Hlavička
Příběhy -
21/07/2026

Když psycholog přijde pozdě. Projekty chtějí dětem nabídnout oporu dřív, než se dostanou do krize

Jak podpořit duševní zdraví dětí ještě dříve, než skončí v péči psychologa nebo psychiatra? Odpověď hledá deset projektů, které uspěly v grantové výzvě Komunita oporou duševnímu zdraví. Mezi nimi je i Sidequest Bobrava, který chce posílit prevenci tím, že kolem dětí propojí školy, knihovny, sportovní kluby, spolky i další lidi z místní komunity. Jak konkrétně?

reklama

reklama

Psychologové a psychiatři odvádějí obrovský kus práce, přesto se k dětem často dostanou až ve chvíli, kdy už řeší vážnější psychické potíže. Právě to byl jeden z hlavních důvodů, proč Místní akční skupina Bobrava připravila projekt Sidequest Bobrava, který chce posílit prevenci duševních obtíží ještě předtím, než dítě odbornou pomoc potřebuje.

Organizátoři vycházejí z dlouholeté spolupráce se školami, obcemi i dalšími partnery v regionu. V rámci projektu MAP Šlapanice se podle nich opakovaně vracelo stejné téma – zhoršující se psychická pohoda dětí.

„Nebyl to jeden konkrétní okamžik, ale dlouhodobá zkušenost. V projektu MAP Šlapanice spolupracujeme už více než deset let se školami, obcemi i dalšími partnery v území. Při společných setkáních, evaluacích i plánování se stále častěji vracelo stejné téma – wellbeing dětí. Viděli jsme, že děti tráví stále více času v online prostředí, ale ubývá jim příležitostí být spolu venku, poznávat své okolí, zažívat společné zážitky a budovat přirozené vztahy,“ říká za tým MAS Bobrava Petra Hejlová.

reklama

Proto se rozhodli nevytvářet další digitální projekt. Místo toho chtějí využít to, co už v obcích funguje – knihovny, sportovní kluby, spolky, místní organizace i aktivní obyvatele – a proměnit je v přirozenou síť podpory pro děti.

Nečekat, až dítě skončí v ordinaci

Podle organizátorů se ve školách stále častěji objevují podobné problémy. Děti spolu tráví méně času mimo školu, hůře navazují vztahy a více času tráví v online prostředí. Přibývá také těch, které se cítí osamělé nebo nevědí, na koho se obrátit.

„Současně jsme si uvědomovali, že odborná pomoc je dnes často kapacitně přetížená. Psychologové i psychiatři odvádějí obrovský kus práce, ale k dětem se mnohdy dostanou až ve chvíli, kdy už řeší vážnější potíže,“ vysvětluje v rámci dotazů, které obdržela od redakce Našezdravotnictví.cz Petra Hejlová.

Právě proto se projekt zaměřuje na prevenci. Jeho cílem není nahrazovat odbornou péči, ale posílit vztahy a prostředí, které mohou psychickým obtížím předcházet. „Nečekat, až dítě bude v krizi, ale posílit to, co mu může pomoci mnohem dříve – kvalitní vztahy, pocit sounáležitosti a komunitu, ve které ví, že není samo a že kolem sebe má lidi, kterým může důvěřovat.“

Komunita jako součást prevence

Projekt počítá s tím, že děti budou plnit dobrovolné „mise“, které je zavedou na místa, kolem nichž možná denně procházejí, ale nikdy je blíže nepoznaly. Mohou navštívit knihovnu, zapojit se do činnosti místního spolku, vyzkoušet sportovní výzvu, pomoci při komunitní akci nebo poznat historii své obce.

Smyslem však není sbírat body nebo plnit úkoly. „Každá mise je především příležitostí vytvořit nový vztah a získat zkušenost, že obec není jen místo, kde bydlíme, ale komunita lidí, na které se můžeme spolehnout,“ doplňuje Hejlová.

Podle organizátorů kvalitní vztahy a pocit sounáležitosti představují jeden z důležitých ochranných faktorů duševního zdraví dětí. Stejně významnou součástí projektu jsou ale dospělí, kteří s dětmi přicházejí do pravidelného kontaktu.

„Nechceme, aby byli jen organizátory aktivit. Chceme, aby se stali průvodci, kteří dětem rozumí a jsou jim nablízku. Proto je zapojujeme do projektu od samého začátku a pomáháme jim lépe pochopit svět dnešních dětí – co prožívají, co je baví, co řeší a co od dospělých potřebují.“

Každý dospělý nemusí být psycholog

Součástí projektu bude také školení učitelů, knihovníků, trenérů, vychovatelů nebo vedoucích spolků. Cílem ale není, aby z nich byli odborníci na diagnostiku psychických onemocnění.

„Nemyslíme si, že každý učitel, trenér nebo knihovník musí umět poznat každou psychickou obtíž. To je role odborníků. Myslíme si ale, že každý dospělý, který s dětmi pravidelně pracuje, by měl umět vytvořit prostředí, ve kterém se dítě cítí bezpečně, vyslechnuté a přijímané,“ zdůraznila Petra Hejlová.

Školení se proto zaměří nejen na rozpoznávání varovných signálů, ale také na empatii, komunikaci a budování důvěry.

„Chceme dospělým pomoci lépe porozumět světu dnešních dětí – tomu, co řeší, jak komunikují, co je motivuje i proč někdy reagují jinak, než jsme byli zvyklí my. Když dospělý dítěti rozumí, nevzniká mezi nimi jen respekt, ale především důvěra. A právě důvěra je tím, co často rozhodne, jestli se dítě svěří včas.“

Podle organizátorů si dospělí nemusí odnést odpovědi na všechny otázky. Důležité je, aby uměli dítě vyslechnout, otevřít rozhovor a věděli, kdy a kam ho citlivě nasměrovat.

Úspěchem bude dítě, které ví, za kým může přijít

Organizátoři nechtějí úspěch projektu hodnotit podle počtu splněných úkolů nebo zapojených dětí. „Budeme rádi, když děti začnou více trávit čas venku, objeví nové zájmy, navážou nová přátelství a zjistí, že knihovna, sportovní klub nebo místní spolek nejsou jen instituce, ale místa, kde se cítí dobře a kam se mohou kdykoliv vrátit.“

Stejně důležitá bude podle nich změna u dospělých. „Úspěchem bude, když dítě nebude váhat zajít za knihovnicí, trenérem nebo vedoucím spolku nejen proto, že má splnit další misi, ale proto, že ví, že tam najde člověka, který ho vyslechne a bude mu rozumět.“

Pokud se podaří, aby školy, obce, knihovny, spolky i místní obyvatelé začali více fungovat jako jedna komunita vytvářející bezpečné prostředí pro děti, splní podle autorů Sidequest Bobrava svůj hlavní cíl. 

„Naším cílem totiž není jen dostat děti od obrazovek. Chceme vrátit děti i dospělé k sobě navzájem. A pokud se za rok ukáže, že spolu tráví více času, více si důvěřují a děti vědí, na koho se mohou obrátit, bude to pro nás ten největší úspěch.“

Projekt uspěl mezi 175 přihlášenými

Sidequest Bobrava patří mezi deset projektů, které uspěly v grantové výzvě Komunita oporou duševnímu zdraví, vyhlášené společností T-Mobile ve spolupráci s organizacemi Nevypusť duši a Nadace Via. Do výzvy se přihlásilo rekordních 175 projektů, z nichž odborná porota vybrala deset iniciativ zaměřených na podporu duševního zdraví dětí a mladých lidí. Ty si rozdělí více než 1,5 milionu korun.

„Technologie jsou neoddělitelnou součástí života dnešních dětí a mladých lidí. Víme, že mohou jejich duševní zdraví ovlivňovat pozitivně i negativně, a jako technologická společnost proto vnímáme svůj díl odpovědnosti. Proto je důležité posilovat podporu přímo v prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Vybrané projekty ukazují, že nejúčinnější pomoc často přichází od lidí, kteří jsou dětem nablízku každý den. Právě prevence, osvěta a silné komunity mohou pomoci zachytit potíže dříve, než přerostou ve vážnější problémy,“ říká Simona Dřízhalová, expertka udržitelnosti společnosti T-Mobile.

Podle organizátorů výzvy spojuje všechny podpořené projekty snaha budovat přirozenou síť podpory v prostředí, kde děti tráví nejvíce času. Zaměřují se například na peer programy ve školách, vzdělávání pedagogů, wellbeing aktivity, podporu mladých sportovců prostřednictvím trenérů a rodičů nebo vytváření bezpečného prostoru pro rozhovory o emocích v knihovnách. Projekty propojují školy, obce, sociální služby, univerzity, knihovny i neziskové organizace, aby děti i jejich blízcí věděli, kde mohou v případě potřeby hledat pomoc.

„Na přihlášených projektech nás nejvíce zaujalo, že nevnímají péči o duševní zdraví jako úkol jedné organizace nebo jednoho odborníka. Všechny staví na spolupráci lidí, kteří jsou dětem přirozeně nablízku a mohou zachytit první signály psychických obtíží. Právě včasná podpora a silné místní komunity mohou výrazně přispět k tomu, aby děti nemusely řešit své problémy až ve chvíli, kdy přerostou v krizi. Vybraným organizacím poskytneme odborné konzultace a zároveň si budou moci vybrat konzultantku z řad Nevypusť duši podle zaměření svého projektu,“ doplňuje Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši.

Jednou z podmínek grantové výzvy bylo, aby projekty vznikaly mimo hlavní město. Podpořené iniciativy se proto budou realizovat v Ústeckém, Jihomoravském, Středočeském, Moravskoslezském i dalších krajích. Mezi příjemci podpory jsou základní a střední školy, univerzita, místní akční skupiny, neziskové organizace i knihovna.

Vedle projektu Sidequest Bobrava získaly podporu také projekty Studenti GT pomáhají (Gymnázium Teplice), Na dosah (Gymnázium Boskovice), Nejsi na to sám: Komunitní radar podpory v Bílině (ZŠ Bílina Za Chlumem), Festival duševní pohody (MAS Český sever), Tišnovsko, které zachytí včas (MAS Brána Vysočiny), Fotbal, který děti podrží (Jiná mysl, z. s.), Ostravská síť peer podpory: Společně pro duševní pohodu (Ostravská univerzita), Spolu k dospělosti (Náruč, z. s.) a Knihovna pro duši (Středočeská vědecká knihovna v Kladně).

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama