Když technologie hlídají zdraví v sociálních službách. Jak moderní monitoring pomáhá odhalit problémy dřív, než se zhorší

V Sociálních službách Šebetov se ukazuje, že včasné zachycení problému může zásadně změnit průběh péče. Například u paní N, která trpěla dýchacími obtížemi, umožnila senzorická podložka nepřetržitý monitoring během noci. Personál tak měl k dispozici průběžná data a mohl reagovat okamžitě, nikoli až ve chvíli, kdy by si klientka sama přivolala pomoc, nebo kdyby se její stav výrazně zhoršil.

Podobně důležitá je rychlá reakce i v případě pádů. U klientky paní D sehrála roli jednoduchá technologie v podobě tlačítka pro přivolání pomoci. Když její spolubydlící upadla, dokázala okamžitě kontaktovat personál, který zasáhl včas. I takové zdánlivě jednoduché řešení může být v kritické situaci rozhodující.

Za těmito konkrétními příběhy stojí projekt za více než 10,4 milionu korun, který ukazuje, jak mohou moderní technologie pomoci sociálním službám v době stárnutí populace, rostoucí náročnosti péče a nedostatku pracovníků.

V běžném provozu pobytové sociální služby, která pečuje v domově se zvláštním režimem o necelých 60 klientů s různými potřebami dlouhodobé podpory, byl zaveden systém umožňující průběžný monitoring na dálku. Pomáhá například monitorovat vitální funkce, detekovat pády nebo sledovat stav klienta na lůžku či v křesle. Díky tomu lze včas rozpoznat zdravotní komplikace a rychleji na ně reagovat.

Rychlejší diagnostika i méně zátěže pro personál

Zdravotní přínos ale nespočívá jen v monitoringu pohybu nebo detekci pádů. Velkou změnu přináší i možnost okamžitého měření základních zdravotních parametrů. Přenosné diagnostické přístroje (tzv. „kapesní laboratoře“) umožňují přímo na místě zjistit hodnoty jako CRP, INR nebo další ukazatele.

Právě rychlé stanovení CRP nebo vyšetření moči se ukazuje jako klíčové například při podezření na infekci u seniorů, kde bývá průběh často atypický a snadno přehlédnutelný.

K tomu se přidává kombinace dalších zařízení: senzory pro měření hladiny cukru v krvi, chytré náramky nebo podložky pod matrací, které sledují, zda klient leží, sedí, vstal nebo upadl. Speciální monitory pak průběžně zaznamenávají saturaci kyslíku, tep, teplotu nebo krevní tlak.

Výsledkem je, že lékař má k dispozici data v reálném čase i dlouhodobé přehledy o zdravotním stavu každého pacienta. To umožňuje nejen rychle reagovat, ale také lépe plánovat další péči.

Technologie jako součást každodenní péče

Důležitou roli v monitoringu hraje také bezpečný, rychlý a spolehlivý přenos dat prostřednictvím 5G sítě. Na technologickém zajištění přenosu dat se zde podílí společnost T-Mobile, která v zařízení nasadila hybridní 5G síť umožňující spolehlivý a bezpečný provoz desítek zařízení bez výpadků a se zpožděním minimálním pro potřeby zdravotní péče.

„Pro nás bylo důležité získat nástroj, který pomůže našim klientům s ohledem na jejich důstojnost cítit se bezpečněji a zároveň zvýší kvalitu péče v každodenním provozu. To vše s důrazem na kybernetickou bezpečnost a ochranu citlivých zdravotních dat,“ říká Eva Kalová, ředitelka Sociálních služeb Šebetov.

Jak ukazuje praxe, spolehlivý přenos dat je pro fungování podobných systémů zásadní – umožňuje nepřetržité sledování zdravotních parametrů bez výpadků a s minimálním zpožděním, což je v péči o pacienty klíčové.

Technologie, která nezatěžuje pacienty

Z pohledu klientů je přitom zásadní, že monitoring nepředstavuje téměř žádnou zátěž. Většina zařízení funguje pasivně, tedy bez nutnosti aktivní spolupráce. Klienti tak nejsou vystaveni stresu z vyšetření ani častému měření, přesto jsou jejich zdravotní parametry pod kontrolou.

Klíčovou roli hraje i přístup personálu. Jak potvrzuje vedoucí úseku zdravotní péče Erika Komárková, DiS., začátky byly pro sestry spíše výzvou. Po důkladném a postupném zaškolení ale technologie začaly vnímat jako výrazné zjednodušení práce. Data se automaticky propisují do systému, není nutné je přepisovat a zdravotníci se mohou více věnovat samotné péči.

Důležitým prvkem se ukázalo i určení jedné osoby jako hlavního kontaktního bodu pro komunikaci a koordinaci, což celý proces adaptace výrazně usnadnilo.

Inspirace pro další zařízení

Projekt mimo jiné ukazuje, že podobná řešení budou v budoucnu nejspíše nezbytná i v dalších sociálních službách. Reaguje totiž na demografický vývoj. Česká republika stejně jako další evropské země stárne a poroste počet lidí, kteří budou potřebovat dlouhodobou péči. Do roku 2050 by podíl osob starších 65 let dle ČSÚ mohl tvořit až třetinu populace. S tím se zvyšují nejen počty klientů, ale i nároky na pracovníky v sociálních službách a na rodiny, které péči zajišťují neformálně.

„V kraji dnes funguje více než 50 pobytových sociálních zařízení pro přibližně 5 000 klientů. Jako zřizovatel chceme, aby naše zařízení držela krok s demografickým vývojem i rostoucími nároky na péči. Šebetov ukazuje, že dobře zavedené inovace mohou zvyšovat kvalitu života klientů i usnadňovat práci personálu,“ zdůrazňuje Roman Celý, krajský náměstek pro sociální a rodinnou politiku.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Sociální služby Šebetov