K lepší koordinaci a dostupnosti péče má pomoci Národní institut pro kvalitu a excelenci zdravotnictví

Národní institut pro kvalitu a excelenci zdravotnictví by podle vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka neměl být novou kamennou budovou, která dál nabobtnává administrativu a úřednický aparát. Činnost se rozvíjí na základě připravených projektů, které mají své vlastní financování. V čele NIKEZ stojí výkonná rada (MZ ČR) a řídicí rada (zástupci institucí celého resortu). 

„Koordinující těleso neleze nikomu do zelí. Nemění žádné kompetence v resortu zdravotnictví. Pozice a role krajských úřadů, zdravotních pojišťoven, Státního zdravotního ústavu a dalších nadále zůstávají netknuty. Chce jen, aby nad tím běžely zastřešujícím způsobem projekty a zhruba 10 programových cílů,“ řekl na konferenci NIKEZ ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Jelikož cíle institutu jsou poměrně velké, najdeme pod ním hned několik již probíhajících projektů a další jsou v plánu. Které?

Dané postupy a centra vysoce specializované péče

Mezi hlavní projekty NIKEZ patří zavedení systému hodnocení kvality center vysoce specializované péče, optimalizace úhrad akutní péče a rozvoj elektronického objednávkového systému na klíčová vyšetření. 

„Je potřeba posílit dostupnost péče správně definované klinickými doporučenými postupy, aby pacient měl vyšetření ve správný čas na správném místě a vyšetření se neopakovala stále dokola. To je bolest českého zdravotnictví, že pacient někam přijde, udělají mu vyšetření, přijde do dalšího zařízení, opět vyšetření a dál se opakují. My toto likvidujeme díky klinicky doporučeným postupům, kterých přibude v dalším roce a půl zhruba 120. Měl by to být automaticky nastavený kontinuální proces. Abychom měli standard, který je dostupný i v Německu, ve Francii, Anglii nebo Spojených státech amerických,“ uvedl na konferenci NIKEZ Válek.

Tyto postupy by měly ale podle Válka zároveň říkat, že pacient by měl být v nějakém zařízení pro konkrétní péči. Tím se také urychlí jeho cesta k léčbě. „Proto definujeme, že ta centra musí mít svůj spád, odkud pacienta musí objednat ve stejných termínech bez ohledu na to, jestli bydlí blízko, nebo daleko od centra, ale podle závažnosti stadia. Proto také standardizujeme zápisy indikačních komisí,“ upřesnil Válek.

Centra vysoce specializované péče jsou přitom jedním z hlavních pilířů NIKEZ. „Myslím, že nikdo dnes nebude debatovat o tom, že by se v Bedřichově mělo začít transplantovat srdce nebo játra, protože se transplantují na dvou pracovištích v ČR. Velmi podobná situace je ale s karcinomem pankreatu. Čili podle incidence, prevalence pacientů, které jsou ve stadiích jasně dány, víme, že pokud správně nastavíme gastroenterologická centra, tak umíme detekovat tumor menší než půl milimetru,“ vyzdvihuje jejich důležitost ministr zdravotnictví s tím, že úspěch operace karcinomu pankreatu je přímo úměrný velikosti zachyceného tumoru. 

I proto ministerstvo zdravotnictví plánuje spustit včasnou diagnostiku rizikových skupin karcinomu pankreatu. „Tím pádem se u těchto pacientů signifikantně zlepšuje pravděpodobnost pětiletého přežití. Proto musí být republika dobře rozdělena do center a ta centra se musí národem systematicky zabývat, aby předoperační a pooperační mortalita byla minimální,“ řekl Válek a dodal, že celý tento systém by měl nastavit právě NIKEZ a politici se do toho neplést.

Čekací lhůty

Další problematickou oblastí jsou stále se prodlužující čekací lhůty ve zdravotnických zařízeních. Podle Duška je průměrná čekací doba na vyšetření 76 dní a tyto lhůty se dlouhodobě prodlužují.

„Čekací doba je velmi variabilní podle klinického stavu. Proto v elektronické žádance chceme jasně definovat vyšetření v režimu statim (indikuje lékař u pacientů ve vážném stavu a při akutní změně stavu hospitalizovaných pacientů, pozn. red.), aby nebyla dlouhá čekací doba,“ uvedl Válek s tím, že to není až tak důležité kvůli akutnímu stavu pacienta, ale je absurdní, aby pacient ležel v nemocnici 14 dní a čekal na vyšetření. Dlouhé čekací lhůty zhoršují efektivitu systému a prodražují ho.

V řešení lhůt má také pomoci NIKEZ, který sleduje čekací lhůty na klíčová preventivní a diagnostická vyšetření. Plánuje se rozšíření systému o elektronické žádanky na vyšetření, které by měly zlepšit dostupnost péče. Součástí je systém včasného varování, pokud se čekací lhůty dlouhodobě horší, a systém včasných opatření k posílení kapacit, včetně případného rozšíření sítě pracovišť.

Datový most

Dalším z cílů, k jejichž dosažení by měl NIKEZ pomoci, je posílení role prevence a posílení odpovědnosti pacientů za prevenci. Ze strany ÚZIS se buduje datový most, který bude podporovat porovnávání poskytovatelů. 

„Vždy se porovnávají spíše nemocnice, ale díky práci Národního screeningového centra nově přibude také systém porovnávající dostupnosti preventivních vyšetření v ordinacích praktických lékařů,“ popsal Dušek.

Systém pak zasílá srovnávací data jednotlivým praktickým lékařům a hodnotí parametry preventivních programů ve srovnání s celkem a vyhodnocení probíhá na úrovni regionů i jednotlivých poskytovatelů.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková