Zdravotní stav obyvatelstva rozhoduje i o bohatství země. V Česku máme mezery

„Máme studie, které ukazují, že chudí, méně vzdělaní a nezaměstnaní jsou pravděpodobně spíše ve špatném zdravotním stavu nebo dříve předčasně zemřou. A tento špatný zdravotní stav u mužů s nižší úrovní vzdělání snižuje celoživotní výdělky o 33 % a u žen o 18 %,“ uvedla Bryndová.

Špatný zdravotní stav přináší podle ní ale i další ekonomickou a zdravotní zátěž. Klasickým příkladem je vliv obezity na ekonomiku. Průměrně se následkem obezity zkracuje průměrná délka života ve všech zemích OECD o tři roky. Výdaje na zdravotní péči, které souvisí s obezitou, sahají až do výše 8,4 %. 

„U teenagerů se ví, že ti, kdo mají dobrou a zdravou váhu, mají až o 13 % lepší prospěch ve škole než vrstevníci trpící obezitou, a zároveň vede obezita ke snížení HDP v důsledku všech okolností, které jsou nadváhou způsobené, až do výše 3,5 % HDP,“ dodala s tím, že tyto údaje neukazují, že je některá země horší či lepší, ale to, jak se zlepšovat a kde jsou příklady dobré praxe a které státy mají v politikách účinnější postupy a daří se jim lépe zvládat rizikové faktory a zefektivnit zdravotní péči.

Střední délka života v Česku je stále pod průměrem zemí EU (79,1 vs.80,7). Je pak ale ještě otázkou, v jakém stavu se vysokého věku dožíváme. V Česku se podle Bryndové stále nedaří dosáhnout průměru zemí EU v podílu, který české ženy a muži prožijí ve svých běžných činnostech a které mají rádi. 

Zdroj: Zdravotní profil země 2023, Evropská komise

Podle výběrového šetření SHARE více než 40 % osob ve věku nad 65 let v roce 2020 uvedlo, že mělo více chronických onemocnění, což je nad průměrem EU, zejména pro muže. Podíl českých mužů nad 65 let, kteří uvedli omezení v každodenních činnostech, je rovněž vyšší než průměr EU – naopak u českých žen je tento podíl nižší než průměr EU. Téměř polovinu všech úmrtí v Česku v roce 2019 lze přitom přičíst behaviorálním rizikovým faktorům, mimo jiné stravovacím návykům, kouření, konzumaci alkoholu a nízké úrovni fyzické aktivity.

Personálně ani s dostupností na tom nejsme špatně

Co je také zajímavé, že Česko vydává na zdravotnictví méně, než je průměr Evropské unie, ale podíl veřejného financování je nejvyšší v EU (86,4 % celkových výdajů na zdravotnictví). Z hlediska personálních kapacit připadalo v roce 2021 v Česku 4,3 lékaře na 1 000 obyvatel, což bylo těsně nad průměrem EU, který činil 4,1 lékaře na 1 000 obyvatel. Podíl zdravotních sester a ošetřovatelů (9 na 1 000 obyvatel) byl rovněž mírně nad průměrem EU (8,5 na 1 000 obyvatel).

 „Přestože se hustota lékařů a zejména sester a ošetřovatelů v Česku od roku 2010 zvýšila, vzrostly i potřeby zdravotní péče a některé nemocnice uvádějí, že z důvodu nedostatku sester, ošetřovatelů či dalších zdravotnických pracovníků mají některé části lůžkových oddělení uzavřené. Dlouhodobým problémem je stárnutí pracovní síly a její nerovnoměrné rozmístění po celé zemi, byť pacienti mají možnost neomezeného výběru poskytovatele zdravotní péče a hojně toho využívají, zejména v případě okolí hlavního města Prahy," píše se v publikaci Zdravotní profil země 2023.

Dostupnost zdravotních služeb z pohledu pacientů je přesto velmi dobrá. „V roce 2022 zaznamenalo podle údajů EU-SILC pouze 0,2 % české populace neuspokojenou potřebu zdravotní péče (jiné než zubní) z důvodu přílišných finančních nákladů, dojezdové vzdálenosti nebo čekací doby, což je mnohem méně než průměr EU (2,2 %). Hlášený počet případů neuspokojených potřeb zubní péče v roce 2022 činil 0,8 %, což je pod průměrem EU, který činí 3,4 %,“ uvádí publikace.

Ze statistik mimo jiné vyplývá, že chodíme k lékařům očividně rádi. Česko v roce 2021 vykázalo 7,8 osobní návštěvy u lékaře na obyvatele, což je po poklesu v roce 2020 opět na úrovni před pandemií a výrazně nad průměrem EU. „Výrazně se zvýšilo využívání konzultací na dálku (telekonzultací), což v prvním roce pandemie pomohlo vyrovnat pokles osobních návštěv u lékaře. V roce 2021 představovaly telekonzultace 14 % všech konzultací s lékaři,“ dodal Bryndová.

Zdroj: Zdravotní profil země 2023, Evropská komise

Jak být lepší?

„Tyto pohledy na zdroje finanční, lidské – jak vnímají dostupnost zdravotních služeb pacienti – nejsou v souladu s tím, jakých výsledků v rámci českého zdravotnictví a obecně zdraví populace dosahujeme. Počet preventabilních úmrtí je o pětinu vyšší než průměr EU a odvratitelné příčiny úmrtnosti o třetinu vyšší, než je průměr EU. Můžeme se ptát co dál. Jak je možné zvyšovat výkonnost zdravotních systémů se zaměřením zdravotních politik na tyto oblasti, které vnímáme, že je potřeba v ČR zlepšit,“ zeptala se Bryndová.

Bryndová rozdělila možnosti do pěti oblastí od primární prevence, včasnosti a efektivity léčby až po nákladovou efektivnost a nutnost spolupráce s pacienty.

„V primární prevenci se jedná zejména o politiky zaměření na snižování rizikových faktorů a jejich nerovnoměrnou prevalenci napříč populací a k tomu je možné využít řadu příkladů dobré praxe nejen ze zemí EU, ale také ze všech zemí OECD. Druhým bodem je včasnost léčby, která ale souvisí s efektivitou léčby, což znamená důraz na časnou detekci onemocnění, důraz na standardizaci postupů a zejména na koordinaci péče s pacientem obzvlášť v začátcích léčebného procesu – od zjištění, že je něco špatně, přes diagnostiku, včasnost poskytované péče. Monitorování a vyhodnocování této cesty pacienta a důraz na to, aby byla dostupná všem, tedy i zranitelnějším a více vyloučeným skupinám obyvatel,“ řekla Bryndová s tím, že společnost je tak silná jako její nejslabší článek, a proto se ve statistikách zaměřují na to, aby ukazovaly státům, že to není jen o průměru, ale o nízkopříjmových a méně vzdělaných skupinách obyvatel.

Co se týká nákladové efektivity, jedná se dle Bryndové především o odstranění zbytných vyšetření elektronizací a sdílením dat. „Není možné dělat dobré zdravotní politiky bez pacientů a já vím, že v České republice pacientské organizace mají relativně silný hlas. Bylo by vhodné se ještě zaměřit na sledování a vyhodnocování zkušeností pacientů s poskytovanou péčí a zároveň na sběr a vyhodnocování,“ uzavřela Bryndová svoji přednášku a dodala, že není nejde o to, nakolik je náš systém efektivní, ale taky jak je odolný a udržitelný. 

Autorka: Pavlína Zítková