Průzkum: V Evropě i v ČR klesá spokojenost se zdravotním systémem. Lidé ale také nevyužívají preventivní programy

Celkem 61 procent Evropanů (72 % Čechů) je obecně spokojeno se systémem zdravotní péče ve své zemi. Zdá se to jako vysoké číslo, ale už třetím rokem po sobě dochází k výraznému poklesu této spokojenosti. Ještě v roce 2022 bylo spokojeno 64 procent Evropanů a 83 procent dotazovaných Čechů.

Zdroj grafu: STADA

„Vybrali jsme referenční rok 2021. Největší rozdíl je absolutní v negativním pohledu v Anglii. Možná jste zaznamenali velkou kritiku NS, přeplněné nemocnice a tato data to podporují,“ uvedl na tiskové konferenci Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku s tím, že tento trend je třeba dále studovat a řešit nejen s cílem zlepšit péči, ale také motivovat Evropany k větší odpovědnosti za vlastní zdraví.

Výsledky výše mohla ovlivnit i napjatá situace v zásobování léky. Téměř každý čtvrtý Evropan (v ČR dokonce 39 %) má strach, zda bude mít v budoucnu přístup k potřebným lékům. Téměř dva z pěti Evropanů považují otázku nedostatku léků za kritickou, včetně 18 procent dotazovaných, kteří uvedli, že mají přímou zkušenost s obtížemi při získávání léčby pro sebe nebo své blízké. 

Zdroj grafu: STADA

Nejznepokojivější situace je přitom v Portugalsku (56 %), České republice (53 %) a Německu (50 %). Zároveň platí, že čím jsou Evropané mladší, tím je pravděpodobnější, že se výdajů za léky zřeknou. Týká se to 19 % osob ve věku 18 až 24 let, ale pouze 7 procent Evropanů starších 70 let.

Prevence. Na co?

Ze všech stran slýcháme, jak je prevence důležitá. Že nám může ušetři spoustu starostí a také peněz. I přesto podle průzkumu STADA 85 procent Evropanů nepodstupuje dostupné preventivní prohlídky. Nejde přitom jen o preventivní prohlídky u praktického lékaře, ale také u zubaře, screening rakoviny kůže, prohlídky u gynekologa a mnoho dalších.

V České republice využívá všechny dostupné preventivní prohlídky pouze 10 % dotazovaných a 39 % respondentů dokonce nenavštěvuje vůbec žádné. Pozitivnější příklady dávají Nizozemsko s 32 procenty lidí navštěvujícími všechny relevantní preventivní prohlídky a Velká Británie s 31 procenty. Naopak Srbsko a Polsko (po 62 %) a Rumunsko (60 %) se pohybují na protipólu: téměř 2 ze 3 lidí v těchto zemích nechodí na žádné preventivní prohlídky. 

Zdroj grafu: STADA

Překvapivě neexistují žádné výrazné rozdíly v závislosti na věku, návštěvy prevencí se mírně zvyšují až od 44 let. Existují také rozdíly mezi pohlavími – muži (53 %) chodí na všechny nebo alespoň některé preventivní prohlídky méně často než ženy (62 %). 

Nejnižší účast v prevenci je na gastroskopii, kde ale číslo zahrnuje věkovou skupinu 18 let a výš. „Jestliže rozebereme výsledky průzkumu z pohledu věku, tak u věkové skupiny 55+ činí účast na preventivní gastroskopii 36 procent z českých respondentů a 26 procent evropských respondentů,“ doplnil Šlégl.

Zdroj grafu: STADA

„I když jsou výsledky ohledně návštěvnosti preventivních prohlídek mezi Čechy poněkud znepokojivé, je nutné uvést, že se vnímání jejich důležitosti mezi širokou veřejností díky osvětovým kampaním ze strany zdravotních pojišťoven a neziskových organizací zlepšuje. Ze středoevropského hlediska jsou tyto kampaně na velmi dobré úrovni, a to nejen v oblasti onkologie, ale i dalších onemocnění,“ dodal Martin Šlégl.

Zdroj grafu: STADA

Klesají i výdaje na péči o zdraví

Ruku v ruce s prevenci u lékařů jde i to, jak pečujeme i sami o sebe. Průzkum odhalil, že až 51 procent Čechů omezuje výdaje na wellness péči, 23 procent omezuje nákup vitamínů a minerálů a 17 procent dokonce výdaje za léky. Vliv může mít samozřejmě i neustále rostoucí inflace a růst cen.

Přesto dobrou zprávou je, že v uplynulém roce až 74 procent Čechů (73 % Evropanů) dbalo za zdravější životní styl. Jaké konkrétní aktivity realizovali? Celkem 14 procent zvýšilo příjem vitamínů a doplňků stravy, 6 procent se zdravěji stravovalo. Dalších 15 procent českých respondentů navštěvovalo více kurzů fitness/wellness než dříve a 17 procent též více využívalo aplikace na téma zdraví než v uplynulých letech. 

Málo informací a peněz

Při pohledu na výsledky v rámci preventivních prohlídek člověka napadne, co brání lidem v preventivních lékařských prohlídkách? Podle průzkumu jsou pro většinu z nich největší překážkou nedostatečné znalosti (32 %, v ČR dokonce 40 %). 

Náklady na preventivní zdravotní péči jsou dalším hlavním důvodem, proč každý čtvrtý Evropan (v ČR pouze 8 %) nechodí na všechny preventivní prohlídky – v Rumunsku (42 %) a Srbsku (38 %) jsou účty za zdravotní péči dokonce hlavním faktorem. Dalších 22 % (ČR 22 %) považuje vyšetření za zbytečné a 16 % (v ČR 15 %) má problém si na ně udělat čas.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: iStock