Mateřská a rodičovská pro lékařky a lékaře krok za krokem – 1. díl

Přibližně 70 procent absolventů českých lékařských fakult jsou v posledních 3 letech ženy. V moderní společnosti by lékařky ale neměly řešit věčné dilema mezi mateřstvím, rodičovstvím a kariérou, princip očekávané automatického obětování části svého osobního či/a profesního života, jako očekávanou daň za rozhodnutí stát se i rodičem by neměl být věčným narativem lékařského povolání.

Rozhodnutí založit rodinu, vychovávat děti, průběžně se „doživotně“ vzdělávat a současně odpovědně vykonávat náročné povolání by nemělo představovat pro budoucí rodiče – lékařky a lékaře neřešitelný gordický uzel.

Ve spolupráci s právním oddělením ČLK se na platformě Nasezdravotnictvi.cz a Tempus Medicorum budeme postupně věnovat široké problematice rodičovství a pracovně právní agendy tak, aby se budoucí i stávající rodiče – lékařky a lékaři mohli lépe rozhodovat a orientovat v dynamicky se vyvíjející legislativě a na ni navazujícím úpravám standardů a pravidel pro zaměstnavatele i garanty postgraduálního vzdělávání. 

Předkládáme vám první díl praktické příručky pro lékařky a lékaře. Oceníme vaše případné reakce, připomínky i náměty. Budeme se snažit je postupně zpracovávat a případně i zapracovat do následujících dílů. V prvních několika dílech se pro začátek věnujeme základním otázkám, které si možná mnoho lékařů a lékařek před mateřstvím a rodičovstvím klade. Postupně pak v dalších dílech půjdeme čím dál více do hloubky nejen prostřednictvím právních analýz, ale také cestou průzkumů, anket a příběhů.

Rodičovská versus mateřská

Jaký je rozdíl mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou?

Pojmy „mateřská“ a „rodičovská“ se často zaměňují, z právního hlediska ale znamenají něco jiného. Mateřská dovolená je pracovněprávní institut podle zákoníku práce a obvykle trvá 28 týdnů, u vícerčat 37 týdnů. Žena na ni zpravidla nastupuje šest až osm týdnů před plánovaným termínem porodu. Během této doby většina zaměstnankyň pobírá peněžitou pomoc v mateřství (PPM), tedy dávku nemocenského pojištění.
Rodičovská dovolená na mateřskou navazuje a zaměstnavatel ji musí poskytnout až do tří let věku dítěte. Vedle toho existuje ještě rodičovský příspěvek jako sociální dávka vyplácená státem. Informace o podmínkách mateřské a rodičovské dovolené zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kdo má nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM)?

Nárok na PPM vzniká při splnění dvou základních podmínek: žena musí být v době nástupu účastna nemocenského pojištění a zároveň musí během posledních dvou let získat alespoň 270 dní účasti na nemocenském pojištění. U většiny nemocničních lékařek v pracovním poměru nebývá problém podmínku splnit.

Složitější situace ale nastává u kombinovaných úvazků, práce na dohody nebo u lékařů[AS1.1] pracujících jako OSVČ. Přesné podmínky popisuje Česká správa sociálního zabezpečení a my se na tuto oblast zaměřujeme dále v článku.

Může lékařka nastoupit nejdříve na nemocenskou?

Ano. Pokud je těhotenství rizikové nebo pracovní podmínky neumožňují bezpečný výkon práce, může lékař či lékařka rozhodnout o dočasné pracovní neschopnosti, která „nastává rozhodnutím ještě před nástupem na mateřskou. To bývá časté například u fyzicky náročných oborů, při nočních službách nebo v chirurgických a akutních provozech.

Těhotné zaměstnankyně mají navíc zákonnou ochranu před některými typy práce, zejména před nočními směnami nebo nadměrnou fyzickou zátěží. Praktické informace k zaměstnávání těhotných žen zveřejňuje MPSV – rodič a práce.

Může lékařka nastoupit na mateřskou později než 6 týdnů před porodem?

Na peněžitou pomoc v mateřství lze nastoupit v rozmezí 8 až 6 týdnů před očekávaným termínem porodu. Pokud si žena termín sama neurčí, považuje se za den nástupu začátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Jinými slovy: mezi 8. a 6. týdnem si může vybrat. Později už nástup na PPM odkládat nelze. Pokud by například chtěla pracovat ještě 4 týdny před porodem, zákon s tím pro PPM nepočítá.

Může lékařka pracovat až do porodu a na mateřskou vůbec nenastoupit?

Teoreticky ano, ale s důležitými důsledky. Pokud žena splňuje podmínky pro PPM, ale o dávku nepožádá a bude pracovat až do porodu, o peněžitou pomoc v mateřství se připraví. PPM totiž nelze čerpat zpětně podle vlastního uvážení po porodu tak, jako kdyby žena na mateřskou nastoupila standardně. Pro většinu zaměstnaných lékařek by to bylo finančně nevýhodné, protože by přišly o dávku, která je obvykle výrazně vyšší než rodičovský příspěvek.

Má žena nárok na rodičovskou dovolenou, i když nečerpala mateřskou?

Ano. Rodičovská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství jsou dva odlišné instituty. I žena, která nesplnila podmínky pro PPM, nepožádala o PPM, nebo na mateřskou vůbec nenastoupila, může po narození dítěte požádat zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou. Stejně tak může pobírat rodičovský příspěvek, pokud splní podmínky dané zákonem.

Co je vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a proč je důležitý právě pro lékařky?

Mnoho lékařek při omezení služeb nebo přeřazení během těhotenství automaticky řeší pracovní neschopnost. Málokdo ale ví, že existuje také vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).

Tato dávka je určená zaměstnankyním, které musí být kvůli těhotenství, mateřství nebo kojení převedeny na jinou, hůře placenou práci a kvůli tomu jim klesne příjem. Podmínky přiznání zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení – vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Ve zdravotnictví může být tato situace poměrně častá. Typicky například když:

• je převedena z akutního provozu, 

• nesmí pracovat na operačních sálech, 

• je vyřazena z rizikového pracoviště, 

• nebo jí zaměstnavatel omezí některé činnosti kvůli ochraně těhotenství. 

Právě u lékařek bývá problém výrazný tím, že velkou část příjmu často tvoří služby, přesčasy, pohotovosti nebo víkendové příplatky. Pokud tedy těhotná lékařka například přestane sloužit noční služby a její příjem výrazně klesne, může mít nárok právě na vyrovnávací příspěvek.

Příspěvek má dorovnat rozdíl mezi původním a novým příjmem po převedení na jinou práci. Vyplácí se od převedení na jinou práci nejdéle do začátku šestého týdne před porodem, případně i po porodu při omezeních souvisejících s kojením.

V praxi ale mnoho žen místo toho automaticky odchází na pracovní neschopnost. Jenže právě to může být finančně méně výhodné. Vyrovnávací příspěvek totiž může v některých případech dorovnat příjem výrazně lépe než nemocenská.

Přesto bývá ve zdravotnictví využíván relativně málo — často kvůli neznalosti systému, komplikované administrativě nebo obavě zaměstnavatelů z organizačních změn. Právě u lékařek se přitom může jednat o významné částky, protože omezení služeb často znamená pokles příjmu o desítky tisíc korun měsíčně.

O vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství žádá zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele. Formulář vystavuje ošetřující lékař, typicky gynekolog, případně poskytovatel pracovnělékařských služeb po převedení na jinou práci. Zaměstnavatel následně žádost předává příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), která dávku vyplácí.

Jak dlouho trvá mateřská a rodičovská?

Mateřská dovolená trvá standardně 28 týdnů, při narození více dětí 37 týdnů. Rodičovskou dovolenou lze čerpat až do tří let věku dítěte. Rodičovský příspěvek je možné čerpat flexibilně podle aktuálních pravidel až do vyčerpání celkové částky stanovené zákonem. Přehled aktuálních podmínek zveřejňuje MPSV – rodičovský příspěvek.

Kdo během mateřské a rodičovské platí zdravotní a sociální pojištění?

Během mateřské dovolené odvádí zdravotní pojištění za příjemce PPM stát. Období péče o dítě se zároveň započítává pro důchodové účely.
Také během rodičovské dovolené stát hradí zdravotní pojištění za osobu celodenně pečující o dítě. Sociální pojištění se během rodičovské standardně neplatí, ale péče o dítě se započítává jako náhradní doba pojištění.

Co zařídit před nástupem na mateřskou nebo rodičovskou: termíny, formuláře a povinnosti

Kdy oznámit těhotenství zaměstnavateli?

Zákon konkrétní termín nestanovuje, v praxi je ale vhodné řešit situaci ve chvíli, kdy lékařka potřebuje upravit pracovní podmínky nebo plánování služeb. Ve zdravotnictví totiž personální plánování oddělení často funguje s velkým předstihem a náhlý výpadek služeb může být komplikovaný. Většina nemocnic proto ocení včasnou komunikaci, zejména pokud lékařka plánuje omezení nočních směn nebo přeřazení na jinou práci.

Na základě interního průzkumu ve větších pracovních kolektivech typu univerzitní klinika se většinou služby plánují 1až 2 měsíce předem, požadavek na delší dovolené (1-3 týdny) by zaměstnanci měli hlásit z praktických důvodů předem nejlépe již 6 měsíců a je jim zaměstnavatelem poskytnuta pouze pokud to nenaruší chod pracoviště.

Jaké dokumenty je potřeba vyřídit před mateřskou?

Gynekolog vystaví elektronický formulář „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“ (od 1. ledna 2025 zaveden novelou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění elektronický formulář s názvem „Potvrzení o datu porodu) a zasílá ho České správě sociálního zabezpečení i zaměstnavateli, u nějž nárok na PPM žena bude čerpat. 
Lékařky s více pracovními poměry musí situaci řešit u každého zaměstnavatele zvlášť. Právě zde ale vzniká velké množství chyb. 
Ženy například často zapomenou nahlásit všechny zaměstnavatele, u nichž hodlají nárok na PPM čerpat, pak se může stát, že gynekolog odešle žádost jen jednomu z nich. Oprávněnost nároku na PPM by měla žena ve svém zájmu ověřit u všech zaměstnavatelů. Proto je dobré nezapomínat například i na vedlejší pracovní poměry nebo práce na dohodu, což se týká třeba i služeb v jiné nemocnici.

Další chybou je to, že u cizinek nesouhlasí jejich číslo pojištěnce s přiděleným „rodným“ číslem, pod nímž jsou vedeny u České správy sociálního zabezpečení. Žádost o dávku pak nelze odeslat. Je nutno si to „správné“ číslo zjistit ještě před požadavkem na vystavení tohoto formuláře. Gynekolog v ambulanci nemá možnost toto číslo nijak zjistit a telefonování na instituci ČSSZ je většinou velmi náročné, komunikují pouze ve svých hodinách pro veřejnost, číslo informační linky bývá často obsazené. Žena toto své ČSSZ „přidělené rodné“ číslo může zjistit i cestou svého zaměstnavatele.

Aktuální formuláře zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení.

Autoři: MUDr. Kamila Nouzová, Ing. Pavlína Zítková, konzultaci poskytl právní zástupce ČLK Mgr. Aleš Buriánek

Foto: Shutterstock