1. díl politické ankety: Jsme pro navýšení počtu studentů medicíny v češtině, říká Hnutí ANO

Jak zajistit ekonomickou udržitelnost zdravotnictví?

Vzhledem k deficitnímu hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v posledních letech, daného zejména nastavením úhradových vyhlášek, bude zjevně nutné systém z krátkodobého hlediska stabilizovat skrze valorizaci platby za státní pojištěnce. Je však nutné udělat následně další kroky tak, aby se systém opět nedostal do stejné situace a byl skutečně ekonomicky udržitelný. Musíme dát znovu smysl dohodovacímu řízení, které má být nastaveno ve prospěch dohody, nikoliv nedohody. 

Klíčem k ekonomické udržitelnosti systému je rovněž udržitelná struktura péče, kde musejí hrát mnohem aktivnější roli zdravotní pojišťovny, abychom nehradili péči, která nepřináší přidanou hodnotu ani pacientům, ani systému jako takovému. S tím souvisí silná role primární péče, která zajistí, že pacient nebude nucen využívat dražší formy péče, pokud to není nutné. To stejné platí například o domácí péči vs. péči ústavní. Využívejme efektivnější způsoby péče. Klíčová je rovněž podpora prevence, která povede k tomu, že zastavíme nárůst počtu pacientů s chronickými chorobami, které představují největší břímě pro zdravotnictví. Pokud se nám toto povede, pokud dosáhneme toho, že lidé budou stárnout ve zdraví, pak to bude znamenat i udržitelnost celého systému.

Kde se dá ušetřit?

Zde zopakuji základní tezi z předchozí odpovědi – největší úsporu zajistíme, pokud budeme pacienta směřovat do efektivnější formy péče, a pokud budeme investovat do prevence. V rámci nastavení posuzování nákladové efektivity nejen léků, ale i zdravotnických prostředků či výkonů vidíme rovněž potenciál úspor tak, abychom hradili jen takové technologie a výkony, které splňují nákladovou efektivitu. Jsem i pro společné nákupy ve státem řízených nemocnicích, a to včetně centrální správy nemovitostí a centralizovaného řešení obslužných služeb, jako je úklid, ostraha apod.

Jak zajistit personální udržitelnost zdravotnictví?

Jsem jednoznačně pro to, abychom pokračovali v programu, který byl zahájen za mého předchozího působení na Ministerstvu zdravotnictví, a posílili jsme financování lékařských fakult směrem k navýšení počtu studentů v češtině a snížení počtu anglicky mluvících studentů. Podporuji i navýšení počtu studentů v nelékařských oborech. 

V případě sester jsem přesvědčen o tom, že nemají dělat papírování, to mají dělat administrativní pracovníci či nástroje umělé inteligence, které jsou již dnes k dispozici a je třeba je začít šířeji využívat. V moderních systémech zdravotnictví vidíme, že sestry, respektive nelékařští pracovníci, mají výrazně více kompetencí. Jsem přesvědčen, že u nás bychom měli jít stejnou cestou tak, abychom využili cenný čas lékaře tam, kde je jeho odbornost nenahraditelná. 

Pokud jde o motivaci mladých lékařů k výběru potřebných oborů, je nutné začít již v rámci pregraduálního vzdělávání. Z výzkumů plyne, že čím dříve se medici dostanou k určitému oboru, tím větší je šance, že si ho poté zvolí v rámci své specializace. To může být řešením například pro obor psychiatrie. Následně v rámci specializačního vzdělávání je nutné maximálně využít potenciál rezidenčních míst. Ať z hlediska oborů, nebo lokalit. Jsem pro systém, kdy budeme více diferencovat dotaci na rezidenční místa na základě nedostupnosti. V místech s horší dostupností je nutné výrazně navýšit dotaci a zajistit, že peníze půjdou za mladým lékařem. Výměnou za čerpání takovéto finanční podpory by se měl mladý lékař zavázat, že v daném regionu po atestaci určitý čas zůstane.

Jak zvýšit atraktivitu práce ve zdravotnictví?

Podporuji, aby byli zdravotníci adekvátně odměněni, ale považuji za značně problematické, aby stát ukládal soukromým poskytovatelům, jak mají platit své zaměstnance. Vidím v tomto i potenciální konflikt s ústavním pořádkem. Mnohem lepší variantou je klást důraz na kolektivní vyjednávání, jak to vidíme ve vyspělých zemích, jako je například Finsko. Platí, že bychom měli usilovat o to, aby byl dodržován zákoník práce – k tomu bude nutné změnit strukturu poskytované péče v nemocnicích (viz další odpovědi) a stejně tak pracovat na zlepšení pracovních podmínek pro ženy-matky, například skrze flexibilnější pracovní úvazky či vytváření dětských skupin a školek při nemocnicích. Pokud jde o lepší právní ochranu a benefity pro zdravotníky, jsem otevřen debatě nad konkrétními návrhy.

Jak změnit specializační vzdělávání lékařů?

Specializační vzdělávání potřebuje především stabilitu a predikovatelnost. Není dobře, pokud dochází k častým změnám. Obecně však podporuji, aby specializační vzdělávání bylo více prováděno v regionálních nemocnicích, aby byl silnější vztah mezi školitelem a školencem a rovněž aby byla snadnější prostupnost mezi obory. Za zásadní považuji zaměřit se zejména na kvalitu specializačního vzdělávání, aby mladý lékař skutečně získal potřebné kompetence. K tomu je nutné vyhodnocovat na základě zpětné vazby od mladých lékařů kvalitu specializačního vzdělávání na jednotlivých akreditovaných pracovištích. Proces je rovněž nezbytné elektronizovat, abychom opustili archaické papírové logbooky. Zapojení ambulantních specialistů do vzdělávání je zajímavá myšlenka.

Jak zlepšit dostupnost zdravotní péče a jak mírnit regionální rozdíly?

Obecně podporuji sbližování úhrad, ostatně zahájení úhrad akutní lůžkové péče podle CZ-DRG za mého působení na Ministerstvu zdravotnictví bylo jedním z důležitých kroků v tomto směru. Na druhou stranu je zřejmé, že je třeba nechat prostor pro individuální úhradovou politiku, například v případě nutnosti bonifikace poskytovatele v místech se zhoršenou dostupností. Pokud jde o seznam zdravotních výkonů, je v prvé řadě nutné nastavit standardizovaný proces hodnocení nákladové efektivity u výkonů stávajících i nově vstupujících do seznamu výkonů. Do té doby není možné hovořit o ceníku, pokud výkony neprojdou takovýmto posouzením, abychom věděli, že to, co hradíme, je skutečně nákladově efektivní. 

Plně podporuji spolupráci a dělbu práce v rámci regionálních nemocnic, stejně tak jako rozvoj jednodenní péče. Toto obecně souvisí rovněž s tématem ekonomické udržitelnosti, kdy je zřejmé, že vzhledem k setrvale klesající produkci v akutní lůžkové péči musí dojít k transformaci sítě nemocnic. Tedy nikoliv rušení, ale změně struktury péče tak, aby odpovídala potřebám pacientů, demografickému vývoji a přesunu těžiště z hospitalizací do ambulantního řešení léčby, stacionářů, jednodenní péče apod. Jde ostatně o trend, který vidíme ve všech vyspělých zdravotnických systémech a mohli bychom tak vyřešit i otázku nežádoucích přesčasů. Souhlasím s vytvořením sítě lékařské pohotovostní služby, která má fungovat při urgentních příjmech, podobně je namístě mít i síť pohotovostních lékáren.

Jak reagovat na stárnutí populace?

V souladu s předchozí odpovědí je nutné zdůraznit potřebu transformace lůžek akutních na lůžka následné a dlouhodobé péče a samozřejmě podporovat rozvoj zdravotně-sociálních služeb. Jsem však přesvědčen, že základem musí být domácí péče, neboť je zřejmé, že v souvislosti se stárnutím populace bude velmi složité pokrýt veškeré potřeby skrze institucionální péči. Naopak domácí péče je výhodná pro pacienta, neboť zůstává v prostředí domova, i pro systém, neboť tato péče je výrazně efektivnější. Nesporně je namístě podpořit i osoby pečující.

Jak zlepšit zdravotní stav populace?

Souhlasím, že pro zlepšení zdravotního stavu populace je nezbytné začít již od školy či od předškolního vzdělávání, a to výukou ke zdravotní gramotnosti, ale i pohybem, který k tomuto patří. Nemusí jít nutně jen o více hodin tělocviku, ale obecně o přirozený pohyb, aktivní přestávky apod. Osobně jsem zastáncem zdravotní daně, ale je třeba objektivně přiznat, že takováto daňová asignace vždy naráží na odpor Ministerstva financí. Je zásadní podporovat preventivní programy, a především motivovat občany, aby se těchto programů prevence účastnili, a to i skrze finanční bonusy ze strany zdravotních pojišťoven. Do podpory prevence chci více zapojit i zaměstnavatele. Podpora sekundární a terciární prevence skrze úhradové mechanismy je zcela namístě.

Jak zvýšit naši zdravotní bezpečnost?

Hygienická služba potřebuje reformu a centralizaci řízení, byť samozřejmě bude nutné zachovat vazby na region, ve kterém se příslušná krajská hygienická stanice nachází. Za stejně zásadní však považuji rovněž nutnost restrukturalizace Státního zdravotního ústavu tak, aby šlo o moderní instituci pro veřejné zdraví 21. století, tak jak vidíme v řadě jiných zemí. Instituci, která bude pracovat s daty, analyzovat je a navrhovat opatření a intervence jak v případě infekčních chorob, tak u chorob nepřenosných, které představují zásadní dopady na veřejné zdraví. Takováto instituce musí být vybavena jak finančně, tak personálně. 

V případě zdravotnické záchranné služby považuji za užitečné, aby skrze metodické řízení docházelo ke sjednocování postupů, vybavení apod., ovšem nevidím velký rozdíl v tom, pokud bude financována ze strany krajů či ze strany státu. Stále jde o stejné veřejné prostředky, jen přerozdělené. Digitalizace je zcela zásadním předpokladem pro efektivitu našeho zdravotního systému. Na příkladu elektronické preskripce jsme viděli, že nejde o žádného strašáka, ale pokud bude dobře provedena, je ku prospěchu pacientů, zdravotníků i celého systému z důvodu většího komfortu, bezpečnosti, transparentnosti a úspory finančních prostředků. Po vzoru vyspělých zemí bychom měli směřovat k bezpapírovému zdravotnictví. Důsledné dodržování principů medicíny založené na důkazech považuji za conditio sine qua non.

Česká lékařská komora

Pokud bude zachováno povinné členství i v dalších profesních komorách, není namístě rušit povinné členství pouze v ČLK. Nepovažuji však za nutné posilovat kompetence ČLK, důležité je, aby důsledně využívala kompetence, které aktuálně ze zákona má k dispozici.

Proč bychom měli volit právě vás a politický subjekt, který reprezentujete?

Zdravotnictví zůstává pro Hnutí ANO jednoznačnou prioritou, stejně jako jím bylo, když jsme vedli resort mezi lety 2018 a 2021. Navzdory bezprecedentní krizi způsobené pandemií covidu-19 se nám i v době největší zátěže podařilo nastartovat klíčové změny, včetně digitalizace, zvýšení dostupnosti zdravotní péče a preventivních programů a do té doby bezprecedentního růstu v odměňování zdravotnických pracovníků. Tyto kroky položily základ pro udržitelný rozvoj zdravotnictví.

Přesto však systém čelí dnes zásadním výzvám, jako je stárnutí populace, nárůst chronických a duševních onemocnění, stále ještě nedostatečná podpora prevence a vnitřní neefektivita systému. Na tyto problémy je třeba reagovat komplexně a inovativně. Jsme připraveni nabídnout zkušenosti s řízením resortu zdravotnictví, naslouchat a činit rozhodnutí ve prospěch pacientů, zdravotníků a celého systému. 

Autor: Mgr. Adam Vojtěch za Hnutí ANO

Foto: Martin Kubica