Do šesti let bude v Česku okolo 10 200 nových lékařů, ukazují data ÚZIS

Lékařské fakulty díky programu podpory všeobecného lékařství započatý v roce 2019 navýšily od té doby počet studentů o 28 procent. Zatímco v letech 2015 až 2018 činil průměrný počet nově zapsaných studentů 1524, v letech 2019 až 2023 to bylo 1953 studentů. V roce 2023 se poprpvé zapsalo na lékařské fakulty v oboru Všeobecného lékařství 2025 adeptů studujících v češtině.

Zdroj grafu: Z přednášky profesora Ladislava Duška (25.9.2024)

„V tuto chvíli také probíhá významná podpora atestačního postgraduálního vzdělávání v rizikově ohrožených oborech. Uvolňují se prostředky na rezidenční místa praktických lékařů pro děti a dorost. Do atestačního vzdělávání nastoupilo v roce 2023 celkem 1671 lékařů. Je to více než nových absolventů, protože nastupují například dámy, které atestaci odložily,“ uvedl k tabulkám profesor Dufek s tím, že zájem o obor pediatrie dál roste.

Důvodem proč potřebujeme nyní hlavně praktické lékaře pro dospělé a praktické lékaře pro děti a dorost je, že nám lékaři významně stárnou a velká část z nich je už v důchodovém věku. Průměrný věk dětských praktiků se pohybuje okolo 56 let. Navíc téměř polovina z nich je starší 60 let, třetině je pak 65 a více. Podle loňských dat ÚZIS hrozí v následujících letech odchod 700 až 900 dětských praktiků do důchodu. Proto byl mimo jiné schválen program na navýšení kapacit lékařských fakult. 

Zdroj tabulky: Z přednášky profesora Ladislava Duška (25.9.2024)

Budou chybět ale i další odbornosti, a tomu by také měla zabránit navýšená kapacita lékařských fakult. „V dalších šesti letech vyprodukujeme minimálně 1700 absolventů ročně, místo 1100. A tedy vyprodukujeme okolo 10 200 nových mladých lékařů a lékařek, což je čtvrtina stávajícího stavu. Díky tomuto programu tak začneme nevyhnutelně omlazovat populaci lékařů. Z predikce pak vychází, že křivka se začne lámat dolů,“ dodal ředitel ÚZIS.

Zdroj grafu: Z přednášky profesora Ladislava Duška (25.9.2024)

K tomu je ale potřeba, aby lékaři následně zůstali v České republice pracovat. A když už zůstanou, tak podle Dufka je nutné je směřovat do potřebných oborů.

Zatím lékaři v Česku většinou zůstávají

Podle profesora Duška každý, kdo vystuduje obor Všeobecné lékařství v Česku a získá titul MUDr., tak je automaticky vedený v Národním registru zdravotnických pracovníků. Do registru navíc zapojují smlouvy lékařů i zdravotní pojišťovny. V registru jsou tak vedení všichni aktivní zdravotničtí pracovníci od fyzioterapeutů až po chirurgy. Člověk není v registru, pokud odejde do zahraničí, nenastoupí do zdravotnictví, nebo je dočasně vyřazený v případě vážné nemoci či během mateřské.

Data každopádně ukazují, že více než 90 procent lidí, kteří za posledních mnoho let vystudovali titul MUDr., tak pracují ve veřejném zdravotním pojištění České republiky.

„Docela zajímavé je, že roste i počet slovenských občanů, kteří u nás vystudovali a zůstávají u nás. Nyní je to zhruba přes 60 %. Cizinci, kteří vystudovali v českém jazyce, tak také zůstávají docela ve velkém procentu. A to samé platí pro všeobecné sestry, ty zůstávají asi z nějakých 83 %,“ doplnil profesor Dušek.

Zdroj tabulky: Z přednášky profesora Ladislava Duška (25.9.2024)

Stárnutí populace se právě týká i nelékařských zdravotnických pracovníků a těch také bude potřeba víc a víc. „Proto byl vypracován ještě audit kapacitně nejvíce ohrožených nelékařských zdravotnických profesí. Kdybych měl vypíchnout hlavní tři, tak to jsou jednoznačně všeobecné sestry, radiologický asistent a zdravotnický záchranář. Je připraven vládní program podpory vzdělávání nelékařských pracovníků a lékařské fakulty jsou připraveny ho podpořit a kapacity navýšit," upozornil Dušek. 

Program na podporu vzdělávání nelékařských pracovníků je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka schválený zástupci všech vládních stran. „Počítá s ním rozpočet a počítá s částkou 420 milionů korun," upřesnil Válek. 

Kam nové lékaře směřovat?

Některé obory jako praktické lékařství, pediatrie, diabetologie či psychiatrie jsou známé, že jejich dostatečné množství je v ohrožení. Podle Duška se ale v poslední době točí debata příliš kolem nemocnic, ale zdravotnictví nejsou jen nemocnice. 

„Dokonce si troufnu říct, že v budoucnosti budou nemocnice potřeba míň a míň. Zdravotnictví v roce 2035 a 2040 bude z větší části o komunitní ošetřovatelské péči, dlouhodobé následné péči, jednodenní péči a tak dál. Samozřejmě nijak nesnižuji význam lůžkové péče, která zachraňuje životy, ale stárnoucí populace vyžaduje, abychom nové absolventy směřovali do daleko širšího množství oborů. Abychom se bavili o ambulantních specialistech, diabetolozích, psychiatrech a ne jenom o nemocnicích. A před námi je velmi restrukturalizační úkol z tohoto úhlu pohledu, protože potřeba a produkce akutní lůžkové péče dlouhodobě klesá,“ varoval Dušek.

Více tuto problematiku plánuje rozebrat na sjezdu České lékařské komory, který se uskuteční v listopadu. Konkrétně ale ještě stačil dodat, že za posledních 10 let klesl počet ošetřovacích dnů akutní lůžkové péče minimálně o 20 procent.

„A je to dobře, že lékaři nesuší lidi v nemocnicích, zkracují hospitalizace a hodně oborů řeší zdravotní problémy ambulantně. Více nastupuje jednodenní péče. Je to nevyhnutelný trend, kterým jde celá západní Evropa a znovu platí , že problém nejde redukovat pouze na nemocnice. Z makro pohledu máme teď i z hlediska Evropy nadprůměrný počet lékařů,“ uzavřel svoji prezentaci ředitel ÚZIS.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková