Zdravé opalování. Jak na něj?

Ostatně fototerapie je v dermatologii jednou z účinných terapeutických metod a horské sluníčko Original Hanau v plechových reflektorech s rtuťovou tlakovou výbojkou uvnitř, emitující kolem 65 procent krátkovlnného záření ve spektru UVC, patřilo od první světové války po půl století k běžnému vybavení kožních ordinací i movitějších domácností. 

V ordinacích se využívalo jeho protizánětlivých účinků na lupenku, atopický ekzém, akné a další choroby a jeho germicidních vlastností na čištění povleklých bércových vředů nebo dezinfekci ordinačních prostor. Členové domácností se jím snažili dosáhnout zdravého bronzového odstínu po vzoru Coco Chanel, která ve třicátých letech minulého století vyhnala na mola módních přehlídek snědé modelky a nastartovala tím touhu po ultrafialovém tónování pokožky i u bohatších vrstev obyvatelstva. 

Snědý tón kůže byl totiž předtím známkou toho, že jeho nositel je zřejmě outdoorový pracovník, tedy manuálně se živící zemědělec, stavební dělník, silničář a podobně. Světlou kůží se honosili ti, kteří pracovali uvnitř budov nebo ještě lépe nemuseli díky svému bohatství pracovat vůbec.

Je UVA záření bezpečné?

V dermatologické léčbě udělal v roce 1974 přelom bostonský profesor Parish, který zahájil moderní terapii kombinace 8-methoxypsoralenu s UVA zářením z umělých zdrojů, tedy příslušně uzpůsobených fluorescenčních výbojek, a nazval ji PUVA. Nový nápad je to jen z pohledu technologické inovace s přístrojovým vybavením, protože psoraleny s UV zářením používali na léčbu vitiliga už staří Egypťané dvě tisíciletí před Kristem. Na začátku uplynulého půlstoletí se totiž předpokládalo, že UVA záření je bezpečné a kůži neškodí.

To vám ostatně i dnes řekne prakticky každý majitel solária a doplní, že se do své „rakve“ zavírá nejen kvůli atraktivnímu bronzu, ale také kvůli tomu, že fotony ultrafialového záření štěpí B jádro 7 dehydrocholesterolu za vzniku cholekalciferolu, tedy vitaminu D3, případně to zformuluje trochu méně odborně. 

V obojím má pravdu, ale jen s určitou podstatnou nepřesností – aby se v soláriu hezky hnědlo a přitom nepřipálilo, emitují jeho trubice záření ve spektru UVA, ale pro aktivaci vitaminu D je třeba UV záření ve spektru UVB, takže solárník si ve své skříni hladinu aktivní formy vitaminu moc nezmění.

A co fototerapie proti depresi, tedy u sezonních afektivních poruch? Tam přece také sluníčko pomáhá. Ale v Norsku, Švédsku nebo Finsku se dokonce kupují i domů silné lampy, které si za polární noci rozsvítíte, a hned máte náladu o stupeň lepší.

A nemusíme chodit až za polární kruh. I u nás si už Karel Jaromír Erben poznamenal v Prostonárodních českých písních a říkadlech Píseň jarní: „Každá babička stará je veselejší z jara: vezme svou berličku, sedne na sluníčku…“ Jeho stará babička totiž zřejmě trpěla sezonní afektivní poruchou a nikdo jí neřekl, že jestli už měla doma zaveden elektrický proud, na léčbu jí svíčka nebo petrolejka nestačí, ale musí si pořídit pořádnou lampičku s výkonem aspoň 2500 luxů na úrovni oka. Zde se ale nejedná o UV záření, nýbrž o jasné světlo ve viditelné oblasti.

Fotografie: prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA a prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.

A je opravdu UVA záření tak bezpečné, jak předpokládal v sedmdesátkách na Harvardu Parish? V roce 1985 se jeden ze spoluautorů tohoto článku setkal v Massachusetts General Hospital s několika svými mladými pacienty, kteří chodili s psoriázou nebo atopickým ekzémem uplynulé desetiletí poctivě na Parishovu PUV a vypadali ve třiceti na padesát. To, že budou mít časem v terénu fotoagingu i aktinické keratózy a nemelanomové nádory, nebylo pochyb.

Postupem času se tedy ukázalo, že i toto spektrum vyvolává zhoubné kožní nádory, ovšem předpokládalo se, že především nemelanomové. 

V roce 2017 ale publikovali norští autoři v American Journal of Epidemiology článek „Indoor Tanning and Melanoma Risk: Long-Term Evidence From a Prospective Population-Based Cohort Study“. V průměru skoro 14 let sledovali skupinu 141 045 žen, u kterých vznikl v 861 případech melanom. Nejhůře na tom byly ty osoby, které začaly s ozařováním v mladším věku než 30 let a chodily do solárka často. K podobně negativním závěrům dospěli i kanadští autoři v práci „Tanning beds, sunlamps, and risk of cutaneous malignant melanoma“. 

Pravidla 3K

Blíží se léto. Tak co, vamos a la playa, jak před čtyřiceti lety napsal pro svůj hit Johnson Righeira? Ano, proč ne. Když máme zdravou kůži, u které nepotřebujeme alternativně k imunosupresivům nebo cytostatikům léčit psoriázu, atopický ekzém, vitiligo a další zánětlivé dermatózy, pojďme na pláž, ale pravidlem jsou 3K (klobouk, košile, krém), být ve stínu, vynechat polední slunce někde s drinkem pod slunečníkem… A aby nám „holky v práci“ věřily, že jsme byli na dovolené, pak pomůže dihydroxyaceton – samoopalovací krém.
Přejeme vám hezké léto.

Přečtěte si více Jak působí slunce na kůži a co se stane, když to přeženete? Součástí článku je také video záznam tiskové konference k tomuto tématu.

Autoři: Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA / Prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.

Foto: užito se souhlasem profesora Arenbergera