Bez zefektivnění a digitalizace náš zdravotní systém zkolabuje. Stát není dobrý vývojář technologií, říká Petr Bartoš

„Studium na lékařské fakultě považuji zpětně za velkou výhodu, protože dnes funguju v podstatě jako překladatel pro lidi z technologického a zdravotnického světa. Navíc jsem si vytvořil network lidí, s kterými dnes dále spolupracuji. Nevýhodou je, že nemám titul, protože jsem studium nedokončil, ale osobně mě to nějak nelimituje,“ zhodnotil svá studijní léta Bartoš. 

Jak funguje platforma Medevio? Jaké s ní má plány a vize? Proč se někteří lékaři digitalizaci brání? A jak to jde dohromady s plánovanou státní digitalizací zdravotnictví?

Covidové období ukázalo na některé mezery ve zdravotnictví. Jednou z nich byla komunikace mezi lékaři a pacienty, kdy se hodně záležitostí začalo řešit na dálku. Právě v tomto období jste také spustili novou aplikaci Medevio, která s administrativou a komunikací lékařům pomáhá. Byla právě komunikace prvním impulsem k nápadu?

Přesně jak říkáte, projekt jsme odstartovali „za covidu“, protože v té době lékaři řekli všem pacientům, aby před čekáním v čekárně s dalšími infekčními pacienty dali přednost telefonování. Jenže jakmile začali pacienti telefonovat, linky byly tak přetížené, že se nakonec nedovolal nikdo. Celý systém se tak trochu zhroutil. Jen ti nejšikovnější si dokázali provoz v ordinaci zorganizovat. A i když jsme dokázali najít řešení pro jeden základní problém, nabalilo se na něj několik dalších případů a z jednoduchého komunikačního nástroje se postupem času stala platforma. 

Vnímáte, že se obecně tento komunikační problém za ty tři roky zlepšil?

Dodneška cítíme, jak je celý zdravotní systém obrovský a rigidní a jako takový se moc nezměnil. Změnilo se ale uvažování lékařů, sester i pacientů. Pacienti si vyzkoušeli i jinou cestu, kdy nemusí za každou cenu čekat hodiny v čekárně. Lékaři zase pochopili, že není ideální stav, ve kterém při příchodu až téměř do konce ordinační doby mají plnou čekárnu a teprve poté se mohou pustit do řešení administrativní činnosti. Nové aplikace jim ukázaly cestu, jak celý proces zefektivnit, a Medevio jim v tomto vylepšení fungování pomáhá.

Co všechno Medevio dokáže? Kromě administrativního zajištění se může pacient objednat dle druhu problému a lékař si ho dle urgence zařadí? Nebo jaké jsou další možnosti?

Úplně na začátku bylo Medevio jednoduchý komunikační nástroj, ve kterém pacient jednoduše zadal svůj požadavek na lékaře, Medevio dle charakteru požadavku posbíralo od pacienta potřebné informace a sestra nebo lékař pak požadavek odbavili dle svých časových možností. Postupně jsme doplňovali další funkce jako digitální ústřednu, kalendář, platební bránu a další, dle potřeb našich zákazníků. Téměř od začátku nabízíme také mobilní aplikaci pro pacienty, abychom komunikaci usnadnili i ve chvíli, kdy se lékař chce třeba jen na něco doptat a není nutná fyzická návštěva pacienta v ordinaci. Klasickým příkladem požadavku je například chronická preskripce, kdy pacient jen potřebuje doplnit léky. Na to nemusí chodit do ordinace – jednoduše si zadá požadavek, doplní potřebné informace a lékař mu vystaví eRecept.

Nyní se soustředíme na rozvoj léčebných plánů. Umožnili jsme, aby si pacient mohl vést přímo v aplikaci záznamy o průběhu svého chronického onemocnění. Při každé kontrolní návštěvě má přesnější přehled o tom, co se dělo, a pomáhá to správně nastavit další léčbu. Pokud jsou data a hodnoty strukturované, aplikace je sleduje a předpřipravuje je pro lékaře. Vypichuje například hodnoty, které jsou mimo běžný rámec, a lékaře upozorní, aby si třeba pacienta objednal na dřívější kontrolu, což samozřejmě léčbu zefektivňuje. Čím dříve se případné komplikace zachytí, tím nižší jsou pak náklady na jeho léčbu. Pilotní projekty máme spuštěné u prvních chronických onemocnění. Tímto směrem se nyní posouváme. Zároveň pracujeme na tom, aby zdravotní pojišťovny tyto distanční výkony zahrnovaly do své úhradové vyhlášky.  

Nebezpečí komunikace po e-mailu

Zmínil jste spoustu témat. Pro začátek by mě zajímalo, v čem je nejvíce nebezpečné používání e-mailů. 

E-mail je komunikační platforma, která má své limitace. Spousta lidí má svoji e-mailovou schránku u velkých společností, které na základě dat z e-mailů svých uživatelů cílí reklamu. Jestliže do takové e-mailové schránky přicestuje zdravotnická dokumentace nebo jiná zdravotní data, dostávají se do rukou společnosti, která emailovou schránku provozuje. To nemusí každému z nás vyhovovat. Podobně je to u messengerů nebo jiných aplikací na zasílání zpráv. Většina lékařů se tak pohybuje v šedé zóně. Ti zodpovědnější si od pacienta vezmou souhlas k poskytování informací přes e-mail. Pokud by však pacient domyslel důsledky a byl by trošku opatrný na své soukromí, tak ten souhlas nikdy nedá. Medevio tuto situaci pomáhá řešit. Celou komunikaci přesouvá do šifrovaného kanálu, data pacienta zůstávají důvěrná a neputují do rukou třetích stran. 

Co zajišťuje bezpečnost na vaší platformě? Jak Medevio nakládá s daty pacientů a lékařů?

My garantujeme, že zpracovaná data pacienta nijak dále nevyužíváme, nepřeprodáváme a ani nepoužíváme nástroje na měření přístupu (jako je například Google Analytics atd.) právě proto, aby data neputovala k žádné další třetí straně. Jsou případy jako klinické studie a výzkum, kdy je pro pacienta výhodné sdílet svá data se třetí stranou, ale opět je to jen za předpokladu jeho výslovného souhlasu.

Pak jste zmínil digitální ústřednu. Ta funguje jak? Jako záznamník?

Ano, má formu záznamníku. Pacienta přivítá úvodní hláška: „Dovolali jste se do ordinace doktora Nováka. Nyní se věnujeme pacientům, kteří za námi přišli do ordinace. Můžete nám nechat vzkaz a my se vám budeme věnovat, jakmile to bude možné. Svůj požadavek můžete také zadat přes platformu Medevio.“ Aktivně se tak snažíme pacienty naučit používat aplikaci, ale zároveň jim nezavíráme cestu přes telefon.

Co když ale půjde o akutní stav?

To se nás lékaři často ptají – co když bude volat pacient s infarktem? Pacienty v aplikaci opakovaně upozorňujeme, že pokud se jedná o život ohrožující stav, je nutné volat záchranku. U stavů, které nejsou život ohrožující, může pacient nějaký čas vyčkat stejně, jako by čekal v čekárně nebo na telefonu. Všechno je o edukaci pacientů a nestalo se nám, že by byl některý pacient podobným způsobem poškozen.

Chceme změnit sto let zajeté normy

V současnosti je hodně řešena prevence, kterou významná část populace dostatečně nevyužívá. Dokáže aplikace i upozorňovat pacienty, že nastal čas na preventivní prohlídku nebo na očkování?

Medevio již dnes umožňuje hlídat prevenci a pacienty na preventivní kontroly či očkování zvát. Na prevenci se v Medeviu zaměřujeme prioritně, protože kvalitní prevence má pro pacienta největší hodnotu. Věříme, že se nám pro zlepšení preventivní péče podaří nadchnout nejen pacienty, ale i lékaře a zdravotní pojišťovny. Pro všechny je to totiž win-win situace. 

Pracujete nyní na nějaké úplně nové funkci aplikace?

Rádi bychom posunuli samotné normy, které jsou ve zdravotní péči dlouhodobě zavedeny – pacient sedí u lékaře v ambulanci, povídají si spolu a lékař vše přepisuje, což je velmi nešťastné a v tom je právě ta rigidita a neefektivita systému. Celý zdravotní systém se mění jen velice pomalu. Přitom lidé možná i díky pandemii kladou na své zdraví daleko větší důraz. Nosíme spoustu zařízení, která měří naše fitness funkce, vitální funkce a zároveň jsou i certifikovaná jako zdravotnické prostředky. Proč je dnes lékaři neberou jako relevantní datový zdroj pro zlepšení péče? Naším cílem je zjednodušit lékařům využívání všech moderních digitálních nástrojů a zlepšit a zefektivnit tak péči o jejich pacienty.

Na druhé straně ale stojí argument, že ve spoustě případů je přece důležité, aby lékař viděl svého pacienta fyzicky. Nelze vše přesunout do telefonu a počítače, nehledě na bezpečnost, kdy je pacient neustále pod dohledem.

Na tyto argumenty narážíme a jsou úplně validní. Digitalizací nechceme nahrazovat klasickou péči. Digitální nástroje mají za nás klasickou zdravotní péči doplnit a zefektivnit. Populace nám extrémně stárne, nemocnost roste, počty lékařů, kteří vychází ze zdravotních fakult, se snižují a zároveň čím dál větší část jich odchází pracovat do zahraničí. Náklady na zdravotnictví neustále rostou. Systém jako takový je pod obrovským stresem a my potřebujeme najít cestu k zefektivnění. Pokud systém nezefektivníme, zkolabuje. Digitalizace je jednou z cest k větší efektivitě a kvalitě, a čím dříve tento fakt přijmeme, tím dříve se můžou věci začít měnit.

Skepse vůči digitální inovaci

Na trhu působí několik dalších podobných platforem. Dělala jsem třeba rozhovor se spoluzakladatelem platformy Sestra Emmy. Jak velká je konkurence na tuzemském trhu?

Pacientskou platformu jako je Medevio, využívá v České republice zatím jen několik stovek progresivních lékařů. Naší největší konkurencí je proto telefon, tužka a papír. Některá větší zdravotnická zařízení se pustila do vývoje vlastních digitálních řešení, ale menší zdravotnická zařízení a soukromí lékaři na vývoj vlastního řešení nemají čas ani peníze. A proto je tu Medevio.

Kolik lékařů tedy používá váš systém?

Náš podíl na trhu rozhodně není malý. Naši platformu používá již více než 400 ordinací a ty mají pod sebou 1500 až 3000 pacientů. Když si to člověk vynásobí, je to zajímavé číslo. Dnes tak máme v databázi přes 250 tisíc pacientů. Podle našich zjištění vyřízení jednoho požadavku v Medeviu lékaři v průměru ušetří tři minuty času. Celkově jsme tak v ordinacích českých lékařů za dobu existence aplikace pomohli ušetřit již 30 000 hodin práce, což představuje až 3750 pracovních dní.

V jednom podcastu jste přitom do konce loňského roku očekával zapojení 1500 lékařů, což se ne úplně naplnilo. I když beru, že každé zdravotnické zařízení a ordinace zaujímá větší počet lékařů. V čem vidíte hlavní příčinu tohoto pomalejšího růstu?

Očekávali jsme vyšší růst a asi jsme byli přehnaně optimističtí. Vždy záleží na tom, jak umíme popsat, co děláme, a jak dokážeme lékaře pro naši myšlenku a náš produkt nadchnout. I díky nadšeným zákazníkům z řad lékařů věříme, že další rozvoj platformy Medevio má smysl. Aplikaci navíc neustále vylepšujeme, aby přinášela čím dál větší přidanou hodnotu jak pro lékaře, tak pro pacienty. 

Jaký je nejčastější argument, proč se lékařům do digitální platformy nechce?

Je potřeba si uvědomit, že věk praktických lékařů v Česku je 59 let, průměrný věk pediatrů 62 let. Mluvili jsme o stabilitě systému a ten drží jen díky tomu, že lékaři i v důchodovém věku zůstávají v ambulanci, protože ji nemají komu předat. Jsou to velcí srdcaři, ale zároveň už nechtějí ze zcela pochopitelných důvodů inovovat. Kdybych byl v jejich pozici, jednám stejně. Druhá věc je, že historicky téma digitalizace zdravotnictví procházelo jakoby ve vlnách. Lékaři mají kvůli projektům jako IZIP nebo problémům provázenému spouštění eReceptu skepsi vůči digitální inovaci ve svém oboru. Tohle je něco, proti čemu stojíme a potřebujeme si to odpracovat – přesvědčit lékaře, že digitální inovace je cesta, která jim i jejich pacientům dokáže usnadnit práci. Uživatelská přívětivost jak na straně lékařů, tak na straně pacientů je pro nás na prvním místě.

Aplikaci tedy využívají spíše lékaři mladšího a středního věku?

Máme na platformě lékaře všech věkových kategorií, kteří platformu nadšeně používají a doporučují dál. Fungují pro nás jako takoví ambasadoři. Setkali jsme se i s mladými lékaři, kteří byli vůči digitalizaci velmi skeptičtí. Takže struktura je rozmanitá a nelze to úplně věkově rozdělit. 

Jaká je struktura z hlediska oboru? Předpokládám, že nejvíce je pediatrů a praktických lékařů, ale přibývají vám i další specializované obory?

Už od začátku oslovujeme hlavně lékaře v primární péči – tedy praktické lékaře. Zároveň víme, že Medevio je přínosné i pro specializovanou péči. Spouštíme proto další specializace, jako dermatologie, diabetologie, alergologie, gynekologie a další. 

Pokud by tedy například můj praktický lékař i diabetolog využívali stejnou platformu, mohou si vzájemně s nějakým schválením pacienta nahlížet do zápisů, aby praktický lékař měl přehled, co pacient řeší u dalších lékařů?

To je vlastně jeden ze základních stavebních kamenů a součástí naší vize. Dnes máte zdravotnickou dokumentaci rozházenou na řadě míst – v jednom počítači u praktického lékaře, v dalším počítači v nemocnici, kde vám ošetřovali zlomenou nohu, v dalším počítači u specialisty, kde se léčíte třeba s diabetem, nebo u stomatologa a fyzioterapeuta. Neexistuje centrální místo, kde by si pacient mohl dokumentaci držet. Může si maximálně od každého lékaře vzít lékařskou zprávu a uložit si ji doma do složky nebo vyfotit do telefonu. Dnes už umíme takové dokumenty v platformě ukládat. Mohu zprávu vyfotit, uložit a schválit sdílení se svým praktickým lékařem. Naším cílem ale je dostat se do bodu, kdy specialista sám nahraje strukturovanou datovou informaci pro praktického lékaře a papírová zpráva se z celého kolečka úplně vypustí.  

Právě digitalizace ve zdravotnictví je i velkým tématem pro ministerstvo zdravotnictví. To již pár let a asi ještě několik dalších bude připravovat centrální platformu. Je zde vůbec prostor pro zapojení soukromých platforem? Nebude pak běžet paralelně několik systémů dohromady?

Nemyslím si, že by to tak nutně muselo být. My snahy státu v tomto ohledu něco řešit a posouvat vítáme. Největší přidanou hodnotu, jakou může stát dodat, je definice komunikačních standardů a vynucení jejich používání všemi hráči na trhu. Stát definuje, v jakém formátu si spolu ty systémy budou povídat, a zajistí, že tento formát všichni dodrží. Spoustu věcí přitom ani nemusí vymýšlet, protože už vymyšlené jsou. Stačí se inspirovat v zahraničí. 

Centrální ukládání zdravotních dat je velké téma. Ukládání všech dat na jednom místě s sebou nese nejen obrovské náklady, ale i nároky na bezpečnost. Stát obecně neumí vyvíjet technologie a historicky jsme se o tom všichni mohli přesvědčit. Věříme, že stát by měl pouze vytvořit takové prostředí, které incentivizuje jednotlivé stakeholdery ve zdravotnictví k větší otevřenosti a interoperabilitě (schopnost systémů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat, pozn. red).

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Medevio / užito se souhlasem Petra Bartoše