Okénko do historie: Odhalení pamětní desky manželům Frantovým

Paní doktorka měla soukromou oční ordinaci na „dobré“ pražské adrese (Újezd 16), kde manželé také chvíli bydleli a kde byla pamětní deska umístěna. Pan docent patřil mezi průkopníky biochemických vyšetření v oftalmologii a zabýval se na vysoké úrovni výzkumem v oblasti transplantací rohovky. V březnu 1939 se stal přednostou očního oddělení nemocnice v Hradci Králové, dnes oční klinika fakultní nemocnice. Patřil mezi vedoucí činitele PVVZ ve východních Čechách a za odbojovou činnost byl zatčen již v říjnu 1941. 

MUDr. Frantová na požádání MUDr. Soběslava Sobka a Jana Sonnevenda ošetřila Janu Kubišovi poraněné oko. Je pro nás největší hrdinkou, neboť neváhala docházet jej kontrolovat i do úkrytu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, už po smrti Heydricha, kdy běsnící gestapo hledalo jakoukoliv stopu a kdy už byl její manžel ve vězení! Za to si vysloužila věznění v Terezíně a smrt v Mauthausenu 24. října 1942. Pro smrtící výstřel si šla jako vůbec první pomocník parašutistů či jejich příbuzných již ráno v 8:30. Ohledně jejího prozrazení panují dvě teorie. Jedna říká, že věnovala jednomu z parašutistů manželův oblek a gestapo našlo pod podšívkou od krejčího lísteček se jménem a adresou klienta. Druhá zase, že mezi věcmi v kryptě byl nalezen recept od paní doktorky.

Pan docent byl po věznění v Hradci Králové, na Pankráci a v Terezíně 22. května 1942 převezen do Drážďan a později do věznice Moabit v Berlíně, kde byl v květnu 1943 odsouzen k trestu smrti. Po rozsudku byl vězněn v Plötzensee a od října v káznici Brandenburg-Görden. Poprava byla opakovaně odsouvána, a nakonec mu byl trest 24. ledna 1945 změněn na 12 let káznice, ovšem útrapy věznění se na jeho zdraví podepsaly tak, že 2. února 1945 zemřel… Od popravy ho zachránila jeho nesporná odbornost a výzkum v oblasti transplantací rohovky. Měli prý za něho orodovat i němečtí oftalmologové a snad mu bylo i chvíli umožněno ve výzkumu pokračovat. 

Měl jsem možnost na slavnostním odhalení pamětní desky za komoru promluvit. Absurdnost tehdejší situace jsem z dnešního pohledu popsal dvěma větami. První: paní doktorka byla požádána, aby pomohla pacientovi s poraněným okem. Druhá: za tuto pomoc byla popravena. Paní doktorka se nezpronevěřila lékařskému povolání, etice a přísaze. 

Odhalení pamětní desky zajistila a pořádala Iniciativa A pod vedením Ing. Karla Polaty, za podpory Československé obce legionářské. Zúčastnili se ho Ing. Vlastislav Janík, ředitel Oblastního muzea Praha-východ v Brandýsi nad Labem – Stará Boleslav, pod které patří úžasná expozice v zámku v Panenských Břežanech, za Českou lékařskou komoru její tiskový mluvčí a za Českou oftalmologickou společnost její místopředsedkyně doc. MUDr. Šárka Pitrová, CSc. Za rodinu se odhalení zúčastnila neteř pana docenta, paní Jana Líbalová. 

Při svém krátkém proslovu jsem si neodpustil položit otázku, co by si asi manželé Frantovi, další odbojáři i stateční výsadkáři, pomysleli, kdyby viděli současný nárůst nacistické symboliky a hajlování ve veřejném prostoru…

Paní doktorko, pane docente, my na Vás nezapomínáme a nezapomeneme. Nesmíme.

Autor: Michal Sojka, tiskový mluvčí ČLK

Foto: Michal Sojka