Konečný důkaz? Vakcíny za autismus nemohou, ukázala studie 650 tisíc dětí

Ve sporu o to, jestli vakcíny způsobují autismus dětí, by mohlo být už jasno. Obsáhlá dánská studie na statisících dětech to jednoznačně vyloučila. Potvrdilo se to, co lékaři a experti vědí už dávno. Fámu o autismu po očkování rozšířil opakovaně vyvrácený podvod jednoho lékaře.

Studii dánského institutu zveřejnil v pondělí odborný časopis Annals of Internal Medicine a upozornila na ni vzápětí CNN. Výzkumníci to vzali skutečně důkladně, když do studie zahrnuli celkem 657 461 dětí. Šlo o ročníky narozené mezi lety 1999 a 2010 a studie u nich sledovala i další rizikové faktory, které mohou k autismu směřovat – předčasné narození, nízkou váhu nebo další sourozence s autismem.

Ze všech zkoumaných dětí bylo 95 procent očkováno vakcínou MMR, tedy stejnou, jaká se používá i v Česku a téměř po celém světě. Jde o vakcínu současně proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Autismus studie odhalila u jednoho procenta ze všech sledovaných dětí. Konkrétně v 6 517 případech. Ovšem teď přichází ta nejdůležitější zpráva: výskyt autismu se u očkovaných dětí nijak nelišil od těch neočkovaných. Závěr studie je jednoznačný: vakcína MMR nezpůsobuje autismus ani u dětí, které k němu žádné předpoklady nemají, ani u těch, které jsou jím potenciálně ohroženy. Jinými slovy, vakcína nemá na propuknutí autismu u dětí vůbec žádný vliv.

Fámy o autismu a očkování stále žijí. Hlavně na sociálních sítích

Dánští výzkumníci nezapírají, že svou studií chtěli vyvrátit mýty o vakcíně, potažmo o očkování vůbec. „Myšlenka, že vakcíny způsobují autismus, stále žije, hlavně na sociálních sítích,“ připomněl Anders Hviid, hlavní vedoucí studie a vedoucí výzkumník na Institutu Statens Serum v Dánsku.

Právě kvůli vyvracení obav z autismu studii pro CNN ocenil Paul Offit, ředitel vakcinačního vzdělávacího centra v dětské nemocnici ve Filadelfii: „Největším příspěvkem studie bylo, že zahrnula děti ohrožené autismem.“ Doufá, že poslední důkazy uklidní rodiny s malými dětmi, u kterých hrozí riziko vzniku autistické poruchy, že vakcína toto riziko nijak nezvyšuje.

Paniku vyvolal prokázaný podvod. Přesvědčí studie nepřesvědčené? 

Je ovšem otázka, jestli odpírači očkování výsledky studie přijmou a vyslyší. Jak upozornil ředitel Offit, ke stejným závěrům došly i další studie po celém světě: „Dnes máme sedmnáct dalších předcházejících studií v sedmi zemích, na třech různých kontinentech, kterých se účastnily stovky tisíc dětí. Myslím, že už je spravedlivé říct, že se prokázala pravda.“

Kde se fáma o autismu po očkování vůbec vzala? Všechno odstartovala před deseti lety tzv. Wakefieldova studie. Ukázala se jako podvod, ale dodnes páchá nesmírné škody. Autorem studie je britský gastroenterolog Andrew Wakefield. Prohlásil, že očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám může způsobovat autismus.

Nic takového se neprokázalo, Wakefield lhal, a dokonce se ukázalo, že byl ve střetu zájmů. Měl totiž patent na oddělené dětské vakcíny a trojitá dětská vakcína mu kazila obchody. Mezitím ale jeho studie šest let zasévala paniku mezi rodiči, kteří se báli a někteří dodnes bojí očkovat své děti.

Škody je jednodušší napáchat než napravit

Stejné zkušenosti mají i čeští lékaři. „Nejvíce škod nadělala fáma o spojitosti vakcinace s autismem, která byla opakovaně vyvrácena. Bohužel, lživé informace z práce doktora Wakefielda nadále cirkulují mezi rodiči a ovlivňují jejich přístup,“ uvedl v rozhovoru pro Naše zdravotnictví Ondřej Beran, vedoucí lékař výzkumné laboratoře a Centra očkování a cestovní medicíny v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. 

Ačkoliv opakované studie fámy o autismu a očkování vyvracejí, je zřejmé, že škodu je jednodušší napáchat než napravit. Tvrdí to i výzkum společnosti Economist Intelligence Unit (EIU), který se odmítači očkování a jejich důvody zabýval. Zkoumal psychologické faktory, které lidi nutí odmítat očkování navzdory hrozbám vážné nemoci.

Odmítači v zajetí své mysli: Dítě raději ohrozí, protože váhají

Odmítači očkování jsou podle tohoto výzkumu v zajetí dvou psychologických efektů. Jedním z nich je sklon k vyhnutí se omylu. Jakmile se setkají se složitými, a navíc protichůdnými informacemi, mají tendenci vyhnout se rozhodnutí. Nejistotu zkrátka řeší tím, že se raději nerozhodnou vůbec – v případě očkování je tedy výsledkem neočkování.

Druhým faktorem je tzv. nocebo efekt. Je to opak placebo efektu, který u rodičů malých dětí způsobuje, že by cítili větší vinu, pokud by dítě mělo jakékoli potíže po vakcíně, než kdyby skutečně onemocnělo na neočkovanou chorobu. Zatímco u placebo efektu funguje příznivé očekávání, u nocebo efektu lidé zveličují negativa, o kterých si četli nebo se o nich doslechli. Více jsme o tom psali v článku Jak na odpírače očkování? Těžko, věří bludům a chybuje i jejich psychika.

David Garkisch

Foto: Maxpixel.net, CC0