Klíšťata číhají nejen v lese. Jak se chránit a klíště případně vytáhnout?

Během letních měsíců je riziko nákazy vyšší, proto je dobré vědět, jak se před klíšťaty chránit. Riziko nákazy přitom nehrozí jen v lese, ale i na zahradě nebo v městském parku. Zatímco v léčbě lymské boreliózy nám pomáhají antibiotika, v případě klíšťové encefalitidy specifickou kauzální léčbu v podstatě nemáme a je tak spíše symptomatická a podpůrná. Následky přitom mohou být dlouhodobé.

Až 46 procent pacientů s klíšťovou encefalitidou trpí po první a druhé fázi klíšťové encefalitidy trvalými následky – chronickými bolestmi hlavy, poruchami koncentrace, únavou, depresí a v závažných případech i ochrnutím.

Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. V roce 2020 bylo hlášeno 854 případů tohoto onemocnění, což představuje incidenci 8 na 100 000 obyvatel. „Toto onemocnění může mít i závažné dlouhodobé následky, proto je v našich podmínkách vhodné zvážit vakcinaci,“ uvádí MUDr. Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Klíšťová encefalitida vás může překvapit v České republice i v Evropě. „Nemoc můžete chytnout ve Slovinsku, Rakousku, jižním Německu a přilehlých regionech Francie a Švýcarska, nově je postižena i severní Itálie. Klíšťata se dostávají do vyšších poloh nad 1 500 metrů, takže i v Alpách je můžete potkat. Dál Slovensko, v Polsku především okolí Mazurských jezer a vysoké počty nakažených klíšťat i lidí hlásí Pobaltí a část Švédska při Baltském moři,“ uvádí MUDr. Aleš Chrdle, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. 

Aktivitu a výskyt klíšťat je možné sledovat například na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. 

Jak předejít přisátí klíštěte?

Pro snížení rizika přisátí klíštěte je důležité dodržovat několik základních pravidel, zejména při pobytu v přírodě. Ideální je zvolit pevnou obuv a oblečení ze světlé hladké látky, na němž jsou klíšťata dobře viditelná a nemohou se snadno zachytit.

Důležité je používat repelent, který se aplikuje nejen na pokožku, ale i na spodní část nohou a kalhot, kde je riziko přisátí nejvyšší. Je vhodné se pohybovat hlavně po zpevněných cestách a vyhýbat se trávě, bylinné a křovinné vegetaci.

V místech, kde se mohou klíšťata vyskytovat, bychom si neměli sedat ani lehat na zem. Během chůze bychom neměli zapomínat na pravidelnou kontrolu spodní části nohou a případně ihned odstranit zachycená klíšťata.

Klíště se přisálo, jak ho správně odstranit?

Pokud se navzdory preventivním opatřením přisátí klíštěte nepodařilo zabránit, je důležité ho co nejdříve odstranit. Prvních 24 hodin po přisátí je riziko nákazy nižší, s prodlužující se dobou sání výrazně roste.

Místo, kde je klíště přichycené, se nejprve dezinfikuje. K odstranění lze použít speciální kartu se zářezy, pinzetu, kleštičky nebo jinou vhodnou pomůcku (nikdy bychom se neměli klíštěte dotýkat holýma rukama). „Klíště uchytíme co nejblíže kůži a jemně s ním kýveme ze strany na stranu směrem nahoru, dokud se neuvolní. Nikdy klíštětem netočíme, nevhodné je také zakápnutí klíštěte olejem nebo mastičkou, zvyšuje se tím riziko přenosu infekce,“ popisuje například Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.

Po odstranění místo opět dezinfikujeme, vyjmuté klíště následně zabalíme do papíru a spálíme nebo spláchneme do toalety. Poté už jen průběžně sledujeme, zda se neobjeví v okolí místa přisátí červená skvrna, zarudnutí s bílým středem, únava, nevolnost či zvýšená teplota. Tyto příznaky by mohly naznačovat riziko nákazy.

Příznaky typické pro klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu

Příznaky klíšťové encefalitidy se mohou objevit 1 až 3 týdny po přisátí klíštěte a připomínají v první fázi chřipku (bolesti hlavy, kloubů, svalů, zvýšená teplota, únava). Po několika dnech obtíže samy odezní a následuje období jednoho až dvou týdnů klidu. Ve druhé fázi nákazy se obvykle objevuje vysoká horečka, zvracení, světloplachost, silné bolesti hlavy a ztuhlost šíje. Může dojít i k postižení centrální nervové soustavy, což se projevuje třesem, závratěmi, poruchou hybnosti svalů, nervovou obrnou, dezorientací či poruchami spánku a paměti. 

Akutní fáze trvá přibližně 2 až 3 týdny. Pacienti jsou hospitalizováni a léčba probíhá pod lékařským dohledem. Dojde-li k napadení mozkové tkáně (tzv.  encefalitida), může to mít vážné následky. V nejzávažnějších případech může dojít k selhání životních funkcí. Riziko komplikací je vyšší u oslabených jedinců a seniorů nad 60 let.

V případě lymské boreliózy se po 1 až 4 týdnech po přisátí klíštěte v první fázi typicky objevuje červená skvrna v okolí místa přisátí klíštěte, nákazu taktéž doprovázejí chřipkové příznaky (bolest hlavy, svalů a kloubů, zvýšená teplota). Neléčí-li se nemoc včas, může přejít do druhé fáze, kdy se objevují nejčastěji hlavně bolesti kloubů a otoky, obvykle otéká kolenní kloub. Může dojít i k poruchám vidění, pískání nebo šumění v uších. 

V pokročilém stádiu (třetí fáze), kdy není borelióza léčena, hrozí riziko trvalých následků. Nemocná osoba trpí extrémní únavou, chronickými kloubními problémy a může dojít k narušení nervové soustavy (tzv. neuroborelióza). Léčba probíhá pomocí antibiotik a je důležité ji zahájit co nejdříve, aby se předešlo trvalým následkům.

Jak se chránit před klíšťovou encefalitidou?

Závažnost nákazy a pravděpodobnost trvalých následků po nákaze klíšťovou encefalitidou stoupá s věkem. „Obětí nemoci se tak může stát i senior věnčící domácího mazlíčka nedaleko svého domova. I proto mají všichni starší 50 let věku tuto vakcinaci plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Očkovat však lze už od 1 roku věku a každá zdravotní pojišťovna na vakcínu proti klíšťové encefalitidě přispívá ze svého preventivního balíčku,“ zdůrazňuje MUDr. Rastislav Maďar.

Právě očkování je v současnosti nejúčinnější prevencí proti klíšťové encefalitidě, které lze absolvovat u praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Vakcinace se doporučuje nejen dětem, ale také dospívajícím a dospělým. Pro zachování ochrany je třeba očkování pravidelně opakovat.

Základní očkování se skládá ze tří dávek, ideální tedy je s ním začít v zimních či jarních měsících, abychom byli na léto chráněni. V letních měsících se používá tzv. zrychlené schéma, kdy se druhá dávka aplikuje již 14 dní po první. To umožňuje získat dostatečnou ochranu ještě před odjezdem na dovolenou nebo před intenzivnějším pobytem v přírodě, konkrétně 4 týdny po 1. dávce. V rámci přeočkování proti klíšťové encefalitidě stačí již jen jedna dávka. Ta se aplikuje po 3, případně 5 letech. Pozor, podání očkovací látky se také nedoporučuje 4 týdny od přisátí klíštěte. 

Nejvyšší riziko nákazy v České republice hrozí především v pásu z jižních Čech přes Vysočinu na severní Moravu, přičemž na klíšťata je možné narazit nejen v nížinách, ale s oteplováním klimatu i ve vyšších nadmořských výškách. Zárukou bezpečí tak dávno nejsou ani výlety do hor. K nákaze navíc mnohdy stačí pobyt na zahradě nebo procházka při venčení psa. 

„Infekční klíšťata se nachází i v městských a příměstských parcích kolem nás, a právě aktuální počasí s nižšími teplotami a hojnými srážkami jim vyhovuje a vede je k vyšší aktivitě,“ varuje MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity. Na to mnoho lidí zapomíná a mylně si myslí, že se jich riziko netýká, protože „nikam do lesa nechodí“.

Očkování proti klíšťové encefalitidě je mimo jiné hrazeno z veřejného zdravotního pojištění osobám starším 50 let, a to do výše ekonomicky nejméně nákladné varianty. Kromě očkovací látky je hrazena i její aplikace. Zdravotní pojišťovna vakcínu i její aplikaci uhradí přímo příslušnému poskytovateli zdravotní péče.

Pokud si pojištěnec vybere dražší variantu vakcíny, musí si uhradit rozdíl v ceně (doplatek) sám jako samoplátce. Tento doplatek hradí přímo smluvnímu poskytovateli, který očkování provede.

Ostatní věkové skupiny mají často u svých zdravotních pojišťoven možnost využit finančního příspěvku na očkování.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock