Každý třetí Čech se setká s rakovinou. Pacienty má rychleji provést systémem koordinátor péče

Zdravotní pojišťovny vydávají na onkologickou léčbu ročně téměř 60 miliard korun a stále více investují také do prevence a včasného záchytu. I díky tomu se dlouhodobě zlepšují výsledky léčby, dožití i šance na úplné vyléčení.

Právě na význam prevence, včasné diagnostiky i systémových změn upozornil letošní Světový den boje proti rakovině, který připadl na 4. února. A současně přinesl jednu zásadní novinku: Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o zavedení koordinátorů onkologické péče v komplexních onkologických centrech.

Koordinátor jako nový průvodce pacienta systémem

Od ledna 2026 budou ve všech patnácti komplexních onkologických centrech v České republice nově působit koordinátoři onkologické péče. Jejich úkolem je provést pacienta celým procesem diagnostiky a léčby tak, aby se zkrátily čekací doby, snížil stres nemocných a léčba mohla začít nejen včas, ale i efektivněji s vyššími šancemi na úspěšné uzdravení. Zpočátku se koordinátoři zaměří zejména na takzvané fast track diagnózy, tedy agresivní onkologická onemocnění s rychlým průběhem, jako je karcinom plic nebo slinivky břišní.

Zavedení této role je reakcí na rostoucí onkologickou zátěž, která souvisí především se stárnutím populace. Přestože česká onkologie patří v mezinárodním srovnání ke špičce a výsledky léčby se dlouhodobě zlepšují, pacienti se stále často potýkají s nepřehlednou cestou mezi jednotlivými pracovišti a dlouhými čekacími lhůtami.

„Čas hraje v onkologii skutečně zásadní roli. Zavedení koordinátorů je konkrétní krok, který pomůže zkrátit cestu pacienta k léčbě a zvýšit šanci na úspěšnou terapii. Díky nim zabráníme tomu, aby pacienti bloudili systémem, posílíme spolupráci mezi lékaři a pacientskými organizacemi a dlouhodobě zlepšíme celkovou kvalitu onkologické péče v Česku. Jde o změnu, která má potenciál každoročně zachránit stovky lidských životů,“ vyzdvihl důležitost koordinátorů ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Koordinátor onkologické péče se tak stává doslova průvodcem pacienta systémem – zajišťuje návaznost vyšetření, domlouvá termíny, propojuje praktické lékaře, specialisty a onkologická centra a pomáhá pacientovi orientovat se v náročné životní situaci. První koordinátoři budou v centrech od ledna 2026 reálně pracovat s pacienty. Koordinátora péče by měl za pacienta oslovit jeho praktický lékař, nebo specialista, který u něj podezření na nádor vysloví. 

„Cesta onkologického pacienta dnes často připomíná chaotickou procházku. Koordinátor ji má narovnat, zrychlit a zpřehlednit. Pokud dokážeme zkrátit dobu mezi podezřením na nemoc a zahájením léčby, můžeme také výrazně zlepšit výsledky léčby,“ uvedl Marián Rybář, datový analytik Ministerstva zdravotnictví ČR a jeden z autorů koncepce. Zároveň upozornil, že koordinátor uleví zdravotníkům od části organizační a administrativní zátěže a může přispět i k úsporám nákladů, například omezením duplicitních vyšetření.

Nejčastější diagnózy a zlepšující se prognózy

Mezi nejčastější zhoubné nádory patří u mužů karcinom prostaty, u žen rakovina prsu. Společně s nádory tlustého střeva a konečníku a nádory plic tvoří přibližně polovinu všech onkologických diagnóz. Nákladovým faktorem jsou především centrové a inovativní léky, které však zásadně zlepšují prognózu pacientů.

„Zejména centrové léky jsou velkým nákladovým faktorem. Investuje se jak do inovativních metod léčby, tak do podpory prevence a včasného záchytu. To se v souhrnu projevuje zejména na zlepšujících se číslech přežití,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Šance na pětileté přežití závisí především na typu nádoru a na tom, v jakém stadiu je onemocnění zachyceno. Nejhorší prognózu mají nádory slinivky, jater, žlučových cest a jícnu, kde se pětileté přežití pohybuje jen v nízkých desítkách procent. Na opačné straně spektra stojí nádory štítné žlázy, varlat či prostaty, u nichž pravděpodobnost pětiletého přežití přesahuje 96 procent. Při srovnání se situací před deseti lety je přitom prakticky u všech typů rakoviny patrné zlepšení, výrazně například u leukemií, mnohočetného myelomu či nádorů ledvin.

Prevence v praxi: konkrétní čísla z nemocnic a pojišťoven

Význam prevence a screeningu potvrzují i data z jednotlivých zdravotnických zařízení. Například Uherskohradišťská nemocnice během jediného roku zachytila desítky zhoubných nádorů prsu v rámci screeningových mamografií a další desítky při diagnostických vyšetřeních u žen s obtížemi. Přesto se preventivních mamografií pravidelně účastní jen zhruba 60 procent žen, které na ně mají nárok. Nemocnice zároveň eviduje rostoucí zájem mužů o vyšetření prostaty v rámci preventivních akcí, jako je Movember, a upozorňuje i na význam screeningu kolorektálního karcinomu, který dokáže nejen nádor včas odhalit, ale v řadě případů mu zcela předejít odstraněním přednádorových polypů.

Také zdravotní pojišťovny upozorňují, že prevence a včasný záchyt jsou klíčové nejen pro pacienty, ale i pro udržitelnost systému. Jen Česká průmyslová zdravotní pojišťovna hradila v posledních letech léčbu desítek tisíc onkologických pacientů ročně a náklady na tuto péči každoročně rostou. Zároveň pojišťovny podporují očkování, zdravý životní styl i účast na preventivních prohlídkách a screeningových programech.

Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny patří rakovina prsu a prostaty dlouhodobě k nejčastějším onkologickým onemocněním a účast ve screeningových programech sice roste, stále ji však nevyužívá významná část populace. Přitom právě včasný záchyt výrazně zvyšuje šanci na úspěšnou a šetrnější léčbu.

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

Systémové změny jako klíč k budoucnosti

Zavedení koordinátorů onkologické péče je součástí širší reformy, která stojí na několika základních principech: důsledné prevenci a včasném záchytu, zkracování čekacích lhůt, lepší koordinaci mezi pracovišti, rozumném rozdělení péče mezi centra a regiony a systematickém vyhodnocování kvality. Na přípravě změn se podílely i pacientské organizace, které dlouhodobě upozorňují na problémy s orientací v systému a psychickou zátěž nemocných i jejich rodin.

Boj proti zhoubným, často preventabilním onemocněním patří mezi hlavní priority Ministerstva zdravotnictví, podle kterého přibližně čtvrtině závažných onemocnění lze předcházet a většinu ostatních je možné zachytit v časném stadiu. Právě kombinace prevence, kvalitní organizace péče a cílených systémových změn, mezi něž patří i zavedení koordinátorů onkologické péče, může v následujících letech významně zlepšit osudy onkologických pacientů v České republice.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock