Ministr zdravotnictví podepsal úhradovou vyhlášku pro rok 2027

Úhradová vyhláška pro příští rok počítá s příjmy veřejného zdravotního pojištění ve výši 605 miliard korun a náklady 604,9 miliardy korun. Předpokládané saldo tak činí 100 milionů korun. Náklady na zdravotní služby mají meziročně vzrůst přibližně o pět procent. Do příjmů se promítá také mimořádné navýšení platby za státní pojištěnce o 13 miliard korun.

„Chceme, aby české zdravotnictví hospodařilo odpovědně a zároveň dokázalo zajistit kvalitní a dostupnou péči všem pacientům. Úhradová vyhláška proto není jen o rozdělování peněz, ale také o tom, aby pacienti dostávali správnou péči na správném místě. Složité zákroky chceme soustředit do specializovaných center, zatímco běžnější péče má být dostupná co nejblíže domovu. Proto podporujeme regionální nemocnice, praktické lékaře i domácí péči,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Odbory požadovaly šestiprocentní růst mezd

Odbory upozorňovaly ještě před vydáním vyhlášky na to, že růst příjmů systému se nemusí automaticky promítnout do lepšího personálního zajištění zdravotnických zařízení. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů požadovaly, aby byly účelově vyčleněny prostředky na zvýšení platů a mezd zaměstnanců lůžkových zdravotnických zařízení, zdravotnických záchranných služeb a zdravotní péče v sociálních službách nejméně o šest procent od ledna 2027. 

Podle odborů mají příjmy veřejného zdravotního pojištění meziročně vzrůst o 44,4 miliardy korun, zatímco náklady na zdravotní služby podle jejich propočtů pouze o 27,5 miliardy. Ministerské podklady k návrhu vyhlášky přitom počítaly s růstem těchto nákladů o 27,1 miliardy korun. 

Odbory argumentovaly také nedostatkem zdravotnického personálu a rostoucím přetížením zaměstnanců. „Finanční stabilita zdravotnictví se musí posuzovat také podle toho, zda mají zařízení dostatek lidí a zda se pacient dostane k léčbě. Příznivá bilance pojišťovny nemůže být vykoupena nedostatkem personálu a delším čekáním na péči,“ uvedla předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.

Dohoda v 11 segmentech, ve třech ministerstvo stanovilo úhrady samo

Dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb skončilo úplnou dohodou v 11 z 15 segmentů. V jednom segmentu se podařilo uzavřít částečnou dohodu. Ve třech oblastech se shodu najít nepodařilo. Ministerstvo uvádí, že dosažené dohody převzalo bez zásahů. V ostatních segmentech stanovilo úhrady s využitím výsledků jednání a dostupných analýz.

Úplné dohody bylo dosaženo v těchto segmentech:

• ambulantní gynekologie,

• ambulantní stomatologie,

• lékárenská a klinickofarmaceutická péče,

• domácí zdravotní péče,

• praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost,

• ambulantní hemodialyzační péče,

• zdravotnická dopravní služba,

• zdravotnická záchranná služba a přeprava pacientů neodkladné péče,

• lázeňská léčebně rehabilitační péče a zdravotní péče v ozdravovnách,

• fyzioterapie,

• jednodenní péče.

Částečná dohoda se týkala laboratorní péče ve skupině mimoústavní laboratorní a radiodiagnostické péče. Neznamená tedy dohodu pro celý tento segment.

Bez dohody skončily ambulantní specializované služby včetně klinických psychologů, klinických logopedů a ortoptistů, akutní lůžková péče a následná lůžková péče. Právě v těchto třech segmentech ministerstvo stanovilo úhrady samo.

Regionální nemocnice mají posílit

Jednou z hlavních priorit vyhlášky je podpora dostupnosti péče mimo velká centra. Ministerstvo předpokládá, že úhrady regionálních nemocnic s urgentním příjmem meziročně vzrostou o 5,36 procenta, u nemocnic bez urgentního příjmu o 4,47 procenta. U fakultních nemocnic očekává růst o 2,45 procenta a u velkých krajských nemocnic o 4,33 procenta.

Jde o předpokládaný meziroční růst úhrad pro jednotlivé skupiny nemocnic, nikoli o jednotné navýšení, které by automaticky platilo pro každého poskytovatele. Skutečný výsledek se může lišit podle konkrétní nemocnice a struktury poskytované péče.

Vyhláška má současně motivovat k tomu, aby náročné výkony směřovaly do specializovaných center, zatímco běžnější zákroky byly dostupné také v regionálních nemocnicích. Podporuje rovněž jednodenní chirurgii a primární i domácí péči. Nově zavádí úhradu terénních sester pracujících s praktickými lékaři. Ty mají pomáhat zejména seniorům, chronicky nemocným a pacientům, kteří potřebují ošetřovatelskou péči v domácím prostředí.

U některých oblastí vyhláška nestanovuje jedno souhrnné procento navýšení. Používá různé způsoby úhrady – například hodnoty bodu, kapitační platby, paušály nebo úhrady za den péče. Výsledná změna příjmů se proto může lišit podle konkrétního poskytovatele. Například u lázeňské léčebně rehabilitační péče je stanovena úhrada ve výši 102 procent úhrady sjednané pro rok 2026, tedy navýšení o dvě procenta.

Od ledna bude hrazeno 112 nových výkonů

Vedle úhradové vyhlášky ministerstvo představilo také změny seznamu zdravotních výkonů, které od 1. ledna 2027 rozšíří hrazenou péči o 112 nových výkonů. Dalších 256 stávajících výkonů se modernizuje a 19 již nepoužívaných nebo překonaných výkonů se ruší. Celkový finanční dopad změn na veřejné zdravotní pojištění ministerstvo odhaduje na 627 až 644 milionů korun v roce 2027.

Mezi novinky patří cílená léčba pokročilého karcinomu prostaty, přesnější diagnostika plicních nádorů pomocí 3D navigované bronchoskopie a nové výkony spojené se screeningem rakoviny plic a tlustého střeva. Rozšíří se také možnosti ochrany nejmenších dětí před závažným průběhem respiračních infekcí a podpory dětí s psychickými obtížemi v ordinacích praktických lékařů. Nové postupy se týkají rovněž šetrnější léčby děložních myomů a zákroků u diabetiků, které mohou snížit riziko závažných komplikací.

Úhradová vyhláška č. 205/2026 Sb. je účinná od 1. ledna 2027.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ChatGPT