Znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, varuje CPME. Pomoci má směrnice. Jak?

Podle něj znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, která vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Následky špatné kvality ovzduší pro zdraví jsou nepřijatelně rozsáhlé a lze jim do značné míry předcházet.

Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence.
To vše v konečném důsledku znamená nižší kvalitu života obyvatelstva, preventivní dny nemocenské, preventabilní návštěvy lékaře nebo pohotovosti, preventivní hospitalizaci, preventivní léky, preventivní náklady z veřejných a soukromých zdrojů.

Kvalitu ovzduší, tzv. index kvality ovzduší, v jednotlivých státech Evropské unie znázorňuje následující infografiku:

Graf: Evropský index kvality ovzduší v rámci EU ze dne 20. 6. 2023 (zdroj: Index kvality ovzduší v Evropě — Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu))

Graf: Evropský index kvality ovzduší v České republice ze dne 20. 6. 2023 (zdroj: Index kvality ovzduší v Evropě — Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu))

Studie ve znečištěných krajích

Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka. 

„Rozsáhlý a časově velmi náročný projekt byl strukturován do čtyř vzájemně propojených programů. Věříme, že naše studie a její výsledky mohou být zásadním argumentem pro legislativní změny pro případné snížení zdrojů rizik,“ říká řešitel projektu Ing. Jan Topinka, CSc., DSc.

A jaké jsou podle této studie nejvážnější následky znečištění ovzduší pro zdraví? „Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé. V naší současné studii máme data sebraná od pediatrů o dětech ve věku dvou let, která budou teprve vyhodnocena, aby se buď potvrdila předchozí data, nebo se ukázalo zlepšení,“ vysvětlil Jan Topinka pro web Našezdravotnictví.cz.

Směrnice z EU

Zdroje znečištění ovzduší se vždy uvádějí tři: průmysl, doprava a lokální topeniště. Poměr mezi nimi podle Jana Topinky vždy záleží na konkrétní lokalitě a k dosažení výrazného zlepšení je třeba se věnovat všem těmto oblastem.

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Evropský parlament o ní bude plenárně hlasovat 10. července a pak budou následovat další jednání s členskými státy a Radou. 

Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Mělo by být dosaženo úplného sladění hodnot všech znečišťujících látek obsažených v pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2021, konkrétně jemných částic (PM 2,5), částic (PM 10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a ozonu (O3). Na rozdíl od návrhu Evropské komise by přízemní ozon (O3) měl odpovídat mezní hodnotě, a nikoli hodnotě cílové.

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. 

„Za tímto účelem by měl být uplatněn několikafázový ambiciózní přístup ke stanovení stávajících a budoucích norem EU pro kvalitu ovzduší, přičemž by měly být stanoveny normy kvality ovzduší pro rok 2030 a následující období v pravidelných intervalech a vytvořena perspektiva pro trvalé a plné dosažení souladu s nejaktuálnějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší v zájmu naplnění cíle nulového znečištění nejpozději do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké poznatky,“ píše se v pozměňovacím návrhu Lopézovy zprávy (Javi López je členem Výboru pro životní prostředí a zpravodajem, který shromažďoval připomínky k této zprávě, pozn. red.), o které bude 27. června hlasovat Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. 

Nulové znečištění – je to reálně vůbec možné?

Nyní je otázkou, jak se ke směrnici postaví naše vláda. Senát ČR ve svém usnesení č. 132 vzal na vědomí snahu Evropské komise o omezování znečišťování ovzduší, jakož i zavedení cíle nulového znečištění pro kvalitu ovzduší do roku 2050, domnívá se však, že tento cíl je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout.

Podle Senátu navíc průběžné změny v nastavení požadavků na kvalitu ovzduší a v rozšiřování spektra odstraňovaných látek znehodnocují investice vynaložené na opatření na zlepšení kvality ovzduší. Konstatuje také, že s ohledem na pokračující válku v Evropě není zřejmé, jakým směrem se bude vyvíjet energetický mix jednotlivých členských států, který má přímou vazbu na kvalitu ovzduší.

„V návrhu chybí zapojení orgánů EU při řešení přeshraničního znečištění ovzduší způsobeného sousedními státy, a že toto znečištění by mělo být v zasaženém státě posuzováno podobně jako znečištění způsobené přírodními procesy,“ píše se dále v zápisu Výboru pro záležitosti Evropské unie s tím, že vláda by měla informovat Senát do 30. června o tom, jakým způsobem toto usnesení zohlednila.

S námitkami souhlasí i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které považuje návrh směrnice za příliš ambiciózní, a proto při vyjednávání jejího finálního znění prosazuje změny, které by zohlednily nedosažitelnost a obecně i neurčitost cíle nulového znečištění. 

„ČR podporuje vysoké cíle ochrany ovzduší a lidského zdraví. Nicméně v návrhu nám zcela chybí plán konkrétních opatření, na základě kterých bude dosaženo cíle nulového znečištění. Rovněž upozorňujeme na skutečnost, že vysoký podíl znečištění ovzduší pochází z území mimo EU, kde země EU nemají prakticky žádné kompetence. ČR se proto při vyjednávání snaží klást důraz na to, aby znění směrnice bylo realistické a nové cíle v kvalitě ovzduší byly dosažitelné, v tom jsme ve shodě s usnesením Senátu. V tomto duchu také Senát budeme informovat,“ řekla pro web Našezdravotnictví.cz tisková mluvčí MŽP Lucie Ješátková.

Návrhy za českou stranu zní:

• Nulové znečištění do roku 2050 – ČR uplatnila během švédského předsednictví návrh změny textu k čl. 1 revize směrnice, který by rozvolnil navržené znění a zavedl povinnost usilovat o nulové znečištění do roku 2050, „jak jen je to možné“.
• Přeshraniční znečištění (kompenzace škody a obrácené důkazní břemeno) – ČR uplatnila na návrh k doplnění čl. 16 o mechanismus odečítání přeshraničního znečištění obdobně, jako je tomu nyní u přírodního znečištění. Dále navrhla úpravu textu čl. 21 pro zohlednění aktivní role Evropské komise při řešení přeshraničního znečištění a také kompletní odstranění čl. 28 ke kompenzaci škody s institutem obráceného důkazního břemene z textu revidované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší.
• Změny požadavků na kvalitu ovzduší – proces přezkumu standardů kvality ovzduší navrhla ČR posunout až za horizont roku 2030, tj. po platnosti nově navržených imisních limitů, a to s ohledem na ochranu investic, které budou do roku 2030 vynaloženy na dosažení nových imisních limitů.
• Energetický mix a nejistý vývoj kvality ovzduší – ČR navrhla do textu revize směrnice řadu flexibilních mechanismů, které by umožnily reagovat na skutečnost, že nových imisních limitů nebude patrně možné dosáhnout (např. kvůli nepředvídatelnému vývoji v energetice). Jako příklad zmiňme návrh úpravy ČR rozšířit institut na posunování termínu splnění imisního limitu (čl. 18) a zavedení řady dalších okolností pro uplatnění posunutí termínu (čl. 18) a dále změnu čl. 19 (plány kvality ovzduší) takovým způsobem, aby v případě překročení imisního limitu byl nový termín dosažení imisního limitu definován členským státem, a to prostřednictvím národního plánu kvality ovzduší.

Musíme se hlavně sami zapojit

Otázka znečištěného ovzduší se již řeší dlouhá léta a je potřeba dodat, že například koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012 až 2022 v Česku významně klesaly. Navíc z hlediska směrnice nejde o žádnou novou regulaci. Otázka neřešeného znečištění ovzduší se dostala už i před Evropský soudní dvůr, a to pokud jde o Itálii.

„Směrnice obecně ukládá státům, aby podnikly legislativní kroky na ochranu daného zájmu, na rozdíl od evropských nařízení není přímo závazná. My tyto kroky v oblasti ovzduší činíme, jde o zákony v gesci ministerstva životního prostředí, zejména zákon o ochraně ovzduší,“ vysvětlil pro web Našezdravotnictví.cz právník Ondřej Dostál specializující se na oblast vztahů práva a zdravotnictví.

I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.

„Dva z těch tří hlavních zdrojů znečištění jsou v rukou občanů a je třeba je přesvědčit, jak důležité je zdravé životní prostředí, aby byli ochotni tomu něco obětovat. K opatřením je třeba přistupovat v dnešní těžké ekonomické situaci citlivě, a jak už jsem konstatoval, jasné vědecké argumenty o škodlivosti znečištěného ovzduší budou mít jistě větší dopad než nepromyšlené restrikce. Zaměření na ekonomickou pomoc při ekologizaci domácích kotlů má určitě velký význam,“ dodal Jan Topinka.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock