Zhoršující se demografická situace, rostoucí ekonomické tlaky nebo snižující se efektivita zdravotnického systému. To jsou jen některé důvody, proč se čím dál více ozývají hlasy pro nutnou změnu v českém zdravotnictví. Z těchto důvodů vzniká také nová iniciativa s názvem Platforma pro udržitelné podnikání, která plánuje koordinovat a organizovat veřejné diskuze, šířit osvětu, připravovat návrhy a podporovat takové legislativní změny, které povedou k dosažení udržitelného a flexibilního zdravotnictví. Jaké jsou hlavní cíle platformy a kdo za ní stojí?
reklama
reklama
Zaprvé zvýšení efektivity a transparentnosti systému vybudováním transparentního soutěžního prostředí. Zadruhé podpora prevence a zdravého životního stylu zavedením podmínek motivujících pojištěnce k odpovědnému chování ke svému zdraví.
Zatřetí posílení role pacientů, pojištěnců a zaměstnavatelů zajištěním přímého zastoupení pojištěnců a zaměstnavatelů na správě všech prostředků veřejného zdravotního pojištění a zavedením možnosti volby mezi různými pojistnými programy s různým pojistným. Začtvrté odstranění systémových konfliktů zájmů jasným definováním a oddělením role státu, poskytovatelů a systému veřejného zdravotního pojištění.
To jsou čtyři hlavní cíle nově vzniklé Platformy pro udržitelné podnikání, která je společným projektem organizací a iniciativ veřejně a dlouhodobě aktivních v sektoru zdravotnictví. Mezi zakládající členy patří Hlas onkologických pacientů, z.s., Ministr zdraví, z.s., Mladí lékaři, z.s., Národní asociace pacientských organizací, z.s., Občan, z.s., Po medině, z.s., Svaz průmyslu a obchodu ČR a Zdravotnictví 2030+, z.s. Další se mohou neustále připojovat.
reklama
„Zdravotnictví potřebuje systémovou změnu, ale posledních 20 let to jsou jen slova a málokdy činy. Hrozby a výzvy, které jsou před zdravotnictvím, už stojí přímo za dveřmi a klepou na ně. Jednou z nich je, že na začátku dekády se významně změní složení naší populace. V nejzazší fázi dospějeme do situace, kdy v naší populaci bude o milion více lidí po překročení věku zdravého dožití a o milion méně lidí, kteří svojí činností mohou na jejich náklady a zdravotní péči přispívat,“ uvedl autor iniciativy Zdravotnictví 2030+ Ladislav Švec s tím, že v průběhu dvou příštích dekád potřebujeme zvýšit vnitřní produktivitu a efektivitu systému o téměř 50 %, takže tam kde dnes ošetříme 10 lidí, tak jich budeme muset ošetřit 15. To je v současném systému nedosažitelné.
Důležitost změn a jejich podobu podle předsedy NAPO Roberta Hejzáka ukázal i nedávný průzkum (celý jsme ho již zpracovali v článku Čechy nejvíce trápí délka čekání na ošetření u ambulantního specialisty).
Hlavním společným zájmem podle Švece jsou tedy systémové změny. Na jejich nutnost chce platforma upozorňovat i zástupce politických stran napříč politickým spektrem. K tomu plánuje využít i nadcházející předvolební období, aby politické strany zahrnuly možnosti řešení zefektivnění systému zdravotnictví do svých volebních programů.
Prevence a větší zapojení zaměstnavatelů
Do změny systému se podle řečníků na tiskové konferenci musí zapojit všichni, a to nejen politická reprezentace, ale hlavně pacienti a zaměstnavatelé.
„O problémech a jejich řešení nestačí jen hovořit na odborných konferencích. Každý si přejeme pro sebe i své blízké zdraví po co nejdelší dobu. Ne každý ale ví, jak moc můžeme sami své zdraví ovlivnit, jak mu v péči o něj může být zdravotnický systém průvodcem a jaká máme jako pacienti práva. To je třeba změnit. Jen zapojením veřejnosti může dojít ke zlepšení prevence a vzniknout dostatečně silná poptávka po systémových zlepšeních, na kterou budou politici reagovat,“ řekla Barbora Dubanská, advokátka a expertka na právo ve zdravotnictví a členka správní rady think tanku Ministr zdraví.
Právě prevence je jedním z cílů, které by měly pomoci zvýšit efektivitu a celkově zdraví našich obyvatel a dožití v lepším zdraví. „V Nizozemí je například provázáno chování pojištěnce s výší pojistného. Proto podle mě jediným motivujícím a funkčním nástrojem propojení s finanční motivací a nejrozumnější by tak bylo propojení motivace se systémem pojistným,“ dodal Švec.
Na tom, aby lidé byli zdraví a neleželi doma na nemocenské mají zájem i zaměstnavatelé. Navíc platby od zaměstnavatelů a zaměstnanců tvoří 70 % příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. „Přesto mají zaměstnavatelé v současnosti jen minimální možnost přímo ovlivnit, jak jsou tyto finanční prostředky spravovány a využívány,“ upozornil člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu ČR Tomáš Kolář s tím, že zaměstnavatelé už nechtějí dále zatěžovat lidskou práci, která má už jedno nejvyšší zatížení v Evropě. Chtějí to dávat do systému, který se chová racionálně.
Zároveň upozornil, že nemůžeme zavírat oči před tím, že je u nás nemocnost dvakrát vyšší, než je třeba v Rakousku. A v tomto směru mohou firmy také pomoci, protože pro mnoho pacientů je velkou bariérou v současnosti dostupnost zdravotní péče.
„U nás ve společnosti například pořádáme Dny zdraví, kdy si zaměstnanci mohou de facto během pracovní doby krátce oběhnout až deset lékařských specialistů. Kdyby to měl absolvovat sám, tak si musí vzít den dovolené. Když jsme ale s touto akcí před léty začínali, tak to byl propadák, zapojilo se velmi málo lidí. Letos už jsme to organizovali ve třech dnech. Jsou to roky vysvětlování a společné práce,“ popsal důležitost prevence a těžkosti v jejím prosazení Tomáš Kolář, který je generální ředitelem výrobce zdravotnických lůžek Linet.
Celá Deklarace je k dispozici na webu zdravareforma.cz.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto: Pavlína Zítková
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama