Voda po povodních opadla, ale náročná práce v postižených lokalitách nekončí

Největší voda opadla, probíhají úklidové práce. Jaká je v současnosti situace v nejpostiženějších místech?

Stále náročná, ale je možné říci, že akutní fázi krize máme již za sebou. Krizové štáby se scházejí naposledy. Spolu s tím přirozeně klesá pozornost médií a téma povodní mizí z titulních stránek. To ale neznamená, že by problémy v postižených lokalitách zmizely a nebylo co řešit v oblasti ochrany zdraví. Obnova zaplaveného území si vyžádá delší čas a nebude snadná, což má dopad i na zdraví. 

Pracovníci krajských hygienických stanic se nyní dominantně věnují zdrojům pitné vody, včetně individuálních zdrojů (studny), předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění souvisejících nejen s povodněmi, ale i s kumulací většího množství osob. Významnou otázkou je hodnocení negativních dopadů na lidské zdraví prostřednictvím možných chemických nox po zaplavení průmyslových areálů či možný výskyt komárů v zaplavených lokalitách, kde povodňová voda stále vytváří laguny. Otázek k řešení z pohledu veřejného zdraví je tak opravdu stále mnoho.   

Ke začátkem října ještě pršelo. Hrozí v dalších oblastech, že ještě není všem letošním povodním konec?

Tyto povodně ukázaly koordinovaný a včasný přístup všech zainteresovaných orgánů. Takže i Ministerstvo zdravotnictví mohlo předávat aktuální informace krajským hygienickým stanicím o riziku meteorologických jevů od Českého hydrometeorologického ústavu. Nedávné povodně nám jasně ukázaly, že musíme komunikovat a být připraveni i na možnost, že se povodně v různém rozsahu mohou v České republice (opět) objevit. 

Za velmi důležité vnímám, že se nám díky propojení s celou řadou rezortů, organizací a institucí, včetně místní samosprávy podařilo rychleji a pružně dostávat důležité informace o ochraně zdraví k veřejnosti do oblastí, kde byly v tu dobu třeba. Bylo to možné i díky tomu, že jsme využili větší množství informačních kanálů a zdrojů, mezi které patří jak neziskové organizace, tak třeba i církve, Agentura pro sociální začleňování nebo členové a členky České lékařské komory. Ti všichni nám pomáhali předávat důležité informace směrem k veřejnosti, za což jim patří velké poděkování. Rádi bychom tuto vzájemnou spolupráci dále rozvíjeli, a to i v dalších oblastech souvisejících s ochranou veřejného zdraví. 

Chyby při úklidu po povodních

Brzy po povodních jste vydali doporučení, která je potřeba dodržovat, aby se minimalizovala zdravotní rizika. Kterou chybu dělají lidé při úklidu po povodních nejčastěji? Třeba co i slýcháte od starostů a dalších.

S hlavní hygieničkou ČR se snažíme o nové pojetí a vnímání ochrany veřejného zdraví. Příkladem lze uvést myšlenku, že úkolem hygienické služby a ani ministerstva není hledat chyby v chování lidí, kteří prochází krizovou situací. Naše práce je poskytnout jim potřebnou podporu a oporu. Proto také jsou naši kolegové a kolegyně z krajských hygienických stanic v terénu, přímo v postižených oblastech a věnují se řadě činností spojení s řešením následků povodňových škod. Soustředíme se zejména na informování veřejnosti, a to jak ohledně toho, jak chránit své zdraví během úklidu nebo vysvětlujeme, jak snížit rizika infekce. Nestačí nějaké sdělení předat jednou, už jen proto, že stres snižuje schopnost vnímat a zpracovat předávané informace.

Průběžně probíhá vyhodnocování epidemiologické situace, která se může vyvíjet v zaplavených oblastech. Například v Ostravě, kde bylo ohnisko hepatitidy typu A ještě před povodněmi, probíhá cílené očkování osob ve výším riziku s cílem prevence rozšíření této nákazy. Nadto v Moravskoslezském a Olomouckém kraji cíleně na základě provedeného hodnocení zdravotních rizik očkujeme proti hepatitidě typu A i dobrovolné hasiče, kteří zasahovali při povodních a podílí se na likvidaci škod, protože plní obdobné úkoly jako jejich profesionální kolegové, kteří již vzhledem k výkonu své profese očkovaní jsou. 

Právě hodnocení zdravotních rizik a monitoring vývoje epidemiologické situace v zasažených oblastech je jednou z klíčových součástí práce kolegů z hygien v terénu. Cílem je včas identifikovat problém, vyhodnotit míru rizika a stanovit adekvátní opatření k prevenci šíření infekčních nemocí. Kromě prevence infekčních onemocnění se podílíme na obnově provozu škol, školek, zařízení sociální péče, jídelen a dalších zařízení, aby jejich provoz byl bezpečný pro zdraví. 

Věnujeme se také monitoringu stavu v líhništích komárů, protože teplý podzim by mohl umožnit komářím larvám dokončit vývoj a komárům vyletět z hnízdišť, což by znamenalo další nepříjemnosti pro zaplavené oblasti. Cílem je včasné zjištění zvýšené aktivity komárů, aby mohla být rychle přijata potřebná opatření. Zajistili jsme také speciální bakteriální larvicid, který cíleně likviduje pouze komáří larvy, ale nijak neškodí životnímu prostředí. Se změnou klimatu bude tato oblast další výzvou pro ochranu veřejného zdraví. Nezbytná ochrana společnosti před komáry tak získá nový rozměr. 

Velmi důležitou součástí naší práce po povodních je také spolupráce s provozovateli vodovodů při kontrole a znovu zprovoznění systémů veřejného zásobování pitnou vodou. V případě zaplavených studen pak krajské hygienické stanice ve spolupráci s obcemi zajišťují bezplatný rozbor vody. Ten je však možné provést až poté, co je studna vyčištěna a dezinfikována. A vysvětlování tohoto postupu je pak aktuálně také naše práce.

V souvislosti s povodněmi dochází v některých oblastech ke kontaminaci prostředí, vody i potravin a současně s tím i ke snížení dostupnosti hygieny, což zvyšuje riziko nákazy jedním z infekčních onemocnění, jako například: Leptospiróza, Bacilární úplavice, Žloutenka typu A, Žloutenka typu E nebo Tularémie. Už jste zaznamenali některou z těchto nemocí nebo jiné zdravotní problémy v souvislosti s povodněmi? Případně kolik případů?

V souvislosti s povodněmi k dnešnímu dni (10. 10. 2024) evidujeme tři případy leptospirózy, což je onemocnění, u kterého se ročně v České republice objevují řádově desítky případů a po povodních lze očekávat nárůst případů, jako se již v minulosti stalo po povodních v letech 1997 a 2002. Dle zpráv z terénu se v postižených oblastech objevují také průjmová onemocnění, což není nic výjimečného.  

Povodňovou vodu, kaly, bahno, a to i vyschlé, které se změní ve vrstvu připomínající prach, je potřeba vnímat jako možný zdroj infekce, a tak k nim i přistupovat. Stejně tak jimi kontaminované předměty a povrchy. Tedy nelze vyloučit, že se ještě v průběhu likvidace povodňových škod, objeví další případy infekčních onemocnění. Osoby, které se snaží obnovit své bydlení a majek úplně primárně neřeší riziko vzniku onemocnění z prachu, které vytváří vyschnuté povodňové bahno. Hygienická služba tuto roli převzala, a tak při předávání potřeb pro úklid v humanitárních skladech se k veřejnosti dostávaly také informace o tom, jak chránit zdraví. Tedy, prach = ochrana dýchacích cest v podobě použití respirátorů.

Jak jsem již uvedl, velmi detailně a s respektem situace monitorujeme a nastavujeme opatření k předcházení hepatitidy typu A. Individuálně řešíme anamnézu a provádíme epidemiologické šetření u nemocných a jejich kontaktů. Ministerstvo v den vydání prvního varování ČHMÚ požádalo distributora vakcín o zajištění dostatečného množství vakcín proti hepatitidě typu A na území ČR. Obratem, a to ještě dříve, než přišly první povodňové vlny, aby v tak ČR byla připravena na možnou vyšší spotřebu vakcín. Pomoc, kterou ministerstvo velmi rádo využilo, přišla od Světové zdravotnické organizace. To umožnilo čerpat finanční dar na nákup dalších vakcín.    
V souvislosti s ročním obdobím také detailně monitorujeme výskyt respiračních onemocnění v republice a potažmo i v konkrétních povodní zasažených regionech. 

Spoustu věcí je potřeba bohužel zlikvidovat, a to i včetně hraček. Odhazují lidé odpad do příslušných odpadních kontejnerů? Jsou všude k dispozici nebo v tomto směru vnímáte nedostatky?

Hlavní rolí hygienické služby je poskytnout informace, jak nakládat nejen s hračkami, které byly zatopeny, ale i dalšími předměty a materiály. Předpokládáme, že člověk, který měl například zatopenou pohovku, hračky pro děti z plyše nebo ze dřeva si klade otázku, zda postačí omýt, popřípadě, jak dále s věcmi naložit. Vyhození je mezní možnost, ale bohužel u některých věcí, které nejdou dezinfikovat, vyprat a tak podobně, se jedná o nejbezpečnější možnost. Poničeny nebo zničeny byly i stavby obsahující nebezpečné materiály, jako je azbest atp. 

Poskytujeme informace, jak s materiály nakládat. Příkladem je možné uvést dále i mnoho konkrétních chemických látek, které jsme hodnotili, zda představují riziko pro lidské zdraví. Hodnocena byla toxicita kyanidů, amoniaku či fenolů. Vybavuji si, že náročnou otázkou bylo i řešení alternativní likvidace odpadů ze zdravotnických zařízení, kdy došlo k poškození zdravotnických zařízení nebo spaloven.  

Prevence proti nemocem

Jako prevence proti nemocem slouží také očkování. Jaká doporučujete?

Základem ochrany zdraví při povodních a během následné likvidace škody je dodržování základních hygienických pravidel. Vysvětlovali jsme základní pravidla, a to nekonzumovat žádné zaplavené potraviny, zaplavenou produkci z vlastních zahrádek, pít pouze zdravotně nezávadnou vodu (pozor, dokud není studna sanována, tzn. vyčištěna a voda dezinfikována, a nebyl proveden rozbor vody s uspokojivým výsledkem, nelze tento zdroj považovat za bezpečný), při úklidu důsledně používat ochranné pomůcky a často a důkladně si mýt ruce. Dodržování těchto pravidel je účinnou prevencí proti celé řadě onemocnění, které se mohou po povodních šířit. A to včetně těch, proti kterým není k dispozici vakcína. 

Jednotlivé krajské hygienické stanice pak vyhodnocují místní epidemiologickou situaci v zaplavených oblastech a na základě zhodnocení zdravotních rizik se pak případně rozhodnou pro cílené očkování proti žloutence typu A u vybraného okruhu osob ve vyšším riziku nákazy. Epidemiologická situace a s tím související rizika se však mohou lišit i v rámci jednoho regionu. Díky tomu byla opatření odlišná v jednotlivých okresech. Ale současně, a to díky koordinovanému přístupu všechny krajských hygienických stanic, byla opatření komunikována jednotně v celé republice. 

K obecným doporučením, a to bez ohledu na povodňovou situaci, pro širokou veřejnost patří očkování proti tetanu. K nákaze může dojít i v důsledku poranění během úklidových prací. Pokud si člověk nepamatuje, kdy jeho poslední přeočkování proběhlo anebo od něj uplynulo více než 15 let, je na místě kontaktovat svého praktického lékaře a nechat se přeočkovat. 

Zvýšila se míra proočkovanosti proti některé z těchto nemocí (žloutenka, tetanus atd.) v současné době? Vyslyšeli lidé doporučení? A kam případně mohou jít, když třeba ani vytopený lékař v okolí nemá možnost očkovat?

Pokud jde o případné mimořádné očkování proti hepatitidě typu A, pak je jeho organizace v rukou místně příslušné krajské hygienické stanice, která o něm se souhlasem ministerstva rozhodne na základě hodnocení zdravotních rizik. Stanoví okruh osob, kterým je očkování určeno a také poskytovatele zdravotních služeb, kteří budou očkování provádět. Takto se už ostravské lokalitě Přívoz, kde bylo ohnisko žloutenky typu A, bylo naočkovalo 552 osob, z toho 186 dětí. Možnost očkování nyní probíhá v Olomouckém kraji. Toto preventivní očkování je samozřejmě doplněno o postexpoziční profylaxi. 

Co ukázaly nedávné povodně o fungování hygienické služby?

Na podrobnější hodnocení naší práce ještě dojde, ale už nyní mohu říct, že bylo vidět nasazení mnoha kolegů a kolegyň, kteří pracovali i nad rámec svých povinností a svou prací ukazovali, že moderní hygienická služba není jen o kancelářské práci, ale skutečně o ochraně veřejného zdraví, včetně práce v terénu. Tímto bych chtěl poděkovat všem hygienikům, kteří mají za sebou opravdu náročné týdny. Poděkování náleží i zdravotnickým pracovníkům, kteří, a to zejména na Jesenicku, usilovně pracují, i když podmínky pro práci připomínají systém válečné medicíny. Kolegyně a kolegové z krajských hygienických stanic i přesto, že samy některé objekty hygien byly zatopeny, vyrazili do terénu. Byli a jsou v místech, kde jich je třeba, komunikovali a stále komunikují s osobami ovlivněnými povodněmi, samosprávou, poskytovateli zdravotních služeb a neziskovými organizacemi. Předávají jim nezbytné informace o ochraně veřejného zdraví, ale současně koordinují služby, jako je bezplatný odběr vod ze studní či možnosti mimořádného očkování.

Oproti povodním v předchozích letech se velmi osvědčilo využití moderních technologií v podobě pořádání on-line porad zástupců ministerstva zdravotnictví a zástupců krajských hygienických stanic. Vyhodnocování situace v krajích, konzultace a předávání informací a zkušeností tak mohlo probíhat prakticky ihned v jakoukoli denní dobu.

Velmi mě těší spolupráce ministerstva zdravotnictví a hygienické služby s neziskovými organizacemi, které se přímo podílí na odstraňování povodňových škod a pomoci zaplaveným domácnostem, jako jsou Člověk v tísni, Charita Česká republika, Český červený kříž a Diakonie ČCE, a také dalšími partnery v podobě Ekumenické rady církví a Agentury pro sociální začleňování. I díky nim se kvalitní a ověřené informace o ochraně zdraví dostaly rychleji a k více lidem. Před několika dny také proběhlo jednání mezi zástupci těchto organizací a institucí na ministerstvu zdravotnictví za osobní účasti ministra zdravotnictví a hlavní hygieničky ČR, které otevírá další spolupráci, a to nejen při zvládání povodňových škod. 

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR