Chronický kašel od dětství? Vyšetření ukázalo nádor typický pro nekuřáky

Zhoubný nádor plic jí lékaři diagnostikovali 10. května 2024 – a 14. června měla po operaci. Sama pacientka věří, že k rozvoji onemocnění přispělo velké množství stresu a traumatizujících událostí v jejím životě. Tyto těžkosti jí však zároveň pomohly projít operací i následnou léčbou s pragmatickým klidem.

Když vám kašel nedá spát

Kašel obtěžoval Bohumilu po několik desetiletí a vyslechla si za tu dobu řadu možných příčin. „Lékaři mě občas poslali na rentgen plic a na další vyšetření, nic ale nenasvědčovalo tomu, že bych byla astmatička. Na ORL dospěli k závěru, že kašlu kvůli refluxní chorobě jícnu, a tak jsem začala užívat léky,“ vzpomíná na chronické obtíže. 

Zlom přinesl podzim roku 2023, kdy se její zdravotní stav zhoršil. „Kašel už začal být tak úporný, že jsem nedokázala spát, a to ani vsedě. Vyzkoušeli jsme všechny možné léky, ale nic nezabíralo,“ ohlíží se za obdobím, které ji přivedlo zpátky na plicní oddělení. Zde rentgen ukázal nález, o kterém lékařka prohlásila, že je to astma, byť problémy se zadýcháváním pacientka vůbec neměla. Byla jen velmi vyčerpaná.

Fotografie: 2018 ve Viole na křtu vydání DVD Kočičí hra, znovuvydání knihy  a noveho kalendáře “Vaše Dana Medřická”. Knihu jsem napsala s Vaškem Vydrou. Na fotografii s hercem Josefem Somrem.

O měsíc později – v lednu 2024 – ji jiná lékařka, po zhlédnutí RTG snímku, okamžitě poslala na CT. Bohužel termín byl 16. dubna. Výsledky se ošetřující lékařce nezdály, proto Bohumile zavolala, zda může snímky poslat ke konzultaci prof. Milanu Sovovi do Fakultní nemocnice Brno. Za čtyři dny lékařka pacientce volala, že za další tři dny nastupuje na brněnské klinice k hospitalizaci. 

Po bronchoskopii bylo ještě nutné nukleární vyšetření. Ošetřující lékařka na nic nečekala: „V Brně byste měla termín až 26. června, ale já jsem si vás dovolila objednat na příští pátek 10. května do Olomouce. A hned patnáctého přijdete k profesorovi Sovovi,“ zněly rozhodné instrukce lékařky. Odborník ji urychleně odeslal na hrudní chirurgii. „26. června, kdy bych měla termín v Brně na nukleárce, jsem už měla 12 dní po operaci! Za skvělou návaznost péče vděčím tomu, že se lékaři nespokojili s dlouhými termíny, naopak reagovali rychle a aktivně,“ doplňuje pacientka.

Na těžkou diagnózu ji život připravil

„Lékař na hrudní chirurgii na mě během vyšetření otočil monitor a zcela na rovinu mi sdělil, že mám v plicích zhoubný nádor s metastázami. Rovnou mi také vysvětlil, jak povede operaci a ujistil mě, že bych po zákroku neměla mít žádné velké jizvy,“ líčí další průběh Bohumila. 

Vybavuje si, že ve chvíli, kdy jí lékař sděloval onkologickou diagnózu, cítila paradoxně klid – a nikoli paniku. Tuto schopnost reagovat s chladnou hlavou zpětně připisuje především tomu, že v průběhu života prošla mnoha těžkostmi – počínaje pohlavním zneužíváním v dětství a konče úmrtím manžela v době, kdy spolu vychovávali náctileté dcery.

„Vždycky jsem věděla, že se nesmím kácet – že se problémům musím postavit čelem a postarat se o sebe,“ přibližuje Bohumila životní přistup, který jí pomohl ustát těžkou diagnózu bez nervového zhroucení. V rámci racionálního postupu zavítala i k notáři, aby pro jistotu dala své právní záležitosti do pořádku, zejména s ohledem na dcery. K psychické stabilitě jí ale pomohli i lékaři – velkou důvěru v ní vzbuzovalo, že byla přesně informována, jaké kroky budou následovat. 

Zdravotníci projevovali ochotu i zájem pomoct a celý proces léčby „šlapal“ jako hodinky. „Hrudní chirurg se choval velmi profesionálně, ale zároveň se mnou mluvil zcela upřímně. Důvěřovala jsem mu, jako by mi informace sděloval dlouholetý přítel,“ oceňuje pacientka přímé jednání lékaře.

Jizva? Obdivuhodně malá

Před operací se Bohumila obávala snad jediné věci – celkové anestezie. Plně ale věřila zkušenosti operatéra, a ten skutečně dostál svému slovu. Po laparoskopickém zákroku zůstala pacientce tak malá jizva, že si ji ostatní zdravotníci při kontrolách skoro až zálibně prohlíželi. Na rekonvalescenci po zákroku sice potřebovala nějaký čas, přijala to ale s pragmatismem sobě vlastním. „Po operaci jsem se na deset dní nastěhovala k dceři, abych nemusela chodit do schodů. Věčně jsem spala a všechno mě bolelo, ale zdálo se mi to normální a běžné,“ hodnotí své zotavení Bohumila.

Fotografie: Bohumila dva roky před operací 

Po genetickém rozboru nádoru jí lékaři vysvětlili, že prodělala karcinom plic, který z 80 % postihuje právě nekuřáky. To byl přesně její případ, protože cigarety vyzkoušela jen párkrát v pubertě a jinak celý život nekouřila. Na základě typu nádoru byla jako další léčebný krok stanovena cílená (biologická) léčba. 

„Lékaři mi perfektně vysvětlili, co to bude obnášet, a doporučili mi, co si koupit v lékárně pro případ nežádoucích účinků. Vnímala jsem, že je mezi onkologem a plicním chirurgem skvělá spolupráce, a oceňuji, že se i nyní během kontrol mohu na cokoliv zeptat,“ pochvaluje si dáma, která se nyní celkově cítí dobře: „Během let jsem se naučila brát sama sebe s nadhledem. Jsem unavenější, některé činnosti už nezvládám. Ale mám milujícího partnera, rodinu a dokážu se zasmát sama sobě.“

Autor: Addicts.cz

Foto: užito se souhlasem paní Bohumily