Rakovina plic zůstává největším zabijákem. Lékaři varují před vapingem, chtějí rozšířit genetické testování i screening

Čeští pneumologové zároveň jednají se zdravotními pojišťovnami o rozšíření genetického testování nádorů plic. Dnes se standardně vyšetřují tři základní geny, odborníci by však chtěli analyzovat přibližně dvacet genů z jediného odebraného vzorku nádoru. 

Podle nich by to umožnilo přesněji vybrat cílenou léčbu a vyhnout se podávání léčiv, která konkrétním pacientům nepomohou.

„Otestování cca 20 genů nově diagnostikovaných pacientů by nám pomohlo zjistit, zda má pacient mutaci, na niž lze léčebně zacílit, či jinou mutaci, která může ovlivnit účinnost a výběr léčby. Léků na karcinom plic stále přibývá a je třeba přesněji mířit a ‚nestřílet slepými‘. Nechceme pacienty zatěžovat mnohdy toxickou léčbou, pokud by jim nepomohla,“ vysvětluje doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň. 

Podle něj by z podrobnějšího genetického testování mohlo těžit přibližně deset procent pacientů.

Screening zachycuje nádory v době, kdy jsou ještě léčitelné

Významnou roli dle odborníků hraje program časného záchytu rakoviny plic, který funguje od roku 2022. Určen je současným i bývalým silným kuřákům ve věku 55 až 74 let.

Jen mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny absolvovalo screening téměř 30 tisíc lidí. Rizikový nález s podezřením na zhoubný nádor lékaři odhalili u 631 osob. Zájem o program přitom každoročně roste – zatímco v prvním roce se zapojily necelé čtyři tisíce klientů, loni už jich bylo téměř čtrnáct tisíc.

„Pro VZP je velmi pozitivní, že s účastí v tomto screeningovém programu souhlasí stále více jejích klientů. Právě záchyt rakoviny plic v časných stadiích onemocnění může pomoci zachránit životy. Věřím, že i nadále poroste zájem nejen o screening rakoviny plic, ale o screeningové programy obecně,“ uvedl náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči Miroslav Jankůj.

Podle přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., prošly screeningem již desítky tisíc lidí a více než polovina zachycených nádorů byla odhalena v prvním nebo druhém stadiu, kdy se nemoc ještě neprojevuje a bývá dobře léčitelná.

Současně upozorňuje, že nízkodávkové CT často odhalí i další závažná plicní či kardiovaskulární onemocnění, a proto by se screening mohl do budoucna stát součástí širší péče o zdraví plic.

Ani po diagnóze není pozdě přestat kouřit

Odborníci zároveň upozorňují na stále rozšířený mýtus, že po stanovení diagnózy rakoviny už odvykání kouření nemá význam. Podle dostupných studií je opak pravdou.

Analýza 83 studií zahrnující téměř 130 tisíc onkologických pacientů ukázala, že aktivní kouření zvyšuje celkové riziko úmrtí o 50 procent oproti nekuřákům nebo bývalým kuřákům. Pacienti, kteří nepřestanou kouřit ani po stanovení diagnózy, mají podle další studie dokonce o 97 procent vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny než ti, kteří s kouřením okamžitě skončí.

„Ačkoli léčba karcinomu plic prodělala za poslední dekádu bouřlivý vývoj a u řady pacientů se z ní stává chronické onemocnění, prevence, tedy nekouření, je stále nejúčinnější zbraní. Praxe nám bohužel ukazuje, že většina zapřísáhlých kuřáků se své závislosti na cigaretách nevzdá a nesnaží se přestat kouřit ani při vysokém riziku rozvoje rakoviny plic a dalších onemocnění,“ říká přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Na léčbu má pokračující kouření přímý negativní dopad. „Kouření nejen že snižuje samotnou účinnost chemoterapie a radioterapie, ale také prokazatelně zvyšuje jejich toxicitu. To vede k mnohem větším komplikacím, horší celkové prognóze a rapidnímu poklesu kvality života nemocných,“ dodává MUDr. Marie Drösslerová z Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Proto podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc., musí být léčba závislosti na tabáku běžnou součástí onkologické péče, nikoli pouze doporučením pacientovi, aby přestal kouřit.

Vaping není bezpečnou alternativou

Nové poznatky podle odborníků zpochybňují také rozšířenou představu, že elektronické cigarety představují bezpečnější alternativu ke klasickému kouření.

Rozsáhlá studie vedená australskou Univerzitou Nového Jižního Walesu dospěla k závěru, že e-cigarety obsahující nikotin s vysokou pravděpodobností způsobují rakovinu plic a dutiny ústní. 

Výzkumníci upozorňují na poškození DNA, buněčný stres a zánětlivé změny u uživatelů e-cigaret. Aerosol z elektronických cigaret navíc obsahuje řadu rakovinotvorných látek včetně těkavých organických sloučenin a těžkých kovů uvolňovaných ze zahřívacích tělísek.

Za zvlášť rizikovou označují odborníci skupinu takzvaných duálních uživatelů, kteří současně vapují i kouří klasické cigarety. U nich je riziko vzniku rakoviny plic podle dostupných dat až čtyřnásobně vyšší.

Rakovina plic postihuje i nekuřáky

Přestože kouření zůstává hlavní příčinou vzniku onemocnění, lékaři upozorňují, že přibývá pacientů, kteří nikdy nekouřili.

„Až 20 % pacientů s rakovinou plic nikdy nekouřilo. Mezi nekuřáky s rakovinou plic se častěji vyskytují ženy. Vznik plicního karcinomu u nekuřáků přisuzujeme třem důvodům: buď již mají jiné plicní onemocnění, nebo mají vrozené genetické předpoklady. Třetí, nejpravděpodobnější příčinou je nezdravé prostředí, v němž dlouhodobě žijí nebo pracují,“ uvádí předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Podle něj představují riziko například jemné prachové částice, některá pracovní prostředí nebo zvýšené koncentrace radonu v některých oblastech České republiky. Přesto podle odborníků zůstává nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem kouření.

„Přestože řadu příčin odstranit nedokážeme, stále zůstává jedna, na niž vliv máme, a to je právě kouření. Kdyby se lidé vzdali cigaret, výskyt rakoviny plic v populaci by v několika letech dramaticky klesl,“ dodává prof. Koblížek. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock