Třetina lidí odložila návštěvu lékaře, protože nevěděla, kam se obrátit. Čtvrtina by při bolesti na hrudi čekala

Orientace v českém zdravotním systému není pro pacienty vždy jednoduchá. Ukázala to série čtyř průzkumů, které zdravotní pojišťovna OZP uskutečnila v první polovině srpna 2026. On-line dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 5 430 respondentů. Jednotlivých průzkumů se však účastnily různé skupiny lidí, a výsledky se proto vztahují vždy k respondentům konkrétního šetření.

Téměř třetina respondentů jednoho z průzkumů (30,8 procenta) uvedla, že v posledních dvou letech alespoň jednou nevěděla, na kterého lékaře nebo specialistu se se svým zdravotním problémem obrátit. Opakovanou zkušenost mělo 17,1 procenta, jednorázovou 13,7 procenta dotázaných.

Graf: Zkušenost s nejistotou, na kterého lékaře se obrátit.

Nejistota se přitom neprojevuje jen komplikacemi při hledání péče. V dalším šetření 31 procent respondentů přiznalo, že kvůli tomu v posledních dvou letech alespoň jednou odložili návštěvu lékaře. Opakovaně návštěvu odložilo 17,1 procenta, jednou 14 procent. Dalších 63,2 procenta uvedlo, že se jim to nestalo.

Podobně problematické může být samotné nasměrování ke správnému specialistovi. Přibližně 34 procent dotázaných uvedlo, že kvůli jednomu zdravotnímu problému navštívili více lékařů, než se dostali k tomu správnému. Jednorázovou zkušenost mělo 19,2 procenta a opakovanou 15,2 procenta respondentů.

Největší problém jsou dlouhé čekací lhůty

Ani pacient, který ví, jakého specialistu potřebuje, nemusí mít vyhráno. Největší překážkou při hledání vhodného lékaře jsou podle průzkumu dlouhé čekací lhůty. Uvedlo je 59,6 procenta respondentů. Téměř třetina (29,5 procenta) naráží na to, že lékař nepřijímá nové pacienty. Dalších 20,5 procenta dotázaných má problém s dostupností ordinace, která nezvedá telefon nebo neodpovídá na e-mail. 

Přibližně pětina (20,1 procenta) si není jistá, zda potřebuje doporučení praktického lékaře. Pro 13,3 procenta je obtížné najít specialistu, přestože vědí, jakého odborníka potřebují. Desetina (10,2 procenta) naopak neví, který lékař nebo specialista jejich problém řeší.

Méně často lidé uváděli nejistotu ohledně toho, která péče je hrazena ze zdravotního pojištění (5,1 procenta), nebo neorientaci v žádankách a lékařských zprávách (2 procenta). Respondenti mohli v této otázce označit více možností.

Graf: Co je při hledání vhodného lékaře nebo specialisty nejtěžší.

Praktický lékař zůstává prvním kontaktem

Když lidé mají zdravotní potíže a nejsou si jistí, co dělat, nejčastěji se obracejí na praktického lékaře. Jako první volbu ho uvedlo 52,3 procenta respondentů. Přibližně každý osmý (12,7 procenta) nejprve hledá informace prostřednictvím internetového vyhledávače. Podobný podíl (12,4 procenta) vyčkává, zda potíže samy neodezní.

Zajímavý je také podíl lidí, kteří při hledání zdravotních informací využívají umělou inteligenci. Jako první krok ji uvedlo 11,1 procenta dotázaných. Dalších 7,7 procenta se obrací na rodinu nebo známé. Ověřené zdravotnické weby jako první zdroj využívají pouze dvě procenta respondentů a asistenční službu své zdravotní pojišťovny jedno procento.

Při otázce na důvěru v jednotlivé zdroje však zdravotníci jednoznačně vedou. Odbornému lékaři-specialistovi nejvíce důvěřuje 45,2 procenta respondentů a praktickému lékaři 41 procent. Dohromady tak lékařům důvěřuje 86,2 procenta dotázaných. Umělé inteligenci důvěřuje nejvíce 2,8 procenta, rodině nebo známým 4,8 procenta. Zdravotní pojišťovnu jako nejdůvěryhodnější zdroj uvedlo pouze půl procenta respondentů.

Graf: Důvěra v jednotlivé zdroje zdravotních informací

Samotnou orientaci v systému hodnotí lidé spíše kriticky. Za velmi obtížnou ji označilo 4 procenta respondentů a za spíše obtížnou 20,3 procenta. Dalších 45,7 procenta ji vnímá jako ani snadnou, ani obtížnou. Naopak 25,7 procenta uvedlo, že je pro ně orientace spíše snadná, a 4 procenta velmi snadná.

Při bolesti na hrudi by čtvrtina čekala, zda přejde

Průzkum se zaměřil také na to, jak by lidé postupovali v konkrétních modelových zdravotních situacích. Výsledky ukázaly, že ne vždy volí postup, který by byl z hlediska bezpečnosti nejvhodnější.

Při náhlé silné bolesti nebo tlaku na hrudi by záchrannou službu na čísle 155 nebo 112 zavolalo 35,3 procenta respondentů. Čtvrtina (25 procent) by čekala, zda potíže samy neodezní. Dalších 19,1 procenta by co nejdříve navštívilo praktického lékaře a 14,6 procenta by samo odjelo na pohotovost nebo urgentní příjem. Ke kardiologovi by se objednalo 3,2 procenta a 2,7 procenta by si vzala léky proti bolesti.

Silná a náhlá bolest na hrudi přitom může být příznakem infarktu myokardu, u něhož je rychlost poskytnutí pomoci zásadní. Výsledky ukazují, že značná část lidí by v takové situaci nevyhledala okamžitou pomoc.

Graf: Prezentace OZP, slide 14 – Postup při náhlé silné bolesti nebo tlaku na hrudi.

OZP upozorňuje, že modelové situace nejsou testem zdravotních znalostí ani hodnocením pacientů. Zachycují deklarované chování, tedy to, jak respondenti říkají, že by se zachovali, nikoli jejich skutečné jednání.

Další modelové otázky se týkaly například změny mateřského znaménka, bolesti zad, pálení žáhy, dlouhodobé únavy nebo horečky u dítěte. Při změně či zvětšení mateřského znaménka by se 55,4 procenta lidí objednalo ke kožnímu lékaři. K praktickému lékaři by se obrátilo 18,2 procenta a 14,6 procenta by ještě několik dní vyčkalo. Informace na internetu nebo prostřednictvím umělé inteligence by hledalo 10,5 procenta respondentů.

U několik dní trvající a zhoršující se bolesti zad bez předchozího úrazu byly odpovědi výrazně vyrovnanější. K ortopedovi by se objednalo 29,1 procenta respondentů, zatímco 29,3 procenta by ještě počkalo, jak se stav vyvine. Fyzioterapeuta by hledalo 22,4 procenta a volně prodejné léky by si koupilo 14,9 procenta.

Zajímavé jsou také odpovědi týkající se nově předepsaných léků a možných interakcí s volně prodejnými přípravky či doplňky stravy. Pokud by si lidé v pátek večer uvědomili, že lékaři neřekli o dalších užívaných přípravcích, 31,1 procenta by počkalo do pondělí a zavolalo lékaři. Do otevřené lékárny by se šlo poradit 27,8 procenta respondentů. Informace na internetu nebo prostřednictvím umělé inteligence by hledalo 22,7 procenta. Dalších 15,6 procenta by nové léky užívalo s předpokladem, že se s volně prodejnými přípravky neovlivňují.

U opakovaného pálení žáhy by se 45,9 procenta lidí obrátilo na praktického lékaře, 33,5 procenta by si koupilo volně prodejný přípravek a 9,9 procenta by se objednalo ke gastroenterologovi. Při dlouhodobé únavě bez zjevné příčiny by 44,3 procenta nejprve více odpočívalo a upravilo spánek. K praktickému lékaři by se objednalo 32,7 procenta.

V případě horečky 39 °C u dítěte školního věku bez dalších výrazných potíží by tři čtvrtiny respondentů (75,8 procenta) podaly lék na snížení horečky a sledovaly další vývoj. K dětskému lékaři by se až do rána obrátilo 11,6 procenta a na pohotovost by jelo 8,9 procenta.

Při dva dny trvající bolesti v krku bez dalších výrazných potíží by 45,1 procenta lidí koupilo volně prodejný lék a 34,6 procenta by se poradilo v lékárně. Praktického lékaře by navštívilo 10,6 procenta.

Lidé chtějí pomoc s hledáním lékaře. Pojišťovny nabízejí různé služby

Zájem o praktickou pomoc při orientaci ve zdravotním systému potvrzuje i samotný průzkum OZP. Službu zdravotní pojišťovny, která by lidem pomohla zjistit, kam se při zdravotních potížích obrátit a jak dále postupovat, by uvítalo 91 procent respondentů. Nejčastěji by ji využili při hledání pracoviště s dostupným termínem vyšetření, lékaře, který přijímá nové pacienty, nebo ve chvíli, kdy nevědí, na jakého odborníka se mají obrátit.

Jednotlivé zdravotní pojišťovny mají různé nástroje, jejich rozsah se ale liší. VZP například umožňuje vyhledávat smluvní lékaře podle odbornosti a lokality a na požádání klientovi zašle seznam vhodných poskytovatelů. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra nabízí službu Vyhledání lékaře, která ověřuje dostupné možnosti v regionu, sama však pacienta přímo neobjednává. VoZP spolupracuje s online službou uLékaře.cz, která vedle zdravotní poradny nabízí také pomoc s objednáním ke specialistovi na konkrétní místo a čas. RBP a ZP MV ČR poskytují rovněž telefonické konzultace s lékařem.

OZP má vlastní Asistenční službu, která kombinuje zdravotní konzultace s vyhledáváním lékařů a pomocí při zajištění termínu vyšetření. Podle údajů pojišťovny vyřídí ročně více než 12 tisíc požadavků klientů a každý měsíc přijme přes tisíc žádostí o vyhledání lékaře nebo zajištění konkrétního termínu.

Rozdíl je především v rozsahu pomoci. Zatímco některé pojišťovny klientům nabídnou seznam smluvních lékařů nebo kontakty na dostupná pracoviště, jiné zajišťují také aktivní komunikaci s ordinacemi a pomáhají s objednáním. Právě dostupnost konkrétního pracoviště a pomoc s nalezením termínu patří podle průzkumu mezi situace, v nichž by lidé podporu pojišťovny uvítali nejčastěji.

Výsledky tak ukazují, že vedle samotné dostupnosti zdravotnických kapacit je důležitá také schopnost pacienta systémem projít a dostat se ke správnému odborníkovi. Třetina dotázaných kvůli nejistotě alespoň jednou odložila návštěvu lékaře. Prostor pro lepší orientaci a praktickou pomoc pacientům tak zůstává značný.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock