Screening sluchu se rozšíří. Od roku 2027 se bude týkat dětí od pěti do sedmi let, nově se doporučuje i kontrola po padesátce

Včasné zachycení poruch sluchu se v Česku postupně rozšiřuje do dalších období života. U novorozenců se screening zaměřuje především na vrozené vady, u předškolních dětí má zachytit také poruchy, které vznikly až v průběhu dětství. Nově se pozornost více zaměří také na dospělé, u nichž se s věkem zvyšuje riziko nedoslýchavosti.

U novorozenců je přitom pokrytí screeningem velmi vysoké. V roce 2025 se v Česku narodilo 76 703 dětí a screening sluchu absolvovalo 74 809 z nich, tedy 97,5 procenta. Jde o dosud nejvyšší zaznamenané pokrytí. Mezi jednotlivými kraji se podíl pohyboval od 95,6 do 98,5 procenta, což představuje zatím nejmenší rozdíl mezi kraji.

Pozitivní výsledek screeningu mělo 2558 novorozenců. Neznamená to automaticky potvrzenou sluchovou vadu, ale je důvodem k dalšímu vyšetření.

Nově má celý proces pomoci sledovat také modul vrozených vad sluchu, který vytvořilo Národní screeningové centrum ve spolupráci s odbornými společnostmi a pedaudiologickými centry. Je součástí Národního registru reprodukčního zdraví a propojuje údaje ze screeningu v porodnici, následného rescreeningu a vyšetření v pedaudiologickém centru.

„Dříve jsme dokázali dobře popsat, kolik novorozenců screening absolvovalo a s jakým výsledkem, ale chyběl nám ucelený pohled na jejich další cestu systémem. Nový modul nám tedy poprvé nabízí opravdu komplexní pohled na systém screeningu sluchu,“ uvedl Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra. Podle něj tak bude možné sledovat nejen pokrytí screeningem, ale také návaznost vyšetření, včasnost diagnózy, závažnost sluchové vady a zahájení odpovídající péče.

Do modulu v současnosti zadává údaje všech 13 pedaudiologických center v Česku. K září 2026 obsahoval záznamy o diagnóze 1020 dětí. Data mají mimo jiné ukázat, kde v celém procesu vznikají prodlevy a kde je potřeba screening nebo návaznou péči zlepšit.

Od pěti let až do nástupu do školy

Významná změna se chystá také u předškolních dětí. Screening sluchu u pětiletých je součástí preventivní péče od roku 2019. Od 1. ledna 2027 se ale jeho věkové rozpětí rozšíří na děti od pěti do sedmi let.

Cílem je zachytit poruchu sluchu ještě před zahájením školní docházky. Získaná nebo postupně se rozvíjející porucha nemusí být na první pohled patrná, přitom může ovlivnit vývoj řeči, komunikaci i školní dovednosti. Rodiče by měli zpozornět také tehdy, pokud dítě hůře reaguje na oslovení, zesiluje televizi, špatně rozumí řeči v hlučném prostředí nebo má potíže s výslovností.

Vyšetření provádí ORL lékař nebo foniatr pomocí tónové audiometrie. Dosavadní účast dětí ale není příliš vysoká. U dětí, které v roce 2025 dovršily šest let, byl screeningový výkon evidován u 29 764 dětí, což odpovídá pokrytí 26,1 procenta. Pokud se započítá také tónová audiometrie vykazovaná jiným způsobem, dosahovalo pokrytí 40,1 procenta. Nový metodický pokyn proto kromě rozšíření věkového rozmezí sjednocuje také postup vyšetření a návaznost na další odbornou péči.

Po padesátce má přijít na řadu také sluch

Třetí část systému se nově zaměřuje na dospělé. Riziko zhoršování sluchu výrazně roste s věkem a podle epidemiologických dat trpí určitou formou sluchového postižení více než dvě třetiny lidí starších 60 let. Problémem je, že nedoslýchavost se často rozvíjí pomalu a člověk si změny nemusí dlouho uvědomovat.

Typickými signály může být potřeba zesilovat televizi, horší porozumění řeči v kolektivu nebo v hlučném prostředí či postupné vyhýbání se situacím, v nichž je obtížné rozumět ostatním.

Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP spolu s Národním screeningovým centrem proto v pilotním projektu ověřovala možnosti, jak sluch vyšetřovat přímo v ordinacích praktických lékařů. Výsledkem je nové metodické doporučení pro vyšetřování sluchu u lidí starších 50 let v rámci preventivních prohlídek.

Praktický lékař nebo vyškolený zdravotnický pracovník může využít standardizovaný dotazník, test rozpoznávání šepotu, jejich kombinaci nebo screeningovou tónovou audiometrii. Součástí vyšetření je také kontrola zevního zvukovodu a bubínku. Zhoršení sluchu totiž nemusí být způsobeno pouze věkem, ale například i ušním mazem, zánětem nebo jiným zdravotním problémem.

Pokud vyšetření ukáže podezření na nedoslýchavost, následuje odborné vyšetření na ORL nebo foniatrii. „Jednotlivé věkové skupiny vyžadují odlišný diagnostický přístup. U novorozenců je cílem zachytit především vrozené percepční poruchy sluchu, protože včasná rehabilitace sluchové vady sluchadlem nebo kochleárním implantátem může zásadně ovlivnit vývoj řeči. U předškolních dětí vyhledáváme také později vzniklé nebo progresivní vady, které mohou zhoršovat porozumění řeči a připravenost na školní docházku,“ vysvětlil profesor Viktor Chrobok.

U lidí nad 50 let se podle něj nejčastěji setkáváme s věkem podmíněnou percepční nedoslýchavostí. Ta se obvykle rozvíjí postupně a zpočátku se projevuje hlavně horším porozuměním řeči v hlučném prostředí. Smyslem screeningu je zachytit ji dříve, než začne člověka výrazně omezovat v komunikaci a běžném životě.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock