Jak se počítá mateřská u lékařek se službami, přesčasy a příplatky? Mateřská pro lékařky a lékaře krok za krokem – 2. díl

Z jakého období se počítá mateřská?

Většina lékařek si myslí, že rozhoduje poslední výplata před nástupem na mateřskou. Ve skutečnosti se PPM zpravidla počítá z příjmů dosažených v posledních 12 kalendářních měsících před měsícem nástupu na mateřskou. Jednorázové navýšení počtu služeb těsně před odchodem na mateřskou proto obvykle nemá tak významný dopad, jak si mnozí představují.

Započítávají se do mateřské služby, víkendové příplatky a přesčasy?

Ve zdravotnictví základní mzda často tvoří jen část reálného příjmu. Dobrou zprávou je, že do výpočtu mateřské se standardně zahrnují i příjmy ze služeb, víkendových příplatků, pohotovostí nebo přesčasové práce, pokud z nich bylo odváděno nemocenské pojištění.

Peněžitá pomoc v mateřství se vypočítává z denního vyměřovacího základu a činí přibližně 70 procent jeho redukované výše. Výsledná částka se proto u lékařek může výrazně lišit podle množství služeb nebo kombinace úvazků.

Ovlivní výši mateřské částečný úvazek?

Ano. PPM se počítá z dosaženého příjmu. Pokud lékařka dlouhodobě pracuje na nižší úvazek, bývá mateřská nižší. Naopak u lékařek kombinujících více pracovních poměrů může být výsledná dávka výrazně vyšší. Krátkodobé účelové navyšování úvazku před nástupem na mateřskou navíc nemusí mít výrazný efekt, protože rozhodující je příjem v určitém rozhodném období.

Modelový příklad z nemocnice

Lékařka pracující na interním oddělení má:

• základní tarif 52 tisíc korun hrubého, 

• pravidelné služby a přesčasy přibližně za dalších 35 tisíc korun, 

• celkový průměrný hrubý příjem tedy kolem 87 tisíc korun měsíčně. 

Díky tomu, že se do výpočtu započítávají i služby a příplatky, bude její mateřská výrazně vyšší než v případě, kdyby pracovala pouze za základní tarif. Rozdíl mezi lékařkou, která pravidelně slouží, a kolegyní bez služeb může činit i několik desítek tisíc korun měsíčně.

Přestože vysoké příjmy a velký objem služeb mateřskou zvyšují, výše peněžité pomoci v mateřství není neomezená. Při výpočtu se uplatňují zákonné redukční hranice, a proto s rostoucím příjmem neroste dávka přímo úměrně. U lékařek a lékařů s nadprůměrnými příjmy tak skutečná výše PPM bývá nižší, než by odpovídalo prostému výpočtu 70 procent z hrubé mzdy.

Právě u lékařů proto služby, pohotovosti a přesčasy často tvoří zásadní část budoucí mateřské. Přesný výpočet závisí na konkrétním příjmu, redukčních hranicích i délce jednotlivých pracovních poměrů. 

Více pracovních úvazků, DPP a DPČ

Lze pobírat mateřskou z více pracovních poměrů?
Ano. Pokud jsou splněny podmínky nemocenského pojištění, lze pobírat PPM z více zaměstnání současně. To je ve zdravotnictví velmi časté, zejména při kombinaci hlavního pracovního poměru, práce na DPČ nebo pokud lékař provozuje vlastní ambulanci jako OSVČ.

Každý pracovní vztah se ale posuzuje samostatně. Zde ale pak vzniká velké množství administrativních chyb. Lékařky a lékaři například často:

• zapomenou doložit některý vedlejší pracovní poměr, 

• netuší, že z části dohod nevznikalo nemocenské pojištění, 

• neřeší včas nemocenské pojištění u OSVČ, 

• předpokládají, že všechny služby se automaticky započítají do mateřské (nezapočítají se především ty služby, ze kterých nevznikla účast na nemocenském pojištění, např. služby na DPP s příjmem pod zákonným limitem, jednorázové výpomoci apod.), 

• nebo chybně počítají s tím, že mateřská vzniká automaticky z každého příjmu. 

Problémem bývá také kombinace nemocnice a vlastní ambulance. Zatímco u pracovního poměru bývá účast na nemocenském pojištění automatická, u OSVČ se nemocenské pojištění hradí dobrovolně a je třeba jej hradit odpovídající dobu před nástupem na mateřskou, aby byly splněny podmínky vzniku nároku.

V praxi proto mohou mít dvě lékařky se stejným příjmem výrazně odlišnou mateřskou jen kvůli typu pracovních smluv nebo nastavení odvodů.

Odborníci proto doporučují neřešit situaci až v těhotenství, ale ideálně několik měsíců před plánovaným rodičovstvím zkontrolovat:

• všechny pracovní smlouvy, 

• typy dohod, 

• odvody nemocenského pojištění, 

• a způsob nastavení vedlejších příjmů. 

Jak funguje PPM při kombinaci nemocnice a ambulance?

Kombinace nemocniční práce a ambulantní praxe je mezi lékaři velmi častá. Typicky jde například o hlavní pracovní poměr v nemocnici a současně práci v soukromé ambulanci, služby v jiné nemocnici nebo vlastní ambulanci na IČO.
Pro peněžitou pomoc v mateřství je zásadní, z jakého typu pracovního vztahu je odváděno nemocenské pojištění. Každý pracovní poměr se totiž posuzuje samostatně.

Pokud má lékařka:

• pracovní poměr v nemocnici, 

• a současně další pracovní poměr nebo DPČ v ambulanci, 

může při splnění podmínek získat mateřskou z obou zaměstnání současně. Výsledná PPM se pak vypočítává z příjmů ze všech těchto pracovních vztahů.

Modelový příklad

Lékařka pracuje na plný úvazek v nemocnici s hrubým příjmem 80 tisíc korun měsíčně. Současně má dohodu o pracovní činnosti v ambulanci, kde si vydělá dalších 15 tisíc korun měsíčně. Pokud z obou pracovních vztahů vzniká účast na nemocenském pojištění a jsou splněny zákonné podmínky nároku na PPM, bude se mateřská počítat z obou příjmů současně.

Výsledná dávka tak může být výrazně vyšší než v případě, kdy by lékařka čerpala mateřskou pouze z hlavního pracovního poměru. Mnoho zdravotníků totiž mylně předpokládá, že se mateřská počítá pouze z hlavního zaměstnání. Ve skutečnosti mohou vedlejší úvazky, pravidelné služby nebo ambulantní činnost výslednou výši PPM významně ovlivnit.

Naopak jiná situace nastává, pokud je vedlejší činnost vykonávána na základě pracovního vztahu, ze kterého nevzniká účast na nemocenském pojištění. Takový příjem se do výpočtu mateřské nezahrne.

Pozor na DPP

Představme si stejnou lékařku, která vedle práce v nemocnici slouží několik služeb měsíčně v jiné nemocnici na dohodu o provedení práce. Pokud její příjem z DPP nedosáhne zákonného limitu pro účast na nemocenském pojištění, nebude se tento příjem do výpočtu mateřské vůbec započítávat.
V praxi tak mohou mít dvě lékařky se stejným počtem služeb a podobným celkovým výdělkem výrazně odlišnou mateřskou pouze proto, že jedna pracovala na pracovní poměr nebo DPČ a druhá na DPP bez účasti na nemocenském pojištění.

Jiná situace ale nastává u vlastní ambulance vedené jako OSVČ. Podmínkou je mimo jiné účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň 180 dní v posledním roce před nástupem na PPM. Nestačí tedy pouze podnikat nebo mít vysoký příjem. Rozhodující je právě účast na nemocenském pojištění.

Kombinace zaměstnání a podnikání bývá administrativně nejsložitější. Řada lékařek například zjistí až během těhotenství, že z vedlejší činnosti nevznikl nárok na PPM nebo že některé příjmy do výpočtu vůbec nevstupují.

Odborníci proto doporučují několik měsíců před plánovaným rodičovstvím zkontrolovat všechny pracovní smlouvy, dohody a nastavení nemocenského pojištění. Chyby, které se objeví až při nástupu na mateřskou, už totiž často nelze zpětně napravit.

Vyplatí se práce na DPP nebo DPČ?

U dohod velmi záleží na tom, zda z nich vzniká účast na nemocenském pojištění. Zrovna to totiž rozhoduje, zda se příjem započítá do mateřské.
U dohody o provedení práce (DPP) nemocenské pojištění nevzniká automaticky. Aby se příjem z DPP započítal do mateřské, musí měsíční příjem dosáhnout zákonného limitu pro účast na nemocenském pojištění. V roce 2026 jde o částku alespoň 12 tisíc korun hrubého měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Pokud je příjem nižší, nemocenské pojištění se neodvádí a práce se do výpočtu mateřské vůbec nezapočítá. 

Naopak u dohody o pracovní činnosti (DPČ) vzniká účast na nemocenském pojištění už při příjmu od 4 500 korun měsíčně. V takovém případě se příjem do výpočtu PPM zahrnout může.  V praxi to znamená, že dvě lékařky mohou mít podobný počet služeb, ale úplně jinou mateřskou — pouze podle typu smlouvy, na kterou pracovaly.

Praktické doporučení České lékařské komory

Pokud lékařka nebo lékař plánují rodičovství, vyplatí se alespoň několik měsíců předem zkontrolovat všechny pracovní vztahy a ověřit, zda z nich vzniká účast na nemocenském pojištění. Zvláštní pozornost je vhodné věnovat dohodám o provedení práce, vedlejším úvazkům, službám v jiných zdravotnických zařízeních nebo podnikání formou OSVČ.

Právě v těchto situacích vzniká nejvíce chyb, které mohou mít významný dopad na výši budoucí mateřské. V případě nejasností je vhodné obrátit se na mzdovou účetní, Českou správu sociálního zabezpečení nebo právní oddělení České lékařské komory.

Jaký je rozdíl mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou? Může lékařka nastoupit na mateřskou později než 6 týdnů před porodem? Co je vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a proč je důležitý právě pro lékařky? Na tyto a další dotazy jsme odpovídali v prvním díle seriálu.

Autoři: MUDr. Kamila Nouzová, Ing. Pavlína Zítková, konzultaci poskytl právní zástupce ČLK Mgr. Aleš Buriánek

Foto: Shutterstock