Evropští lékaři jednali v Lublani. Jak se v jednotlivých zemích vyvíjí zdravotní systém a jaké překážky musí překonávat?

Po úvodním slovu a uvítání prezidentkou Slovinské lékařské komory prof. dr. Bojanou Beović následovala prezentace ministryně zdravotnictví dr. Valentiny Prevolnik Rupel, která hovořila o situaci v národním zdravotnictví, aktuálních trendech, aktivitách a výzvách, jimž slovinské zdravotnictví čelí a které korespondují s výzvami, s nimiž se potýkají i ostatní evropské země (např. stárnutí populace a s tím související zvyšující se tlak na zdravotnictví). Cestou k řešení těchto problémů je zefektivnění zdravotního systému a optimalizace nákladů ve vztahu k prospěchu pro pacienta. Ministryně v této souvislosti hovořila i o nutnosti optimalizace péče napříč poskytovateli a srovnání úrovně kvality poskytovaných služeb. Ve Slovinsku se zabývají  měřením spokojenosti pacientů s poskytovanými službami. Vnímají jako přínosné převzít a využít mezinárodně využívané metriky. 

Další na řadě byla prezentace prof. Tadeje Battelinoa na téma personalizované medicíny ve Slovinsku, speciálně ve vztahu k vzácným onemocněním a genetické analýze. 

Národní reporty

Informace prezentované národními delegacemi představují stále důležitější část zasedání CPME. A i když základní problémy, kterým musejí lékaři v Evropě čelit, jsou do značné míry obdobné, situace v jednotlivých zemích se liší. Národní reporty jsou zajímavým zdrojem poučení a je dobře, že jim současné vedení CPME vytváří dostatečný prostor. 

Slovinsko: 

Informace zasazeny do celkového kontextu základních informací o zemi. Za poslední roky se podařilo zvýšit počet lékařů, ale stále je 3,3 lékaře na tisíc obyvatel, což je lehce pod průměrem EU. Stávka za zvýšení platů lékařů nezískala podporu ani od zdravotních sester, ani od médií a skončila neúspěchem. Za deset let se sice počet lékařů v zemi zvýšil o 26 procent, ale ve skutečnosti se kvůli změnám v medicíně a pokračující feminizaci nedostatek pracovních sil prohloubil. 

Stále deset procent absolventů LF po ukončení studia odchází, a to především do Rakouska. Insuficientní financování způsobí posun od veřejného k soukromému zdravotnictví, a tím k rozdělení na dvě úrovně zdravotní péče, tedy rozdílné pro bohaté a pro chudé. Slovinská lékařská komora s tímto trendem nesouhlasí, ale nemá sílu jej zvrátit.

Francie: 

Ve Francii se jako v první zemi na světě právo na potrat stalo ústavním právem. V reálném životě to sice zásadní změnu v přístupu k dobrovolnému přerušení těhotenství nepředstavuje, je to však symbolické gesto. Dne 10. 3. 2024 po dlouhých odkladech předložil prezident Macron zákon o „pomoci zemřít“. Dle lékařské komory, která s návrhem nesouhlasí, se jedná o kombinaci eutanazie a asistované sebevraždy. Pravidla by měla platit pouze pro Francouze.

Francouzská lékařská komora zatím stále marně požaduje zpřísnění pravidel pro výkon tzv. estetické medicíny, která na rozdíl od plastické chirurgie není v podstatě nijak regulována. Cílem je zajistit kvalitu a bezpečnost pro pacienty. 

Maďarsko: 

Po několika letech, kdy se Maďarská lékařská komora jednání CPME neúčastnila, vystoupil na konferenci její nově zvolený prezident dr. Péter Zoltán Álmos, který na statistických údajích doložil, že maďarský zdravotní systém v porovnání s Evropou má co dohánět. Zdravotní stav maďarské populace je však špatný především kvůli nezdravému životnímu stylu většiny populace. 

Počty lékařů a sester jsou nízké a potýkají se také s nedostatkem lékařů v primární péči a jejich vysokým věkem. V Maďarsku je poměrně vysoká míra úmrtnosti na rakovinu. Motivace lékařů je nízká, podporovaná také přístupem médií a politiků, kteří zdravotníky neustále obviňují. Členství v komoře je od roku 2023 nepovinné. V současnosti sice zůstává v komoře 33 400 členů, což je 80 procent, ale budoucnost je nejistá. Komora musí reagovat na změnu pravidel svého členství a omezení kompetencí tím, že přizpůsobí záběr své činnosti tak, aby v první řadě hájila zájmy svých členů jako jejich „odborová“ organizace. Disciplinární systém i dohled nad etikou výkonu lékařského povolání sice převzal stát, ale ve skutečnosti žádný systém registrace lékařů neexistuje, takže ani není známo, kolik lékařů v zemi je. Bez zásadních změn se zdravotnictví v Maďarsku bude dále rozpadat. Obrovským problémem jsou špatné pracovní podmínky, nízká odměna za práci a nepřátelský přístup části politiků, médií a společnosti vůči zdravotníkům. 

Polsko: 

Minulá vláda se obrátila s oficiální výzvou na Ústavní soud, aby rozhodl, zda povinné členství v Polské lékařské komoře, která sdružuje rovněž stomatology, není v rozporu s ústavou. Nová vláda tento podnět stáhla. Polská komora tak nemusela čelit jednání, jaké na podzim 2008 s úspěchem absolvovala u Ústavního soudu ČLK. 

Finsko: 

Nová vláda zformovaná v červnu 2023 přichází s programem „Silné a odpovědné Finsko“, jehož součástí jsou návrhy na omezení některých práv zaměstnanců. Dají se očekávat nepokoje. Přesto Finsko v průzkumech vychází jako „nejšťastnější země světa“, i když možná ne s nejšťastnějšími lidmi.

Rakousko: 

Rakouská lékařská komora se také potýká se současnou vládou, jejíž přístup k lékařům je spíše nepřátelský. Jako by se evropští ministři zdravotnictví domluvili, že budou vůči lékařům vystupovat nepřátelsky. 

V Rakousku sice, obdobně jako v ostatních vyspělých státech, roste celkový počet lékařů, avšak pracující lékaři stárnou, pokračující feminizace s sebou nese logickou neochotu lékařek pracovat přesčas a na plné pracovní úvazky. K zajištění potřebné zdravotní péče je tak třeba stále větší počet lékařů. Současně mladí lékaři nejsou ochotní pracovat přesčas, tak jako byli zvyklí jejich starší kolegové. Cílem rakouské vlády je v podstatě za každou cenu zlevnit poskytování zdravotní péče. Vláda se snaží obcházet komoru a nahrazovat kolektivní smlouvy individuálními kontrakty, které jsou pro lékaře méně výhodné.

Česko: 

Prezident ČLK dr. Kubek prezentoval podzimní protestní akci „Lékaři jsou jenom lidi“. Vysvětlil příčiny dlouhodobé nespokojenosti lékařů. Pomyslnou rozbuškou akce, kterou zahájila Sekce mladých lékařů ČLK a již podpořily lékařské (LOK-SČL) i zdravotnické (OSZSP) odbory, byla diskriminační novela zákoníku práce, která legalizovala zdvojnásobení „dobrovolného“ počtu přesčasových hodin pro lékaře a lékařky. Vysvětlil, že přesčasová práce není zejména v případě mladých lékařů a lékařek v nemocnicích vůbec dobrovolná. K této práci je nutí nejenom nízké platy a mzdy za základní pracovní dobu, ale také libovůle zaměstnavatelů, kteří jim mohou prodlužovat a komplikovat přístup k atestačním zkouškám, a v neposlední řadě pak nepsaná pravidla vzájemné kolegiality. Akci podpořila celá ČLK a její hlavní představitel dr. Přáda byl zvolen viceprezidentem ČLK. 

První fázi akce ukončila kompromisní dohoda podepsaná s vládou ČR 8. 12. 2023. Bezprostředním výsledkem bylo zrušení diskriminačního ustanovení v zákoníku práce a dále pak zvýšení platů a mezd lékařů v nemocnicích o cca 200 euro v případě absolventů, o cca 320 euro u lékařů se základním vzdělávacím kmenem a o cca 600 euro v případě lékařů se specializovanou způsobilostí. Ostatním zaměstnancům byly platy a mzdy zvýšeny o pět procent. Ministerstvo zdravotnictví se rovněž zavázalo provést dílčí změny v systému vzdělávání, které by měly zajistit férové dodržování pravidel. Plnění těchto závazků, byť s regionálními problémy, se ve většině nemocnic uskutečnilo či uskutečňuje. 

Akce a její výsledky byly ze strany účastníků konference považovány za velký úspěch. Oceňována je zejména podpora ze strany podstatné části sdělovacích prostředků a dále pak udržení jednoty nemocničních lékařů s ostatními zdravotníky zde pracujícími.

Dr. Kubek na závěr upozornil, že splnění dalších závazků vlády ČR, tedy komplexní změna zákoníku práce, a především přijetí speciálního zákona, který by sjednotil odměňování zdravotníků v lůžkových zdravotnických zařízeních, jež mají smlouvu s veřejnými zdravotními pojišťovnami, a vytvoření speciální tarifní tabulky, která bude garantovat lékařům za základní pracovní dobu příjem ve výši 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy v závislosti na dosažené kvalifikaci a délce praxe, zůstává nejisté. Rovněž specializační vzdělávání vyžaduje změny mnohem hlubší, pokud nemá zůstat jednou z příčin prohlubujícího se nedostatku lékařů v České republice.

Lékařskou komoru i odborové organizace čeká ještě mnoho práce a nelze vyloučit nutnost opakování protestní akce, která nebyla žádnou stávkou, ale pouhým dodržováním platných zákonů. 

Velká Británie: 

Protest mladých lékařů trvá v různých obměnách již řadu měsíců. Britská lékařská asociace (BMA) nadále apeluje na vládu, aby se posunula v přípravě dohod pro mladé lékaře, a zabránila tak dalším stávkám. BMA zajistila navýšení mezd pro lékaře na úrovni konzultanta.

Specialisté odmítli předloženou nabídku, bude se vyjednávat nová. Praktici budou o změně svých kontraktů hlasovat v referendu. Pokračuje problém s „rozostřováním“ rozdílů mezi kvalifikovanými lékaři a „léčebnými“ profesemi bez patřičné kvalifikace (v terminologické rovině). Kolikrát není pacientům či jejich příbuzným ani známo, že nebyli vyšetřeni plně kvalifikovaným lékařem. Posouvá se legislativa v této rovině, aby bylo zřejmé, jaká je role a odpovědnost těchto „lékařských asistentů“ (physician associate). Po brexitu se situace v britském zdravotnictví výrazně zhoršila. 

Chorvatsko: 

Před rokem se uskutečnil největší protest lékařů, do kterého se aktivně zapojil každý pátý lékař v zemi. Akce byla úspěšná. Počátkem března konečně prošla parlamentem úprava zlepšující postavení mladých lékařů. Všechny zastaralé kontrakty, které rezidenty přísně penalizovaly za ukončení pracovního poměru, by měly být přepracovány do 90 dnů. Tato změna přišla po cca deseti letech úsilí na straně Chorvatské lékařské komory. Úprava nakonec prošla parlamentem jednohlasně. 

Foto: MUDr. Jan Přáda a MUDr. Milan Kubek na zasedání CPME v Lublani (zdroj: CPME)

Jednání v pracovních skupinách

Zástupci ČLK se zúčastnili jednání ve třech pracovních skupinách.

Etika

Pracovní skupina zaměřená na principy a etiku lékařské profese a postavení pacientů (Principles, Patients & Ethics), kde byl k projednání a připomínkování předložen návrh Stanoviska k  nezávislosti lékařské profese (CPME 2024/019 REV1 – DRAFT Statement on the independence of the medical profession). Následovala zpráva o činnosti Fondu na podporu zdravotníků na Ukrajině (CPME 2024/035 Update on Ukraine Medical Help Fund).

Digitalizace

V rámci pracovní skupiny pro digitalizaci zdravotnictví (Digital Health) byl k diskusi a připomínkování předložen dokument k Systému elektronické zdravotní dokumentace (CPME 2024/004 REV7 Electronic Health Record Systems) a představena zpráva k GDPR (CPME 2024-016 Report on the General Data Protection Regulation).

Organizace zdravotnictví

Pracovní skupina zaměřená na odbornou praxi a zdravotní systémy (Professional Practice & Health Systems) projednávala dokumenty týkající se kvality studia na lékařských fakultách (CPME INFO 2023/110 Report of the CPME members’ webinar on ‘The Quality of Basic Medical Education’, INFO 2024/017 Commission Delegated Directive amending Directive 2005/36/EC as regards minimum training requirements for the professions of nurse responsible for general care, dental practitioner and pharmacist), pracovních podmínek lékařů a plánování personálního zajištění lékařské péče s ohledem na potřeby samotných lékařů (CPME INFO 2024-024 Medical Workforce Planning). Diskutován byl program konference o budoucnosti evropské zdravotní unie, která proběhla ve dnech 26.–27. 3. 2024 v Bruselu. 

Plenární zasedání

Výkonný výbor, jehož jedním z viceprezidentů byl po dvě funkční období také prezident ČLK dr. Kubek, pracuje nyní ve složení:

• dr. Christiaan Keijzer (Nizozemí) – prezident
• prof. dr. Raymond Walley (Irsko) – 1. viceprezident
• dr. Martin Balzan (Malta) – viceprezident
• dr. Jacqueline Rossant-Lumbroso (Francie) - viceprezidentka
• dr. Marjo Parkkila-Harju (Finsko) – pokladnice
• prof. Frank Ulrich Montgomery (Německo) - bývalý prezident
• Sarada Das – generální sekretářka

Plenárnímu zasedání byl zasvěcen druhý jednací den. V úvodu jednání přivítal prezident CPME dr. Christiaan Keijzer formálně prezidenta Maďarské lékařské komory dr. Álmose zpět mezi členy CPME. Jednání v Lublani se bohužel na druhou stranu neúčastnil žádný zástupce Slovenské lékařské komory. 

Následovaly zprávy o činnosti prezidenta CPME dr. Keijzera s reportem generální tajemnice CPME Sarady Das. Pokladnice CPME dr. Marjo Parkkila-Harju představila finální uzávěrku roku 2023, která byla plénem následně schválena. Následovalo představení rozpočtu, který byl rovněž schválen. Návrhy úprav zacílené na udržitelnost rozpočtu budou řešeny na dalším jednání v listopadu 2024. 

Dalším bodem na programu jednání bylo představení finální podoby letáku Health Czech 2024–2029, kterým CPME před volbami do Evropského parlamentu prezentuje priority evropských lékařů. 

Následovaly reporty přidružených organizací (WMA, EMSA, EUMASS) a evropských lékařských organizací (UEMS, UEMO, EJD, FEMS, CEOM, AEMH, EFMA/WHO).

V rámci plenárního zasedání byly dále k připomínkování předloženy a schváleny dokumenty připravené v rámci jednotlivých pracovních skupin a dopracované během dílčích jednání v průběhu prvního jednacího dne.

Řecká lékařská asociace požádala vyjádření podpory ze strany CPME pro své snažení zajistit férové odměňování řeckých lékařů. Své řecké kolegy a kolegyně jsme samozřejmě podpořili. Příští jednání CPME se bude s rozšířeným programem konat 7.–9. 11. 2024 v Amsterodamu.

Autor: Milan Kubek

Foto: CPME