Mgr. Bc. Vít Rakušan pochází z lékařské rodiny, ale sám se vydal na dráhu pedagoga a posléze politika. Nyní působí předseda hnutí STAN v nové Fialově vládě na postu prvního místopředsedy a ministra vnitra. I proto, že se v poslední době množí útoky na zdravotníky v souvislosti s covidem a očkováním, požádali jsme ho o rozhovor pro časopis Tempus medicorum.
reklama
reklama
První otázka bude poněkud osobnější. Váš tatínek byl dlouholetým primářem kolínské LDN, ředitelem nemocnice a vyhledávaným internistou. Čtenáři si ho budou pamatovat i jako dlouholetého senátora. Stále je aktivní ve své praxi. Musím dodat, že primář Rakušan byl prvním lékařem, se kterým jsem na interně v Kolíně jako absolvent sloužil svoji první noční službu. Jako ten starší se ke mně choval přátelsky a kolegiálně. Dokonce jsem o něm kdysi napsal v časopisu Tempus úvodník. Vaše maminka je dlouholetou uznávanou praktickou lékařkou a váš bratr, pokud vím, je také lékařem. Otázka je nasnadě. Vy jste si vybral dráhu učitele. Proč jste nešel stejnou cestou jako rodiče a bratr?
V naší rodině byla lékařská profese tradicí. Lékařkou byla babička. Můj otec, maminka, bratr, moje teta a i já jsme si ještě na začátku gymnázia mysleli, že chci být lékařem. Když jsem ale později začal přemýšlet trochu kriticky, tak jsem si uvědomil, že chemie, fyzika nebo biologie nejsou moje nejoblíbenější předměty a zároveň jsem si také uvědomil, že ani krev není něco, na co bych se musel ve své profesi a dalším životě dívat často. Nakonec mi došlo, že jazyky a historie jsou mi přece jen bližší. Koneckonců tu rodičovskou ambici, aby se některé z dětí stalo také lékařem, naplnil můj starší bratr. Naštěstí na mě tím pádem rodiče už nevyvíjeli žádný tlak a za to jim dodnes děkuji. Vždy nám nechávali tu cestu, kterou jsme si sami vybrali, otevřenou a do ničeho nás netlačili.
S předchozí otázkou souvisí i ta další. Zcela „účelová“. Jaký je váš vztah k lékařské obci? A radíte se s rodinou v otázkách zdravotnictví?
reklama
Lékaře jsem potkával odmalička v našem obývacím pokoji jako hosty mých rodičů. Kousek od našeho paneláku byla navíc svobodárna, takže mladí svobodní lékaři často chodili za tátou jako za starším kolegou na večeři nebo na víno. U nás doma tak, s trochou nadsázky, vždy voněla nemocnice. To, co ostatním třeba ne úplně vonělo, tak já to měl spojené vždy se svými rodiči. Maminka jezdila pravidelně pohotovost a já se pokaždé z šestého patra díval, jak odjíždí sanitkou, a byl jsem na ni náležitě pyšný. S lékařským prostředím tak byl můj život díky rodičům spjatý už odmala.
A jestli se s nimi radím? Cením si otce i bratra, že pokud se jich zeptám, tak mi odpovědí, ale svoje názory mi žádným způsobem nevnucují. Je ale přirozené, že se v těch našich debatách i k otázkám zdravotnictví dostáváme a určitě si jejich názory, jako od lidí, kteří mi jsou blízcí a mají blízko k dané problematice, za své beru.
To, co popisujete, jsem opravdu zažil. Bydlel jsem v Kolíně na svobodárně a u vás jsem skutečně na skleničce byl! Pojďme ale k vážnějším tématům. V poslední době zesílily útoky na zdravotníky v souvislosti s covidem a očkováním. Jak se na tyto jevy jako ministr vnitra koukáte? Policie konečně začala stíhat některé stalkery i dezinformátory a šiřitele fake news. Až dosud mi připadala aktivita policie poněkud mdlá. Dá se s tím něco dělat?
S vedením policie jsme se o tom po mém nástupu na Ministerstvo vnitra přirozeně bavili a chceme skutečně, aby ty dezinformace a narušování osobní svobody, jak se třeba dělo u prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, byly přísněji postihovány. Snažíme se o to. Ukazuje se, že počet pokut za porušování nejrůznějších opatření opravdu roste. Od policie mám informace, že jen za první měsíc letošního roku provedli 231 542 kontrol, při kterých zjistili 10 166 přestupků, rozdali 2512 pokut a do 2626 skutků předali do správních řízeních.
Odmítám jakékoliv útoky jak na zdravotníky, tak i policisty, hasiče, vojáky, celníky, hygieniky nebo učitele, ale i jiné občany, kteří teď, v době pandemie, pracují v první linii. Na Ministerstvu vnitra aktuálně stavíme skupinu, která se má zabývat dezinformacemi, a to i těmi, které se týkají covidu-19. Bohužel musím říct, že je to oblast, které se předchozí vláda příliš nevěnovala, a začínáme v podstatě od bodu nula. Žádná koncepce tu nebyla. Musím ale varovat, že to bude běh na dlouhou trať, a tak nikdo nesmí očekávat první výsledky hned zítra. I s budoucím policejním prezidentem panem Vondráškem jsme se bavili o tom, že nenávist ve společnosti, různé symboly smrti jako šibenice v ulicích, vyhrožování, pronásledování lidí a tak dál jsou něco, na co bychom v téhle vyhrocené době měli dávat velký pozor. V úterý o tom koneckonců mluvil na zasedání vlády také ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Vláda ukončila kampaň na podporu očkování. Ta kampaň sice byla špatná a asi i málo účinná, ale přesto se vnucuje otázka, jak chcete lidi přesvědčit, aby se šli naočkovat?
Zaprvé musím ocenit všechny ty, kteří se nechali očkovat. A to už jen z toho důvodu, že tím usnadnili, především v posledních měsících, složité a náročné služby lékařům, kteří byli a stále jsou značně vyčerpaní. Očkování, a to si musíme připomínat stále dokola, i podle dostupných dat zabraňuje masivnímu obsazování nemocničních lůžek. Jsem rád, že je pryč doba přeplněných JIP a lidí napojených na ventilátory. Pryč je vlna úmrtí, která v mnohých případech nemusela vůbec nastat. Já sám jsem očkovaný třemi dávkami a nepociťuji žádné změny, nic co by mi komplikovalo život. Zadruhé rozumím tomu, že někteří lidé být očkováni nemohou, a to z objektivních, například zdravotních důvodů. Ostatní bych rád znovu požádal, ať tuto možnost zváží. I když rozhodnutí je samozřejmě na každém z nás.
Covid je sice, alespoň se to tedy zdá, na ústupu, čeká nás nejspíš už brzy velké rozvolňování, ale nevíme, kdy a případně v jaké síle udeří znovu. Podle prohlášení vaší vlády chcete bojovat s fake news. Jak? Vždyť stát v podstatě úplně vyklidil pole různým dezinformačním webům. Mám pocit, že třeba Ministerstvo zdravotnictví je na internetu velmi pasivní.
Myslím, že i toto je jedním z důvodů selhání České republiky v boji s covidem. Jak už jsem zmínil, předchozí vláda v tomto směru příliš neudělala, neměla ani žádnou strategii. To chce naše koalice změnit. V programovém prohlášení jsme se proto například zavázali, že zřídíme pozici takzvaného národního poradce pro bezpečnost, který má mimo jiné koordinovat problematiku hybridních hrozeb a dezinformací. Ano, je pravda, že máme už několik míst, kde se touto problematikou odborníci zabývají. U nás na Ministerstvu vnitra je to například Benedikt Vangeli.
Aby všechna práce ale měla smysl, potřebují tito odborníci jednoho hlavního koordinátora, pokud možno pod hlavičkou Úřadu vlády. Potřeba strategické komunikace v této oblasti nevznikla covidem, je nutná už řadu let. Covid je jen další oblastí, o které se různé dezinformace a nepodložené či špatně ověřitelné zprávy začaly šířit. Nevyhlašujeme ale nikomu válku, jen je potřeba s těmi informacemi, které se k nám dostávají z různých kanálů, umět nakládat a vysvětlovat je a pracovat s nimi.
Druhou podstatnou věcí, která má za následek příšerné výsledky v boji s koronavirem, ty tisíce zbytečně mrtvých a další nespočet lidí s následnými postcovidovými syndromy, byla neschopnost předchozí vlády vydávat taková protiepidemická nařízení, která by nesestřelil i nepříliš schopný právník. A i ta nařízení, která u soudů obstála, neměla předchozí vláda odvahu vynucovat. To první jde za ministerstvem zdravotnictví, to druhé za ministerstvem vnitra. Skutečnost, že stát toleruje porušování a obcházení oněch nepříjemných omezujících opatření, znechucuje i ty lidi, kteří by se v zájmu ochrany veřejného zdraví disciplinovaně podřídili. Nakonec jsou demoralizovaní a naštvaní všichni. Dá se s tím podle vás ještě něco dělat?
Nechci tu kritizovat předchozí vládu, to už by stejně nemělo ani smysl. Pojďme se dívat do přítomnosti a budoucnosti. O té přítomnosti už jsem se zmínil, když jsem mluvil o počtu provedených kontrol i udělených pokut v souvislosti s porušováním protikoronavirových opatření. Policie pracuje na maximum a musím ocenit její práci nejen v boji s pandemií. Vezměte si, že policistům s covidem ta práce narostla. Dodržování pravidel by mělo být navíc společenskou normou. Věřím, že s tím, jak se situace postupně snad začíná zlepšovat, opadne i napětí ve společnosti, a tím i vymáhání různých protiepidemických opatření.
Ministerstvo vnitra je vedle Ministerstva zdravotnictví v boji s epidemií nezastupitelné. Budete spolupracovat s lékařskou komorou?
Lékaři jsou nedílnou součástí covidové doby. Děkuji i jim za nasazení a práci, kterou v této nelehké době odvádějí. Smekám před všemi. Věřím, že covid je skutečně alespoň na nějaký čas na ústupu, predikce zatím podle všeho vycházejí. Pokud by bylo opět potřeba, jsem připravený jednat se zástupci nejrůznějších komor a spolků, kterých se situace bytostně dotýká.
Vrátím se ještě k ochraně zdravotníků. V zákoně je ustanovení, že pokud někdo zaútočí na lékařky a lékaře při výkonu povolání, obdrží vyšší trest. Ale pokud na ně zaútočí třeba po cestě z práce nebo doma, tak na to se stávající norma nevztahuje. Současná právní ochrana zdravotníků není dostatečná, protože se množí útoky, které jsou v souvislosti s výkonem povolání, ale mimo pracoviště. Chtěli bychom v zákoně nahradit princip vyššího trestu za trestný čin „při výkonu povolání“ pravidlem vyššího trestu i za čin spáchaný „v souvislosti s výkonem povolání“. Pomůžete nám?
Znovu na tomto místě především odsuzuji jakékoliv útoky na lékaře, záchranáře i policisty a další příslušníky IZS. Tohle nemůžeme v naší vyspělé společnosti tolerovat a zavírat před tím oči. Nejde přitom jen přímo o napadení, ale také pronásledování na cestě z domu do práce nebo naopak.
Co se týče změny právní kvalifikace, je to samozřejmě otázka na širší diskusi, do které se musejí přizvat i další resorty – jako je Ministerstvo spravedlnosti či Ministerstvo zdravotnictví. Je to určitě téma na zamyšlenou a které je potřeba prodiskutovat.
Autor: Michal Sojka
Foto: ČLK
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama