„Vláda nesplnila, co slíbila!“ volají nemocniční lékaři i zdravotníci a spouští protestní akci Slibem neuzdravíš

Protestní akce kromě vysvětlení a popsání situace ve zdravotnictví obsahuje čtyři základní požadavky: stabilní a transparentní systém odměňování, dodržování zákoníku práce, řešení problému stárnutí populace lékařů a zdravotníků a konečně zajištění financování regionálních nemocnic.

Situace ve zdravotnictví se totiž řeší již dlouhá léta, ale málokterý ministr zdravotnictví se odhodlal k odvážnějšímu kroku. Jedním z posledních pokusů o dohodu s nemocničními lékaři a zdravotníky měla být prosincová dohoda z loňského roku. Ta obsahovala několik bodů nápravy od vzdělávání až po odměňování. Podle zástupců odborů a lékařů ale opět většina slibů zůstala jen na papíře.

„Za devět měsíců od podepsání dohody jsme se nikam neposunuli. Průtahy pokračovaly i v létě, kdy politická scéna měla prázdniny a zákon o odměňování přesunula na druhou kolej. To, co nám vláda představila, vůbec neodpovídá dohodě podepsané vloni v prosinci. Nedodrželi ani sjednocení odměňování mezi veřejným a soukromým sektorem,“ vysvětlil na tiskové konferenci předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Martin Engel a dodal:

„Dalším neoprávněným protahováním politici zapříčinili, že i kdyby nějaký zpackaný zákon vznikl, už není možné ho ve zbytku roku provést legislativním procesem tak, aby platil ke slíbenému prvnímu dni roku 2025. Prostě se na to opět vykašlali a my už toho máme dost.“

Hlavní bolesti zdravotnictví

Proč už lékaři a zdravotníci bijí na poplach? Důvodů je podle nich hned několik. Asi největším problémem je stárnutí populace, na které zdravotní systém není vůbec připravený. Téměř třetině lékařů a 14 % sester je přes 60 let. U pediatrů a praktických lékařů je situace ještě horší a v následujících letech jich bude v důchodovém věku přibližně polovina. Do roku 2040 se přitom počet seniorů ve věku nad 85 let podle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zdvojnásobí a populace starší než 75 let se znásobí. 

„Je objektivní realitou, že naše populace stárne a kvůli tomu roste potřeba zdravotní péče. Díky úspěchu českého zdravotnictví se daří prodlužovat nemocným lidem život, ale je to samozřejmě stále dražší. Stárnou i zdravotníci, nedostatek lékařů se prohlubuje a smutné je, že i když lidé potřebují zdravotní péče stále více, tak vláda je ochotna na její množství zajistit peněz stále méně," řekl na tiskové konferenci prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek.

Podle něj vláda jen slibuje a problémy neřeší. Kromě nesplněného slibu zvýšení platů lékařům na důstojnou úroveň tak, aby nám neodcházeli mimo medicínu a do zahraničí, je zde problém nepoměru mezi tím, co si stát objednává v rámci objemu zdravotní péče, a tím, co jsou zdravotní pojišťovny ochotny za zdravotní péči platit.

„Upozorňuji, že je to na příkaz ministra Vlastimila Válka, který nedovoluje zdravotním pojišťovnám platit v reálných cenách. Nominální nárůst úhrad mezi nula a 2 %, kdy jsme v minulých letech měli dvojcifernou míru inflace, kterou nikdo nekompenzoval, je mimo ekonomickou realitu. Svoji práci se snažíme dělat dobře a nemůžeme za to, že vláda není schopna vybírat daně. Nemůžeme za to, že peníze z České republiky odchází bůh ví kam. Výdaje na zdravotní péči jsou hluboko pod průměrem EU," upozornil Kubek.

Druhým navazujícím problémem je velmi nízký příliv mladých lidí do oborů zdravotnictví. Jak uvedla na tiskové konferenci předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Bc. Dagmar Žitníková, počty studentů na lékařských a vyšších odborných školách mírně rostou, ale 30 % sester po dokončení studia nenastoupí do práce v oboru.

Důvodem je podle ní především velká odpovědnost s nízkým ohodnocením, kdy zaměstnanec nemá kvůli dlouhým přesčasům ani čas na svoji rodinu a nutný odpočinek.

„Mladé sestry k nám po škole přichází, ale když vidí, za jakých podmínek by měly pracovat, tak to za pár měsíců vzdají. Vzdělání je tedy jedna věc, ale stabilní pracovní prostředí s adekvátním finančním ohodnocením a lidskými zaměstnaneckými podmínkami je věc druhá,“ posteskla si všeobecná zdravotní sestra Martina Hvozdenská z Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně s tím, že je potřeba, aby zdravotní personál v nemocnicích zůstával. 

Podobně je to i u lékařů, z nichž podstatná část podle slov předsedy Sekce mladých lékařů ČLK MUDr. Dalibora Veselého po prvním roce v nemocnici buď přechází do soukromého sektoru, nebo zcela mimo zdravotnictví.

Dalším ožehavým tématem jsou přesčasy. V loňském roce byly snahy prodloužit zákonem dané dobrovolné přesčasové hodiny na dvojnásobek. To se nakonec podařilo zvrátit a vrátit na původní limit 416 hodin za rok. Zároveň v rámci dohody padl příslib, že nemocnice budou s přesčasovými hodinami lépe pracovat. To se někde podařilo, ale většinou spíš ne.

„Přesčasy se v některých nemocnicích po protestu lékařů zmírnily, ale více než čtvrtina českých nemocnic pokračuje ve starých kolejích. Navíc zaznívá, že stále panují snahy prolomit limit 416 přesčasových hodin ročně, který jsme minulý rok pracně udrželi,“ upozornil MUDr. Dalibor Veselý, předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory, s tím, že samostatnou kapitolou jsou rozdílné platy a mzdy.

Peníze budou, ale bez přesčasů to prý nepůjde

Velká část debaty se v současnosti točí okolo odměňování zdravotníků a lékařů. V rámci loňské dohody by měl lékař v závislosti na dosaženém stupni kvalifikace pobírat průměrně 1,5- až 3násobek průměrné mzdy v národním hospodářství dva roky zpět. Tarifní platy zdravotníků by se dle požadavků odborů měly zvýšit proporcionálně vůči platům lékařů, a to tak, že tarify všeobecných sester a obdobně zařazených zdravotníků by začínaly na jednonásobku průměrné mzdy a končily u specialistů na dvojnásobku průměrné mzdy. 

Zákonem o odměňování by tak podle České lékařské komory ustaly i hádky, kolik má kdo brát, a pravidla budou jasně stanovená.

V současnosti i přes mírné navýšení bývá nástupní plat čerstvého absolventa lékařské fakulty hluboko pod současnou průměrnou hrubou mzdou. Na stole se objevil návrh zákona o odměňování, jenže opět má několik zádrhelů.

„Řešením měl být zákon o odměňování, jehož návrh z ministerstva zdravotnictví má ale velmi zvláštně nastavené koeficienty, a navíc i minimální odměna pro absolventa lékařské fakulty ve výši 1,5násobku průměrné mzdy počítá s 8 hodinami přesčasů týdně navíc, tedy s dalším celým pracovním dnem,“ varoval Dalibor Veselý. 

Součástí dohody bylo také sjednocení odměňování v nemocnicích čerpajících finance na zdravotní péči ze zdravotního pojištění. Toto sjednocení ale ministerstvo zdravotnictví shodilo ze stolu. „Naše zdravotnictví je nastavené tak, že jak veřejné, tak soukromé nemocnice dostávají za poskytování zdravotní péče úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Všechny nemocnice bez ohledu na svou právní formu musí dodržovat stejné povinnosti, pro všechny platí personální vyhláška. Dlouhodobě proto prosazujeme, aby se sjednotilo také odměňování zdravotníků. Je neomluvitelné, že část lékařů má v průměru o 4 000 korun měsíčně nižší mzdu, a sestry mají v průměru dokonce o 10 000 korun méně než lidé na stejných pozicích jen proto, že se liší právní forma nemocnic,“ řekla předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková s tím, že u části regionálních nemocnic je navíc trápí jejich velké podfinancování a tím také ohrožení akutní péče v regionech.

Včera podle Žitníkové navíc přišla do připomínkového řízení úhradová vyhláška pro příští rok a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek plánuje, že nemocnice dostanou navýšení v průměru pod jedno procento. „Jedno procento je částka, se kterou neuděláte vůbec nic. Nepokryje vám ani inflaci, takže kde jsou ty dohody? Kde je podepsaná dohoda z roku 2023?" upozornila.

Dohoda se plní, nebo neplní?

Ministerstvo zdravotnictví ČR ihned už během dnešní tiskové konference reagovalo v tiskové zprávě, že prosincovou dohodu plní. „Prosincová dohoda je ze strany ministerstva zdravotnictví plněna ve všech svých bodech a byla provedena dohodnutá opatření v oblasti vzdělávání, pracovních podmínek i jednorázového navýšení odměňování zdravotníků. Pro naplnění prosincové dohody rovněž ministerstvo připravilo návrh, který zajišťuje naplnění Hegerova memoranda tak, jak bylo uzavřeno a potvrzeno dohodou z 8. prosince 2023," uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. 

To ale druhá strana rázně odmítá. „My jsme nedostali žádný návrh, který by odpovídal splnění závazku, který vláda podepsala v prosinci, a nedostali jsme ani modelace ekonomické náročnosti k návrhům, které jsme předložili," ohradil se prezident ČLK Kubek.

Engel dodal, že verze Hegerova memoranda z roku 2011, na kterou se současná dohoda odkazuje, byla jen orientační, a protože nebyla splněna, mají se projednávat podmínky důstojné pro rok 2024.

„Nikdo nevzal v potaz, že to bylo před 13 lety, a nás to poškozuje. Podle názoru právníků není ani možné, abychom kvantifikovali základní plat s přesčasy, byť legálními. Kdybychom se chtěli bavit, tak by to mohlo být jedině se 150 hodinami, které jsou nařízené. Ne se 416 hodinami, které si člověk ještě vybírá dobrovolně," připomněl Engel.

Ještě navíc ani nezačala jednání, která se týkají ostatních nelékařů. „Abyste byli v obraze. Oni nám poslali návrh zákona. Ten jsme opřipomínkovali ve spolupráci s LOK a ČLK, ale už jsme nedostali žádné vyjádření k tomu, co jsme jim poslali, a nedostali jsme ani ekonomické propočty, kolik to vše bude stát," řekla Žitníková s tím, že si uvědomuje, že to ponese finanční náklady, ale české zdravotnictví finanční prostředky na pokrytí má.

„Na ministerstvu zdravotnictví jsme slyšeli odhady, které se rámcově pohybovaly mezi 5 a 50 miliardami korun. Jak už řekli kolegové, seriózní propočty nemáme. My ale nejsme v situaci, kdy by české zdravotnictví nemělo finanční prostředky. Na účtech zdravotních pojišťoven bylo ke konci července 52 miliard korun. A když se podíváte na úhradovou vyhlášku a důvodovou zprávu, tak vidíte, že samo ministerstvo sděluje, že příští rok vzrostou příjmy ze zdravotního pojištění o 27,5 miliardy korun. Nicméně oni počítají s tím, že na zajištění zdravotní péče, kam se řadí i platy zdravotníků, půjde pouze 16,5 miliardy. A je to proto, že chtějí vykrýt deficit financování z roku 2024, ale ten deficit nebude v takové výši, jak je plánovaný, protože samo ministerstvo přiznává, že se ve svých propočtech každý rok zmýlilo," dodala k situaci Žitníková.

Podle zástupců odborů a lékařů tedy zatím nikdo z ministerstva zdravotnictví přesně nepředložil, kolik by jednotlivé návrhy na odměňování stály.

„Kvůli přístupu ministerstva zdravotnictví v posledních devíti měsících, který připomíná sabotáž, jsme do dnešního dne nedostali požadované seriózní modelace ekonomické nákladovosti při splnění našich požadavků," vysvětlil prezident ČLK.

Protest a výpovědi ke konci října

Vzhledem k vývoji celé situace se tak nemocniční lékaři a zdravotníci rozhodli spustit společnou protestní akci „Slibem neuzdravíš“ a jsou připraveni k 31. říjnu podat výpovědi z přesčasových hodin.

„Ač je nám to velmi líto vůči veřejnosti, která na pasivitě politické reprezentace nenese vinu, v případě, že nebudou urychleně provedeny konkrétní kroky k realizaci našich požadavků, jsme jako lékaři a sestry připraveni podat k 31. říjnu výpověď z přesčasových služeb. Děláme to ale pro celý zdravotní systém, který prostě potřebuje rychlou změnu, a nejen plané sliby,“ řekla Bc. Dagmar Žitníková.

„Po všech těch letech plných slibů, planých řečí, memorand a závazků bez reálného výsledku jsme už unavení. Možná stejně jako vy, když slyšíte o dalším protestu lékařů a zdravotníků. Nemůžeme ale jinak. Nemůžeme už déle čekat a jen naslouchat slibům, chceme řešení, protože slibem neuzdravíš,“ řekl k akci lékařů a zdravotnického personálu MUDr. Martin Engel. Zároveň všichni zástupci vyzvali na tiskové konferenci k zapojení do akce všechny, kterým není stav českého zdravotnictví lhostejný. Protestní akci mohou podpořit na webu www.slibemneuzdravis.cz. 

„V současné chvíli pevně věřím, že podpora této akce bude větší než v první fázi, protože lidé jasně vidí, že je potřeba ten problém dotáhnout," uzavřel Engel. Další schůzka na ministerstvu zdravotnictví se uskuteční 26. září.

Podívejte se na záznam celé tiskové konference:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Archiv Slibem neuzdravíš