Výzvy a pokroky v diabetologii: Jak se pereme s jednou z nejzávažnějších zdravotních hrozeb 21. století?

Diabetes ale není jen českým problémem. Prudkému nárůstu počtu lidí s diabetem mellitus, tedy cukrovkou čelí celý svět. Toto onemocnění patří mezi nejzávažnější zdravotní hrozby 21. století. 

„Narůstající výskyt obezity a nezdravý životní styl jsou hlavními příčinami neustálého nárůstu cukrovky 2. typu celosvětově, a to nejen v nejvyspělejších zemích světa, ale i v nejlidnatějších státech typu Indie a Číny. Celosvětově má aktuálně cukrovku více než 589 milionů dospělých,“ říká prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie v pražském IKEM. 

Lékaři v Česku každoročně diagnostikují diabetes 40 až 50 tisícům lidí. Predikce Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pokles neočekává – během následujících pěti let se s diabetem bude podle SZÚ léčit 1,3 milionu Čechů. 

„V České republice se výskyt cukrovky blíží 11 % dospělé populace. Navíc předpokládáme, že další 3 % pacientů mají cukrovku, která dosud nebyla diagnostikována. S prodlužujícím se věkem narůstá i přes lepší léčebné možnosti počet diabetiků s komplikacemi, včetně poškození zraku. Čím dál více pacientů tak máme společných s kolegy oftalmology a bohužel to zatím nevypadá, že by se počet těchto nemocných měl nyní snižovat,“ doplňuje profesor Haluzík. 

Zvyšuje se však nejen počet nemocných, ale také finanční náklady spojené s jejich léčbou a sociální podporou. Podle dat VZP vzrostly náklady na terapii v letech 2019–2023 o 66 %, zatímco sociální příspěvky související s diabetem stouply o 34 %.

Zdravotní problémy a rostoucí slepota

Diabetes má mnoho neblahých dopadů na zdraví a neuspokojivě kompenzovaná cukrovka je nejčastější příčinou třeba slepoty ve vyspělých zemích světa. Riziko oslepnutí přináší diabetická retinopatie – cévní onemocnění sítnice (očního pozadí), které v počátečním stádiu nemá žádné příznaky. V Česku se s diabetickou retinopatií potýká přibližně 100 tisíc diabetiků, část z nich již bohužel o zrak přišla.

„V oku diabetika se postupně začnou rozvíjet časné poruchy menších cév. To je pro samotného pacienta poměrně dlouho bezpříznakové. Sítnice je tak často již v časném stádiu ohrožena nedostatkem kyslíku a poruchou mikrocirkulace. Přitom právě odhalení těchto pro pacienta „neviditelných“ změn (dilatace cév, drobné okluze, neprokrvené okrsky sítnice, malá krvácení do tkáně) je velmi důležité pro včasné zahájení léčby. Správně a včasně vedená terapie brání vzniku a progresi daleko podstatnějších a často nevratných změn, jako jsou otoky centra sítnice, masivní krvácení do oka, růst patologických cév či odchlípení sítnice,“ říká MUDr. Pavel Němec, prezident České vitreoretinální společnosti a lékařský ředitel sítě očních klinik Lexum. 

Konkrétní kroky ke zlepšení péče o diabetiky

Co se zlepšuje směrem k prevenci a léčbě? Moderní česká diabetologie zavádí řadu konkrétních kroků, které mají zásadně zlepšit péči o pacienty a jejich kvalitu života. Mezi tyto iniciativy patří screening diabetické retinopatie pomocí kamer s umělou inteligencí (AI), který umožňuje včasný záchyt poškození zraku. 

I zde je ale ještě co zlepšovat. „V současném systému sice diabetologové mohou pacienta vyšetřit a upozornit, že pravděpodobně trpí diabetickou retinopatií, nemohou mu ale nabídnout potřebnou léčbu a nezajišťují ani návaznou oftalmologickou péči,“ upozorňuje PharmDr. Michal Krejsta, MBA, LL.M., MHA, předseda představenstva Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie a generální ředitel sítě očních klinik Lexum. 

Aby pacienti nezůstávali ve vzduchoprázdnu mezi diagnózou a léčbou, je potřeba systém upravit. Lepší propojení diabetologů a oftalmologů může rozhodnout nejen o kvalitě života, ale také o soběstačnosti tisíců pacientů. „Naším cílem by mělo být, aby systém zdravotní péče dal pacientům jistotu – od diagnózy až po léčbu. Pokud diabetolog zjistí, že jeho pacient trpí onemocněním sítnice, měl by jej předat do péče konkrétního oftalmologa, se kterým je už propojen. Díky tomu se vyhneme situaci, kterou diabetici dnes zažívají – vědí, že mají vážné onemocnění očí, ale marně hledají odborníka, který by jim včasnou léčbu poskytl,“ doplňuje Michal Krejsta s tím, že inspiraci je možné hledat u jiných odborností. Například v gynekologii posílí od příštího roku prevenci i dostupnost péče agregované platby za registrované pojištěnce.

Obezita a nadváha

Dále je kladen důraz ve zlepšení péče a managementu o pacienty s nadváhou a obezitou s cílem uznat obezitu jako samostatnou nemoc a také o zavedení screeningového programu zacíleného na chronické onemocnění ledvin a srdeční selhání přímo v diabetologických ambulancích. Klíčovým pilířem je také rozvoj telemedicíny a agregace dat prostřednictvím cloudových řešení a Národního diabetologického registru, které umožňují personalizovanější a efektivnější přístup k léčbě.

„Diabetologie je rozsáhlý obor procházející rychlými změnami a transformuje léčbu diabetu. Moderní farmakoterapie založená na látkách SGLT2 či GLP-1/GIP mění pravidla hry, jelikož nabízí nejen léčbu cukrovky, ale i řešení pro terapii obezity, ochranu srdce a ledvin, a dokonce i časný záchyt karcinomu pankreatu,“ uvedl předseda odborné společnosti prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D.

Prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., také upozornil na tiskové konferenci na alarmující nárůst diabetu 1. typu u dětí, který stoupá rychlostí 5 % za rok – za posledních 30 let jde o čtyřnásobný nárůst. Data z českému registru dětského diabetu Čenda ukazují, že se kontrola diabetu u dětí v ČR za poslední dekádu v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi významně zlepšila. 

Podporou tohoto vývoje by měl být i ambiciózní plán sekce ČDS zaměřené na dětský diabetes, a to zavedení populačního screeningu diabetu 1. typu v rámci preventivních prohlídek u dětí ve věku 3 a 7 let. V současné době probíhá pilotní screeningový projekt Betty, jehož cílem je zajištění prevence diabetu 1. typu a eliminace jeho akutních komplikací při manifestaci onemocnění.  

Revoluce v technologiích: Úhrada glukózových senzorů pro více pacientů

Po mnoha letech složitého jednání se České diabetologické společnosti ČLS JEP podařilo mimo jiné prosadit rozšíření úhrady glukózových senzorů. Jak informoval MUDr. Jan Šoupal, Ph.D., od 1. ledna 2026 se úhrada senzorů rozšíří i na diabetiky 2. typu léčené několika injekcemi inzulínu za den, u kterých nebyla dosažena dostatečná kompenzace diabetu. 

Nově budou mít na úhradu nárok také těhotné ženy s diabetem a děti se všemi typy diabetu. Tato změna je jedním z nejvýznamnějších úspěchů společnosti za poslední roky a bude mít dopad na zlepšení prognózy diabetiků v České republice. 

Na závěr MUDr. Marcela Szabó zdůraznila klíčovou roli terénních diabetologických ambulancí, které v multidisciplinárních týmech zajišťují péči o většinu pacientů. Hlavními výzvami ambulantních diabetologů pak zůstávají preskripční omezení a regulace zdravotních pojišťoven, které brzdí plné využití moderní antidiabetické léčby.

„Naší snahou je, aby pacient s diabetem žil stejně dlouhý, ale také stejně kvalitní život, jako lidé bez diabetu,“ shrnula MUDr. Szabó.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock