Hlavička
Kauzy -
20/01/2025

Hry se směnami a příplatky v nemocnicích pokračují. Téměř 60 % lékařů považuje jejich vykazování za nepřehledné a netransparentní

Nepřehledné a netransparentní výplatní pásky, hry s přesčasy a příplatky, zkrátka chaos. To je celkem obvyklá praxe v některých českých nemocnicích. Zatímco u mnoha běžných zaměstnanců je jasně daná směna, pracovní doba a případný přesčas, v mnoha nemocnicích se obyčejný smrtelník dostává ke správnému výpočtu svého platu velmi složitě. Změnit to měla novela, která vstoupila v platnost v srpnu loňského roku. Jak ale ukazují výsledky nového průzkumu Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SML ČLK), které má web Našezdravotnictví.cz exkluzivně k dispozici, kouzla s čísly dále pokračují.

reklama

reklama

Celkem 58,2 procenta lékařů v rámci průzkumu Sekce mladých lékařů České lékařské komory uvedlo, že vykazování směn a přesčasů je u nich v nemocnici nesrozumitelné a netransparentní. 

S účinností od 1. srpna 2024 má přitom zaměstnanec ve zdravotnictví v souladu s ustanovením § 114a zákoníku práce nárok na příplatek za zvýšenou zátěž danou výkonem práce ve směně delší nežli 12 hodin. Výše tohoto příplatku, který takto zaměstnanci náleží za 13. a každou další hodinu práce odvedené ve směně, je nejméně 20 % průměrného výdělku dotčeného zaměstnance. 

Člověk by řekl, že je to celkem jednoduché. Odpracuji první část směny a za druhou část 24hodinové směny dostanu příplatek. Jenže opak je pravdou. Ukázkou jsou už samotné výplatní pásky, které jsou v mnoha nemocnicích tak složité, že i člověk s ekonomickým vzděláním má problém se v nich vyznat. Vykazování totiž často neprobíhá po dnech či týdnech, ale měsících, což celou věc dost komplikuje a my si postupně vysvětlíme proč.

reklama

„Jsou nemocnice, kde vystavují srozumitelné výplatní pásky. Jenže mnoho nemocnic je schválně zpracovává tak, aby jim lékař nerozuměl,“ upozornil předseda Sekce mladých lékařů ČLK MUDr. Dalibor Veselý.

„Při vykazování přesčasové práce se totiž stále v řadě nemocnic podvádí a zákoník práce je obcházen či porušován. Oficiální výkazy práce se tak liší od skutečnosti. A v konečném důsledku si pak zaměstnanec ani nemůže překontrolovat, zda dostává za svoji práci řádně zaplaceno,“ osvětlil situaci v mnoha nemocnicích i prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek.

Tuto zkušenost má i jeden z lékařů z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, který si nepřál být jmenován, ale jeho identitu známe: „U nás nejsou výplatní pásky vůbec přehledné a nikdo se v nich nevyzná. Jeden člověk od nás si ale celou problematiku nastudoval a vytvořil algoritmus, kam se zadají přesně po dnech odpracované hodiny, a ten vygeneruje výsledný správný plat, který zaměstnanci náleží. Je to ale naše vnitřní aktivita. Když pak zjistíme nesrovnalosti, požádáme personální oddělení o nápravu.“

Vykazování 24hodinových směn se přitom liší nejen mezi jednotlivými nemocnicemi, ale také mezi jednotlivými klinikami, což celou záležitost ještě více komplikuje. 

Jak doplnil pro web Našezdravotictví.cz advokát spolupracující s právní kanceláří České lékařské komory (ČLK) Mgr. Aleš Buriánek, ustanovení § 142 blíže nespecifikuje, co musí být ve výplatní pásce uvedeno. „Z ustanovení však vyplývá, že by měl být doklad srozumitelný a v případě žádosti zaměstnance by měl zaměstnavatel doložit další doklady, ze kterých bude možné konkrétní údaje zkontrolovat/ověřit. V případě porušení povinností zaměstnavatele je možné se obrátit na Státní úřad inspekce práce, resp. na příslušný oblastní inspektorát práce,“ doplnil Buriánek.

Chaos ve vykazování příplatků

Nepřehlednost ale potvrzují i výsledky kontrol inspektorátů práce v nemocnicích napříč Českem za poslední dva roky, podle nichž lékaři odpracovali protizákonně třeba i stovky hodin, někteří neměli práci navíc správně proplacenou, další zase nedostávali volno tak, jak podle zákona měli. A tento trend očividně mnohde pokračuje.

Z průzkumu, který proběhl v listopadu loňského roku, totiž dále vyplývá, že téměř 33 % lékařů si není jistých, v jaké formě příplatek za 13. a další hodinu směny dostávají. Dalších 22,3 % lékařů má příplatek za přesčas a 21,5 % nedostává příplatek žádný. Podle advokáta Buriánka, pokud nemocnice nevyplácí příplatek za 13. a další hodinu práce ve 24hodinové službě, pak se zjevně jedná o model složení směny a práce přesčas.

Graf: Pokud sloužíte směny delší než 12 hodin, dostáváte příplatek? V jakékoliv formě, v dalších otázkách bude specifikováno.

Vedle příplatku za 13. a každou další hodinu ve směně se totiž ve zdravotnictví využívají ještě příplatky za práci přesčas, které činí minimálně 25 % průměrného výdělku (o víkendu je to 50 %).

„V praxi (v níž zpravidla nedochází k navyšování příplatků nad uvedený minimální rámec stanovený zákonem) je tedy pro zaměstnance obvykle výhodnější, pokud má 24hodinovou službu rozdělenou na 12 hodin práce ve směně a 12 hodin práce přesčas, která je placena lépe než práce ve 13. a každé další hodině ve směně,“ vysvětluje právník Buriánek. Proto se taky v některých nemocnicích slepuje 12hodinová služba a následně přesčas místo delší směny.  

Aby ale nebylo možné mezi těmito dvěma režimy jen tak kličkovat, je určující hlavně rozvržení pracovní doby, s nímž je zaměstnavatel povinen zaměstnance prokazatelně seznámit nejméně dva týdny před výkonem takto rozvržené práce. 

„Zaměstnanec by tak měl vždy během výkonu práce vědět, zda pracuje v režimu směny, nebo v režimu práce přesčas. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že jak směny delší nežli 12 hodin, tak většina práce přesčas (tj. všechny přesčasy nad 150 hodin nařízené práce přesčas ročně) podléhají individuální dohodě se zaměstnancem, v níž je možné si sjednat i pravidla, jak budou 24hodinové služby koncipovány. Jakkoliv tedy obecně platí, že o rozvržení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel, právě v těchto dohodách jej může sám zaměstnanec limitovat a zabránit mu, aby služby stavěl tak, aby to pro zaměstnance bylo nevýhodné,“ dodal právník.

Dle § 78 zákoníku práce se přitom směnou rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Práce přesčas je pak ve stejném ustanovení definována jako práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Laicky přeloženo, když je práce naplánovaná a odsouhlasená, k práci přesčas by vlastně nemělo běžně docházet. Jsou to mimořádné přesčasy. Běžně se tak ale děje, a to hlavně kvůli mnohdy nejasným formulacím v zákonech a dalších právních předpisech, které umožňují několik způsobů výkladu.

„Právníci tomu říkají ‚legislativní humus‘, který je někdy produktem neschopnosti, ale občas i zlého úmyslu. Jde o takové chytračení, kdy politici pod tlakem ustoupí stranou a zdánlivě vyhoví, aby současně připravili kličku, která jim umožní závazky neplnit. Někteří zaměstnavatelé pak takových nejasností zneužívají k tomu, aby zaměstnancům zkrátili jejich nárok na peníze,“ vysvětlil prezident ČLK Kubek.

Náhradní volno, které maže příplatky

A na to navazuje snad největší nešvar v nemocnicích, se kterým jsme se při dotazování lékařů setkali. Když odpracují 24hodinovou službu, samozřejmě po práci musí nastat volno. Jenže v mnoha nemocnicích jim následné osmihodinové volno vedou jako volno náhradní. Jde o slovíčkaření, ale v případě náhradního volna se příplatek za práci přesčas vyplácet nemusí. A toho celkem nemocnice využívají.

„Běžnou praxí v mnoha nemocnicích bývá, že je 24hodinová směna rozdělena do tří osmihodinovek. První osmihodinovka je placena běžnou sazbou. Druhá osmička se běžně taky počítá za běžnou sazbu a až třetí osmička začínající v 10 večer má noční příplatek 20 %. Další den máme osm hodin volna, jenže nemocnice těchto osm hodin, co jsme si nasloužili předešlý den, rovnou vezmou a zkrouhnou z fondu pracovní doby. Takže de facto nakonec vznikne osm hodin běžného času, druhých osm hodin se přesune do druhého dne a nočních osm hodin zůstane s příplatkem,“ uvedla na příkladu místopředsedkyně SML ČLK MUDr. Monika Hilšerová. 

To potvrzuje i zaměstnanec z FN Královské Vinohrady: „Pokud máte 24hodinovou službu, tak z těch 16 hodin, které jsou přesčasem, nám osm hodin neproplatí, protože druhý den máme náhradní volno. Je to status quo, který tu funguje dlouhodobě, a nejsme schopni prosadit nápravu.“ Web Našezdravotnictví.cz poslal FN Královské Vinohrady žádost o vyjádření, ale ani po týdnu jsme ho nedostali.

Jak ale upozorňuje právník, jestliže by nemocnice zaměstnanci žádný z příplatků nevyplácela a ani to nebylo v případě přesčasů kompenzováno náhradním volnem, jednalo by se o postup protiprávní se všemi negativními právními dopady pro nemocnici jako zaměstnavatele. 

„Kromě žaloby zaměstnance na doplacení takto vzniklého dluhu na odměně za práci by v takovém případě zaměstnavateli hrozila i pokuta ze strany orgánů inspekce práce, které mohou zaměstnavateli v případě zjištěného porušení povinností týkajících se odměňování zaměstnanců uložit pokutu až do výše 2 000 000 korun,“ varoval Buriánek.

Jak jsou na tom další nemocnice?

I když průzkum ukazuje, že se chyby ve vykazování týkají většiny nemocnic, existují výjimky. Se směnami a příplatky se nějak popasovali například ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.

„Naše nemocnice se na jednu stranu snaží co nejvíce snížit finanční zátěž, na druhou stranu se nám snaží v rámci zákona co nejvíce vyjít vstříc oproti jiným nemocnicím, co třeba vidím v Pardubickém kraji,“ pochválil změny MUDr. Pavel Trávníček z Neurochirurgické kliniky ve FN Hradec Králové. Zde se také nyní finišuje nová kolektivní smlouva, která by měla situaci ještě zlepšit. 

„Příplatek ve výši 20 % za 13. až 24. hodinu ve směně poskytujeme v souladu se zákoníkem práce a žádné nedostatky nevnímáme,“ potvrdil mluvčí FN Hradec Králové Ing. Jan Špelda. Co se týče výplatních pásek, tak množství položek a způsob jejich výpočtu jsou podle Špeldy dány platnou legislativou a případně kolektivní smlouvou nebo vnitřním platovým předpisem a z tohoto důvodu je nutné považovat výplatní pásky za transparentní. 

„Případná subjektivní nepřehlednost je způsobena složitostí výpočtu zákonných složek platu. Od 1. ledna 2025 jsme se dohodli s odborovými organizacemi na zjednodušení struktury příplatků, které jsou poskytovány nad rámec povinných zákonných složek platu, což by mělo vést i ke zjednodušení výplatní pásky,“ dodal mluvčí královéhradecké fakultní nemocnice.

Personální a mzdový systém se podařilo automaticky nastavit také ve FN Brno. „Žádné směny nemažeme, 24hodinové směny u nás lékaři nevyužívají. Pracují nejčastěji v režimu 12hodinových směn, na které v případě provozních potřeb navazuje práce přesčas, která je ohodnocena vyšším příplatkem (25 % ve všední den a 50 % víkend),“ uvedl mluvčí nemocnice Mgr. Pavel Žára. 

Stejně tak jsou výplatní lístky členěny na konkrétní položky. „Na základě komunikace s mladými lékaři jsme postupně v průběhu roku 2024 provedli několik jednání s vysvětlením jednotlivých položek i jejich výpočtů, vždy na žádost konkrétní kliniky. Aktuálně pracujeme na změně podoby výplatních lístků, abychom dosáhli ještě lepšího efektu jejich porozumění, ale tato aktivita nemá souvislost s novelou zákona,“ doplnil mluvčí FN Brno.

Jeho slova potvrdila i jedna z tamních lékařek, která si nepřála být jmenována. „Vykazování přesčasů funguje u nás na oddělení dobře. Hodně z našich doktorů vstoupilo do odborů a účastnilo se předloňské akce ‚Nebuď mýval‘. Díky tomu jsme také získali jakousi sílu a zatlačili jsme na vedení a dosáhli zlepšení. Co vím, tak naše nemocnice má oproti ostatním nemocnicím nadstandardní podmínky.“ Zároveň ale popřela, že by tamní lékaři neměli 24hodinové směny. 

Je to tedy opravdu nemocnice od nemocnice, a jak se shodují zástupci Sekce mladých lékařů ČLK a lékaři pracující v nemocnicích, kde k pozitivní změně došlo, na změnu se musí tlačit odspodu. Aktuálně to vypadá, že dokud lékaři nebudou chtít lepší pracovní podmínky a větší přehlednost ve vykazování, nic se nezmění.

„Je nicméně ostuda, že za dodržování zákoníku práce se zde musí prát sami zaměstnanci. Lékař má chodit do práce a léčit pacienty, na hlídání dodržování pracovních podmínek tu máme institucí několik. Úřad práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí a v neposlední řadě Ministerstvo zdravotnictví musí začít důsledně vymáhat platné předpisy, jinak se systém nikdy nespraví a z dlouhodobého hlediska bude směřovat ke kolapsu. A to přece nikdo nechceme," uzavírá MUDr. Dalibor Veselý.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama