Politici debatovali se zdravotnickými odbory. Babiš přišel osobně, za vládní koalici se nedostavil nikdo

První část debaty, kterou pořádal Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky (OSZSP ČR) v úterý 13. května v Domě lékařů, se nesla v duchu rozhořčení nad současnou neutěšenou situací ve zdravotnictví. 

„Vláda slibovala, že nebude zvyšovat daně. Slibovala, že se naše společnost bude nějakým způsobem perspektivně rozvíjet a že tu budeme mít téměř ráj na zemi. Co se ale stalo? Zvýšily se snížené sazby DPH z 10 na 12 %. Týkalo se to třeba léků, potravin, vodného, stočného, stavebních prací, stravovacích služeb, ale i potřeb pro děti. Zrušily se daňové odpočty na manžela a manželku, zrušilo se školkovné, zavedlo se nemocenské pojištění, zvýšila se progrese u daní z příjmu fyzických osob, zvýšila se daň z nemovitosti, snížila se podpora na stavební spoření, zastropovalo se daňové zvýhodnění benefitů, snížil se objem prostředků z FKSP (Fond kulturních a sociálních potřeb). Při inflaci, která v průběhu této vlády dosahovala téměř 36 %, došlo ke zvýšení životních nákladů a reálná mzda ještě ani v letošním roce nedosahuje úrovně mzdy v roce 2021,“ hodnotila poslední čtyři roky předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková.

V kritice pokračoval i předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel a reagoval na nedodržení dohody mezi vládou, odbory a Českou lékařskou komorou z 8. prosince 2023. Ta obsahovala mimo jiné příslib vytvoření zákona o odměňování zdravotníků v nemocnicích, který by výši odměny navázal na vývoj v ekonomice. Právě na tomto bodu nakonec nepanovala shoda.

„I panu premiérovi jsem tehdy říkal, že toto řešení pro rok 2024 pro mě není akceptovatelné, ale nechtěl jsem dělat problémy a souhlasil jsem jen proto, že v roce 2025 mělo dojít k dalšímu navýšení platů, ke sjednocení příjmů mezi platem a mzdou a upravení důchodů pro zdravotníky speciální formou,“ uvedl Engel s tím, že už od začátku bylo z druhé, vládní strany během jednání patrné, že ani nic dojednat a splnit neplánují.

Napjatou situaci ve zdravotnictví podtrhli zástupci zdravotních odborů ještě ve čtvrtek 15. května na tiskové konferenci, kde uvedli, že zhruba každý šestý zdravotník chce podle nejnovějšího průzkumu OSZSP ČR ze zdravotnictví odejít. Průzkumu se účastnilo téměř 4000 zdravotníků všech profesí. Skoro 70 % z nich si myslí, že by měli mít za svoji práci vyšší platy. Dále navrhují zvýšit osobní ohodnocení a nejsou spokojeni s benefity, které v nemocnicích dostávají. Skoro 50 % zdravotníků říká, že by chtěli provádět zdravotní péči kvalitněji, ale je jich na oddělení málo.

Je to podle odborů i varování pro příští politickou reprezentaci. „Na systémové řešení čekáme mnoho let. Čekáme, jak se k problémům ve zdravotnictví postaví budoucí vláda,“ uvedla Žitníková s tím, že současná vláda už nestihne prosadit žádné změny zákonů. Ve hře už je jen úhradová vyhláška pro příští rok, kde by se podle jednání z tripartity mělo rozdělovat asi 530 miliard korun a podle Žitníkové se s žádným navýšením financí nepočítá.

Fotografie: Tisková konference 15. května 2025, zleva: místopředseda odborového svazu Mgr. Lubomír Francl, předsedkyně odborového svazu Bc. Dagmar Žitníková a předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Martin Engel (zdroj: OSZSP ČR)

Udělá někdo něco líp?

V další části dostali slovo zástupci politických stran, aby představili své vize pro zdravotnictví. Nechyběla opět ani kritika vládní koalice. Protiargumenty však chyběly, protože i když podle odborů přislíbil účast náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, jeho židle zůstala prázdná. 

Jako první promluvila předsedkyně hnutí Stačilo! Kateřina Konečná a rovnou pochválila odbory za to, že bez nich už by bylo zdravotnictví v absolutním rozpadu, a její plánované kroky se v podstatě prolínají s jejich návrhy, protože historicky jsou levicové strany přirozeným partnerem odborů.

„V rámci kvalifikačních požadavků se musíme pobavit o tom, co by vyhovovalo vám jako zdravotním sestrám, pracovníkům v sociálních službách. Zároveň potřebujeme odbourat byrokracii na systémové úrovni, odbourat zlodějiny v nákupech a úhradách. Neumím to říct jinak,“ uvedla s tím, že i počet zdravotních pojišťoven je neadekvátní. 

Místopředseda SOCDEM Radek Scherfer upozornil na nutnost procentního navýšení podílu HDP určeného na zdravotnictví. „Česká vláda je schopna navyšovat výdaje na obranu. Proč se nesoustředíme na bazální věc, jíž je lidské zdraví? Když vidíme, že se navyšují procenta HDP na obranu, na zdravotnictví dává český stát zhruba 8 % HDP. Jak je možné, že Francie nebo Německo dávají o 3 až 4 % víc? To je naším cílem a to chceme v rámci dalšího vývoje prosazovat.“ 

Jako další body zmínil zajištění státem garantovaných zásob strategických léků, potřebu mít méně zdravotních pojišťoven, nutnost zavést stejné úhrady za zdravotní péči bez ohledu na umístění nemocnice a doporučení založení nové, deváté lékařské fakulty v Ústí nad Labem, čímž by také vzrostly možné kapacity pro zájemce o medicínu a přiblížilo se vyřešení nedostatku lékařů. 

Neurochirurg a poslanec Jan Síla z SPD vidí počátky problémů již v 90. letech, kdy privatizace nemocnic zapříčinila odchod 25 % zdravotníků do soukromé sféry. Proto je i dnes nedostatek zdravotníků na všechno a čekací lhůty se prodlužují.

„Zdravotnictví jako systém je veřejná služba, která by měla být pod kontrolou státu. O 600 miliardách korun by neměli rozhodovat úředníci zdravotních pojišťoven, kteří nemají žádnou politickou odpovědnost. O financování zdravotnictví by měl rozhodovat politik – ministerstvo zdravotnictví –, který je volený a který by měl nést za svá rozhodnutí odpovědnost. Bohužel dnes politici přehazují odpovědnost na úředníky, aby se zbavili problémů, které nastávají. Třeba že objednací doba na magnetickou rezonanci je tři až šest měsíců.“ 

Za hnutí ANO přišel sám jeho předseda Andrej Babiš a v podstatě představil své kroky během vládnutí v letech 2017 až 2021. Některé z nich narušil horor jménem covid, přesto plán pro zdravotnictví zůstává a rád by ho v případě dalšího volebního období naplnil.

„V září 2018 jsme zjistili, že 2500 studentů udělá přijímačky, ale nedostanou se. Proč? Nebyly prý peníze. Dali jsme ale 7 miliard korun a za 10 let stoupla účast studentů o 25 až 30 %,“ uvedl a zároveň potvrdil, že lékařské fakulty nechybí jen v Ústí nad Labem (kde se už podle jeho slov založení fakulty řeší), ale také ve Zlínském nebo Karlovarském kraji. 

„Současná vláda vzala zdravotnictví 20 miliard. My ale máme jasný plán, jak pokračovat,“ dodal Babiš. Podle jeho slov má ANO program nejen na to, jak navýšit počet lékařů, ale také počet sester. Dále je zdravotnictví samozřejmě o penězích, kde Babiš vypíchl, že v Bruselu vyjednal pro české zdravotnictví 55 miliard korun, 15 miliard korun na národní boj proti rakovině. Vydali brožuru k prevenci proti rakovině. 

„Pan ministr Jurečka na mě křičel, že je to kampaň. Ale u nás je to problém. Na ischemické poruchy u nás zemře ročně 48 tisíc lidí, na rakovinu 27 tisíc lidí. Jsme v současnosti druzí nejhorší s výskytem rakoviny slinivky na světě. V Praze jsem chtěl postavit onkologickou nemocnici, jako je Žlutý kopec v Brně. Co se tam staví? Pavilon prevence za miliardu, naše dílo. Měli jsme naplánované investice za 14 miliard. IKEM, pavilon transplantace – naše dílo. A teď se ptám: Proč tato vláda nepokračovala?“ komentoval Babiš. 

Sedm otázek a sliby

Před dotazy z pléna ještě politici měli odpovědět jednoduše ano/ne na sedm připravených otázek. Nebudeme vás napínat, na všechny odpověděli ano. A co tedy slíbili, pokud se dostanou do vlády v příštím volebním období?

• Podpoříte změnu zákona, která nebude odbory řadit mezi lobbisty?

• Podpoříte sjednocení odměňování, které by ve zdravotnictví dávalo za stejně kvalifikovanou práci stejný tarif bez ohledu na právní formu nemocnice?

• Podpoříte zvýšení platů a mezd zaměstnanců v sociálních službách na úroveň průměrné mzdy?

• Podpoříte, aby se příjem do FKSP znovu zvýšil z jednoho procenta na dvě procenta?

• Podpoříte zavedení daňově zvýhodněných benefitů, které by pomohly udržet zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, například lázně, rehabilitace, psychosociální pomoc?

• Podpoříte, aby od určitého počtu členů odborové organizace byl její předseda uvolněný k výkonu své funkce?

• Podpoříte, aby zaměstnanci z náročných profesí (kategorie 3) mohli odejít dříve do důchodu?

Podívejte se na celý záznam diskuse:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková