Vyrážíte na medvědí česnek? Pozor na záměnu a otravu. Protijed neexistuje

Medvědí česnek je bylinka, která si v posledních letech získala velkou oblibu, ačkoliv nám dlouhé roky rostla pod nosem skoro bez povšimnutí. Asi i proto lidem schází schopnost ji dobře rozeznat. Záměna přitom může být fatální a protijed neexistuje, varují lékaři.

Sezona medvědího česneku je tu. Dnes už ho dostanete občas i v supermarketu, rozhodně ale skoro na každém tržišti se zeleninou. Netrvá to ovšem dlouho, tahle bylinka má pro nás užitek víceméně jen krátce zjara, kdy vyraší její listy. Právě ty se sbírají a kvůli nim získala své jméno.

Listy mají česnekové aroma, jsou bohaté na silici, sirné složky, a dokonce čpavek. I když takový popis nezní příliš lahodně, opak je pravda. Medvědí česnek sice chutná po česneku, ale není tak silný a nezanechává v ústech česnekový odér. Medvědí se mu říká proto, že ho odjakživa údajně vyhledávají medvědi probuzení ze zimního spánku a dodávají si jím sílu.

Medvědí česnek byl mezi lidmi donedávna poměrně neznámou bylinkou. Za několik málo let se stal ale tak oblíbeným, že se na něj pořádají doslova nájezdy. Lidé si ho trhají domů, ale další podnikavci ho sklízejí ve velkém jako lukrativní komoditu k prodeji. Mnohde to vede až k devastaci celých lokalit.

Nejde sice o zákonem chráněný druh, ale leckde už nelítostný sběr jeho výskyt ohrožuje. Pokud na medvědí česnek vyrazíte, mějte na paměti několik věcí: netrhejte ho i s cibulkou, berte jen jeden nebo dva lístky a zbytek rostliny nechte dorůst a vykvést, netrhejte celé plochy, a už vůbec to nikdy nedělejte v přírodních rezervacích.


Pozor na záměnu s konvalinkou nebo ocúnem

Poslední upozornění je ale nejspíš nejdůležitější – nezaměňujte medvědí česnek za jiné rostliny. Může se to opravdu stát a může to mít velmi nepříjemné, až fatální následky. Medvědí česnek se totiž dá velmi lehce zaměnit se dvěma jinými rostlinami – konvalinkou a ocúnem. Obě jsou přitom jedovaté a životu nebezpečné.

Riziko záměny potvrzuje i Toxikologické informační středisko (TIS). Tento veřejnosti takřka neznámý úřad celostátně a nepřetržitě slouží pro případy nejrůznějších otrav lidí i zvířat. „Měli bychom si dát pozor na riziko záměny medvědího česneku s konvalinkou vonnou nebo ocúnem jesenním. Pokud sníte listy ocúnu jesenního, může jít o fatální chybu,“ varovala lékařka Eliška Procházková z Toxikologického informačního střediska VFN v Praze.


Jed může způsobit selhání ledvin, ochrnutí svalů i plic

Podle dostupných údajů střediska vloni lékaři řešili nejméně čtyři otravy po záměně medvědího česneku s jeho vzdálenými jedovatými příbuznými. Požité množství naštěstí ani v jednom případě nebylo smrtelné. „U pacientů se objevilo opakované zvracení a průjem. Takové příznaky se ale nesmí podcenit a pacienta je nutné sledovat kvůli možnému selhání jater a ledvin, kvůli změnám v krevním obraze, dysrytmii, kómatu i multiorgánovému selhání. Na takovou otravu totiž neexistuje protijed,“ upozornila Eliška Procházková.

Ocún je sice nebezpečný i pro dospělé, ale obzvláštní citlivost na něj projevují děti, které jsou tak ohroženější. Jed se vstřebává pomalu a příznaky otravy se projeví asi až po dvou až šesti hodinách. Lidé mají pocit pálení a škrábání v krku, obtížně polykají, je jim nevolno, zvracejí, mají průjem a křeče. Častěji močí a v jejich moči se objevuje krev.

To všechno je příznakem otravy, která bez pomoci může vést až k selhání ledvin a k velmi nepříjemné smrti. Intoxikovaným lidem postupně ochrnují svaly a otékají plíce a zachránit je může jen včasný zákrok lékařů. 


Konvalinka? Za hezkým jménem je jedovatá květina

Pokud si spletete medvědí česnek s konvalinkou, může to mít podobně fatální následky – především pro lidi se slabším srdcem, kterým to může přivodit závažné komplikace. Jen pro představu, u konvalinek se snadno otrávíte nejen žvýkáním listů, ale dokonce i náhodným požitím vody, ve které uřezané květy stály.

Otrava se projevuje nevolností, zvracením a průjmy, častým močením, závratěmi, křečemi a celkovým omámením. V takovém případě by měl postižený ihned vyhledat lékaře.


Blahodárný hlavně pro zažívání

Medvědí česnek najdete hlavně v lužních lesích a častěji v nížinách, ale může se objevit i v horách. V Česku je rozšířený nerovnoměrně, leckde se vyskytuje i masově. Jde o spíše evropskou bylinku rozšířenou ve střední i západní části kontinentu a ve Velké Británii. Vertikálně ji najdeme od Španělska až po jižní Skandinávii, výskyt sahá až do Ruska a po Kavkaz.

Látky obsažené v medvědím česneku příznivě působí na žaludek a trávení obecně. Ničí údajně střevní parazity a zevně pomáhají i hojení ran. V srpnu a září se dají – i když je to méně známo – sbírat ke konzumaci i jejich cibule. V tu dobu je ale už rostlina ve vegetativním klidu pod zemí.

V kuchyni lze medvědí česnek použít podobně jako jeho běžného jmenovce. Listy můžete prostě jen nakrájet na chleba s máslem a konzumovat syrové nebo je pokrájené přidat třeba do polévky nebo omáček. Zajímavostí je, že med včel z lokalit s medvědím česnekem má zápach po česneku.


David Garkisch

Foto: Pixabay.com, CC0


Anketa

Ochutnali jste už někdy medvědí česnek?

Celkem hlasovalo 275 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat