Zabraňte zvýšení limitů přesčasové práce ve zdravotnictví, vyzval prezident ČLK Kubek v dopise senátory a senátorky
Prodloužení maximální týdenní pracovní doby včetně přesčasů ve zdravotnictví na 56 hodin týdně a v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby dokonce na 60 hodin týdně. To je návrh některých poslanců v rámci projednávané novely zákoníku práce. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka ale tato změna ohrožuje nejen lékaře, ale i pacienty. Proto napsal dopis senátorům a senátorkám. Co obsahuje?
reklama
reklama
Už před časem jsme vás informovali, že poslanci v čele s poslancem MUDr. Vítem Kaňkovským navrhli změnu v zákoníku práce, která umožní ve zdravotnictví pracovat přesčas dobrovolně více hodin, i nad 416 hodin za rok. Česká lékařská komora (ČLK) se proti návrhu ohradila a vyzvala poslance lékaře a poslankyně lékařky, aby návrh zamítli.
Nyní prezident Kubek oslovil ještě otevřeným dopisem senátory a senátorky, aby zamezili takovému zvyšování limitů přesčasové práce ve zdravotnictví, přičemž vyzdvihl pět hlavních důvodů.
1. V rozporu s evropskou legislativou
V prvním bodě je návrh podle právníků ČLK v rozporu s maximálními povolenými limity týdenní pracovní doby (48 hodin týdně) stanovenými v článku 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.
reklama
„Je nepochybné, že pokud by byl zákoník práce schválen včetně tohoto diskriminačního opatření, obrátily by se odborové organizace s podporou České lékařské komory na orgány Evropské unie s výzvou, aby zjednaly nápravu," upozorňuje Kubek. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů už přitom plánují ve čtvrtek 13. července uspořádat k tomuto tématu tiskovou konferenci.
2. Ohrožení bezpečnosti pacientů
V druhém bodě Kubek upozorňuje hlavně na to, že Evropskou unií prosazené maximální limity přesčasové práce se považují v první řadě za normu na ochranu pacientů.
„Velké studie prováděné například ve Velké Británii v rámci její Národní zdravotní služby jednoznačně prokázaly, že přepracovaní lékaři častěji chybují, čímž se zvyšuje riziko poškození pacientů. Není žádný důvod předpokládat, že v podmínkách českého zdravotnictví by tomu mělo být jinak. Nikdo z nás by si jistě nepřál být například operován nevyspalým chirurgem," varuje prezident ČLK.
Poslanci předkládající tento návrh přitom podle Kubka argumentují tím, že je zákoník práce v nemocnicích porušován nebo obcházen. To je sice podle něj pravda, ale i když nedostatečná kontrola ze strany inspektorátů práce nezajišťuje dodržování zákona, přesto jeho existence vytváří soustavný tlak na změny v organizaci práce a zajištění většího množství zdravotnického personálu.
„Situace se sice pomalu, ale přesto zlepšuje. Přístup, kdy místo snahy prosadit respektování zákona, tento zákon zdeformujeme, považuji za dětinský. Asi by nikoho nenapadlo zvyšovat nejvyšší povolenou rychlost jízdy v obcích jen proto, že část řidičů současné limity nerespektuje. Asi by nikoho nenapadlo rušit zákaz řízení pod vlivem alkoholu jen proto, že část nezodpovědných řidičů před jízdou pije. Proč obdobně dětinských způsobem zákonodárci přistupují ke zdravotnictví?," dodává Kubek.
3. Prohloubení nedostatku lékařů v nemocnicích
Další důvodem je už nyní alarmující nedostatek lékařů v některých oborech, což by se touto úpravou zvyšující množství přesčasové práce ze 48 na 56 hodin týdně mohlo podle Milana Kubka ještě zhoršit.
„Obrovské množství přesčasové práce je jedním z hlavních důvodů, proč mezi mladými lidmi klesá zájem o lékařské povolání. Hloupý návrh, jehož cílem snad mělo být zmírnění nedostatku lékařů, tak v delším časovém horizontu kvůli poklesu atraktivity našeho povolání pro mladé studenty, nedostatek lékařů ještě prohloubí. Změna poškozující lékaře a lékařky jen zbytečně zvýší napětí v resortu zdravotnictví. Již v současnosti mladí lékaři začínají připravovat hromadné vypovídání dohod zajišťujících nyní ústavní pohotovostí službu a domlouvají se na tom, že budou odmítat pracovat nad rámec zákonné povinnosti 150 přesčasových hodin ročně," napsal v dopise Kubek.
4. Poškození zejména mladých lékařek a lékařů
Dalším aspektem, na který Kubek v dopise upozornil, je skutečnost, že v současnosti již více než dvě třetiny čerstvých absolventů lékařských fakult jsou ženy. A mladé lékařky nemají zájem trávit čas v práci na úkor své rodiny.
„Budou-li vystaveny nátlaku, který je poškozuje v porovnání s jinými zaměstnankyněmi, zvyšuje se riziko, že z nemocnic odejdou. Nechápu, proč by právě lékařky neměly mít stejná práva na rodinný život, jako mají ostatní zaměstnané ženy. Proč by měly být nuceny k tomu, aby každý týden odpracovaly nejenom jednu, ale hned dvě pracovní směny navíc?," doplnil Kubek s tím, že nepovažuje za argument to, že nadlimitní přesčasová práce bude pouze ‘dobrovolná’.
„To vyznívá krajně falešně v zrcadle výsledků ankety mezi mladými lékaři, z nichž většina si stěžuje na nejrůznější formy šikany a diskriminace, které jsou v rámci předatestační přípravy vystavováni," dodal.
5. Ignorování České lékařské komory
Na závěr Kubek upozornil, že poslanecký návrh zvyšující povolené množství
přesčasové práce ve zdravotnictví o dalších 8 hodin týdně, tedy o celou jednu pracovní směnu, nebyl projednán ani s Českou lékařskou komorou, ani s odborovými organizacemi, které lékaře a zdravotníky zastupují.
Dopis v celém znění si přečtěte na webu České lékařské komory.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto: Shutterstock
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama