Hlavička
Rozhovory -
08/03/2023

Pohled dvou prezidentských kandidátů. Co kandidatura přinesla za zkušenosti?

Počet lékařů mezi poslanci, senátory, ale i regionálními zastupiteli je v České republice v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi vysoký. Je to již tradice, na kterou jsme si zvykli. Přesto můžeme jen stěží nechat bez povšimnutí fakt, že mezi osmičkou kandidátů, kteří se nakonec ucházeli o přízeň voličů v prezidentských volbách, byli hned dva naši kolegové lékaři, členové České lékařské komory, Marek Hilšer a Tomáš Zima. Rozhodli jsme se toho využít a položit jim oběma několik otázek.

reklama

reklama

Proč jste se rozhodl kandidovat na funkci prezidenta České republiky?

Marek Hilšer: Od 90. let mi vadily některé aspekty vývoje politiky u nás. Skandály, tunelování, korupce pravicových i levicových vlád. Štvala mě arogance vůči občanům, obohacování se na úkor druhých ze strany nejrůznějších kmotrů a oligarchů, kteří si přivlastňují stát. Vždy jsem se proti těmto jevům vymezoval, a to již před vstupem do politiky. Například v roce 2008 jsem byl společně s dalšími kolegy jedním z organizátorů protestů proti změně fakultních nemocnic na akciové společnosti. Také jsem se zapojoval do aktivit proti omezování autonomie vysokých škol, nebo v roce 2015 jsem protestoval před ruskou ambasádou proti vpádu Putinových vojsk na východní Ukrajinu.

Prezidentská volba je součástí přirozeného souboje různých mocenských klanů podílejících se na oligarchizaci politiky, a proto jsem chtěl nabídnout něco jiného. Kandidáta nezávislého, někoho, za kým nestojí lobbisté, oligarchové nebo klientelistické sítě a nemá vážné stíny v minulosti. Mám za to, že takový prezident by mohl snadněji otvírat agendu, která může být pro určité skupiny nepohodlná, ale prospěla by veřejnému zájmu a kvalitě demokracie.

reklama

Tomáš Zima: Více než dvacet let se pohybuji ve veřejném prostoru v různých pozicích a chtěl jsem nabídnout jiný pohled na řešení problémů a zvýraznit témata, která považuji za důležitá pro budoucnost České republiky. Mám na mysli zejména vzdělání a zdravotnictví. Při své práci jsem zvyklý dávat různé skupiny dohromady a hledat, co nás spojuje, hledat prospěšná řešení pro celek.

V laboratorní medicíně působí lékaři, nelékaři a laboranti – všichni jsou nezastupitelní. Na fakultě jsou představitelé teoretických, interních, chirurgických a nelékařských oborů a všichni musejí úzce spolupracovat. Na univerzitě se jedná o velmi různorodé společenství, kdy společným zájmem musí být rozvoj vzdělanosti a poznání. Mám na mysli zejména vzdělání a zdravotnictví.

Všichni kandidáti se museli nějakým způsobem vymezovat vůči současné vládě. Nejinak tomu bylo u vás. Řekněte nám, za co byste vy vládu nejvíce pochválil a za co nejvíce pokáral.

Hilšer: I když mě tato vláda jako kandidáta nepodpořila, vyhýbal jsem se populistickému vábení se vůči ní v kampani vymezovat. Laciná kritika vlády, která nastoupila těsně před začátkem bezprecedentní energeticko-ekonomické krize způsobené ruskou agresí proti Ukrajině a potažmo celému Západu, je mi vzdálená. Jistě šly některé problémy řešit lépe, ale necítím se na to, abych z pozice kandidáta na prezidenta uděloval knížecí rady. Co však v perspektivě jedné dekády považuji za vážný dluh, který ovšem padá na hlavy minulých garnitur politické reprezentace, je například neochota zbavit se energetické závislosti na Rusku, tak jak to dokázali v posledních sedmi letech třeba Litevci.

Stejně tak dlouhodobě váznoucí digitalizace státní správy neumožňuje například lepší cílení sociální pomoci. Namísto toho se sahá k plošným opatřením. To jsou příklady strukturálních problémů státu způsobených nezodpovědnou politikou, jež se ještě více obnažují v dobách krize a přispívají k prohlubování napětí ve společnosti. 

Zima: Pojďme být pozitivní, myslím, že lidé si už vzájemných útoků užili dost. Vláda zvládla dobře svoje evropské předsednictví, které však velmi málo „prodala“ doma, což je škoda. Za hlavní nedostatek vlády vidím pozdní řešení energetické krize, kdy to chtělo odvahu pro účinná řešení, která by snížila populismus a strach u mnoha lidí. 

Jak hodnotíte svůj volební výsledek a kde vidíte příčiny neúspěchu?

Hilšer: Jako jednoznačný neúspěch. Příčin je mnoho a není zde prostor je všechny vyjmenovat. Třeba nedostatečný politický marketing, nízké náklady na kampaň či hrozba Babišem. Stručně lze říci, že kandidáti s lepším volebním výsledkem byli voličům sympatičtější než kandidát Hilšer.

Zima: Příčin je samozřejmě více. Vyzdvihnu dvě z nich: obecně byla poptávka více po lidech, kteří velí než po těch, kteří naslouchají a hledají cestu ke společné shodě. Média na začátku rozdělila kandidáty na ty, které je třeba volit a které vlastně ne, na základě průzkumů… Řada z nich se zejména prezentovala na sociálních sítích a diskuse byly až na konci kampaně, kdy se u jednoho z preferovaných kandidátů ukázalo, že průzkumy a výsledek prvního kola se lišil skoro o 100 procent. A pak se podívejte na rozdíly v rozpočtech na kampaň u jednotlivých kandidátů; rozdělení kandidátů se projevilo i v získávání finančních příspěvků. 

Co vám osobně kandidatura na prezidenta přinesla za zkušenosti?

Hilšer: Podle ohlasů jsem zjistil, že by lidé v prezidentských volbách raději volili moji manželku než mě. To bylo milé překvapení, které mi znovu potvrzuje, že jsem šťastný muž, když si mě moje žena vzala.

Zima: Poznáte staré i nové lidi. Na jednu stranu se během takto vyhrocené situace, jakou kampaň bezpochyby je, projeví lidé, které jste znal. A na druhou stranu se seznámíte se spoustou nových lidí s životními příběhy a zkušenostmi, které vám doplní vaši představu o České republice. 

Co dál? Jak hodláte využít zkušenosti z volební kampaně? Budete například kandidovat do Senátu ČR?

Hilšer: Do Senátu České republiky jsem již jednou kandidoval. Obhajoba mandátu mi dává smysl i vzhledem k tématům, kterými se již dnes ve veřejném působení zabývám a chtěl bych se jim věnovat i dále. Na druhou stranu politika je sice zajímavé, ale také nevděčné a nevyzpytatelné řemeslo, zvláště pokud člověk neuhýbá, a tak se vždy vrací otázka, do jaké míry mu obětovat profesní i osobní život.

Zima: Dál budu chodit ráno do práce do Ústavu ve Všeobecné fakultní nemocnici a na 1. lékařské fakultě, jak jsem to ostatně většinou dělal i během kampaně. Mými tématy i do budoucna bude problematika zdravotnictví, jeho dostupnosti, kvality a financování, vazbám na sociální systém i moderní trendy, jakými je digitalizace a telemedicína. Je důležité zdůrazňovat význam vzdělávání pro rozvoj nejen jednotlivce, ale i celé společnosti, která je pak méně náchylná k extrémům a jednoduchým řešením. Chtěl bych si najít čas a trochu komplexněji, hlouběji se zamyslet nad klíčovým problémem naší země, tak jak jsem jej poznal: tím jsou neustále se rozevírající nůžky mezi některými regiony i sociálními skupinami. Pokud nebudeme řešit příčiny, ale zabývat se až následky jako dosud, pak naši zemi neuzdravíme. Což lékařům, myslím, nemusím vysvětlovat.

Děkujeme za vaše odpovědi a přejeme hodně štěstí.

Autor: Redakce časopisu Tempus medicorum 

Foto: koláž fotek z webů marekhilser.cz a tomaszima.cz

reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Rozhovory -
30/05/2024

Cílené léky u některých typů leukemie v podstatě vytlačily transplantaci kostní dřeně a chemoterapii na vedlejší kolej, říká hematolog a vědec profesor Doubek

Ještě před 20 lety znamenala diagnóza leukemie častěji než dnes zdlouhavou léčbu s nejistým výsledkem. Pacient často musel podstoupit transplantaci kostní dřeně a chemoterapii. Dnes už větší část těchto nemocí drží na uzdě léky předepisované ambulantně v hematologické ambulanci. Z některých leukemií se dokonce pacienti vyléčí úplně. Co se změnilo? A na jakých dalších nových způsobech léčby se pracuje? Vypráví přední český lékař a vědec v oboru hematologické onkologie prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno a Ústavu lékařské genetiky a genomiky LF MU a FN Brno.


reklama

reklama