Zatímco chudé části světa stále bojují s nedostatkem vakcín proti mnoha základním nemocem, lidé v bohatých a blahobytných zemích očkování mnohdy odmítají. Ročně přitom zachrání až tři miliony životů. Upozorňuje na to Světový týden očkování, který právě začíná.
reklama
reklama
Očkování nás všechny chrání před zhruba pětadvaceti nemocemi a infekcemi, které naše blízké předky zabíjely často i po milionech. Vakcíny dokázaly některé smrtelné nemoci dokonce už úplně zlikvidovat a odkázat je do historie.
Mnoho z infekcí pak udržuje očkování v celkem omezených mantinelech, ale přesto ještě nedokážeme tyto nemoci úplně zlikvidovat. Očkování proti základním nemocem chybí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně nejméně 20 milionům dětí.
reklama
Bez vakcín by svět vypadal úplně jinak
Drtivá většina neočkovaných dětí žije v rozvojových zemích, kde jde prostě o selhání zdravotnických systémů a nedostatek financí. Paradoxně přibývá ovšem i neočkovaných dětí v bohatých zemích. Z velké části je to také kvůli rozšířeným fámám o škodlivosti očkování. Právě s nimi bojuje Světový týden očkování, který každoročně vyhlašuje WHO jako jednu ze svých osmi oficiálních kampaní.
Světový týden očkování trvá od 24. do 30. dubna a přidává se k němu i Česká republika. Kampaň za vakcinaci spustil i Státní zdravotní ústav (SZÚ). Pokouší se v ní vyvrátit některé zažité mýty o škodlivosti očkování a upozorňuje, že bez něj by svět vypadal úplně jinak.
„Každá vakcína s licencí je před schválením pro použití přísně kontrolována. Trvale jsou monitorovány její vedlejší účinky. Pravidelné očkování chrání před závažnými nemocemi, jako jsou zarděnky, příušnice, dětská obrna, tetanus, záškrt, černý kašel, spalničky nebo žloutenka. Očkování chrání i dospělé,“ připomíná v kampani SZÚ.
Prodělat nemoc není bezpečnější než očkování
Ústav upozorňuje i na to, že obavy matek před očkováním jsou často kontraproduktivní a dětem mohou spíše uškodit. Matky by se očkováním měly chránit i v těhotenství: „Ochrana zdraví žen a dětí v prvních měsících po narození významně snižuje úmrtí nejmenších dětí na černý kašel a snižuje riziko přenosu případné infekce z matky na dítě. Nejvíce protilátek se přenese na dítě při očkování ve třetím trimestru, očkování má smysl nejpozději dva týdny před očekávaným porodem.“
Rovněž neplatí názor, že by děti měly infekční nemoci raději prodělat. „Ochrana před infekcemi očkováním je lepší než prodělání přirozené infekce. Odpověď imunitního systému na očkování je stejná jako po přirozené infekci, ale méně nebezpečná. Nežádoucí účinky po očkování jsou výjimečné na rozdíl od komplikací a počtu případů úmrtí při prodělání přirozené infekce,“ upozorňuje Státní zdravotní ústav.
Vyvrací i obavy z kombinovaných vakcín: „Kombinované vakcíny jsou bezpečné a prospěšné. Očkování proti několika nemocem současně nemá žádný negativní účinek na imunitní systém dítěte. Přispívají k pohodlí dítěte snížením počtu aplikací a šetří čas a peníze.“
Bez očkování se smrtelné nemoci vrátí
Očkování ale není zdaleka určené jen pro děti. Přehled o něm by si měli udržovat a kontrolovat také dospělí. Buď zcela zabraňuje vypuknutí nemoci nebo alespoň výrazně mírní jeho průběh a zabraňuje úmrtím.
„Jestliže přestaneme očkovat, nemoci se vrátí. Přestože máme lepší hygienické podmínky než v minulosti, kanalizaci a přístup k bezpečné vodě, infekční nemoci se mohou šířit. Pokud nebudou lidé očkováni, začnou se nemoci, které se staly díky očkování vzácnými, znovu objevovat,“ upozorňuje SZÚ.
Toto ústav dodává k jednotlivým nemocem a očkováním:
SPALNIČKY
Je to vysoce nakažlivé a závažné onemocnění. U jednoho z pěti případů spalniček se mohou objevit komplikace nebo závažný průběh onemocnění (např. pneumonie, myokarditida, encefalitida, apendicitida...).
ZARDĚNKY
Pokud virus zarděnek cirkuluje v populaci, jsou děti neočkovaných těhotných žen ohroženy vrozeným zarděnkovým syndromem (vady srdce, oka a postižení sluchu). U devíti z deseti žen infikovaných v časné fázi těhotenství virem zarděnek dojde k potratu, předčasnému porodu nebo postižení novorozence.
Před érou očkování se rodily čtyři děti s vrozeným zarděnkovým syndromem na 1 000 živě narozených dětí. Cílem očkování je vymýcení vrozených zarděnek.
CHŘIPKA
Dochází k významným ekonomickým ztrátám v důsledku pracovní neschopnosti a zvýšených nákladů na zdravotní péči. Očkování chrání před onemocněním a/nebo závažnými komplikacemi onemocnění chřipkou. Každoročně onemocní chřipkou až 50 milionů lidí a až 70 tisíc jich v souvislosti s chřipkou zemře.
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA
Klíšťata infikovaná virem klíšťové encefalitidy se vyskytují na 99 % území ČR. Za posledních deset let onemocnělo jen v ČR každý rok 355– 861 osob. Čím starší člověk onemocní, tím má onemocnění závažnější průběh s možnými neurologickými následky i úmrtím.
V Rakousku se díky téměř 90% proočkovanosti podařilo snížit počty onemocnění ze stovek na desítky. Je důležité očkovat nejen děti, ale i dospívající a dospělé.
PNEUMOKOKY
Invazivní pneumokokové onemocnění ohrožuje život především dětí do 2 let věku a seniorů nad 65 let. U dětí může očkování zabránit zánětům středního ucha a zánětům dutin. U seniorů má onemocnění přímou souvislost s onemocněním chřipkou.
MENINGOKOKY
Nejúčinnější ochranou proti meningokokovému onemocnění je očkování. Meningokoky ohrožují především malé děti a dospívající. Od ledna 2018 jsou meningokokovými vakcínami bezplatně očkovány osoby se zdravotní indikací. Invazivní meningokokové onemocnění má průměrnou smrtnost 10 %.
TETANUS
Spory tetanu dlouhodobě přežívají v půdě. Jen díky očkování se onemocnění tetanem v ČR prakticky nevyskytuje. U dospělých do 60 let je interval přeočkování 10–15 let. U dospělých nad 60 let je interval přeočkování deset let.
David Garkisch
Ilustrační foto: Dover.af.mil
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama