Mezi nejčastější choroby ovlivněné životním stylem patří v České republice <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/co-nejcasteji-vede-k-srdecnimu-selhani-genetika-zivotni-styl-obezita-nebo-nahoda-odpovida-kardiolozka-helena-bedanova-z-cktch-v-brne" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kardiovaskulární onemocnění</a>, zejména ischemická choroba srdeční, hypertenze a chronické srdeční selhání. Velmi rychle také narůstají počty pacientů s diabetem a v neposlední řadě představuje hrozbu i zvyšující se četnost určitých typů nádorových onemocnění.&nbsp;Kromě zmiňovaných chorob se k civilizačním onemocněním řadí také ateroskleróza, obezita, psychická onemocnění (deprese, úzkosti, syndrom vyhoření), poruchy příjmu potravy (anorexie nebo bulimie), alergie a autoimunitní onemocnění.&nbsp;Všechny civilizační choroby jsou chronické, což znamená nejen dlouhodobé snížení kvality života, ale současně narůstající finanční zátěž pro zdravotnický systém. Proto bychom se měli snažit těmto nemocem předcházet včasnou prevencí, nebo je alespoň oddálit, a umožnit tak lidem co nejdelší kvalitní život.<h2>Smrtící potíže se srdcem</h2>Podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb v České republice jsou u nás nejčastější civilizační chorobou <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/kdybych-postavil-medicinu-jen-na-striktnich-navodech-tak-se-neposunu-dal-hranice-je-potreba-neustale-posouvat-rika-znamy-kardiolog-petr-neuzil" target="_blank" rel="noopener noreferrer">onemocnění kardiovaskulárního aparátu</a>. Také v rámci Evropy patří ČR dlouhodobě do rizikového regionu s nejvyšším výskytem kardiovaskulárních chorob a s nejvyšší úmrtností. Hlavní je ischemická choroba srdeční, kterou trpí půl milionu lidí.&nbsp;Zajímavostí je, že úmrtí na akutní infarkt myokardu za posledních 10 let klesá. Naopak u pacientů, kteří trpí chronickým srdečním selháním, nemocnost a úmrtnost stoupá. Je to tím, že se díky výborné práci kardiocenter a preventivním programům lidé dožívají stále vyššího věku, kdy už některé orgány, jako je například srdce, začínají selhávat.<h2>Hypertenze a cukrovka na vzestupu</h2>Stoupající křivku je možné zaznamenat u hypertenze neboli <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/vysoky-krevni-tlak-neboli-ale-dopady-mohou-byt-vazne-jak-ho-dostat-pod-kontrolu" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vysokého krevního tlaku</a>. Za posledních 10 let zaznamenáváme jednoznačný nárůst, v Česku se na tuto chorobu léčí v současnosti téměř dva miliony lidí. &nbsp;Zásadním civilizačním onemocněním na vzestupu je dnes jednoznačně <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/diabetolog-martin-prazny-pacientum-casto-chybi-aktivni-zajem-o-sve-zdravi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">diabetes</a>, obecně známý jako cukrovka. V současnosti se v ČR léčí s diabetem téměř milion lidí a z dostupných dat se dá předpokládat, že se v roce 2030 může v Česku léčit až 1,3 milionu lidí.<h2>Epidemie obezity</h2>Z dalších civilizačních nemocí trvale stoupá počet obézních lidí. Podle údajů Českého statistického úřadu je <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/obezitolozka-grebikova-obezita-u-deti-vzrostla-v-poslednich-20-letech-trojnasobne-v-cem-delame-chybu-a-jak-ji-napravit" target="_blank" rel="noopener noreferrer">obezitou ohroženo</a> 18,5 procenta Čechů, tedy 20 procent mužů a 18 procent žen, nadváhou trpí 47 procent mužů a 33 procent žen. A právě obezita stojí za řadou dalších chorob. Při obezitě je například riziko onemocnění vysokým krevním tlakem až šestkrát vyšší, u cukrovky dokonce sedmkrát vyšší než při normální hmotnosti.&nbsp;Obezita také významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. WHO (World Health Organization) dokonce tvrdí, že svět trpí epidemií obezity a postihuje nejvíce lidí v současné době.U neovlivnitelných faktorů, jako jsou genetické dispozice, se zatím nic zásadního dělat nedá. Geny jsou informace, které si neseme, ale jestli se někdy projeví, na to působí řada dalších faktorů, které stále nejsme schopni přesně identifikovat. Narůstající znalosti o lidském genomu však skýtají naději do budoucna.Z preventivních opatření je u civilizačních nemocí na prvním místě strava. Hraje velmi důležitou úlohu pro zdraví člověka, a to nejen z hlediska kvality a složení, ale hlavně množství. Důležitý je samozřejmě i pitný režim (v rozmezí od 1,5 litrů do 2 litrů vody denně), kvalitní a pravidelný spánek a fyzická aktivita, která člověku vyhovuje. Nejpřirozenějším pohybem je pro člověka intenzivní chůze a běh.Pro včasné odhalení některých ze zmíněných chorob používáme i moderní medicínské technologie. Jako příklad výborného uplatnění umělé inteligence ve zdravotnictví považuji program, který je určený ke screeningu diabetické retinopatie pomocí počítačové analýzy snímků oční sítnice.&nbsp;Diabetická retinopatie je závažnou komplikaci diabetu, která pokud se nezachytí včas, může vést k trvalému poškození zraku. Program využívá k hodnocení umělou inteligenci, která dokáže porovnat snímek s miliony jiných snímků sítnice a na základě toho pak diagnostikovat přítomnost změn a fázi onemocnění.&nbsp;Nálezy jsou velice přesné a dostávají se nad možnosti, které by rozeznalo lidské oko. Pro pacienty je to vyšetření zcela neinvazivní bez nutnosti rozkapávání očí, po kterém mohou klidně zase řídit. Toto vyšetření je hrazeno pojišťovnou, takže je to pro pacienty bezplatné.<figure class="image image_resized" style="width:53.49%;"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/MU_Dr_Roman_Kosek_bacdb6ddcb.jpeg"></figure>Autor: Roman Košek, vedoucí osobní lékař v Health PlusFoto: Shutterstock

large_lide-civilizacni-choroby-Shutterstock_2244120579.jpg

medium_lide-civilizacni-choroby-Shutterstock_2244120579.jpg

small_lide-civilizacni-choroby-Shutterstock_2244120579.jpg

thumbnail_lide-civilizacni-choroby-Shutterstock_2244120579.jpg

lide-civilizacni-choroby-Shutterstock_2244120579.jpg

Čelíme epidemii civilizačních chorob. Nejvíce nás ohrožují kardiovaskulární nemoci a cukrovka

V čem jsou tyto léky jiné? Pro koho jsou vhodné? A v čem je léčba cukrovky vlastně nejsložitější? Přečtěte si druhou část rozhovoru s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP a vedoucím lékařem Diabetologického centra VFN prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D. (první část rozhovoru s profesorem Prázným si <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/diabetologove-ubyvaji-a-mezi-mladymi-lekari-zajem-o-obor-moc-neni-diabetologie-muze-mit-do-budoucna-problemy-ale-mame-moznosti-jak-se-jim-vyhnout-rika-predseda-ceske-diabetologicke-spolecnosti-prazny" target="_blank" rel="noopener noreferrer">přečtěte ZDE</a>).Hodně se nyní v léčbě diabetu s velkou nadějí mluví o gliflozinech. Vedle cukrovky zároveň léčí srdeční selhání a chronické onemocnění ledvin, jimiž trpí velká část diabetiků. Užívá je ale zatím jen 90 tisíc pacientů. Pro které pacienty se glifloziny nehodí?Diabetici s problematickou činností srdce nebo s problémy s ledvinami musí glifloziny dostat. Nebudou se hodit pouze tehdy, nebude-li je pacient snášet z hlediska močových infekcí, urogenitálních a kvasinkových infekcí nebo pokud má tak nízkou funkci ledvin, že už z efektu těchto léků nemůže mít prospěch. Běžný diabetik, u kterého máme rozvíjející se selhání ledvin nebo srdce, by měl preferenčně tento lék dostat. Zejména přítomnost bílkoviny v moči je významný negativní prognostický faktor, že ledviny budou selhávat rychleji. To za žádnou cenu nechceme, protože takové případy pak končí dialýzou nebo transplantací. Jde o to dát lék, který tento trend zpomalí a bude ho stabilizovat.&nbsp;<h2>Hledání pacientů ještě před komplikacemi</h2>Chápu tedy dobře, že tento lék je spíše pro komplikovanější pacienty?Není. Kdybych vám změřil hodnoty v laboratoři a zjistil pokles funkce ledvin, budete komplikovaný pacient? Na první pohled ne, ale potenciálně ano. V tom je ten problém. My se snažíme vyhledávat pacienty ještě předtím, než budou komplikovaní. Nechceme, aby se pacient dostal do stadia, kdy by potřeboval nefrologa. U našich diabetických pacientů provádíme preventivní každoroční screeningové vyšetření právě na přítomnost takových záludností, jako jsou porucha funkce ledvin nebo nervové a oční komplikace. Každý diabetik může být komplikovaný a pro nás je komplikovaný diabetik denním chlebem. Díky dostatečné zkušenosti a dlouhodobé praxi jsme připraveni komplikované pacienty léčit a snažíme se, aby se jejich stav nezhoršoval.&nbsp;Je těžké bojovat s nemocí, kterou vlastně na začátku vůbec nevnímáte a nezpůsobuje vám žádné potíže.Musím vždy za pacienta myslet 20 let dopředu. 45letý pacient na začátku vše vnímá jako pohodičku. I když není stav úplně optimální, chodí do práce, s nemocí funguje. Za 20 let ale může vypadat zcela jinak. Když vás bolí noha a omezuje vás to, taky ji nenecháte 20 let být. Půjdete vyřešit bolest za lékařem do týdne, maximálně dvou. Cukrovka nebolí, ale zahrnuje i potenciální komplikace, které bolet mohou a které hlavně zhoršují kvalitu života, těm se snažíme vyhýbat. To je náš cíl.&nbsp;Předpokládám, že glifloziny mají také nějaká úhradová omezení ze strany zdravotních pojišťoven.Aby diabetolog mohl pacientovi předepsat gliflozin pro léčbu diabetu na úhradu pojišťovnou, měl by mít glykovaný hemoglobin HbA1c nad 60 mmol/l. Naštěstí další studie ukázaly, že na léčbu srdečního selhání nebo chronického onemocnění ledvin fungují glifloziny bez ohledu na hodnoty glykovaného hemoglobinu. Díky tomu mohou diabetologové napsat tento lék pacientům s diabetem na léčbu selhání ledvin bez ohledu na glykovaný hemoglobin. Stejně tak ho může napsat internista a nefrolog. V případě srdečního selhání ho může předepsat internista, kardiolog a angiolog (angiologie je obor vnitřního lékařství zabývající se diagnostikou a nechirurgickou terapií onemocnění krevních a lymfatických cév, pozn. red.).&nbsp;Mají glifloziny nějaké nežádoucí účinky?Žádný lék není bez nežádoucích účinků. Pokud by pacient například přestal jíst, nebo pokud má méně vlastního inzulinu (nebo je již inzulinem léčen a podává si příliš nízké dávky), nebo se třeba rád napije většího množství alkoholu, a v některých dalších případech, může gliflozin ve velmi vzácných případech způsobit euglykemickou (zvýšená glykemie kolem 10 mmol/l, pozn. red.) ketoacidózu. Je to život ohrožující komplikace, kterou známe u diabetiků 1. typu, tam se vyskytuje častěji. Pacienti by o této možnosti měli být poučeni a měli by vědět, jak ji rozpoznat a co dělat. Častěji se mohou vyskytnout infekce v oblasti močových cest a genitálu, které obvykle stačí přeléčit třeba mastičkou. Na druhou stranu musíme brát v úvahu obrovský potenciál gliflozinů na snížení rizika selhání ledvin a srdečního selhání.&nbsp;<h2>Provázanost s ostatními obory</h2>Nějaké studie na glifloziny ještě dobíhají, ale jsou i další studie, ve kterých vidíte potenciál k léčbě diabetu?Hlavní studie s glifloziny jsou již ukončené a známe jejich výsledky. Velmi zajímavá kombinace se rýsuje u duálních inkretinových agonistů (inkretiny jsou hormony produkované ve střevě. Patří mezi ně například glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptid 1, GLP 1) a na glukóze závislý inzulinotropní polypeptid receptoru pro GLP-1 a GIP, pozn. red.). Jejich zástupce je již dostupný například v USA, ale rádi bychom jej měli i u nás, protože se ukazuje, že nejen velmi účinně léčí cukrovku, ale že má také velice významný vliv na pokles tělesné hmotnosti. Na druhou stranu v Česku stále málo využíváme již dostupné agonisty GLP-1 receptorů, přestože mají velký potenciál snižovat hmotnost u pacientů a také snižovat riziko kardiovaskulárních komplikací a aterosklerotických příhod.&nbsp;Z hlediska kardiovaskulárních komplikací mi přijde, že je diabetologie čím dál více provázaná s kardiologií. Kdy k této bližší spolupráci došlo?Hlavním důvodem byl příchod nových antidiabetik, u nichž se prokázaly mimořádné účinky na kardiovaskulární systém. Dnes jsou všechny obory provázanější. V řadách našich pacientů s diabetem existují velké počty jedinců se srdečním selháním a o všech z nich zatím nevíme. Glifloziny otevřely dveře k prevenci před srdečním selháním i v relativně nízkorizikové populaci. Ve studiích se zjistilo, že i v běžné populaci diabetiků léčených glifloziny je poloviční výskyt srdečního selhání, i když tyto léky berou jen pro léčbu cukrovky. A tento fakt kardiology velmi láká. Do budoucna budou glifloziny využívané více a více, což vyžaduje ještě těsnější spolupráci mezi našimi obory. Když totiž internista nebo kardiolog přidá pacientovi s diabetem lék na srdeční selhání, v některých případech se třeba musí vysadit jiný původně užívaný lék na cukrovku nebo snížit dávka inzulinu. To by měl ale udělat až po konzultaci s lékařem, který cukrovku léčí.&nbsp;Například pacientovi léčenému inzulinem v kombinaci s glifloziny narůstá riziko euglykemické ketoacidózy, pokud se jeho dávka inzulinu nepřiměřeně sníží. Ještě vyšší riziko ketoacidózy nastává u pacientů s diabetem 1. typu, proto je mezioborová spolupráce naprosto nezbytná. Když budu sám mít pacienta s podezřením na srdeční selhání, tak ho také musím samozřejmě poslat ke kardiologovi, aby mu udělal echo a EKG. Musím vědět, kde a jak mám kardiologa dostupného, a rovnou ho informuji, to samé by měl udělat on, informovat mě, že bude měnit u pacienta léčbu a ten bude potřebovat upravit léčbu diabetu. Podobná spolupráce probíhá s nefrology, ale ta byla vždy.Téma diabetu je poměrně časté. Hodně již bylo napsáno a řečeno. Je něco, co vám přijde, že je komunikováno v médiích málo nebo na co by bylo potřeba lidi více upozornit?Nejvíce se mluví o motivaci k prevenci, jenže i když víme, že životospráva je důležitá, jen tak ji všichni najednou nezmění. Takhle to nefunguje. Kdyby to tak fungovalo, tak máme populaci prakticky bez cukrovky. Pro tyto změny je potřeba začít více pracovat třeba již s dětmi a mládeží. Zajistit, aby měly dostatek pohybu a zdravě se stravovaly. Co pacientům také často chybí, je aktivní zájem o své zdraví. Nebát se s lékařem aktivně komunikovat a zeptat se ho, jestli mají skutečně nejlepší dostupnou léčbu na svoji cukrovku, a na případné komplikace. Často se jen vezou na vlně toho, že se doktor stará. Této velké důvěry si samozřejmě vážíme, ale na druhou stranu, pokud léčba selže nebo se nepodaří, vidí hlavní zodpovědnost na lékaři. Musíme se bavit o tom, co je sdílená zodpovědnost a jednotlivé díly zodpovědnosti.Pacient se dnes může aktivně zapojovat do léčby, vyhledat si lékaře a říci mu, že by chtěl tu a tu léčbu. Já bych třeba řekl ano, může pro vás být vhodná, a předepsal ji. Někdy takový pacient nesplní kritéria pro úhradu a léčba pro něho není hrazena pojišťovnou. Je ochoten si ji zaplatit sám? Milerád mu ji pak předepíšu, pokud se dohodneme, že pro něho může být přínosná. Pacient je partnerem a u diabetu to platí dvojnásob. Existují programy pro zlepšení životosprávy, ale bez zájmu pacientů fungovat nebudou.To jste jeden z mála oborů, kde vítáte aktivního pacienta, který zjišťuje a čte informace klidně i z Googlu. Někdy to bývá u některých lékařů spíše na obtíž.&nbsp;I já hledám některé informace na Googlu, zjišťování informací je ale přece správné. Já jsem lékař, a když budu mít zdravotní problém, tak se porozhlédnu a podle referencí vyhledám lékaře, který problému rozumí. Pokud se ke mně budou chovat slušně, tak tam zůstanu. Když potřebuji opravit motor u auta, také ho nedám každému “servisákovi„ za rohem. Své zdraví byste svěřila komukoli? Fungování našeho organismu jako systému je nesmírně důležité a někdo zainvestuje do svého auta mnohem více peněz než do svého zdraví. Přijde mi to jako velký nepoměr. Vidím běžně kolem sebe případy, kdy je pacient někam poslán a ani neví proč. Sedí tam, a když se ho zeptáte, s čím přichází, neví a jen předá žádanku. Samozřejmě spousta lékařů je nadšených, že se pacient neptá. Vezmou ho do soukolí. U diabetologie je situace složitější v tom, že my potřebujeme mít pacienta motivovaného. Aby rozuměl, proč léčíme nemoc, která ho neobtěžuje. A tím se dostáváme na začátek, o čem jsme mluvili. Musíme člověka přesvědčit, že diabetes je průšvih, i když to tak v dané chvíli nevypadá.<h2>Úprava životního stylu</h2>Je možné se třeba cukrovky 2. typu díky dobré životosprávě zcela zbavit? Nebo je to již doživotní diagnóza? Vím, že může nastat remise, ale která je jakoby trvalá?Diabetes mellitus 1. typu je trvalé onemocnění a také diabetes 2. typu je obvykle doživotní diagnóza. Dosáhnout opravdu dlouhodobé až trvalé remise diabetu díky životosprávě je možné, ale takové případy jsou velmi vzácné. Občas se ale takový pacient vyskytne a lékaři se jím rádi chlubí, právě proto, že je to mimořádný úspěch.&nbsp;Co strava? Přece jen, když je někdo zvyklý jíst 30 let k večeři chleba s máslem a k obědu čtyři knedlíky s omáčkou, asi je těžké to změnit.Čtyři knedlíky s omáčkou k obědu a chleba s máslem k večeři přece vůbec nemusí být špatně z hlediska energetického příjmu (toho chleba musí být ovšem přiměřeně, ne celý bochník), u manuálně pracujícího člověka to dokonce může být málo. Při sedavém zaměstnání to ovšem může být již zbytečně mnoho energie a vést k nadváze nebo obezitě. Jistě je vhodné přidat do takového jídelníčku třeba nějakou zeleninu, a hlavně individuálně je nutné pro každého spočítat na základě kvalitně zpracovaného jídelníčku a <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/obezitolozka-grebikova-obezita-u-deti-vzrostla-v-poslednich-20-letech-trojnasobne-v-cem-delame-chybu-a-jak-ji-napravit" target="_blank" rel="noopener noreferrer">záznamů o pohybu energetický příjem a výdej</a> a podle toho stravování a celý životní styl upravit. &nbsp;Je to o tom, že stačí vysadit sacharidy, sladké?To nestačí, respektive stačit nemusí a nemusí to být také vhodné. Je třeba postupovat komplexně, individuálně, posuzovat nejen sacharidy a sladké, ale i tuky. Obrovský problém může způsobovat alkohol a energie v něm obsažená a přidané cukry, zejména ve větším množství – například pivo, míchané nápoje.&nbsp;V jednom rozhovoru jste řekl, že některé diety jsou při dlouhodobém dodržování až nebezpečné. S kterými máte u pacientů nejhorší zkušenosti?Úplně nejhorší zkušenosti nemám, ale třeba o ketogenních dietách se ví, že zejména ty přísnější je obtížné dlouhodobě udržet a že po selhání má pacient opět tendenci nabírat hmotnost, někdy i více než před dietou. (Jaká je nejlepší dieta? Přečtěte si v <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/obezita-se-plizi-nenapadne-rika-prednosta-centra-diabetologie-jaka-dieta-je-nejlepsi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rozhovoru s přednostou Centra diabetologie a vedoucím laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEMu Martinem Haluzíkem</a>.)<figure class="image image_resized" style="width:70.65%;"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/7a79ad1947c76c27256ee6210e619b22.jpeg"></figure>Foto: Předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP a vedoucí lékař Diabetologického centra VFN prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. (zdroj: užito se souhlasem Martina Prázného)Autor: Pavlína ZítkováFoto: Shutterstock

cviceni-obezita-shutterstock_1471583570.jpg

small_cviceni-obezita-shutterstock_1471583570.jpg

thumbnail_cviceni-obezita-shutterstock_1471583570.jpg

Diabetolog Martin Prázný: Pacientům často chybí aktivní zájem o své zdraví

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2021 žije v Česku téměř 1 100 000 osob s cukrovkou. Diabetiků 1. typu je asi 60 tisíc, zbývající drtivá většina jsou lidé s diabetem 2. typu. Predikce je, že u nás do roku 2030 bude 1,3 milionu diabetiků (2019: 1,05 mil.). Není růst rychlejší, než se původně předpokládalo?&nbsp;Není. V letech 2020 až ’21 nastal pokles na narůstající křivce počtu pacientů s diabetem poprvé. Především rok 2020 byl složitý z důvodu nedostatku ochranných pomůcek, čímž se omezovala zdravotní péče, a to hlavně v ambulancích praktických lékařů. I proto došlo k výraznému poklesu počtu nově diagnostikovaných pacientů s diabetem. Navíc hyperglykemie představovala a představuje u pacientů s diabetem negativní prognostický faktor při příjmu do nemocnice.&nbsp;Pokud se člověk do nemocnice dostal a měl vysokou hladinu cukru, se zvýšenou pravděpodobností skončil na jednotce intenzivní péče, na ventilátoru nebo na ECMO (mimotělní podpora života - extrakorporální membránová oxygenace, pozn. red.). Více jich proto umřelo, zhruba o 10 tisíc více, než je běžný roční průměr (běžně přibývá v ČR cca 60 000 nově diagnostikovaných pacientů s diabetem, v roce 2020 to bylo jen zhruba 47 000 až 55 000 pacientů, pozn. red.). Kvůli tomu vznikl ve statistikách poprvé od 60. let minulého století již zmíněný zub – k úmrtím se ještě přidala poddiagnostikovanost. Tento zářez byl ale ihned vykompenzován v roce 2021, kdy přibylo 70 000 nově diagnostikovaných pacientů s diabetem.Bylo to tím, že lidé začali opět více chodit na preventivní prohlídky?Je to určitě tím, že se lidé přestali bát chodit k lékařům. Tím se diagnostikovali noví pacienti. Neustále jsme totiž zdůrazňovali, že pacient s vyšší hodnotou glykemie má vyšší riziko při hospitalizaci. Data z Velké Británie mimo jiné ukazují, že po covidu nastal velký přírůstek metabolických onemocnění včetně diabetu, ale i více kardiovaskulárních onemocnění.Příčina?Spoustu věcí ještě o covidu nevíme. Poškozuje cévy, nervový systém, silně ovlivňuje také imunitu. Výrazně například narostly také komplikace typu alergie. Ovlivňuje možná i samotné buňky redukující inzulin, což by mohlo mít s nárůstem počtu pacientů s diabetem přímou souvislost. Samozřejmě nemůžeme vyloučit, že následné komplikace souvisí i s vakcinací, ale všechno jsou to zatím jen hypotézy. Je těžké všechno rozklíčovat, protože zatím nemáme dostatek informací, potvrzené kauzality. Roli mohla hrát i psychika a izolace, jak jsme byli zavření doma. Všechno je propojené. Dále pozorujeme a vyhodnocujeme.<h2>Diabetolog: ohrožený obor?</h2>I z důvodů vyššího věkového průměru diabetologů hrozí do budoucna jejich nedostatek. Spolupracujete s lékařskými fakultami a přesvědčujete studenty, že i diabetologie je zajímavý obor? Jak by šlo situaci zlepšit?Každý student na naší fakultě (1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy) projde naší klinikou (III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN). Snažíme se jim diabetologii přiblížit a ukázat, že jde o zajímavý, užitečný a zábavný obor. Samozřejmě jsou ale i jiné zábavné konkurenční obory, například kde více pracujete rukama. U nás se pracuje převážně hlavou, i když v rámci podiatrických ambulancí (ambulance specializovaná na péči o pacienty se syndromem diabetické nohy a osoby se zvýšeným rizikem tohoto onemocnění, pozn. red.) se může diabetolog zapojit tak trochu i jako chirurg, kromě toho existují i glukózové senzory, které jsme s kolegou implantovali do podkoží. Dnes budeme tak trochu zasahovat i do oftalmologie, protože budeme moci provádět screening diabetické retinopatie, tedy poškození oční sítnice cukrovkou. Obecně je ale diabetologie hodně interní obor, kde se musíte zamyslet, co s tím pacientem chcete dělat. Je to péče cílená na pacienta podle klíčových preferencí.&nbsp;Jak tato cílená péče probíhá?Cílená péče znamená, že musíme pacienta poznat, což vyžaduje čas, který je omezený. Najít možné motivační prvky. Poté ho musíme edukovat a najít společné cíle, které budou měřitelné, splnitelné, kontrolovatelné a v časovém horizontu ohraničené. Když plán nefunguje, musíme léčbu změnit. V tom jsme jiní oproti jiným oborům. Když přijdete na chirurgii s odřeným kotníkem, nepotřebujete vědět, na co umřela vaše babička. Lékař ránu vyčistí, dá na ni náplast a pošle vás domů. My to takhle nemáme. Potřebujeme poznat pacienta do hloubky a v tom je náš obor výjimečný. Komplikace diabetu může postihnout kterýkoli orgán a tím pádem máme širokou anamnézu.&nbsp;A z hlediska personálního to budete do budoucna zvládat?Diabetologové nám ubývají a ubývat budou a mladých moc není. Nedaří se nám ukázat, jak je diabetologie nádherná. Budeme se snažit, aby ambulance mohly do systému nabírat nelékaře. Mám na mysli nutriční terapeuty, což je obor s vysokoškolsky vzdělanými odborníky na životosprávu, a tito lidé podle mě do systému zdravotnictví patří. Sejmuli by z lékařů část práce s pacienty a do budoucna budou i více pracovat s prvky telemedicíny a telemonitorace. Všechno nemusí dělat lékař a ani bychom to po něm neměli chtít. Doktor má mít na starosti rozhodování, určování léčebné strategie a přehodnocování.&nbsp;O zapojení nutričních terapeutů do procesu jste mluvil už někdy před rokem. Zlepšila se situace? Pokročilo se někam?&nbsp;Úhrada zdravotní pojišťovnou pro nutriční terapeuty existuje jen ve velkých zdravotnických zařízeních. Pro malé ambulance ale nebyli v podstatě vůbec nasmlouváváni. A i když mají některé výkony ohodnocené, celkově jsou podhodnocení, a to se budeme snažit změnit. V současné chvíli, když si lékař vezme k sobě nutriční terapeutku, bude ji muset dotovat. Nevydělá si na sebe. My chceme, aby byla součástí každodenní rutinní péče. V týmech máme i diabetologické sestry, které by mohly dělat spoustu užitečných činností, ale nemají k nim kompetence, což by se časem také mohlo změnit. Nyní jsou využívány spíše jako administrativní výpomoc, což je také škoda, protože jsou zdravotnice, a ne administrativní pracovníci.&nbsp;Co nyní potřebujete ze všeho nejdřív?Z hlediska správné péče o pacienta potřebujeme, aby se diabetik zachytil co nejdříve, protože kontakt s diabetologem ho může přimět ke změně životosprávy. Není to ale o tom, že mu jednou za půl roku nebo jednou za rok řeknete, co by měl změnit. Takhle to nefunguje. Pro udržení správné životosprávy pacienti potřebují strukturovaný a intenzivní systém kontaktů. K tomu nemůže sloužit lékař, ale spíš systémy založené na telemedicíně a digitální terapii.Jak toho chcete docílit?Nejdříve potřebujeme vybudovat infrastrukturu, která zatím není vyvinutá. Diskuse ale probíhají a jedná se o elektronizaci zdravotnictví. Stále bohužel není zcela jasné, jak bude celý proces probíhat. Jestli budeme mít třeba centrální úložiště dat, nebo to řešení bude vypadat jinak.Podle informací <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/centralni-sklad-pacientskych-dat-vybudovan-nebude-jak-tedy-zakon-o-elektronizaci-promeni-ceske-zdravotnictvi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">centrální úložiště nebude</a>. To už je v podstatě rozhodnuto.&nbsp;Už existuje Národní registr zdravotnických služeb, kde najdete v podstatě vše, vše je anonymizované. Pokud nebude centrální úložiště, tak jak budou jednotlivá úložiště vypadat? Kdo je bude mít na starost? Jak se já jako pacient dozvím, kde všude o mně leží data? Osobně bych z hlediska bezpečnosti dat více věřil jednomu centrálnímu zabezpečenému úložišti než mnoha po celém Česku.<h2>Bez spolupráce se zdravotní stav nezlepší, ba naopak</h2>Do péče o diabetiky se zapojují i praktičtí lékaři, kteří také mohou předepisovat některé léky. Někdy se ale stane, že i oni mají svázané ruce a některé léky předepsat nemohou (toto téma jsme rozebírali třeba s <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/praktici-jsou-zavaleni-papirovanim-a-covid-tomu-jeste-nasadil-korunu-rika-prakticky-lekar-a-tvurce-sestry-emmy" target="_blank" rel="noopener noreferrer">panem doktorem Ondřejem Sobotkou</a>). Není řešení i ve větším zapojení praktických lékařů?&nbsp;Praktičtí lékaři mohou předepisovat některé léky na diabetes, ale často nové léky nepředepisují i kvůli různým omezením. Všichni praktici z pochopitelných důvodů nechtějí být diabetologové. Už tak mají dost svých jiných činností, které musí zajišťovat. Teoreticky i ortoped dnes může léčit cukrovku a předepisovat podle nového návrhu antidiabetika. Budete chtít ale jako pacient s diabetem chodit za ortopedem, nebo diabetologem? Několik let už existuje konsenzus mezi diabetology a praktickými lékaři, jaký pacient a kdy má být léčen u praktika – časně zachycený, s dobrou kompenzací a nekomplikovaný. V zásadě nemáme kompetenční spory, jde nám jen o to, aby se dodržovalo to, co je dohodnuto.&nbsp;Můžete tato pravidla přiblížit?Hlavním úkolem praktických lékařů je nově zachytit pacienta při preventivní kontrole. Když se cukrovka zjistí a jedná se o nekomplikovaného pacienta, praktický lékař může zahájit léčbu například metforminem nebo gliptinem apod. V této léčbě pokračuje, dokud se daří udržet dobrou kompenzaci diabetu nebo dokud se neobjeví jeho komplikace. Ve chvíli, kdy je pacient rizikovější, tak už by měl být veden u nás. Pokud není pacient u praktika komplexně edukován, přicházíme o ohromně plodné období z hlediska vnímavosti pacienta k edukaci, když se u něho něco mění. Praktik proto může kdykoliv odeslat pacienta k diabetologovi. Problém by také mohl nastat, když k nám přichází se zbytečnou prodlevou pacient již dlouhou dobu dekompenzovaný. Takže není problém, že by praktici nemohli nebo neměli léčit diabetiky, je jen potřeba dodržovat dohodnutá pravidla.U diabetu 2. typu je nejúčinnější léčbou vedle medikamentů úprava životosprávy. Mluvil jste o nalezení motivace. Vedle diabetologie už v podstatě zabrousíte do oboru psychologie. Jaké jsou první kroky k úspěšné léčbě diabetu?Máme několik pilířů péče pro pacienty s diabetem, které se snažíme řešit, a máte pravdu, že jedním z nich je psychologie. Další je životospráva a nakonec farmakoterapie. Neobejdeme se ani bez jednoho z nich. Pokud je někdo diabetik a glykemie mu přesáhne hodnotu 7 mmol/l, dnes už nečekáme, jestli zlepší svůj životní styl nebo ne, rovnou předepisujeme lék a ten buď funguje, nebo ne. Pokud nefunguje, předepíšeme jiný. Vždy ale musíme brát v potaz, jestli jde o skutečně nekomplikovaný diabetes, nebo o pacienta s aterosklerotickými komplikacemi, srdečním selháním nebo s poruchou funkcí ledvin. Pak volíme jinou léčbu, nejčastěji glifloziny nebo GLP-1 receptorové agonisty, které ovlivňují i jiné orgány.&nbsp;Při prvním rozhovoru každopádně nemůžeme udělat nějakou hlubokou psychoanalýzu. Některé skutečnosti zjišťujeme časem. Napoprvé nám také hodně pacientů neřekne vše. Nemáme možnost hned každého diabetika poslat za psycholožkou nebo psychologem. Máme ale k dispozici klinické psychology, i když běžně nejsou moc dostupní. Snažíme se ale, aby dostupní byli, v rámci České diabetologické společnosti pod naší Psychologickou sekcí existuje projekt <a href="https://www.diab.cz/psychologicke-pevne-body" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Psychologické pevné body</a>. Když lékař potřebuje zkontrolovat svého pacienta, tak si dohledá v okolí kolegu psychologa, který by byl ochotný pomoci.&nbsp;U jak velkého procenta pacientů s diabetem se začnou časem objevovat psychologické problémy? Ať už třeba úzkosti nebo deprese.Mnohdy pacienti mívají deprese již při diagnóze, třeba i proto, že diabetes je často spojen s nějakými kily navíc, 90 % pacientů s diabetem 2. typu žije s nadváhou nebo je obézních. My to víme a věnujeme i psychologické stránce stále větší pozornost. Tito lidé zažívají tzv. diabetický distres, což je míra nepohodlí vedoucí ke stresu, která vyplývá z toho, že člověk trpí cukrovkou jako chronickým onemocněním. Paradoxně dnes máme lepší možnosti léčby pro pacienty s diabetem 1. typu, který býval v minulosti na léčbu náročnější. I dnes je jejich léčba komplexnější než u pacientů 2. typu, kteří mohou brát tablety, kdežto diabetik 1. typu si musel píchat do prstu několikrát za den a sledovat výsledky pro úpravu dávky inzulinu. Hrozila hypoglykemie a hyperglykemie. Dnes máme senzory a automatickou pumpu, která funguje na algoritmu řídícím dávky inzulinu a bránícím hypoglykemii i hyperglykemii, čímž snímá z pacienta velkou část jeho zátěže. Tím se u něj snižuje i diabetický distres, i když část ho vždy zůstává, protože na sobě neustále musí nosit nějaké zařízení, o které se musí starat.&nbsp;Diabetika 2. typu ovlivňují více jiné faktory – nadváha, obezita, ztížené společenské uplatnění, deprese, snížená mobilita, stres, který „zajídá“, a tím se roztáčí spirála zhoršení zdravotního stavu. I proto jsem říkal, že na pacienta cílíme podle různých komorbidit. Pacient, který má srdeční selhání nebo poruchu ledvin, musí být léčen glifoziny. Člověk s nadváhou nebo obézní by měl být léčen pomocí agonistů GLP-1 receptoru, což jsou léky, které kromě toho, že snižují glykemii a riziko aterosklerotických komplikací, také snižují hmotnost. Po inzulinu pacienti spíše přibírají, takže ho nepoužijeme, dokud to není nezbytné a pokud máme jiné možnosti včetně kombinací moderních antidiabetik, nebo ho použije právě v kombinaci s moderní léčbou.Jak jednotlivé léky fungují? Jaké jsou výhody čím dál populárnějších gliflozinů a proč je zatím užívá jen zhruba 90 tisíc pacientů s diabetem? Dočtete se v <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/diabetolog-martin-prazny-pacientum-casto-chybi-aktivni-zajem-o-sve-zdravi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">druhé části rozhovoru s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D.</a>.Autor: Pavlína ZítkováFoto: III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN / užito se souhlasem prof. MUDr. Martina Prázného, CSc., Ph.D.

medium_Martin Prázný foto klinika.jpeg

small_Martin Prázný foto klinika.jpeg

thumbnail_Martin Prázný foto klinika.jpeg

Martin Prázný foto klinika.jpeg

Předseda České diabetologické společnosti Prázný: Diabetologové ubývají a mezi mladými lékaři zájem o obor moc není. Jak velký je to problém a existuje řešení? 

Nový institut spojuje pět center vědecké, výzkumné a klinické &nbsp;excelence. V jeho rámci budou prestižní instituce pomáhat pacientům &nbsp;s civilizačními chorobami, které mají v součtu na svědomí násobně víc životů než nádorová onemocnění.&nbsp;V Česku trpí <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/kazdy-desaty-cech-trpi-diabetem-pomoci-pritom-muze-zdravy-zivotni-styl" target="_blank" rel="noopener noreferrer">diabetem přes milion lidí </a>a na problémy spojené s tímto onemocněním jich ročně umírá více než 22 000. Kardiovaskulární choroby mají na svědomí více než 36 000 úmrtí ročně. To je hlavním důvodem, proč se spojují přední české vědecké a vzdělávací instituce do Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.&nbsp;„Cílem projektu je nejen účinněji &nbsp;předcházet těmto onemocněním, ale také je co nejefektivněji léčit. Díky němu &nbsp;budeme schopni mnohem rychleji do praxe promítat poznatky získané &nbsp;experimentálním výzkumem. Pacienti se tak snáze a efektivněji dostanou k novým &nbsp;léčebných postupům a opatřením,“ vysvětluje hlavní vědecký koordinátor a iniciátor celého projektu prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM (přečtěte si <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/vyvijime-lek-po-kterem-nejenze-zhubnete-ale-i-omladnete-rika-prednosta-centra-diabetologie" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rozhovor s lékařem Martinem Haluzíkem</a>).Týmy odborníků z IKEM, Fyziologického &nbsp;ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Karlovy budou společně pracovat na hlubším poznání příčin vzájemně propojených chorob, na vývoji nových léků i větším zapojení moderních &nbsp;technologií v léčbě.<h2>Jaká jsou konkrétní očekávání?</h2>Jednou stranou mince je výzkum, ale druhou stranou pacient, který možná čeká na lepší lék či včasnější odhalení onemocnění. Například obézní pacienti s diabetem 2. typu budou moci díky projektu užívat inovativní léky, které by běžně i vzhledem k vysoké ceně vůbec nedostali.&nbsp;Zároveň dostanou možnost se zapojit do komplexního programu, včetně podrobného plánu fyzické aktivity a sledování pokroku i konzultací online. I další nemocní budou mít možnost se zapojit do nejnovějších studií.&nbsp;Diabetici se sníženou funkcí ledvin, kteří musejí aplikovat inzulin několikrát denně, dostanou k dispozici nejmodernější senzory na měření glykémie a bude možné jim s pomocí vědeckých modelů upravit a zjednodušit léčbu.&nbsp;Zlepšení by výzkum měl přinést i skupině pacientů s diabetem 1. typu, kteří trpí syndromem nedostatečného rozpoznávání hypoglykémie (tedy nečekaného prudkého poklesu hladiny cukru v krvi, který může nemocného bezprostředně ohrozit na životě). I pro ně bude národní institut hledat řešení jejich problémů. Projekt se ještě více zaměří i na nemocné s obezitou a fibrilací síní, kterým se již v IKEM věnuje program HOBIT. &nbsp;Nové možnosti léčby onemocnění srdce a cév, včetně srdečního selhání a srdečních arytmií budou předmětem celé řady experimentálních i klinických programů tohoto institutu.Autor: Redakce NašeZdravotnictví.czFoto: Shutterstock

diabetes-vyzkum-shutterstock_392439958.jpg

medium_diabetes-vyzkum-shutterstock_392439958.jpg

small_diabetes-vyzkum-shutterstock_392439958.jpg

thumbnail_diabetes-vyzkum-shutterstock_392439958.jpg

Vzniká Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. EU podpořila projekt více než miliardou korun

Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie a vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEMu, v současnosti spolupracuje na přípravě nového léku proti cukrovce. Více si přečtěte v <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/vyvijime-lek-po-kterem-nejenze-zhubnete-ale-i-omladnete-rika-prednosta-centra-diabetologie">první části&nbsp;rozhovoru</a>, kterou jsme už vydali. &nbsp;V druhé části rozhovoru jsme se ale zaměřili na řešení obezity a cukrovky.&nbsp;Jaké diety jsou podle něj nebezpečné a v jakých naopak vidí naději. Nebo proč jsou podle něj u obezity nejefektivnější operace, ale přitom se jich moc neprovádí. Co je nejčastější příčinou tloustnutí? A proč dává svým pacientům k dispozici mobilní číslo?&nbsp;V případě, že je mi zjištěný diabetes 2. typu, mohu se z této diagnózy ještě vymanit? Třeba dobrou životosprávou?Diabetes 2. typu lze zvrátit životním režimem. Nedávno proběhla u britských praktických lékařů zajímavá studie, kdy oni svým pacientům s čerstvě diagnostikovaným diabetem podávali prvních šest týdnů předpřipravenou dietu s nízkým obsahem kalorií, na kterou navazovala klasická redukční dieta. Samozřejmě ještě byli seznámeni s dalším dodržováním režimu a ukázalo se, že poměrně vysoké procento pacientů mělo remisi diabetu, tzn. že se hladiny cukru vrátily do normálních mezí.Vůle jistě hraje velkou roli, udržet ten režim.&nbsp;Ze zkušenosti obezitologa vím, že jakmile pacienti zjistí, že mají cukrovku, řada z nich se chytne za nos a první rok pečlivě vše dodržuje. Postupně to pak ale vyvane. Určitě je možné správným režimem dosáhnout remise cukrovky, ale je potřeba pacientovi dobře vysvětlit, co se od něj očekává a co je potřeba dodržovat. Jinak nejspolehlivější způsob, jak se zbavit cukrovky 2. typu je bariatrická chirurgie, kam spadají zejména operace u pacientů ve vyšším stupni obezity. U pacientů, kteří nemají dlouhého trvání cukrovky, je úspěšnost při vymizení cukrovky 70 až 80 procent.Existují ještě další operace. Co mi můžete říci o aplikaci plastového rukávu, nebo o operaci laserem, u které se psalo v podstatě o okamžitých účincích?Plastový rukáv byl výborný, ale už není k dispozici, protože měl nežádoucí účinky.Jaké?Podle jedné americké studie se zjistilo, že při zavedení plastového rukávu do dvanáctníku, se zvýšila frekvence jaterních abscesů. Vývod žlučových cest byl totiž u některých pacientů tím rukávem překrytý a docházelo se stagnaci toků žluči, což zvýšilo riziko infekcí. Proto ztratil schválení.A laserová operace DiaGone?DiaGone je výkon, který vypadal velmi nadějně, ale očekávání se úplně nepotvrdila. Střízlivě vzato je to metoda, která krátkodobě přispívá ke zlepšení cukrovky, ale že by cukrovka mizela za 15 minut, jak bylo někdy uváděno? To bych si dovolil uvést na pravou míru, že tomu tak není. Všechny endoskopické metody, které se testují, mají určitou míru úspěšnosti, ale zatím zdaleka nedosahují úspěšnosti operaci bariatrických. A upřímně řečeno, máme spoustu nových účinných léků, takže je vždy třeba zvážit, zda dát přednost farmakoterapii či endoskopickému nebo chirurgickému výkonu.&nbsp;Léky versus operaceNejefektivnější je podle vás bariatrická operace. V jaké fázi se k ní přistupuje?Podle oficiálních doporučení je to stále tak, že by pacient měl mít BMI nad 35, tedy obezitu 2. nebo vyššího stupně a další nějakou komorbiditu (zvýšený tlak, zvýšené hladiny krevních tuků), která se u takové obezity objeví v podstatě vždy. V České republice se ročně operuje okolo 2000 pacientů. Když si vezmete, že obezitu 3. stupně, která by měla být jasnou indikací i bez komorbidit, má 150 tisíc lidí u nás a z nich určitě nějaká polovina má diabetes, tak by se mělo operovat víc. Je ale velmi těžké vysvětlit pacientovi, že mu chcete léčit jeho cukrovku a diabetes operací.Vyčkává se tedy, až přijde něco dalšího?Pokud pacientovi zmíníte slovo „operace“ a přitom zrovna nemá zánět slepého střeva nebo jinou akutní diagnózu, moc se mu do toho nechce. Celkem to chápu. A i když jsem už viděl hodně pacientů a u většiny dovedu odhadnout, že by jim operace pomohla a nemám jim co lepšího nabídnout, stejně to dá hodně vysvětlování. Proto to také hodně lékařů nenabízí. Navíc na operaci potřebujete zapojit i další kolegy se specializací jako nutriční terapeutku, psycholožku a další. Operace navíc přináší určitá omezení ve stravování. Zkrátka v lecčem je to pro pacienta komplikace.Mluvil jste také antiobeziticích. Jsou první věcí, která se nabízí pacientům před operací?První věc, kterou musíme s pacientem rozebrat je, jak obezita vznikla a kdy. V rámci vyšetření pacienta s obezitou dělám obezitologickou anamnézu, kdy se ptám, jestli byli štíhlí v dětství. Kdy přibrali. Co k tomu přispělo. Snažím se zjistit všechno. Součástí jsou stravovací návyky pacienta. V ideálním případě s nutriční terapeutkou rozebrat jídelníček. Následuje anamnéza o fyzické aktivitě. Ne malé procento obézních jsou bývalí sportovci, kteří přestanou sportovat. Na první návštěvě skoro nikdy nenabízím automaticky antiobezitika, protože chci, aby sám pacient něco změnil na životním stylu. Až se tato část dokončena, může se přistoupit k lékům.Jaké trendy mezi léky v současnosti panují?Tam máme jednak centrálně působící léky Mysimba (kombinace altrexonu a bupropionu, pozn.red.). To je tabletový lék, který je schopen pomoci ve snižování hmotnosti. Ale vůbec nejúčinnější oblastí je injekční podávání GLP 1 agonistů. To jsou léky na cukrovku. Zjistilo se však, že při vyšší dávce působí antiobeziticky. Příkladem je lék liraglutid, který se používá běžně jako antidiabetikum. Pod jiným názvem ve vyšších dávkách se pak používá jako antiobezitikum a mám s ním výborné zkušenosti. Obecně je ale nevýhodou, že antiobezitika nehradí pojišťovna. Zdaleka ne všichni pacienti si je tak mohou dovolit.&nbsp;Není dieta jako dietaNejdříve se snažíte pacienta přimět k lepšímu životnímu stylu. V britské studii nasadili speciální nízkokalorické produkty. Je řešením nahradit u hubnutí přirozenou stravu uměle vytvořenou?To je výborná otázka. Určitě to není řešení. Na nastartování přísnější diety je to určitě řešení, ale ne dlouhodobé. Úplně bych to nezavrhoval, pokud je dieta založená po omezenou dobu na rozumně nastaveném produktu. Třeba úplně trnu z teď velmi populární ketodiety. Sice se při ní hubne, ale když vidím pacienty při ketodietě, jak vypadají za rok za dva, mnoho z nich má váhu vyšší než před dietou. Nelze ji držet dlouhodobě a ani to není zdravé.Jaká strava je podle vás nejlepší?Pokud bych měl říct jednu preferovanou, tak mám rád středomořskou dietu, kdy omezíte mírně příjem kalorií. Jíte pestře. Hodně zeleniny, luštěnin, olivový olej, bílé maso, trošku vína. Na druhou stranu chápu, že v našich podmínkách to není jednoduché. Druhá dieta, o kterou se teď hodně zajímám a dává podle experimentálních studií smysl, je přerušované hladovění. Není to zatím ověřeno úplně dlouhodobými studiemi, ale určitě racionálnější a ověřenější přístup než ketodieta, který se dá dobře dodržovat třeba i řadu let.Co si musíte při hladovění hlídat?Ono to není úplně hladovění. V nejčastějším způsobu jíte průběžně po dobu osmi hodin a zbytek dne už nejíte. Teoreticky si dáte snídani a oběd a večeři už ne. Nebo jen oběd a večeři. Tento přístup ale ještě neprošel studií u obézních a u diabetiků. Rádi bychom možná něco v tomto směru zkusili u nás. V IKEMU už kolegyně Hana Kahleová prováděla studii u diabetiků 2. typu – pacienti jedli jen dvakrát denně – což bylo méně často proti tehdejším zvyklostem a ukázalo se, že to pro ně bylo lepší. Ono upřímně, fasting není také vhodný pro všechny. Třeba moje manželka by určitě nevydržela 16 hodin hladovět (úsměv).Já taky ne (smích).Nic není univerzální. Pokud něco, tak toto se zdá být smysluplné, když se to dobře nastaví.&nbsp;Příčiny k tloustnutí se plíží postupněVy jste říkal, že vás baví na práci si povídat s lidmi. Zjišťujete i na začátku příčiny. Jaká je tedy nejčastější příčina? Stres? Událost v životě? Zmínil jste v jednom rozhovoru, že u žen může být příčinou těhotenství. Muž, když se ožení.Nejčastěji to nebývá jen jedna příčina. Člověk často přibývá na příklad každý rok kilo dvě a plíživě se mu váha zvyšuje. U žen pak může hmotnost výrazně posunout těhotenství. U mužů to bývá často třeba stres v práci – přestanou sportovat, přestanou o sebe tak pečovat a soustředí se na práci. Nebo přijde něco zásadního, co omezí pohyb.Třeba lockdown?Ten pravda nepomohl. My bohužel nemáme přesná čísla, v tom je obecně problém. S čísly jsme v Česku na štíru. Díval jsem se ale na pacienty v IKEMu a musím říct, že to není až tak dramatické, jak bych si myslel, že by to mohlo být. Není to tak, že by všichni přibrali o pět kilo. Ti, co přibírali už před tím, přibrali víc a ti aktivnější, kteří předtím nepřibírali, tak je lockdown zásadně neovlivnil. Sportovali venku. Lockdown ovlivnil hlavně děti a adolescenty. Někdo taky hezky říká, že nejvíc to odnesli ti, kteří ani nenastupovali v prvním ročníku, ani nematurovali. Děti v tomto mezidobí to měli opravdu nejtěžší, nikdo je moc neřešil. Měli on-line výuku a v podstatě to celé proleželi doma.(Během rozhovoru volá panu doktorovi jedna pacientka)Má hodně vašich pacientu přímo na vás kontakt, že mohou zavolat a vy jim pomůžete?Musím říct, že na začátku jsem si nebyl jistý, ale když mě pacient potřebuje, dám mu svoje číslo na mobil. Ještě se mi naštěstí nestalo, že by některý z pacientů toho zneužíval.Většinou primáři bývají dost nedostupní.Myslím, že to je velmi efektivní způsob. Mě to v zásadě nevadí, mám tolerantní manželku, která snáší, že mi občas nějaký pacient o víkendu volá (úsměv). Pacientům to navíc hodně pomůže, zvlášť když třeba mají před důležitou operací, nebo se jim výrazně zhoršil stav. Není to tak, že bych takových telefonátů měl 20 za den. Je jich pár a když se situace srovná, zase mě nepotřebují.Pro vás to musí být i dobrá zpětná vazba, že jste pacientům blíž a vidíte, jak se jejich stav vyvíjí.Za normálních okolností a dost často dávám své číslo diabetikům prvního typu, když jsou těsně po diagnóze. Tito lidé zažívají velký šok. Většinou se jedná o mladé lidi, kteří do té doby neměli problémy. Ze začátku volají, než si na nemoc zvyknou. Přijde mi, že povolání lékaře je specifické v tom, že některé věci zkrátka nepočkají do druhého dne. Mě to nějak neomezuje a pacienti to ocení. A máte pravdu, že se dozvím spoustu nových věcí o nemoci. Nemám žádné on-line průběžné zpravodajství a takhle se naučím spoustu věcí o cukrovce.Martin Haluzík, přednosta&nbsp;Centra diabetologie a vedoucím Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEMu (zdroj fotky: archív 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy)Autor: Pavlína ZítkováFoto: Shutterstock

1070_header_dieta-zivotosprava-shutterstock-342742394.jpg

medium_1070_header_dieta-zivotosprava-shutterstock-342742394.jpg

small_1070_header_dieta-zivotosprava-shutterstock-342742394.jpg

thumbnail_1070_header_dieta-zivotosprava-shutterstock-342742394.jpg

Obezita se plíží nenápadně, říká přednosta Centra diabetologie. Jaká dieta je nejlepší?

Cukrovka neboli diabetes je v posledních letech nejvíce skloňovaným onemocněním lidstva, pokud pomineme covid. Právě ten měl ale dopad na zhoršující se stav odhalování cukrovky. Jen v Česku <a href="\&quot;&quot;https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/kazdy-desaty-cech-trpi-diabetem-pomoci-pritom-muze-zdravy-zivotni-styl\&quot;&quot;">trpí cukrovkou každý desátý člověk</a>. Stejný poměr panuje i ve světě, kde má cukrovku už celkem 537 milionů dospělých lidí.&nbsp; &nbsp;S Martinem Haluzíkem, hlavním přednostou Centra diabetologie a vedoucím Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie IKEM, jsme se bavili nejen o novém léku proti cukrovce. Rozebrali jsme také, proč lidí s diabetem přibývá a jak se cukrovka pozná.Jaké jsou nejčastější příznaky cukrovky? A proč lidé podceňují preventivní prohlídky?&nbsp;Původně jste chtěl jít studovat práva. Naštěstí pro pacienty jste se rozhodl pro medicínu. Proč ale zrovna diabetologie a obezitologie?Asi ve třetím ročníku medicíny jsem začal chodit se svojí současnou manželkou, která pochází z Prahy. I to byl jeden z důvodů, proč jsem tu chtěl zůstat (pan doktor Haluzík pochází z Ostravy, pozn. red.), ale najít tehdy v metropoli pracovní místo nebylo jednoduché. Shodou okolností ale jedna moje spolužačka dělala sestřičku na III. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice a poradila mi, že bych mohl zkusit dělat zdravotního bratra. To jsem udělal a během této praxe jsem začal uvažovat i nad tím, že bych v nemocnici zůstal jako lékař. Zrovna v té době pan profesor Vratislav Schreiber, což byl významný experimentální endokrinolog a vynikající člověk, hledal medika. A tak jsem se dostal k experimentální endokrinologii. Po promoci jsem začínal jako sekundář (řadový lékař odborného oddělení nemocnice, pozn. red.) a vše vypadalo, že v endokrinologii budu pokračovat, ale odjel jsem na stáž do Ameriky, kde jsem zkusil experimentální diabetologii, u níž jsem zůstal.Takže taková shoda všech náhod.Ano, přesně. Souhra všech náhod. Kdybych do Ameriky neodjel, asi bych byl býval endokrinologem a diabetologii bych vůbec nedělal.Když se řekne experimentální, představím si doktora House, který zkoumá zvláštní jevy. Který z vašich současných experimentů byste byl rád, aby se povedl?V posledních letech jsem se přesunul do klinického výzkumu. Ale jsem rád, že v IKEMu mám stále možnost navázat na práci ve všeobecné nemocnici a pokračovat i v experimentální práci. Co je podle mě zajímavá oblast, která není probádaná, je buněčná senescence – stárnutí buněk, které stojí za všemi civilizačními onemocněními. Čím je člověk starší, tím více jeho buněk v těle získává senescenční fenotyp.Co si pod tím mohu konkrétně představit?Buňky mění své vlastnosti a místo hormonů časem začínají produkovat prozánětlivě působící faktory, které přispívají ke stárnutí. Například se zrychluje ateroskleróza (chronické progresivní onemocnění cévní stěny, pozn. red.) a při zvýšeném zánětu může dojít ke zrychlení vzniku cukrovky, mohou nastat kardiovaskulární komplikace nebo různé neurodegenerativní nemoci. Všechno se vším nějak souvisí. A díky spolupráci s panem profesorem Jiřím Neužilem z Biotechnologického ústavu máme možnost testovat nový lék, který se jmenuje MitoTam.Lék MitoTam byl původně vyvinut k léčbě rakoviny, že?Pan profesor Neužil má hlavní zájem o onkologii a lék představuje mitochondriálně směrovaný Tamoxifen (MitoTam je modifikací staršího léku Tamoxifen, pozn. red.). Mitochondrie jsou u nádorových buněk zcela zásadní a právě na ně je lék MitoTam zacílený. Dokonce už prošel první fází studie s nádory. Nicméně při té příležitosti zjistili, že lék vede i ke snížení hmotnosti a že by mohl mít antisenescenční účinky. Proto jsme se ho rozhodli testovat jako antisenescenční lék a potenciální lék ovlivňující cukrovku. Provedli jsme experiment u dietu indukované obezity a cukrovky u myší a výsledky vyšly velmi zajímavě. Ty myši krásně hubly a zároveň se snižoval počet senescenčních buněk. Takže by se dalo říct, že mládnou.Jaké byly zjištěny vedlejší účinky?U myší se nezdají být žádné zásadní vedlejší účinky a u lidí taky ne. Přestože to nelze říct na sto procent, protože se jednalo o pacienty s nádory, kde je velmi složité vedlejší účinky posoudit. Ale nenastaly žádné zásadní dopady. Zatím se lék zdá být relativně bezpečný, ale toto tvrzení je potřeba ještě doložit lidskými daty. Nicméně už teď se zdá, že díky léku dochází v experimentu k výraznému snížení váhy, ke zlepšení cukrovky, až prakticky k jejímu vymizení.Jak rychle se pozitivní výsledky dostavují?Myším jsme podávali lék po dobu čtyř týdnů a zlepšení nastalo v podstatě po dvou týdnech. Ale co je zajímavé, když jsme lék vysadili, působení přetrvává ještě nějakou dobu po vysazení. Souvisí to ale asi s tím, že obnovení senescenčních buněk není tak rychlé. Našli jsme u nich spoustu zajímavých vlastností a pořád si myslím, že jsme zdaleka ještě nebyli schopni vidět vše, co se tam děje.Jak dlouho trvá, než se takový lék dostane do lékáren nebo ordinací?Říká se, že potřebujete minimálně deset let, aby lék prošel celým procesem. Z našeho pohledu je výhoda v tom, že lék už se podával lidem. Byť se jednalo o pacienty s malignitami (zhoubnými nádory, pozn. red.). Díky tomu nezačínáme od nuly. Na druhou stranu, hlavní problém v této fázi jsou peníze. Pan profesor Neužil, který je vlastníkem patentu, se nyní snaží najít investory, kteří by další fáze studie zafinancovali.Pracujete na tomto experimentu jen vy v Česku, nebo další podobné průzkumy probíhají i v zahraničí?Jsme jediná laboratoř, která s tímto konkrétním lékem v rámci metabolické části pracuje. Teď se nám data po opravdu dlouhém boji podařilo dostat do renomovaného časopisu <a href="\&quot;&quot;https://www.nature.com/ncomms/\&quot;&quot;">Nature Communications</a>. Ve chvíli, kdy něco dobře odpublikujete, získáte silný argument k dalším fázím vývoje. Trvalo nám to asi rok a půl, protože kritéria jsou hodně přísná.&nbsp;Zastavila se včasná diagnostika cukrovkyJste diabetolog a obezitolog. Jsou tyto dvě diagnózy vždy propojené, nebo ne?U cukrovky druhého typu se dá říct, že to jsou dvě propojené nádoby. Nemusí jít přitom rovnou o obezitu, ale o nadváhu. Někdo má obsah tuků zvýšený hlavně v oblasti břicha. Takže když si spočítáte BMI (body mass index – index tělesné hmotnosti, pozn. red.), tak vám nutně nemusí vyjít obezita. Nadměrné hromadění tuku v břišní dutině je klasickým rysem cukrovky 2. typu. Pokud je člověk štíhlý, je to pravděpodobně nerozpoznaná cukrovka jiného typu. Naopak pacienti s cukrovkou 1. typu jsou mladší a obvykle štíhlí. I u nich ale postupně výskyt obezity stoupá tak jako v celé populaci.Druhý typ cukrovky je přitom celosvětově nejrozšířenější.Jednoznačně, spadá tam více než 90 procent pacientů a jejich počet dál roste. Diabetes 1. typu, kdy nastává úplný deficit inzulinu, se také zvyšuje, ale jen mírně. Není to typ zodpovědný za epidemii cukrovky.Na den diabetu vyšlo hodně statistik. Incidence má rostoucí trend, ale trochu se zastavila v posledních dvou letech. Údajně za to může covid. Je to tak?Spíš se zastavila včasná diagnostika. Pacienti, kteří mají jen lehce zvýšenou hladinu cukru v krvi, nemají skoro žádné specifické příznaky. Možná mírně zvýšenou únavu, což dnes cítí skoro každý. Kdybychom si řekli, jak jsme na tom dnes my dva, tak to taky nebude valné. (smích) Proto jsou důležité preventivní prohlídky u praktiků, kde lze začínající diabetes včas diagnostikovat.Žádné jiné příznaky nejsou?Normální hladina cukru nalačno je do 5,5. Ve chvíli, kdy pacientovi vyjde nalačno hladina 8 a po jídle 10, tak v podstatě nehubne. Nemá zvýšenou žízeň, nechodí v noci víc močit. Může mít zvýšenou únavu, ale nemá snížené hojení ran, zvýšenou kazivost zubů. Nic takového se v tuto chvíli nekoná. Člověk s počáteční cukrovkou normálně funguje. Zjistí se to právě ve chvíli odběru, v horší variantě se dostane do nemocnice s nějakou komplikací, na jejímž vzniku se cukrovka podílela. Například dostane infarkt nebo těžší infekci. I s covidem se člověk ihned ocitne v rizikovější skupině.Lidé tedy podceňují preventivní prohlídky?Neznám přesná čísla, ale když se podívám na své pacienty, tak z nich minimum chodí k praktikům. Polovina z nich praktické lékaře nevyužívá. A to se s covidem&nbsp;ještě&nbsp; zhoršilo. Vidím na svých pacientech, zejména u starší generace, že se hlavně v první vlně kvůli covidu báli jít kamkoli. Takže nechodili ani na preventivní kontroly. Upřímně nevidím žádný důvod, proč by se měl nárůst výskytu diabetu zpomalovat. Nic se v posledních dvou letech nezlepšilo. Ani přístup populace, ani prevence. Spíš nastane ještě zhoršení.&nbsp;&nbsp;&nbsp;Přečtěte si <a href="https://nasezdravotnictvi.cz/aktualita/obezita-se-plizi-nenapadne-rika-prednosta-centra-diabetologie-jaka-dieta-je-nejlepsi">druhou část rozhovoru ZDE</a>.Autor: Pavlína ZítkováFoto: archiv 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (www.lf1.cuni.cz)

diabetologie

Čelíme epidemii civilizačních chorob. Nejvíce nás ohrožují kardiovaskulární nemoci a cukrovka

Diabetolog Martin Prázný: Pacientům často chybí aktivní zájem o své zdraví

Předseda České diabetologické společnosti Prázný: Diabetologové ubývají a mezi mladými lékaři zájem o obor moc není. Jak velký je to problém a existuje řešení?

Vzniká Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. EU podpořila projekt více než miliardou korun

Obezita se plíží nenápadně, říká přednosta Centra diabetologie. Jaká dieta je nejlepší?

Vyvíjíme lék, po kterém nejenže zhubnete, ale i omládnete, říká přednosta Centra diabetologie