Nepodceňujte občasné zapomínání. Včasný záchyt Alzheimerovy nemoci vám může prodloužit soběstačný život

Alzheimerova choroba je onemocněním, které se rozvíjí postupně během několika – i desítek - let. K prvotnímu zapomínání, které je zmíněno v úvodu, se mohou přidat poruchy řeči a komunikace, kdy člověk zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, čímž jeho věty přestávají dávat smysl. 

Také se objevuje časová a místní dezorientace. Lidé s Alzheimerovou chorobou se mohou ztratit i kousek od domova, aniž by věděli, kde přesně jsou a jak se dostat zpátky domů. Zhoršuje se rovněž schopnost vykonávat koordinované a účelně naučené pohyby, přestože má člověk fyzickou schopnost takové úkony provést a chce je provádět. 

U většiny pacientů se mohou objevit i neuropsychiatrické projevy, jako jsou úzkosti, apatie, deprese, agresivita, halucinace, bludy a další. „Problematické je, že mohou být první příznaky Alzheimerovy choroby přikládány nadměrnému stresu, únavě nebo považovány za důsledek vyššího věku. Poruchy paměti by se však neměly nikdy brát na lehkou váhu a člověk by měl vždy vyhledat lékaře,” vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se této problematice věnuje v rámci kampaně Dobré nitro.

Lidí s Alzheimerem přibývá

Podle údajů organizace Alzheimer's Disease International je na světě více než 50 milionů lidí s demencí a každé tři sekundy se objeví nový případ. „V České republice nemáme přesná čísla o výskytu Alzheimerovy nemoci. Diagnóza je potvrzena asi u 120 tisíc lidí, ale podle odhadů je tu dalších 400 tisíc, kteří o ní nevědí,“ říká prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., neurolog z FN Motol.

Alarmující je ale také rychlost, s jakou lidí s touto chorobou přibývá. Podle publikace Alzheimer Europe (Dementia in Europe Yearbook 2019) se současný počet do roku 2050 téměř zdvojnásobí. Růst zaznamenala i tuzemská největší zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), u níž vloni počet jejich klientů s Alzheimerovou nemocí překročil hranici 50 tisíc, tj. o 13 % více než před pěti lety. Pojišťovna za léčbu vloni uhradila 1,7 miliardy korun.

Tabulka: Pacienti s Alzheimerovou chorobou za posledních 5 let (zdroj: VZP ČR)

Přesná příčina vzniku Alzheimerovy choroby není známá, přestože bylo popsáno několik molekulárních změn, které jsou předpokladem jejího rozvoje. Mezi rizikové faktory patří zejména věk. U lidí mladších 65 let je toto onemocnění vzácné, nad 75 let se objevuje již u přibližně 20 % lidí a v populaci nad 85 let postihuje až 45 % osob. 

Mezi další rizikové faktory patří rodinná zátěž a pohlaví, kdy onemocnění postihuje častěji ženy. Proč tomu tak je, není známo. Svou roli může hrát také nízké vzdělání, jelikož se spoje mezi nervovými buňkami vytváří především v mládí, nebo úrazy hlavy.

Rozhodující se časnost odhalení

S rostoucím počtem nemocných každopádně narůstá i naléhavá potřeba rychlé diagnostiky. Přestože léčba zatím není možná, právě včasné odhalení může alespoň výrazně zpomalit rychlost progrese onemocnění a udržet kvalitu života pacientů co nejdéle.

„U Alzheimerovy choroby je důležitá včasná diagnostika. Přestože nyní ještě neexistuje účinný lék, který by mohl tuto nemoc vyléčit, umíme její symptomy zmírnit a zpomalit její průběh. Naději přináší také lék, který je momentálně v závěrečné fázi testování. Tento přípravek by měl chránit před ztrátou mozkové tkáně a užívat by se měl preventivně například u lidí, kteří mají k Alzheimerově chorobě predispozice nebo se u nich objevily první příznaky,” říká Kateřina Šédová.
Ke snížení riziku demence je možné přijmout však i jiné preventivní kroky. Základem je zdravý životní styl – vyvážený jídelníček, kvalitní spánek, pohyb i duševní pohoda. Vhodné je stimulovat svůj mozek a nabízet mu nové aktivity, které napomáhají k tvorbě nových mozkových buněk a upevňování nervových spojení. Ať už se jedná o nový koníček nebo o učení se cizímu jazyku. V rámci terapie je pak vhodné znovu naučit pacienty jednotlivé denní aktivity a co nejvíce je v jejich zvládání podpořit, například umístěním kalendáře na zeď nebo označením místností v bytě. 

„Jestliže má člověk podezření, že by mohl trpět Alzheimerovou chorobou, měl by nejprve navštívit svého praktického lékaře a se svými obavami se mu svěřit,” dodává Kateřina Šédová. Můžete se také nechat otestovat na Alzheimerovu nemoc v lékárnách.

První krok u praktického lékaře

Při podezření na Alzheimerovou nemoc či jinou formu demence by měl pacient nejprve navštívit svého všeobecného praktického lékaře. Ten s pacientem projde osobní a rodinnou anamnézu, ale také sociální a pracovní anamnézu, aktuální zdravotní obtíže či užívané léky. Rozhovor se také zaměřuje na změny v chování pacienta v posledních měsících/letech, lékař může také pohovor absolvovat s příbuznými pacienta.

Praktický lékař dále provede fyzikální vyšetření (pohledem, pohmatem, poslechem, poklepem), EKG, laboratorní vyšetření – krve a moči, glykemie, hladiny hormonů štítné žlázy atd. Následně pacienta otestuje pomocí diagnostických testů. Na základě posouzení celkového zdravotního stavu pacienta a výsledků diagnostických testů může praktický lékař pacienta doporučit k podrobnému vyšetření u specialisty v oboru neurologie, psychiatrie, geriatrie, endokrinologie atd.

Spousta lidí ale považuje občasné zapomínání za věc související s věkem. I proto všeobecný praktický lékař provádí u lidí ve věku od 65 let do 80 let tzv. Mini-Cog test v rámci preventivní prohlídky ve dvouletém intervalu. Jedná se tedy v podstatě o výkon screeningový, kdy je testována široká riziková populace ve vybrané cílové skupině, aniž by dané osoby měly příznaky „hledané“ choroby. 

Pro to, aby bylo možné vyloučit, zda nejsou pozorované změny zdravotního stavu pacienta způsobeny nějakým jiným onemocněním – např. neurodegenerativním či vaskulárním, může specialista pacientovi doporučit další komplexnější vyšetření. Použity mohou být např. zobrazovací metody jako CT (počítačová tomografie) nebo magnetická rezonance apod. Časný záchyt Alzheimerovy nemoci či jiné formy demence je klíčový. Získání přesné diagnózy je předpokladem pro zahájení cílené léčby. 

Pokud bezpříznakovému pacientovi vyšel pozitivní výsledek Mini-Cog testu, provede praktický lékař zpřesňující diagnostiku v podobě standardizovaného testu mentálních funkcí (MMSE). Test mentálních funkcí se také provádí u pacientů s nově zachycenými příznaky poruchy mentálních funkcí či u dispenzarizovaných pacientů s demencí, kteří při předchozích vyšetřeních dosáhli vyššího skóre než 6. 

Nové metody a aplikace k odhalení demence

Do popředí se dostávají i nové metody prevence. „Kromě podpory zdravého životního stylu, stravovacích návyků a fyzické aktivity se objevují například i nové metody kognitivního tréninku a stimulace mozku, které mohou podpořit jeho neuroplastickou schopnost, čímž pacientům umožní lépe zvládat denní úkoly a zpomalit pokles kognitivních funkcí,“ objasňuje nové postupy prof. Hort a dodává: „S rychlou a přesnou diagnostikou Alzheimerovy nemoci zas může již brzy pomáhat umělá inteligence.“

Na její využití při diagnostice neurodegenerativních onemocnění se zaměřuje například i český health-tech startup Neurona Lab. V současné době se věnuje vývoji tří softwarů Neurona Lab – PET, ARIA a VOX, které jsou založeny na principu tzv. deep learningu, tedy učení se z reálných dat. Díky tomu bude technologie Neurona PET „po zaučení“ schopna vyhodnotit výsledky z magnetické rezonance a PET (pozitronová emisní tomografie) během několika minut, což představuje výrazné zkrácení času oproti současné praxi, která trvá desítky hodin. 

Neurona VOX by pak měla dokázat z řeči rychle a včas identifikovat příznaky tohoto onemocnění, zatímco Neurona ARIA odhalí komplikace spojené s biologickou léčbou nemoci. Tato revoluční řešení by tak mohla výrazně zlepšit diagnostiku i následnou péči o pacienty s Alzheimerovou nemocí.

Nedávno představenou novinkou je také mobilní aplikace Cogni Trainee, na jejímž vývoji spolupracovali odborníci v oblasti neurověd z Pražského inovačního institutu pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy společně s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT), společností T Mobile a odborným garantem – Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ).

Aplikace pomáhá včas zachytit zhoršování kognitivních funkcí, které často doprovází právě raná stadia příznaků neurodegenerativních nemocí. Zjednodušeně řečeno, jde o testování základních kognitivních a emočních projevů. Aplikace propojuje testování verbálních, logicko-matematických, paměťových a emočních schopností jedince. Nejde však o prvoplánové vyplňování testů. Jedinečnost aplikace spočívá v tom, že schopnosti a jejich vzájemný vztah testuje dlouhodobě a v kombinaci se sledováním ostatních projevů včetně těch mimo přímou kontrolu uživatele, například plynulost a tlak dotykových funkcí při práci s tabletem, parametry řeči nebo výraz obličeje.

Za technickým řešením aplikace stojí společnost T Mobile. „Technologie dokáží zpracovat ohromné množství dat v reálném čase. Podařilo se nám navrhnout a realizovat inovativní řešení, které zrychluje proces vyhodnocení jednoho testu kognitivních funkcí z řádu hodin na jednotky minut. Zvyšuje se tím efektivita takového vyšetření oproti běžnému způsobu s tužkou a papírem. Navíc je možné efektivně dlouhodobě sledovat vývoj zdravotního stavu jedince a upozornit včas i na minimální odchylky,“ dodává Ing. Luboš Lukasík, MBA, ředitel divize T Business společnosti T Mobile Czech Republic.

Jednotlivé testy v aplikaci hodnotí uživatelovu schopnost udržet pozornost, jeho paměť a hmat. Celá testovací série zabere méně než 20 minut. Pokud se uživatel otestuje alespoň dvakrát za tři měsíce, získá výsledné skóre, které může sloužit jako indikátor možného zdravotního problému, což prokázala klinická studie, do které bylo zařazeno podle NUDZ zařazeno 153 lidí, kteří byli opakovaně vyšetřeni sadou neuropsychologických škál (cca ⅔ zúčastněných byly z domovů pro seniory a ⅓ z domácího prostředí). Zároveň byli účastníci sledováni softwarovou aplikací Cogni Trainee s testováním verbálních, logicko-matematických, paměťových a emočních schopností. 

Na základě klinických dat a získaných extrahovaných příznaků (zahrnujících také analýzu hlasu a snímání mimiky) prokázal podle NUDZ nově vyvinutý alertní systém schopnost včas detekovat změnu kognitivního výkonu, který by mohl naznačovat rozvoj možného neurodegenerativního onemocnění. Systém prokázal vysokou senzitivitu (0,83) a velmi dobrou specificitu (0,74), což je stupeň důvěryhodnosti srovnatelný s tím, který poskytují jiná běžná lékařská vyšetření, například echokardiogram (EKG).

„Aplikace Cogni Trainee není diagnostickou ani léčebnou metodou, ale představuje expertní alertní systém, který je zaměřen na včasný záchyt příznaků, které by mohly být prvními varovnými signály počátku neurodegenerativních onemocnění. Cílem aplikace je informovat o možném nástupu blížícího se onemocnění ve velmi časném stádiu, kdy je možné zpomalit rychlost rozvoje nemoci a oddálit její progresi, ať již tréninkem, nebo včasnou medikací,“ doplňuje MUDr. Martin Brunovský, Ph.D., z NUDZ, expertní garant vědecké a etické validity výzkumu.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock