Zdravotnický výzkum má výsledky. Stát ale neví, jaký mají dopad

Kontroloři prověřili 41 projektů aplikovaného zdravotnického výzkumu. U 37 z nich zjistili, že jejich výsledky byly prokazatelně využity v praxi nebo se staly základem pro další vědecký výzkum.

Šlo například o projekty zaměřené na nové biomarkery dědičných metabolických poruch, neinvazivní diagnostiku karcinomů plic, prvotní detekci a cílenou rehabilitaci u Parkinsonovy choroby nebo využití rybího kolagenu při konstrukci implantátů a jako nosiče léků.

Aplikovaný zdravotnický výzkum se přitom zaměřuje právě na nové postupy a metody, které mohou být využitelné v diagnostice, léčbě nebo při zlepšování zdravotní péče. Vedle praktických výsledků vznikaly také odborné publikace. Ty představují mezinárodně uznávaný výstup zdravotnického aplikovaného výzkumu a pomáhají přenášet nové poznatky do klinické praxe. Pacienti tak mohou z výsledků výzkumu těžit rychleji.

Na samotné výzkumné projekty, tedy takzvanou účelovou podporu, ministerstvo v kontrolovaném období rozdělilo 5,4 miliardy korun. Dalších 3,6 miliardy korun poskytlo na institucionální podporu výzkumných organizací.

Podle NKÚ přitom nebyl problém v samotném výběru projektů ani v tom, jak příjemci s penězi nakládali. Kontrola ověřila, že výběr projektů zajišťovaný Agenturou pro zdravotnický výzkum (AZV) probíhal transparentně. Kontrolovaní příjemci navíc poskytnuté prostředky využili v souladu s podmínkami podpory.

Ministerstvo: Nedostatky bereme vážně

Problém se naopak ukázal v tom, co se děje po poskytnutí podpory a jak stát vyhodnocuje její výsledky. Ministerstvo zdravotnictví podle kontrolorů dlouhodobě nehodnotilo, zda programy podpory výzkumu skutečně plní stanovené cíle. Nesledovalo ani to, jak se výsledky podpořeného výzkumu promítají do zdravotní péče. Tím zároveň neplnilo svou zákonnou povinnost průběžně vyhodnocovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládaných veřejných prostředků.

Ministerstvo navíc opakovaně nedodrželo zákonnou lhůtu pro vyplacení účelové podpory. Zpoždění se netýkala jen nových projektů, ale zejména těch pokračujících.

Výhrady má NKÚ také k institucionální podpoře výzkumných organizací. Její výše mezi jednotlivými roky výrazně kolísala podle toho, kolik peněz bylo přiděleno ze státního rozpočtu. Financování tak bylo pro výzkumné organizace méně stabilní a předvídatelné.

Ministerstvo zdravotnictví jsme proto požádali o reakci na závěry kontroly a o informace, jak chce zjištěné problémy řešit. Tiskové oddělení ministerstva uvedlo, že závěry NKÚ respektuje a přijaté nedostatky bere vážně.

„Ministerstvo zdravotnictví respektuje závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřené na prostředky určené na výzkum a vývoj ve zdravotnictví v období let 2020 až 2024. Zjištěné nedostatky v oblasti vyhodnocování programů, kontrolních mechanismů a některých administrativních postupů ministerstvo bere vážně a bezodkladně přijalo konkrétní opatření k jejich nápravě,“ odpověděl vrchní ředitel sekce zdravotní péče na MZd Patrik Zachar na dotaz portálu Naše zdravotnictví.

Ministerstvo zároveň zdůrazňuje, že samotná kontrola podle něj potvrdila přínos podporovaného výzkumu. „Kontrola potvrdila, že podpora zdravotnického aplikovaného výzkumu přináší konkrétní a prakticky využitelné výsledky. U 37 ze 41 prověřených projektů byly výsledky využity v praxi nebo pro další vědeckou práci. NKÚ rovněž konstatoval, že výběr projektů účelové podpory probíhal transparentně a že Ministerstvo zdravotnictví vynaložením prostředků zajistilo splnění obecných cílů programu,“ uvedl Zachar.

Výzkum je podle ministerstva kvalitní i v mezinárodním srovnání

Pozitivně ministerstvo hodnotí také výsledky českého zdravotnického výzkumu v mezinárodním srovnání. Podle údajů uvedených v kontrolním závěru dosahují české publikace ve zdravotnickém výzkumu vyšší kvality, než je průměr zemí OECD a EU15.

V roce 2023 patřilo 52,4 procenta publikací s českým autorem do nejlepšího kvartilu zahraničních odborných časopisů. Zastoupení českých publikací mezi 10 procenty nejcitovanějších pak dosáhlo 16 procent, oproti 11 procentům v zemích OECD a 12,8 procenta v EU15.

Podobně vyznívá i samotné mezinárodní srovnání provedené NKÚ. Kontroloři uvedli, že český zdravotnický výzkum dosahuje kvalitních výsledků. Podíl publikací s českými autory v prestižních odborných časopisech v roce 2023 přesáhl 52 procent.

Ministerstvo současně připouští výhrady NKÚ k fungování systému. „Ministerstvo zdravotnictví se otevřeně staví k výtkám NKÚ ohledně některých administrativních postupů, nedostatků v metodickém vyhodnocování celkových přínosů dotačních programů a frekvenci finančních kontrol. Na nápravě těchto bodů intenzivně pracuje a u řady z nich již zavedlo konkrétní systémová řešení,“ doplnilo tiskové oddělení.

Dopady projektů chce ministerstvo vyhodnocovat od roku 2027

Jednou z hlavních výtek NKÚ bylo, že ministerstvo nemělo vytvořenou metodiku, podle níž by mohlo systematicky hodnotit přínosy a dopady ukončených výzkumných programů. Právě tuto oblast chce nyní změnit.

„Agentura pro zdravotnický výzkum již od roku 2025 sbírá data o dlouhodobém využití výsledků ukončených projektů. Jednotný postup jejich vyhodnocování má být dokončen do konce roku 2026 a první ucelené vyhodnocení dopadů je plánováno na rok 2027,“ uvedlo ministerstvo.

Zároveň podle něj upravuje své procesy tak, aby byly dodržovány zákonné lhůty pro výplatu podpory, a rozšiřuje finanční kontroly institucionální podpory.

Některé nedostatky už podle ministerstva byly odstraněny. „Nedostatek v oblasti archivace projektové dokumentace byl již odstraněn novým statutem AZV účinným od 10. února 2026. Ministerstvo bude rovněž usilovat o předvídatelnější systém institucionálního financování výzkumných organizací,“ upřesnil vrchní ředitel sekce zdravotní péče Patrik Zachar.

Část problémů přetrvává od minulé kontroly

Ministerstvo navíc podle kontrolorů nedokázalo napravit všechna zjištění z předchozí kontroly NKÚ z roku 2019. Pět tehdy zjištěných nedostatků neodstranilo vůbec a dalších pět pouze částečně.

Mezi opatřeními, která zůstala nesplněná, bylo i vytvoření metodiky pro hodnocení přínosů a dopadů již ukončených výzkumných programů.

Ministerstvo nyní deklaruje, že závěry současné kontroly využije k dalším systémovým změnám. „Závěry NKÚ ukazují, že český zdravotnický výzkum přináší kvalitní výsledky využitelné v praxi a systém výběru projektů je transparentní. Současně ale ukazují oblasti, ve kterých musí Ministerstvo zdravotnictví zlepšit řízení, vyhodnocování a kontrolu veřejné podpory. Ministerstvo tato zjištění přijímá a využije je ke konkrétním systémovým změnám,“ napsalo tiskové oddělení.

Resort zároveň zdůrazňuje odpovědnost za nakládání s veřejnými penězi. „Ministerstvo zdravotnictví si plně uvědomuje odpovědnost za transparentní a efektivní nakládání s veřejnými prostředky. Díky zavedení systémových opatření bude zajištěno, že český zdravotnický výzkum si nejen udrží svou mezinárodně špičkovou úroveň, ale že jeho řízení, administrace a kontrola budou splňovat ty nejvyšší standardy moderní státní správy,“ uzavřel Zachar.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock