdy. Rezidenti oborů všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost musí mít stejné platové podmínky jako rezidenti v nemocnici,“ doplnila MUDr. Hülleová na tiskové konferenci, která proběhla v rámci probíhajícího Kongresu primární péče. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock